Tohle je recenze PS5 verze hry, kde jsem se během stovky odehraných hodin nesetkal s žádným jiným technickým problémem, než s lehkým propadem plynulosti na hrstce míst. Pokud bychom recenzovali PC verzi, kde hra údajně trpí mnoha nedostatky, vypadala by recenze včetně známky nejspíš poněkud jinak.
Málo her vás přiměje tolik se do nich vžít a tak intenzivně prožívat každý krok, každou volbu a každou porážku i vítězství, jako tituly z dílny FromSoftware, přezdívané „soulsborne“ nebo „soulslike“. Není to v žádném případě (jen) o obtížnosti, ale o celkovém designu herního světa, který navzdory očividně velmi promyšlené historii a souvislostem nechává schválně mnoho věcí nevyřčených, aby vás donutil jej o to pečlivěji zkoumat a přemýšlet nad ním. Nikdo nestaví takové světy, jako FromSoftware. A nyní tu máme jeden zbrusu nový, jehož spolutvůrcem je navíc jeden z nejuznávanějších spisovatelů naší éry. Zároveň se jedná velmi citelně o největší a nejambicióznější hru tvůrců, ve které zúročili všechny svoje zkušenosti a zároveň přidali záplavu nových nápadů, které kromě jiného posouvají celý žánr her s otevřeným světem na zcela novou úroveň. Vím, že mnozí z vás čekali hodně, já ostatně také… ale výsledek vám i tak vyrazí dech.
- Platforma: PS5 (recenzovaná verze), PS4, XSX|S, X1, PC
- Datum vydání: 25. 2. 2022
- Výrobce: FromSoftware (Japonsko)
- Žánr: Akční JRPG
- Česká lokalizace: ne
- Multiplayer: ano (4 hráči)
- Dat ke stažení: 45 GB
- Herní doba: 50+ hodin
- Cena: 1799 Kč (Xzone)
Epický rozsah
Rozloha herního světa Mezizemí je gigantická, a tím myslím opravdu GIGANTICKÁ. Něco takového jsme ještě od FromSoftware neviděli a ani jsme vlastně nemohli, s ohledem na způsob pohybu hráče. Nenechte se zmást dojmem z toho, jak daleko vás nechá zoomovat a scrollovat váš první náčrtek herní mapy, jakmile ji začnete odkrývat. Tahle mapa bude stále růst a když se vám vyplní celá, neznamená to ještě, že je to jediná mapa ve hře. Opravdu mi chybí slova pro to, jak epický rozsah tahle hra má. Tvůrci si prostě řekli: „Co kdybychom vám dali víc Dark Souls do vašeho Dark Souls? A co kdybychom vám do toho přihodili i elementy z Bloodborne a Sekiro? Samozřejmě kromě toho máme také další, zbrusu nové nápady a triky v zásobě, včetně zcela unikátních „arén“ i mechanik pro boje s některými bossy.“
Jedním z důvodů, proč je Mezizemí tak rozlehlé, je nepochybně začlenění jízdy na koni. Tvůrcům očividně záleželo na tom, aby vám nabídli podobný zážitek z jízdy nádhernou krajinou, jako třeba Red Dead Redemption 2. Formát „pravého“ otevřeného světa (protože do nějaké, byť mnohem menší míry, byl otevřený třeba i svět v Dark Souls) a jízda na koni jsou těmi nejvýraznějšími faktory, které Elden Ring velmi citelně odlišují od předchozích her tvůrců. FromSoftware hry byly vždy obdivovány pro jejich mechanickou preciznost a mohu s velkou radostí potvrdit, že jízda a hlavně boj na koni jsou zde stejně zábavné a propracované, jako pověstný bojový systém z předchozích her. Dokud nezažijete pořádný duel proti druhému jezdci na koni nebo jízdní kroužení a kličkování pod i kolem útočícího gigantického draka, nemáte ani ponětí, jak nově a svěže Elden Ring po stránce hratelnosti působí.
Formát otevřeného světa a jízda na koni Elden Ring citelně odlišují.
Kromě jiného se díky rozloze, komplexnosti (hory, podzemní labyrinty, města, hrady atd.) a pestrosti herního světa stává ohromnou zábavou samotný akt odkrývání herní mapy a objevování nových lokací, protože zde velmi spolehlivě funguje ono magické „pokud to vidíš, můžeš tam dojet a vylézt na to, nebo do toho vstoupit“. Asi to žádného fanouška FromSoftware a jejich level designu nepřekvapí, ale tohle je nejlépe navržený otevřený svět, co jsem kdy zažil. O to větší je úspěch, jak hustě se povedlo tento obří svět zaplnit všemožnými malými i velkými dungeony, schovanými poklady i pastmi a řadou detailů, kde přitom úplně všechno úplně do všeho dokonale organicky zapadá. Kromě jízdy na koni je důležitým novým faktorem také skákání vaší postavy, se kterým se dá velmi dobře dostat do všemožných koutů či třeba překonávat trámy u stropů gigantických staveb (a samozřejmě tvořit speciální komba útoků s výskokem). Celkovou rozlohu nicméně nádherně krotí hustá pavučina „Grace“ plamínků, sloužících jako checkpointy, mezi kterými je možné se prakticky kdykoliv mimo boj fast-travel teleportovat. Nahrávání na PS5 trvá zhruba vteřinu-dvě.
Propracovanost a výprava
Po technické stránce je možné na PS5 (údajně i na Xbox Series) přepínat mezi dvěma režimy zobrazení – nativním 4K a nebo cílenými 60 fps. Nejen s ohledem na intenzitu soubojů ve hře jsem samozřejmě zvolil režim výkonu a většinu času jsem byl s plynulostí hry spokojený. Grafika přitom vypadá úžasně i na více než dvoumetrové 4K televizi, od nepopsatelné majestátnosti některých opravdu obřích staveb až po nádherné detaily v krajině či na rytinách vašich zbraní nebo výšivkách vašeho pláště. Barvy, které umí vykouzlit místní západ či východ slunce, jsou dech beroucí. Vlastně to místy vypadá stejně dobře jako remake Demon´s Souls od studia Bluepoint, ale navíc je zde samozřejmě velmi účinný element novosti a překvapení, protože se nejedná o remake, takže plno těch nádherných nových lokací nebo majestátných nových bossů uvidíte úplně poprvé. Přinejmenším z výtvarného hlediska (estetiky) jde pro FromSoftware o krok kupředu: krása, velikost a výpravnost místy citelně přesahuje jejich minulé hry.
Co možná leckdo z vás nečeká, ve hře je přítomná i docela rozsáhlá fyzikální destrukce, přinejmenším na některých místech. Když budete svádět boj s obřím monstrem v ruinách starého hradu, budou jeho útoky stavbu bořit a všude bude létat spousta prachu a cihel. Když se pustíte do divoké šermovačky s invadérem v jídelní síni hradu, původně nablýskaná místnost se změní na hromadu trosek stolů a dalšího nábytku. Jak píšu, není to všude, ale když už to je, překvapí vás, jak moc a dobře. Poklonu si zaslouží také skvělé částicové efekty, doprovázející například pestrou škálu magických útoků, vašich i nepřátel.
Vypadá stejně dobře jako remake Demon´s Souls od studia Bluepoint.
Kromě technické a výtvarné kvality je ale zdrojem působivosti hry především obrovská péče o veškeré detaily. Sem patří třeba věci jako to, že v toulci na vašich zádech vidíte počet i odpovídající barvy/typy šípů, které jste si naklikali v inventáři. Nebo že Carion rytíři mají na špičce helmy drobnou ozdobu ve tvaru šachové královny, protože uctívají královnu Renallu. Patří sem i působivé animace gest vaší postavy během vyvolávání magie. Doslova na každém kroku si všimnete nějakého nápaditého detailu, který přitom dokonale zapadá do špičkové umělecké vize celého díla. Hra díky tomu působí jako extrémně promyšlená poezie s mnoha vrstvami. Pomáhá tomu i velmi propracovaný zvuk (od zvuků blížící se bouře díky dynamickému počasí až po vrzání lanoví při překonávání provazového mostu nebo pro FromSoftware ikonické šustění oblečení či řinčení brnění) a mimořádně povedená hudba, držící se náležitě v pozadí během explorace, ale pumpující smyčce i chorály během nezapomenutelných bitev s místními polobohy.
Nejen kosmický horor
Dalším z mnoha příjemných (slabé slovo) překvapení pro mne bylo, jak často se hra z fantasy žánru přehoupne do velmi poctivého hororu. A když už je v tom, většinou dokáže v rámci svého rozsahu a pestrosti vystřídat několik různých žánrů hororu, od toho kosmického (ala Bloodborne) přes gotický (hrady plné přízraků) až po ten post-moderní folkový (vesnice jako vystřižená z filmu Midsommar, plná „nevinně“ si prozpěvujících vesničanů v bílých stejnokrojích). Jeden konkrétní „opuštěný“ hrad mi připomněl Resident Evil Village svým vzhledem, hudbou i obyvateli, až jsem si říkal, že to prostě nemůže být náhoda. Navíc se hra nebojí začlenit nejen hledání klíčů nebo pák, ale také plnokrevné herní puzzly, tradiční i prostorové – což jsou další poznávací značky Resident Evil série.
Opravdový teror samozřejmě nastává, když sestupujete do nějakého toho podzemního labyrintu. FromSoftware umí velmi dobře děsit hráče kombinací tmy, hloubky, poschovávaných nepřátel i celkově excelentní prací s dávkováním tempa napětí a boje. Žádný z nespočtu místních dungeonů a jeskyní mne ale nepřipravil na odhalení gigantických podzemních staveb (představte si Morii z Pána prstenů) zaniklé civilizace, kterých je ve hře navíc také několik druhů a funkčně představují prostě zcela novou herní mapu nad rámec té „pozemské“. Když do těchto míst vstoupíte, uvítají vás hromadami mrtvol a neklidným chorálem, ze kterého vám bude běhat mráz po zádech.
Opravdový teror nastává, když sestupujete do podzemního labyrintu.
Horor na sebe pochopitelně bere také podobu naprosto šílených monster, jejichž oči nebo chapadla jen tak nespočítáte, případně se části jejich těla ani nedají normálně pojmenovat. Ve hře je navíc přítomná funkce psychického stavu šílenství (madness), což je víceméně podobná mechanika jako v Bloodborne (tam se jmenovala Frenzy). Postavy mohou šílenství vyvolávat do fyzické podoby, případně jim může svítit a plát z očí jako reflektory nebo oživlé plameny. Dopad na ovladatelnost a zdraví vaší postavy může být fatální. Kromě toho jsou ale ve hře také zbrusu nové mechaniky, jako třeba typ podzemních nepřátel, kteří jsou zranitelní pouze, pokud vstoupí do určitého druhu světla. A možná ani nechtějte, abych vám zkoušel popsat místní pavouky. Napětí hry a hrozbu ze strany všech a všeho podtrhuje kromě jiného i přítomnost několika radikálně odlišných frakcí, díky kterým si nikdy nebudete jistí, zda vlastně sloužíte té správné straně a zájmu. Zrada může přijít prakticky odkudkoliv a máloco je takové, jak se na první pohled zdá.
Arzenál a obtížnost
Jako u všech FromSoftware her, obsahujících sbírání zkušeností (zde jsou to zářící éterické runy energie Elden Ringu, která kdysi poroučela i hvězdám), volba vašeho povolání na začátku hry ovlivní pouze první hodiny. Právě ty jsou ale díky zranitelnosti vaší postavy a vašemu učení se základů hry důležité, takže dobře zvažte, zda chcete opancéřovaného tanka, hbitého akrobata, opatrného lukostřelce či kouzelníka. Po pár hodinách už ale budete statistiky a tím pádem i schopnosti a vybavení své postavy budovat zcela svobodně vlastním rozhodováním. Musím říct, že mne všechny herní styly chytly a v mnoha bitvách jsem měl trochu problém se rozhodnout mezi důrazem na jeden z nich. Třeba takový luk nebo nějaké to kouzlo jednou za čas přijdou k duhu víceméně každému.
Pokud se nepletu, tak tohle je snad jediná hra v historii, kde vydavatel poslal recenzentům místo tradiční „review guide“ rovnou plnokrevný, padesátistránkový návod na hru. Ne, nepalte mne, podíval jsem se do něj až poté, co jsem dané oblasti překonal sám, abych zjistil, zda jsem v nich něco vynechal. Navíc se stejně ukázalo, že těch 50 stran stěží pokrývalo první tři z mnoha regionů ve hře. Co mi trochu vadilo, to je skutečnost, jak snadné je se ztratit – díky obrovské rozloze a pestrosti herního světa, narvaného hlavními i vedlejšími atrakcemi. Zhruba v polovině hry jsem měl fázi, kdy jsem měl opravdu problém se rozhodnout, kam dál (otevřelo se několik regionů zároveň a všechny byly smrtící). Pořád ale mějte na paměti, že můžete nasbírat extra úrovně, extra vybavení a extra trénink.
Jediná hra, kde vydavatel poslal recenzentům padesátistránkový návod.
Zhruba v polovině hry mi také došlo, že už nechci být kočkopes rozkročený mezi bojovníka a kouzelníka, takže jsem měl sto chutí rozehrát hru zcela znovu. Naštěstí se ukázalo, že to vůbec není potřeba – statistiky své postavy můžete za určitých podmínek rozdělit znovu a klíčové zdroje pro vylepšování vašeho arzenálu si postupně odemknete v nekonečném množství u speciálních obchodníků ve hře. FromSoftware si moc dobře uvědomovali, že staví mnohem větší a delší hru s větší mírou svobody pro hráče, takže přizpůsobivost metahry tomu odpovídá. Na téma obtížnosti musím ještě vypíchnout možnost plížení se (stealth), která je velmi dobře použitelná v celé záplavě lokací a situací. Stal se z ní naprosto plnohodnotný nástroj ve vašem arzenálu taktik.
Nejste připraveni
Jsem si vědom toho, že leckdo přirovnává Elden Ring k „Dark Souls 4“ a obviňuje hru z recyklování. Nemůže být ale dál od pravdy. Ačkoliv zde najdete společné prvky s minulými hrami FromSoftware, nového obsahu je tolik a je tak kvalitní i inovativní, že překvapí leckterého veterána (sám mám platinové trofeje ve většině FromSoftware her). Tohle je zbrusu nový svět, zbrusu nový příběh a postavy. Podobně jako třeba Final Fantasy série, také FromSoftware zachovali některé „poznávací prvky z minulosti“, ale vsadili je do zbrusu nového kontextu, obohacené o celou plejádu novinek a překvapení. Třeba nepřátelské tábory na mapě zde nejsou dle tradiční „Ubisoft šablony“ určené k vyčištění, ale spíše jako hradby a chokepointy mezi regiony, které můžete prorazit v trysku na svém oři nebo se jimi proplížit na druhou stranu. Ve hře je mimochodem celá řada scén a situací, kde v herním světě před vámi nebo kolem vás probíhá bitva nebo dokonce velkolepá válka mnoha NPC proti sobě navzájem.
Samozřejmě dokážu najít také nedostatky nebo prostor k vylepšení. Jako všechny hry s otevřeným světem, i tahle může při určité kombinaci lokace a denní doby či počasí vypadat všedně. Plynulost jsem již zmiňoval, že je většinu času dobrá, ale „většina“ neznamená „vždy“. Jednou za hodinu jsem nějaký ten propad zaregistroval. Jako obvykle jsem samozřejmě sám zvědavý na analýzu expertů z Digital Foundry. Funkčně mi ve hře chybí třeba nějaká encyklopedie postav a míst, díky které bych si udržel přehled ve všech těch prastaře znějících jménech. Některé nejmenší nepovinné dungeony obsahují navzájem podobný layout (vzpomenete si na Chalice dungeony z Bloodborne). Tyhle věci jsou ale naprosté prkotiny ve světle té ohromující majestátnosti, nápaditosti a pestrosti celé hry. Tohle je opravdu zbrusu nová, velmi vysoko nastavená laťka mistrů žánru. Pokud jste dosud sledovali tento typ her jen zpovzdálí, nastal čas to změnit.
Na druhé straně
Ačkoliv jsem hru hrál velmi poctivě a vychutnával si každý kousek mapy, zpovídal každou NPC postavu a pečlivě zkoumal popis každého předmětu, po dohrání jsem s údivem otevřel internetové wikipedie, abych zjistil, že jsem toho stejně spoustu minul a neobjevil. Nejen proto mám ale obrovskou chuť se do hry okamžitě pustit podruhé: chtěl bych si totiž vyzkoušet úplně jiný build postavy a samozřejmě také zažít hru pohromadě s některými přáteli, kteří ji v době mého prvního hraní na recenzi ještě neměli k dispozici. Jako již mnohokrát předtím, i zde mám velkou chuť dojít si pro platinovou trofej, abych si mohl být opravdu jistý, že jsem v tomhle nádherném a jedinečném světě viděl doopravdy všechno. Mimochodem, když jsme u té nádhery – včera jsem seděl u několika českých i světových streamů, abych se podíval, jakým stylem Elden Ring hrají někteří z nejlepších hráčů a jak na hru reagují jejich početní diváci. U jednoho z bossů přitom chat na dlouhé minuty zaplnily výkřiky diváků žasnoucích nad krásou arény i samotného bosse. Tolik k těm kvalitám grafiky a výpravy. Demon´s Souls remake možná využívá pokročilejší technologie, ale Elden Ring dokáže i bez toho totálně vizuálně ohromit některými svými lokacemi, monstry a výjevy.
V druhé polovině hry mi přišlo, že tvůrci poněkud přitlačili na obtížnost – někteří z hlavních příběhových i vedlejších nepovinných bossů byli opravdu nároční, ať už rychlostí, velikostí, silou nebo povahou jejich útoků. Ačkoliv veteráni si s těmito výzvami nakonec poradí, samozřejmě je to bude stát nějaké ty hodiny tréninku a nadávek. Trochu víc se ale bojím o nováčky, protože Elden Ring dle mého názoru neřeší příliš dobře motivaci pro kooperativní hraní s cizími. Zatímco v Souls hrách bylo pomáhání ostatním hráčům s bossy nedílnou součástí „ekosystému“ proměny z polomrtvé postavy zpět na živou, zde nic takového není, ačkoliv to možnost získat „náboj“ pro velkou runu do nějaké míry připomíná. V praxi to znamená, že narazíte na méně znamení ostatních hráčů pro vyvolání na pomoc s bossy, než v minulých hrách. Naštěstí to ale kompenzuje nový systém přivolávaných „spirits“ NPC bojovníků, řízených umělou inteligencí. Obzvláště jeden z nich je mimořádně užitečný, protože můžete velmi výrazně ovlivňovat jeho výzbroj (víc toho o něm prozrazovat nebudu). Je celkem zřejmé, že tvůrci počítali s využíváním těchto extra nástrojů v arzenálu hráče a také proto zřejmě nastavili obtížnost některých pozdějších bossů opravdu vysoko.
Recenze
Elden Ring
V éře šablonovitých her s otevřeným světem, nacpaných ikonkami a nápovědami k prasknutí, přichází Elden Ring s radikálně odlišným přístupem. Podobně jako před lety Zelda nám dovoluje pocítit, jaké to je, když tvůrci videohry důvěřují svým hráčům a místo vodění za ručičku nabídnou svobodu objevovat i dobývat zcela podle vlastní chuti. Ať se v Mezizemí vydáte kterýmkoliv směrem, čekají vás tam zážitky, na které nezapomenete.
Líbí se nám
- Odvážný design otevřeného světa
- Pestrost tvorby a specializace postavy
- Vynikající bojový systém
- Jízda a hlavně boj na "koni"
- Arzenál zbraní, kouzel a schopností
- Vylepšování "spirit" pomocníků
- Stavba příběhu a jeho elementů
- Přiměřené teleporty a checkpointy
- Synchronní i asynchronní multiplayer
- Mimořádné audiovizuální zpracování
- Zážitek z objevování
Vadí nám
- Slabší motivace pro pomáhající hráče
- Šablonovitost menších jeskyní
- Občasné propady plynulosti
Tak jsem si konečně zahrál podle mnohých hráčů hru roku Elden Ring včetně opravdu fantastické češtiny od Farflame (tihle překladatelský borci ani jednou nezklamali, počínaje kdysi češtinou do Drakensang) a je mi líto, po dvou dlouhých dnech herních pokusů jsem hru vzdal. Kupodivu mě ani nepřišla tak obtížná, jako kdysi mé začátky v Dark Souls, ale herní svět a mechaniky včetně vychvalovaného otevřeného světa mě nebavily. Je mi celkem jedno zastaralost enginu, ale design, ač vychvalovaný, mému oku opravdu nelahodil. Nechytlo mě ani objevování herního světa a už vůbec ne příběh. Nechápu, kde jsou ty utracené peníze, které jistě angažování George R. R. Martina stálo. Mám pocit, že leckterý trochu šikovný spisovatel, klidně i začínající, by dokázal napsat minimálně to samé a za zlomek rozpočtu. Ale to by se pak na krabičce jeho jméno asi tak nevyjímalo. Možná nejsem tak velký fanda FromSoftware a nemám nastudované lore jejich světů, ale kdyby mi někdo tvrdil, že tohle je Dark Souls 4, uvěřím mu. Co mě na hře ale bavilo, byl RPG systém a hudba v herním světě, ta je parádní. Netvrdím, že chyba je na straně autorů, třeba jen nejsem cílová skupina, ale do budoucna si budu hodně rozmýšlet dát dalším hrám od FromSoftware šanci. Asi to není můj šálek kávy, s tím už jsem se nějak smířil. Naštěstí mám spoustu her u kterých rád trávím svůj herní čas, takže toto zklamání není zase tak velké. Jen se mnou drtivá většina asi souhlasit nebude, ale to mě netrápí.
Clovek, kterej mel vuci souls hram negativni postoj, tu hru zere. .to vam musi stacit kuciiii… za me lepsi nez witcher3… a to miluju casual hry jako ac, fc atd.!
Tak jsem koupil, nainstaloval cestinu a je to aagrh… zatim odehrano 10 hodin a jsem stale na zacatku – je to takove uspokojeni z bolesti 🤣
Renomovaní překladatelé od Farflame dávají silnou a reálnou naději na PC verzi češtiny:
https://www.farflame.cz/eldenring.htm
Problém se hrou
zdravim, mam takový problém a už nevím, kudy kam, tak to zkouším tady.
Hru jsem hrál dva dny na notebooku a vše běželo v pohodě, ale když jsem se přihlásil dnes, hra se mi hned ze začátku začala sekat a po pár vteřinách padla, psalo mi to následně tohle:
„Frame rate unsuitable for online play. Returning to title menu.“
„Unable to sttart in online mode dua to a detected frame rate issue.
Please restar the game after resolving the issue to play online“
„To use network features, check to see if you connection is set up properly, and select LOG IN from tittle menu“
“ Unable to start in online mode due to a detected frame rate issue.
Please restart the game after resolving the issue to play online“
Hru jsem několikrát restartoval, zkusil jsem se odhlásit i ze steamu a znovu přihlásit, zkusil jsem restartovat celý notebook a pořád stejný problém.
Hraji na výkoném herním notebooku a se hrou jsem v minulosti neměl problémy a s připojením k intenetu nemám taky žádný problém, takže už vážně nevím, kde by mohl být problém?
Předem Vám děkuji za jakoukoliv radu, zkouším akorát hru přeinstalovat a mezi tím jsem se zkusil poradit zde.
Zatím nahráno cca 80 hodin a tipuju, že jsem tak v první třetině hry….:-)
Máte nejaké rady pre začiatočníka?
„Když nevíš co dál, vraž to do open-worldu“.
A From Software to tam pro Bandai-Namco vrazili.
Líbilo se mi Bloodborne. Protože gotika, horror a „Cthulhu“.
Líbilo se mi Sekiro. Protože stealh, akční souboják a Japonsko.
Nemám rád rytíře, hrady, draky a kostlivce. Asi mne to už nudí.
Uvidíme, jak se na Elden Ring bude vzpomínat za pět let. Nedivil bych se, kdyby si fanoušci raději vždy znovu zahráli první Dark Souls.
Jasná desítka a hra roku Konečně po dlouhé době něco, co se nedrží zažitých stereotypů u nudných a průměrných open world her s milionem ukazatelů (ano, mluvím o tobě, Ubisofte). Hra, respektive mistrovské dílo, u kterýho musí člověk doopravdy hrát a né běhat jak dement za ukazatelem na mapě. Ale podle nějakých hodnocení přesně tohle někomu chybí Jsem rád, že se FS drží toho, co umí nejlíp a nesnaží se jít s nudným mainstreamem.
Mne tam chybí hlavně questlog. Ja jsem hlava derava a nejsem fakt schopnej si zapamatovat kam a která postava mne posílá a co tam mam dělat. Díky tomu plním sidequesty v podstatě náhodně. A abych sedel u pc se zapisnickem na to už jsem starej, to jsem delal před 35 lety na osmibitech
Pro mě tohle jedna z věcí, kterou na té hře mám fakt rád. A myslím, že ani není možný, aby jeden člověk objevil ve hře všechno bez nějaké guidy. Ale je pravda, že aspoň nějakej journal s kým člověk promluvil a kde, by tam být mohl.
Bohatě by stačilo fakt jen něco formou zápisníku, třeba se záznamem co postava řekla, na obtížnosti by to nijak neubralo ale prostě pokud si člověk ke hře sedne třeba po týdnu, tak na ledasco může zapomenout. Nikdo nechce šipky a popis kam jet, co udělat atd.. ale už je prostě takový „quality of life“ a ne abych si sakra zapisoval něco na papír.
Přesně, něco jako zápisník s tím, co kdo řekl, by byl fajn.
Mám už nějakou tu desítku hodin nahranou, takže už s klidným svědomím můžu hodnotit. Otevřený svět žánru sluší ale už nesvědčí FS, vizuál je prostě technologicky zastaralý, stíny místo aby se plynule přesouvaly tak trhavě přeskakují, fyziku bych ani nenazval fyzikou protože se jí moc neřídí, ale to nemá příliš smysl rozebírat, design světa je oproti tomu opravdu krásný a o to víc mě jen mrzí, když si představím jak by mohl vypadat v rukou někoho technologicky šikovnějšího co netvoří hry na archaickém enginu.
Spoustu věcí opravdu recyklují, každého napadne hlavně Dark Souls 3 a to díky animacemi postavy (a zasazení) ripost, ale i třeba kostlivci jsou naprosto CTRL+C a CTRL+V od vzhledu, po zbraně, dokonce i animace která mi utkvěla ve vzpomínkách kvůli vtipu, že si škrábou plešku Naštěstí u spousty se aspoň uráčili trochu změnit vizuál nebo už mi paměť moc neslouží, sám se ze zvědavosti po dohrání mrknu na nějaké porovnávací videjko kolik toho použili z předešlých her. Což by mi asi ve výsledku nevadilo, kdyby s tím nebyla spojené jiné věci, jako že zbraň se vám při výměně objeví v ruce a ta předešlá zmizí, včetně pochvy u boku místo aby byl meč v ní. Jistě je to prkotina ale tohle je věc která se mi prostě strašně líbí například u NiOh, kdy vidím vše čím jsem momentálně vybavený a zbraně mají své místo i když je nepoužíváte.
Vím že to zní hodně negativně, hra je ale opravdu dobrá a průzkum světa baví, pokud jste předešlé hry od FS nehráli tak si víše zmíněného až na vizuál nevšimnete. Za mě to zůstává na krásných 8 z 10, protože bodík je za ty technické věci a problémy, druhý za to, že FS zůstalo ve své komfortní zóně místo aby právě tady zariskovali.
Třeba škoda že se tady nepokusili jít v šlépějích Sekira, vykašlat se na celý RPG systém a levely, hráč by si volil z přednastavených hrdinu nebo by dostal pod kontrolu celý Roundtable Hold osazenstvo, kde by každý byl nějaký archetyp aby hráč nebyl nucený hrát stovku hodin jen za toho zvoleného na začátku. Bez RPG by tak hráč dostal opravdu svobodu.
Přesto, ER rozhodně stojí za pozornost, sice nezajdu tak daleko že bych řekl že hra změní pohled a přístup k budoucím open worldům, nejsem si jistý jestli by to mohlo fungovat u „casual“ her ale třeba se pletu.
PS: Hodně lidí chválí inovativní přístup k open wolrdu, žádné ukazatele, a jak je to skoro revoluční a definuje to celé pojetí, jak je to svěží a nové. Dřív tohle ale bývalo naprosto normální, že mi NPC jen řeklo zhruba kam jít, že někde na severovýchodě je jeskyně u jezera, za mostem je stezka atd. vždyť právě proto si většina lidí zamilovala například první a druhý Gothic, kde právě člověka to neznámo a nebezpečí lákalo hele tamhle je jeskyně, hele tamhle je věž, a když jsem Zaklínači vyčítal neustále následování červeného zápachu nebo stop, tak div mě neukřižovali někteří.
Takže se jedná spíš o znovuobjevené kolo než něco nové a prostě když budeme mít štěstí, tak se to vrátí stejně jako mrkváče, i když ty radši měli zůstat v propadlišti dějin
Skvěle napsáno 👍
Musím pouze souhlasit. Skvěle napsáno.
Dovolím si ještě zmínit, že ačkoliv ten svět je úžasně vymodelován a perfektně funguje, side questy stylu From Software v tomto otevřeném světě nemají co dělat. Klasicky většinu času nevíte, kde kdo je, co chce, kde bude potom, snadněji některé úkoly kompletně rozbijete a přerušíte a už s nimi nic neuděláte, protože jste šli do regionu 1, a ne 3. Nebo jste šli do regionu 1, 5, a 3, a ne 1, 2, 3, 4, 5. Ale jak to mám vědět, když dané NPC řekl v jedné větě nějakou metaforu a poslední věta, kterou opakuje dokola je ve stylu „Zmiz.“.
A o zastaralém vylepšování zbraní, ovládání na klávesnici a myši, (v podstatě o celé PC optimalizaci) které se snad od DS1 nezměnilo ani nemluvím.
Elden Ring je pro mě Dark Souls v otevřeném světě, ale doufám, že pokud nehodlají dělat nějaké větší změny, tak se vrátí zpátky k uzavřenému světu.
Jako jo, samotnému už se mi takhle povedlo naprosto zničit dva side questy, jeden s Roderickou který se naštěstí pak nějak resetoval a asi po deseti hodinách se prostě objevila v Roundtable Hold, nebo teď čarodějka která je zakutá v řetězech, protože jsem vešel do jednoho podzemí a spustil se tím nějaký skript, a tak si nemůžu teď dokoupit od ní spelly (z původního místa zmizela, přestože by prý tam měla být na obou místech v takových případech současně, což taky působí trochu vtipně)
Kdyby tam aspoň jich byla hromada, nic neřeknu ale je jich tam hrstka. Ale OK, je to jejich první otevřený svět.
Je tam přes 20 vedlejšáků, to mi jako hrstka nepřijde.
Hra je to fakt povedena, vesmes jsem stejne nadsen jako autor recenze. Je to moje prvni souls hra, takze mi je i celkem jedno, jestli nejaky prv z predchozich dilu recykluje. Co me ale hodne stve, jsou (pro normalniho cloveka) v podstate neresitelny questy – kdo treba zvladne vyresit celou questline Sellen bez wiki, zaslouzi poklonu. Nebo napriklad „puzzle“ kdy pro otevreni dveri je potreba zabit tri schovany zvirata, pricemz to treti je neviditelny… K tomu jeste chybejici questlog -wtf?
Presto vsechno je to hra od ktery se nedokazu odtrhnout a muj spankovej rezim tim hodne trpi. To se mi naposled stalo u prvni Subnauticy.
Děkuji pane Zavřel za krásnou recenzi plnou emocí a zážitků. Musím naprosto souhlasit s Vámi i lidí co mají stejný pohled na hru. Nikdy sem žádnou soul hru nehrál, takže sem byl hodně skeptický a přistupoval ke hře po špičkách a s nadhledem jestli je to „hra“ pro mě. Nepamatuji si kdy sem se těšil po práci na hru nebo večer nedokázal vypnout pc, protože ješte 5 minut.. Nechci se nikoho dotknout, ale podle mě je ta grafika nádherná a někdy opravdu žasnu co vidím.. nesleduji videa ani streamery, protože si ji chci užít na první pocit. Mám 1080ti, i7 9700k, 32gb ram a nestal si mi ani jeden crash nebo propady fps. Jen když vypnu hru, tak jakoby zamrzne a trvá save cloud jinak naprosto bez problému vše na max na 1080p. Naštěstí na trhu je tolik super her, že si každý může vybrat a zahrát si tu svoji a ja takovou hru konečně našel.
Tak každý má jiné nároky na grafiku. Někdo je má nízké a někdo se nespokojí pomalu s ničím. Beztak můj případ
Díval jsem se na rozbor od Digital Foundry a grafika je fakt ošklivá (neplést se stylistickou/výtvarnou stránkou). A ještě je to ke všemu stuttering fest, což je horší, než nízká snímková frekvence.
Pouze hand picked screeny se západem slunce nebo barevný skybox dokáže zmást (a jediná oblast, kde hra vypadá ok).
Děkuji za přečtení i pochvalu recenze, moc rád čtu, že si hru tak užíváte a vychutnáváte
I kdyz nejsem vylozene fanousek tohoto sub-zanru, shoduji se s velkou vetsinou recenze a pripada mi jako dobre napsana (mozna je to prave proto, ze tento typ her neni pro mne „okoukany“). Takze preskocim s cim vsim mam v recenzi podobny nazor a zminim to, k cemu mam ve hre vyhrady.
Prestoze pro velkou hru takoveho rozsahu je moznost premenit v pokrocile fazi statistiky a vyznamne tak upravit postavu, vstricny krok smerem k hracum, nemyslim si, ze to je v souladu s pojetim hry, ktera obecne nastavuje latku vysoko a dava hraci svobodu, se kterou by ale mela prijit zodpovednost. Svoboda bez zodpovednosti neni dobra kombinace.
Dalsi vec, ktera je pro mnoho lidi asi „prkotina“, ale ktera mi zasadne vadi, je pokrytecke pojmenovani voleb „body type 1“ a „body type 2“. Z meho pohledu to je sprosta demagogie.
Celkove hodnotim hru i recenzi jako nadprumerne a hodne povedene.
Po 50 hodinách mi to více připomíná Pana Prstenu než Dark Souls. Ti borci co to nehráli a přesto musí něco napsat, jsou vyloženě trapní
Jediný věci, co bych hře vytknul, je absence nějaké formy quest logu, kde když si člověk jednoduše nezapamatuje něco, co vám řekla postava, tak je pak těžké zpátky backtrackovat, co po vás chtěla. Stačilo, kdyby šlo koupit nějaký deník u nějakého NPC za pár tisíc run a do tohoto deníku by se vám pak zapisovalo, koho jste potkal, kde a co po vás chtěl, čistě psanou formou…
samozřejmě technicky stav, kdy se mi stalo, že jsem dostal zbytečný hit kvůli lagu, hlavně v open worldu
A nakonec kooperace, hodně rád bych si chtěl zahrát nějakou hru od fromsoftwaru celou v kooperaci s dalšími dvěma kamarády na způsob remnantu, bohužel i tady je ten coop velice omezený, vím že je to takhle schválně, ale určitě bych uvítal nějakou fully coop hru (od začátku do konce, kde každý má vlastní loot) která by byla i uzpůsobena ke coopu ( unikátní mechaniky bossů, jiný druhy encounteru, strategie atp.)