Assassin´s Creed: Unity – Dead Kings DLC

Recenzovaná verze: PlayStation 4

Naši recenzi na Assassin´s Creed: Unity jste si již určitě přečetli. Asi všichni uvnitř tušíme, že Unity mohlo být opravdu velmi dobrou hrou, která se mohla přiblížit prvním dvěma dílům. Bohužel masa technických nedostatků jinak kvalitní počin srážela do kolen a ve výsledku vše nevyžehlily ani následné patche. Ty si mimochodem u konzolové verze vyžádaly celkem 22 GB prostoru. Chytré hlavy v Ubisoftu jistě věděli, že to co vydávají má daleko do finální verze. Co však už nejspíše nevěděli je to, co bude následovat a co si takový krok vyžádá. Paradoxně tak firma, která je v poslední době známa svými četnými DLC a Season passy, byla tlakem hráčské nevole donucena vypustit přídavek Dead Kings zdarma jako omluvu za způsobené potíže.

Loučení s Paříží

Příběhově navazuje DLC s jen malou prodlevou na původní hru. Arno Dorian se pokouší prchnout z Francie, která je stále uprostřed francouzské revoluce a zdá se, že situace se rozhodně nemá k lepšímu. Jakkoli to může být překvapující, DLC se neodehrává v Paříži, nýbrž v takřka středověkém městě Saint Denis, v té době známém pod názvem Franciade. Přídavek Dead Kings tak má svoje vlastní město, což je rozhodně potěšující fakt, který budí dojem, že se vám do rukou dostává něco opravdu propracovaného. Po dlouhé době jsem neměl pocit, že DLC je pouze násilím vytržená část, která již byla dříve součástí hry. Dead Kings se nespouští samostatně, ale jsou součástí samotné hry. Jediné, co po jejím spuštění musíte udělat, je odcestovat do Franciade, podobně jako jste v původní hře cestovali do Versailles.

„Arno musí ve svém novém dobrodružství daleko více používat hlavu, než jen hrubou sílu a to je v kombinaci s tajemným příběhem velmi slibné spojení.“

S rozlehlostí Paříže se Franciade samozřejmě rovnat nemůže, ale po mnohých hodinách strávených v pařížských ulicích velmi oceníte naprosto jiné pojetí města. Oproti Paříži totiž máte k dispozici takřka středověké městečko, které s pařížskou smetánkou nemá pranic společného. Z každého rohu na vás dýchá chudoba, bída a zároveň jakási surovost tohoto místa. Vizuálně je však město velmi pohledné a má svůj vlastní osobitý styl. Skoro bych se nebál poznamenat, že mi Franciade připomnělo první dvojici dílů, která byla daleko temnější a mystičtější, než její následovníci. Čím však nové město překvapuje nejvíce, je spletitá síť podzemních katakomb, které jen čekají na vaše prozkoumání. Obdobně jako město jsou katakomby ztvárněny opravdu velmi dobře a především mise, které se odehrávají v jejich útrobách, mi připadly velmi elegantně navržené z hlediska level designu. Arno musí ve svém novém dobrodružství daleko více používat hlavu, než jen hrubou sílu a to je v kombinaci s tajemným příběhem velmi slibné spojení.

Zbrusu nové město a jeho katakomby však nejsou jejím jediným novým elementem. Součástí DLC jsou samozřejmě i nové předměty, ke kterým je možnost se dostat poměrně rychle, protože oproti původní hře dostáváte za splněné mise opravdu královsky zaplaceno. Hlavní novinky v Arnově repertoárů představuje lucerna a Guillotine Gun. Lucerna slouží překvapivě jako lucerna a její uplatnění najdete právě při prozkoumávání podzemí, kde vám jednak bude sloužit jako zdroj světla, ale také prostředek pro rozhánění krys či netopýrů. To je však bohužel vše, takže sice kvitujeme nový prvek ve hře, jeho využití je však velmi malé. Druhá novinka ale vše vynahrazuje. Guillotine Gun je zbraň, ke které se dostanete hned v druhé misi a rozhodně si ji ihned zamilujete. Nablízko dokáže uštědřit obrovské poškození, zatímco na dálku ji využijete jako ruční granátomet. Jakkoli bizardně a nereálně to může znít, je nakonec v praxi úplně jedno, protože tuhle sekeru/granátomet si určitě zamilujete.

Příběhová část se dá projít za zhruba čtyři hodiny a nabídne minimálně tolik zábavné a kreativní mise, jako původní hra. Co však zůstalo stejně neohrabané, je vyprávění příběhu, který není nutně špatný, ale jeho podání nepůsobí moc sebevědomě. Přitom se setkáváme s postavami, které známe z původního děje, ale i tak se hře jednoduše nedaří prodat jinak vcelku zajímavý příběh. Postavy vstupují a odcházejí bez nějakého dalšího vysvětlení a je vlastně docela dobře, že příběh je otázkou jen několika mála hodin. Větší porce prostoru by nám hráčům asi pořádně zamotala hlavu.

„Pokud vás svět Assassin´s Creed opravdu baví, z DLC Dead Kings můžete vytěžit daleko více, než jsou pouhé čtyři hodiny“

Franciade je však stejně jako Paříž město plné dalších aktivit, které vás lákají k prozkoumávání města. Nechybí tedy různé hádanky, rozličné a na sebe nenavazující, přesto ale zábavné úkoly nebo sbírání napoleonských klobouků, které střídají poletující kokardy. Nejvýznamněji působí rozhodně možnost osvobodit tři nepřátelské tábory a také dvojice nových kooperativních misí. Pokud vás tedy svět Assassin´s Creed opravdu baví, z DLC Dead Kings můžete vytěžit daleko více, než jsou pouhé čtyři hodiny.

Darovanému koni na zuby nekoukej

Nebýt opět problémů s vyprávěním příběhu, Dead Kings by dopadli téměř na výbornou. Temnější a zároveň tajemnější pojetí se mi rozhodně líbilo a to hlavně díky tomu, že docela hezky připomnělo první dva díly. Ve hře jsou samozřejmě přítomny technické chyby, které byly sice značně eliminovány pomocí patchů, ale i tak se čas od času někde zaseknete, někam propadnete a no, však to znáte. Za to však tvůrci DLC nemohou. Oproti původní hře, na které pracovalo tradičně studio Ubisoft Montreal, se o Dead Kings postaralo méně známější Ubisoft Montpellier. Ti však za hluboko zakořeněné problémy nemohou a rozhodně by mě zajímalo, co asi říkali na to, že dostali od svých druhů z Montrealu hru v takovém stavu. Tak jako tak to zvládli celkem obstojně a DLC bych rozhodně doporučil i v případě, že by nebylo zdarma. Pokud tedy máte ještě doma disk s Unity a Arno vás stále nenudí, na Dead Kings si rozhodně udělejte čas.