Blackguards 2 – cesta za spravedlností

I přesto, že první Blackguards nebyl zrovna titulem roku, rozhodli se jeho tvůrci pustit do pokračování. Ani ne po dvanácti měsících tu máme nástupce této tahové strategie s prvky RPG. Podařilo se vývojářům ze studia Daedalic Entertainment překročit svůj stín, anebo zůstali v zajetých kolejích? O pár řádků dál na vás již čeká odpověď.

Stezka pomsty

Váš příběh začíná jak jinak než ve vězení. Zde v roli Cassii strávíte řadu let. Během pobytu na tomto proklatém místě je znetvořena díky pavoukům, kteří nejsou zrovna ideálními společníky. Nakonec se jí ale podaří dostat ven a začne si plánovat svou budoucnost. Aby nebyla příliš při zemi, rozhodne se, že si podmaní Žraločí trůn za jakoukoliv cenu.

Na nelehký úkol není naše hrdinka sama, připojí se k ní i starší známí z předchozího dílu. Vaší základní partu budou z počátku tvořit Přemožitelé devíti hord v čele s trpaslíkem Naurimem, obratným gladiátorem Takatem a kouzelníkem Zurbaranem. Každá z postav vaší družiny má svůj osobitý příběh a řadu důvodů, proč bojovat po Cassaině boku. Ani jeden z nich to však nedělá z dobré vůle.

Příběh jako celek není zrovna nic oslnivého. Zachraňuje ho vyprávění, díky němuž jde o mírný nadprůměr. Myslím, že jeho nejsilnější stránkou jsou rozhodnutí, která v průběhu průchodu dějem učiníte. Stejně jako v jiných titulech, má i zde možnost volby určitou váhu a zachraňuje slabší příběhovou linii.

Ovládnutí impéria

V hlavní kampani před sebou máte rozsáhlou mapu, na které je rozloženo dvacet opěrných bodů impéria. Ty budete postupně napadat a dobývat. Metropole mají vždy určitou úroveň obtížnosti. Když však porazíte posádku, odměna bude sladká. Za to, že město vezmete pod svá ochranná křídla, získáte řadu výhod. Pozice je ale nutné bránit před útoky bývalých držitelů, kteří touží získat své državy zpět.

Při dobývání vám krom společníků pomohou také žoldáci. Ti jsou slušně vybaveni a v boji dokáží být hodně užiteční. Jejich výzbroj a dovednosti obsahují jak magii, tak i zbraně na dálku a kontaktní boj. Celkově si můžete nájemné vojáky naverbovat podle své chuti. Dohromady pod sebou můžete mít až dvacet postav, což rozhodně není málo. Nové typy jednotek a jejich vylepšení získáte po dobití některých měst. Na konci hry můžete mít k dispozici šest typů žoldnéřů.

Dobyté metropole však nejsou jen zdrojem bonusů. Můžete v nich cvičit své postavy a nakupovat rozličné předměty. Ty vám prodají hned tři kupci: kovář, alchymista a obchodník. Každý z nich má přístup k jinému artiklu, takže je občas dobré obejít celou trojici.

Vaši hrdinové si na sebe mohou vzít čtyři typy zbroje, a aby zbraně nezaostávaly, jsou zde zastoupeny ve stejném počtu. Krom permanentních částí výbavy, tu máme ale i kousky na jedno použití. Mezi ty se dají počítat vrhací nože, pasti a posilující lektvary.

Nezanedbatelné RPG

Prvek RPG je v Blackguards 2 hodně propracovaný. K tomu, abyste hrou prošli jako nůž máslem, budete muset využít naplno schopnosti všech postav ve vaší družině. Cassia z počátku nemá navoleny žádné dovednosti, takže si jí můžete přizpůsobit dle svého uvážení. Časem se k vám ještě přidá pár již zmíněných charakterů. Ty mají už ze začátku určenou specializaci. Naurim například celkem hravě zastane roli tanka.

Zkušenosti získává po soubojích celá družina, vždy můžete získat něco navíc. Když se vám v průběhu bitvy podaří otevřít truhlu, dostanou postavy malý bonus. Takže je dobré i přes taktizování neustále hledat ukryté poklady a plnit dodatečné úkoly, které vám jsou přiděleny v průběhu mise.

Body, které získáte za vítězství, můžete u trenéra rozdělit mezi pět stromů. Patří mezi ně ovládání zbraní, talenty, kouzla, speciální pohyby a jedinečné dovednosti. Nastává však menší změna. Celkově si můžete dovednosti u trenéra investovat dle libosti, hra vás již nenutí hledat specialisty na daný obor.

Život je boj

Většinu času v tomto světě strávíte na bojišti. To se stejně jako v minulém díle rozkládá ve velkých uzavřených prostranstvích, které jsou jako celek rozděleny na celkem slušný počet polí, po kterých se vaše postavy pohybují.

Jednotlivé oblasti nabízí různé typy boje. Blackguards nutí hráče, aby pracovali se svým okolím, které je důležitým prvkem celé hry. Obřím lustrem můžete například zmenšit prostor, takže k vám nepřátelé budou muset přistupovat po jednom, díky čemuž se jejich případná přesila stane nepodstatnou. Úsměvný moment je, když protivníci stojí v louži oleje a vy efektivně využijete magii ohně.

S prostředím se dá v Blackguards 2 perfektně pracovat, kdyby tento prvek nebyl již v předchozím díle, vůbec bych se nebál autorů zeptat, jestli nespolupracovali s vývojáři Divinity: Original Sin.

Chyby se opakují

Krom menšího stereotypu, který se dostaví po pár hodinách hraní, jsem se nesetkal s žádnou novou chybou. Škoda jen, že jsem narazil na aspekty, které mi vadily již minule. Pathfinding a hitbox jsou na tom podobně jako v prvním Blackguards.

Pathfinding postav není zrovna ideální. Charaktery totiž bez problému vstoupí do pastí, o kterých ví. Neobtěžují se je obcházet, takže občas budete muset plně kontrolovat každý jejich pohyb, jinak se vám stane, že z čista jasna mašírují přes ostré bodce, popřípadě projdou přímo skrz dva hořící ohně, i když by druhý mohli klidně obejít. To je prostě moment, kdy se popadnete za hlavu a přemýšlíte, jestli daný voják nemá IQ vydlabané dýně.

Zásahy zbraní, stejně jako kouzla a jiné akce mají vždy určitou šanci na úspěch. V tomto prvku se nachází další problém, s kterým jsem se setkal již loni. I přesto, že má totiž vaše postava 100 procentní šanci na to, že zasáhne, nemusí se úder podařit. Chápal bych, kdyby se to stalo při 99 %, ale když je tam stovka, tak by zde neměla být možnost minout.

Plnohodnotný nástupce

Blackguards 2 je prakticky plnohodnotným nástupcem jeho o rok staršího předchůdce. Škoda jen, že si z prvního dílu převzal krom pozitivních prvků i některé nedostatky. I přesto se ale jedná o hru, která má hráčům stále co nabídnout.