Repry

Moc se mi líbí novodobé remaky celé Resident frančízy. Začal to druhý a třetí díl a tento zásadní 4. díl dostal opět (asi po druhé) parádní péči. Hra opravila zásadní nedostatky, jako nemožnost střílení za pochodu a hlavně perfektní ovládání myší a klávesnicí. Příběh zřejmě nedostal žádnou změnu, Ashley ale přibyla mnohem lepší umělá inteligence, už není taková přítěž jako dřív. Naopak. Herní doba je hodně nadstandartní, lokace jsou skvěle různorodě. Pocit střelby fantastický. Charaktery znamenité. Spoustu míst v příběhu si budu pamatovat dlouho. Třeba důlní vozík byl zábavný jako dítě když objeví zážitek na horské dráze. Souboje s bossy jsou také dost povedené. Zakončení příběhu uspokojující. Hádanky byly příjemně nastavené, vylepšování výbavy motivující. Po dokončení hlavního příběhu je vhodné projít příběh z pohledu Ady a v následném módu žoldáci se dá strávit mraky času. Moc se těším na další předělávku, dřív na PC nedostupné Veroniky.

Když jsem rozehrál kampaň, nechybělo mnoho a celou hru jsem málem zahodil. První díl byl super, příchod očekávaných Tyranidů mě ale nemile překvapil. Až následný nástup Heretiků mi vrátil radost ze hry. Kampaň je hodně krátká, ale skvělá, druhá a třetí třetina parádní. Tím to ale naštěstí nekončí. Po odehrání hlavního příběhu začíná ta lepší část hry, PvE mise, které nádherně doplňují Titovu cestu a ukazují vše z druhého pohledu. Cca 13 náročných misí, kde je možnost vybrat jednu ze sedmi tříd. Mě nejvíce vyhovoval Tactical. Obléhání jsem jen vyzkoušel, ale na to je potřeba hodně dobře sehraná parta. Dokáži si představit, že v tomto díle lze utopit vyšší desítky hodin. Sám jsem zvědavý na třetí díl. Protože toto je ten pravý, syrový a tak lákavý Warhammer.

Naprosto parádní hra to byla již při prvním vydání, ale tenhle remake mě přijde subjektivně ještě lepší. Jasně, moderní grafika se dala čekat a přiznám se, že si spoustu věcí z prvního hraní před x lety vůbec nepamatuji. Proto ani nemohu posuzovat, zda je to a nebo tamto přidané, nebo jsem to již zažil dříve. Ale co se mi moc líbilo, byly rogue-lite mechaniky a polootevřený svět. Fantastické též byly úpravy zbraní a obleku. A přestřelky? Jedním slovem luxusní. Tak chytlavé kosení emzáků nepamatuji. Příběh se dá popsat jako velmi slušné sci-fi. Herní doba byla na dnešní dobu nadstandartní. A hra světla a stínu doprovázená brilantně nastavenou hudbou a zvuky byla třešnička na velmi chutném dortu. Již teď se těším jak si dám repete na New Game +.

Nejlepší hra s Jamesem Bondem (ale možná to je zapomenutá 007: Blood Stone) a pro mě nejzajímavější hra od IO Interactive. Tady ale zase nejvíce vzpomínám na Hitman 2 Silent Assassin. Jako příběh je First Light povedený a jako Bondův start paráda. Co mě naopak zklamalo byly akční části, závěrečná část byla zbytečně praštěná a nepřátelé spamující granáty otravní. Úplný závěr se naštěstí vyhnul předvídatelnosti a skončil za mě hodně dobře. Mnohokrát jsem ale měl pocit, že hraji odlehčenou verzi Hitmana pro děti. Nakonec jsem se u hry slušně bavil, i když to bylo mnohokrát prokládané nudou. S klidným svědomím ale mohu tento počin doporučit, i když se mezi letošní špičku u mě nakonec nedostane.

Samostatný datadisk k druhému Jedi Knigtovi nám přináší dvě hratelné postavy. Známého Kylea Katarna vystřídá v půlce hry neoficiální budoucí manželka Luka Skylwakera, Mara Jade. Škoda, že Disney si s ní nedokázal v kánonu poradit a raději jí vůbec nepoužil. I v knížkách od Zahna jde o naprosto parádní postavu. Herně je toto pokračování více toho, co jsme zažili minule. Jen s jednou velkou výtkou. A to je závěrečná část hry počínaje příletem do bažin u Sithského chrámu. Tolik frustrace a vztekání jsem dlouho nezažil. Nepřátelé vás zabijí téměř na jednu ránu, máte jen světelný meč a bloudění je přítomné až do samého konce. A to jsem do té doby uvažoval o devítkovém hodnocení. I když to byla studené sprcha, celkově hodnotím hru více než dobře a i tady platí, že remake by si Mara Jade a Kyle Katarn zasloužili snad jako žádná jiná hra.

Předchůdce téměř dokonalé hry Jedi Outcast, který sdílí parádní univerzum, famózní soundtrack a spolupráci Kylea Katarna a Jan Ors. Příběhově je na stejné úrovni, ale graficky a herně zestárnul celkem mizerně. Spousta zbytečného bloudění mapou je asi poplatná době. Ale hodně práce mě dalo jen nastavení ovládání. Ten kdo překousne nástrahy skoro 30 let staré hry, dostane parádní příběh z původní trilogie hvězdných válek a jednu z nejlepších her tohoto univerza. Nejsem fanda všemožných remaků, ale tento kousek by si to zasloužil jako sůl.

Jsem velký fanda RPG her. Mám moc rád Pillars of Eternity a těšil jsem se na návrat do stejného světa v Avowed. Po dohrání musím říct, že tento počin od Obsidianu je ideální do Game Passu, ale za plnou cenu ani omylem. Nejvíce mě vadila celková zastaralost, příšerný design prostředí, nudný svět a obyčejný příběh. Hra by snesla srovnání asi tak s Oblivionem. Až na to, že mezi nimi je odstup cca 20 let. Co se mě naopak líbilo byl celkově lore, interakce s parťáky, vaření v kempu a parádní množství lootu a zajímavých předmětů. Nakonec jsem se celkem bavil, ale na další průchod to opravdu nevidím. Je spousta jiných a lepších RPG

Už jsem víceméně vzdal naději, že Supermassive Games ještě někdy udělají skvělou hru. Directive 8020 opět vyhloubil nový suterén úrovně jejich her. Slušná zápletka je totálně zazděná příšerným zpracováním s neskutečně otravným stealthem, nesympatickými postavami a natahovanou herní dobou. Jediná postava na které mě záleželo byla příjemná Samantha Cooper. Ostatní byli tak nezajímaví a otravní, že mě bylo fuk, jak to s nimi dopadne. Ale co bylo možná nejhorší, byla tragická optimalizace. Vážení vývojáři, tohle si strčte za klobouk. Vaše hra nevypadá nijak úchvatně aby běžela takhle otřesně. Hodně budu váhat, zda dám nějakému vašemu dalšímu počinu vůbec šanci.

Velice dobré pokračování příběhu Ethana Winterse, které začalo v předchozím, sedmém, díle a v DLC v pokračování ho zakončilo. Sice jsem měl pocit, že mě minulá hra bavila o něco více a hodně jsem váhal v hodnocení mezi 7 a 8 a nakonec se přiklonil spíše k přísnějšímu hodnocení. Ale i tak je to skvělý hororový počin, ale některé pasáže mě přišli hodně přitažené za vlasy. Nechci spoilovat, ale u finální části jsem si občas klepal na čelo. Za to pasáž v továrně byla pro mě zaručeně nejlepší část hry. Taková trochu silenthillovská a hodně nabušená. DLC mě za to přišlo otravné, hlavně pasáž s panenkama. Atmosféra byla ale během celé hry parádní, u ní nemám nejmenších výtek. Velmi dobrý výběr zbraní, systém vylepšení a postupné objevování mě u hry poctivě udrželo. Zajímavý byli i nepřátelé a souboje s bossy. Škoda, k finální osmičce chyběl opravdu jen kousek.

Druhý díl Jindrova dobrodružství nejen, že je v mých očích jedna z nejlepších českých her, on je i jedno z nejlepších RPG a dost možná, že i jedna z nejlepších her vůbec. Kdybych chtěl v recenzi popsat celou hru, vydalo by to na knihu. Už jen to, že jsem na jediný průchod strávil hraním 361 hodin a prakticky celou dobu se královsky bavil, hovoří za vše. Nejlépe přiblíží moje dojmy popsání jednotlivých částí hry zvlášť:

PŘÍBĚH:

pokračování navazuje přesně tam, kde posledně skončil. Vzápětí se vše ošklivě zvrtne a následuje víceméně temnější a dospělejší hra. Hlavní zápletka je skvěle napsaná a dobře usazená v dobových reáliích. Několik zajímavých příběhových zvratů, změna mapy a přesun od jednotlivých potyček až o obléhání gradovalo celou parádní hratelnost. Dokonce i v první hře kritizované hromadné souboje se citelně vylepšily. Velkolepé finále udělalo krásnou tečku za putováním Jindry a Ptáčka. A musím říct, že více než důstojnou.

GRAFIKA:

jedním slovem nádherná. Nevím, jestli po technické stránce, to je mi fuk, ale stylem, uvěřitelností, živostí a mírou detailů nemá KCD 2 absolutně konkurenci. Každý metr herního světa je tak opravdový, atmosférický, živý, zkrátka je neuvěřitelná radost každou píď, každou ves, každý strom v lese a cokoliv co mě napadne, objevovat. Nijak tomu neholduji, ale tady jsem foto mód skoro zavařil.

HUDBA:

Fenomenální. Ústřední melodie se neomrzela, obrovské množství skladeb byla radost poslouchat a nádherně dokreslovala atmosféru a uvěřitelnost.

HERECKÉ VÝKONY:

český dabing mě hodně potěšil, občas haprovala intonace i v té samé větě a kvalita tu a tam kolísala. Ale celkově byl dojem parádní, drsný a hru povýšil na další level. Za mě nejlepší výkon předvedli Marek Vašut a Pavel Zedníček. Potěšila i jejich skutečná tvář u svých postav.

POSTAVY:

prakticky každý trochu důležitý charakter byl ve hře zpracovaný s naprostou péčí. A to nemluvím o těch hlavních a ústředních. Tolik zajímavých postav s vlastní minulostí, motivací a unikátním profilem najdeme jen v hrstce dalších her. Bavilo mě vést sáhodlouhé dialogy, zjišťovat co koho trápí a spousta věcí z jejich minulosti. Jejich příběhy a rady byly často zajímavější než úkol, který jsem zrovna chtěl plnit. Kolikrát mě šla až hlava kolem. V tom dobrém slova smyslu. O postavách by se toho dalo napsat ještě tolik a nestačilo by to.

HERNÍ SVĚT:

to je Trosecko, Kutnohorsko a samotná Kutná Hora. Přišlo mi, že každý jednotlivý metr mapy byl unikátní a ručně vytvořený. Samozřejmě si nedělám iluze, ale takto na mě svět působil. A na mnoho hodin jsem se v něm jen ztratil couráním a objevováním. Prostě nikam jsem nespěchal a jen se kochal. Kolikrát jsem nevyužil ani koně a šel k cíli pěšky. Každá denní doba měla svoje kouzlo. Po ránu, když v lese zpívali ptáčci, v poledne, když slunce pralo na hlavu, odpoledne když se spustil liják a nebo v hluboké noci, kdy mě na cestu svítila jen louč a doprovázelo houkání sovy. Samotná hra sama vybízela k loudání a nasávání dokonalé atmosféry.

ENCYKLOPEDIE:

Další hodiny jsem strávil čtením knih a fantasticky zpracovaném deníku a v nádherné skoro učebnici dějepisu popisující skutečné historické postavy, události a reálie českého středověku. Klobouk dolu před tvůrci.

DOVEDNOSTI A LEVELOVÁNÍ:

opět zpracované luxusně. Pomocí perků, trenérů a vlastní činnosti se Jindra zlepšoval ve všem, co ve hře dělal. Profilování toho svého hrdiny podle svých představ až na hranici maximálního levelu 30 byla zpracována velmi citlivě a dávala velkou motivaci pro vlastní snažení. Spousta cest, kudy vést příběh, tolik větvení se prostě jen tak nevidí.

DLC:

příběh malíře, moru v klášteře a vlastní kovárna byly za mě hodně dobré dodatky. Dostat vlastní bydlení a spojit ho se svou obživou v podobě kovařiny bylo velice příjemné a zábavné.

AKČNÍ ČÁST a SOUBOJE:

Bitvy na meče či jiné zbraně byly obtížné, ale férové. Hodně uvěřitelné, odměňující a při správném tréninku i s velkým zadostiučiněním. V žádné jiné hře mě souboje na blízko nebavily více.

INVENTÁŘ A VÝBAVA:

skvěle zpracovaný systém oblečení a zbroje. Tolik různých věcí, co si mohl Jindra vzít na sebe. Tolik rozmanitých druhů a kvality, že každý nový kousek mě pokaždé udělal velkou radost a byla znát každá lepší nalezené výzbroj a výstroj.

OBCHODOVÁNÍ:

neskutečně mě bavilo prodávat loot obchodníkům. Handrkování o ceně, vědět, kdo má zájem o co a za jakou cenu. Vlastní nosnost nebyla neomezená, ale oproti reálu hodně benevolentní. Šedivka mě toho též spoustu odtahala.

SPOLEČNÍCI:

Nejdůležitější byly kromě spolubojovníků a důležitých příběhový parťáků a tří osudových žen hlavně Šedivka, Vořech a Krabat. Zvířecí parťáci dali hře další vrstvu uvěřitelnosti. Z těch lidských mě přirostla k srdci Božena a její dcera Pavlena. Jejich silný příběh mě dost vzal. Podobných zážitků ale prakticky nabízela každá vesnice a každá ulice v Kutné Hoře,

Pořád mám pocit, že jsem o hře nenapsal ani deset procent toho, co mě uchvátilo. Znovu se opakuji, ale nepamatuji si hru, ve které bych strávil 361 hodin naprosté herní euforie a radosti z objevování, loudáním se, čtením , bojováním a užíváním každé chvilky strávené v nejuvěřitelnějším herním světě všech dob. Už teď se nemůžu dočkat s čím Warhorse přijdou příště.