Borderlands - mix FPS a RPG

Tento skvělý mix FPS a RPG s krásnou celshadovou grafikou si jistě zaslouží vaši pozornost, ať ste milovníkem jakéhokoliv žánru. No, a pokud ste hru ještě nehráli tak byste to měli po přečtení téhle recenze hned napravit.

Slyšeli jste o Vaultu ?

Děj hry Borderlands se odehrává někdy v neurčené budoucnosti. Takové budoucnosti kde se kolonizují planety. Vydáváte se na planetu Pandora (Kdy že šel do kin Avatar ?), abyste pátrali po bájném Vaultu (Tak jo, ale Fallout byl rozhodně dřív). Tentokrát ovšem nepůjde o atomový ukryt zahrabaný někde ve skále, ale o jakousi skrýš na hranici dimenze, která má obsahovat ženy, zbraně, zlato. Úkol je tedy jednoduchý, najít Vault dřív než všichni ostatní.

Parta čtyř

Hned ze začátku hry, po velice pěkné a chytlavé písničce si vyberete mezi čtyřmi postavami jednu, s kterou si projedete celou hru. Výběr je slušný a každý si zde určitě najde svůj styl, mimo jiné, každá postava si nese svůj malý příběh, který ovšem ve hře hraje druhé housle, jelikož hlavní záměr všech postav je už zmiňovaný Vault. Dále má každá postava jiný útok z blízka a ve svém stromu schopností má také jiné, no… prostě jiné kouzlo, i když to možná zní trochu hloupě. Abych je tedy ve zkratce představil.

První je zde Brick. Velkej svalnatej chlap, prostě hromotluk na první pohled. Jedna jeho rána do hlavy je smrtící navíc, když v té mohutné ruce ještě dřímá kovovou trubku s hroty, dále snese například více než jeho kolegové, takže bych se ho nebál přirovnat k Rambovi, prostě styl vlítnout na bojiště a střílet kolem sebe dokola. Jeho speciální “kouzlo“ je uzpůsobeno na boj z blízka. Schová své zbraně a zasazuje nepřátelům háky, direkty, prostě jak v ringu s Holyfieldem. Na Pandoře je také proto, aby našel svoji ztracenou sestru. Jako druhý je zde Mordecai. Mordecai je přesný opak Bricka, malý, hubený, bez jakéhokoliv náznaku svalové hmoty. I to má ale své výhody. Například je velmi zručný v ovládání odstřelovací pušky a malých pistolek, tedy sniperský styl. V boji zblízka zase používá mačetu a jeho speciální schopnost je vypuštění svého dravce Bloodwinga. Bloodwing zabije jednoho nepřítele a vrátí se zase zpět, jeho schopnost jde jako u ostatních vylepšovat ať už rychlostí, či útočnou silou. Mordacai zase pátrá na Pandoře po muži ze své minulosti (…). Třetí je zde Roland. Opravdový voják, kulomety, brokovnice to je jeho. Pokud si vyvoláte jeho speciální schopnost utvoří se před vámi kulomet se štítem, který za vás krátkou chvíli kosí monstra, takže mezi roj nepřátel který na vás běhá ze všech stran (a to se v borderlands děje často) je to skvělá schopnost. Roland se skvěle hodí do multiplayeru, jelikož je to rozený týmový hráč. Může týmu regenerovat munici, zvětšovat velikost zásobníku u zbraní či rychlost dobíjení štítu. Sám sobě je užitečný tím že vyniká v léčení, no a pokud se k němu někdo přiblíží na příliš blízko tak ho jednoduše sejme svým mariňáckým nožem. A ještě co se týká jeho úkolu zde na Pandoře tak je to zkrátka pomsta, nic závratného. Poslední ze čtveřice, a zároveň první žena ze čtveřice. Lilith. Lilith patří mezi mocné bytosti zvané Sirény. Existuje je jich už pouze šest a na Pandoře má být jedna z nich, takže se Lilith vydává ji najít. Jakožto mocná magická bytost je vybavena například tlakovou vlnou, kterou má na místě rychlého útoku a také jako schopnost může přejít do tzv. Pheaswalku. To znamená, že se zneviditelní a přejde do jiné dimenze, takže je to užitečné na únik z boje, či přejití velkého nepřátelského území. Poté co se vynoří opět do naší dimenze, vytvoří kolem sebe šokovou vlnu, která se zvětšuje na základě vaše levelu. Tak tohle bylo ve zkratce představení postav.

Ach ta Pandora

Hned po výběru vaší postavy vystoupíte z napůl rozpadlého autobusu, kde na vás vykoukne denní světlo pražící na krajinu Pandory. Tedy krajinu, spíše pustinu, jelikož hra více než cokoliv jiného připomíná poušť. Přesněji post-apokalyptickou poušť. Občas se zde prožene nějaký bandita, i když spíše chodí kolem svých táborů, kolem malých jeskyní se potulují všelijaká monstra a jinak se na Pandoře vcelku nic neděje. Prostředí je tedy v celku pusté a po chvíli může začít nudit. Pro přecházení mezi jednotlivými části hry slouží jakési stojany, tedy nemáte celý herní svět na jedné mapě, ale postupně chodíte od jedné části k druhé. Ale i tak, buď se pohybujete v nějakém podzemním interiéru, v  jeskyni nebo už na zmiňované poušti. Nic závratného pod sluncem.

Neodmyslitelná věc pro cestování na větší vzdálenosti a zároveň největší zklamání této hry. Vozidla. V základní hře potkáte pouze tři druhy vozidel a v jednom DLC poté jedno přibude. Okej beru, tři vozidla ale velké rozdíly jak v ovladatelnosti, tak ve vzhledu. Ne, ani to zde není, první dvě vozidla, která budete mít šanci odzkoušet jsou téměř stejná až na to že jedno je spíše na závodění a jedno má silnější šít. Řekl, jsem, že jsou zde tři auta, třetí ovšem nejde ani řídit, je pro celou čtyřčlennou partu, takže si bohužel musíte vystačit s těmihle dvěma „zázraky“. A abych neodbíhal od tématu, tak u těch zklamání ještě chvíli zůstanu.

Pokud se ptáte, jestli se v Borderlands dočkáte stereotypu, odpověď je ano. Ovšem ke konci hry a nic co by vás donutilo hru odinstalovávat.

Banditi, obří štíři a Burning Psycho

Teď se zaměřím na nepřátele ve hře. Těch je zde opravdu, opravdu hodně, i když se většinou jedná o tu stejnou příšeru akorát s přidanými schopnostmi. Jako první bych ale rád zmínil umělou inteligenci, která občas jaksi nedává smysl. Nepřátelé se například přestanou soustředit a tak prostě jen čumějí do zdi a říkají si o pěkný headshot. Dále se můžou třeba seknout v textuře a pobíhají z jednoho místa na druhé. Naštěstí to ale bývají ojedinělé případy a nepřátelé tak mají například taktiku, že po vás jedni střílejí, vy se kryjete za krabicí, míříte a mezitím vám do zad přiběhne, Psycho. Toť malý podivný mužíček se sekerou ruce, ovšem i ten vás po pár seknutí dokáže zabít zvlášť, když si ho ani nevšimnete.

Tolik nepřátel kolik je tady sem v jedné hře už dlouho neviděl. Už jen banditů je zde asi osm druhů. Představte si poté tu změť různých příšer, dravých ptáků, kteří na vás dělají nálety z oblohy, nebo Skagů, tvorům podobných psům, kterých je ve hře také něco kolem osmi a společnost vám budou dělat téměř po celou dobu hraní. A ať už se budete utkávat s bandity, Skagy, podivnými mimozemšťany s jakýmisi světelnými mečí nebo dravými ptáky, vždy se na vás nahrne velká salva nepřátel, tedy nic jako jeden na jednoho, kdo z koho, ale pořádná zmatená akce, kde budete uskakovat z bojiště abyste si udělali aspoň částečný přehled o tom kolik těch potvor po vás vlastně jde. Kvůli tomu je zde také Crytical Shot. Každý nepřítel má svoji vlastní slabinu a věřte, že i když nechcete tak ji budete donuceni po chvíli využívat.

Aby ale hra byla spravedlivá je zde schopnost že poté co byste měli umřít, postava padne na zem a ještě máte možnost zabít jednoho jakéhokoliv nepřítele a tím dostanete “druhý život“, a pokračujete tam, kde ste zemřeli. Pokud se vám ovšem nepodaří získat ani tento “druhý život“, hra vás přesune zpátky k poslednímu checkpointu, nebo v horším případě na začátek oblasti, ve které plníte misi.

Kouzla, zbraně a tak dále

Už tady nějakou dobu okecávám hru pořád dokola a ještě sem nezmínil strom vlastností. Asi bych to měl rychle napravit. Strom vlastností je rozdělen do tří části, po sedmi schopnostech. Ten se u všech postav liší a zakoupit další schopnost máte možnost po dokončení levelu. Pokaždé se vám přičte jeden bod, který musíte velmi pečlivě investovat. Můžete například zvýšit kapacitu svých štítů nebo docílit toho, že vaše kulky zpomalí nepřítele. Dále také můžete zvýšit svoji šanci na Crytical Shot atd.

Dále kromě nepřátel je zde velký výběr zbraní. Dovednosti v ovládání zbraně se vám zvyšuje tím, jak často tu určitou zbraň používáte. Podle autorů je zde až 18 miliónů kousků zbraní, ano vážně osmnáct. Zda je to pravda se nikdo z hráčů asi nikdy nedozví, ale i kdyby, zbraně se od sebe často odlišují třeba pouze barvou, počtem nábojů kolik do zbraně najednou nervem, rychlostí střelby atd. Je tedy jedno, jestli jednu pistoli najdeme ve hře ve dvaceti různých barvách, důležitých zbraní je ve hře dejme tomu sto na což vám inventář prostě nestačí. Rozšíření inventáře zakoupit nelze, tak jsou zde mise s malými roboty které můžete spravit a oni vám váš inventář rozšíří.

Hra mi částečně připomíná Fallout a to v nejednom ohledu. Pokud si vzpomínáte na třetí Fallout, tak téměř v každé budově byli skříňky, krabičky a podobně kde se vždy našli náboje nebo podobně věci, Jinak tomu není ani tady. Téměř všude se povalují náboje či peníze, ať už ze zabitých nepřátel nebo skříněk kterých je v jedné místnosti narvaných klidně deset. Asi kompenzace za to že do nepřátel často musíte vystřílet nejeden zásobník. Náboje si můžete, stejně jako zbraně, lékárničky, štíty, zakoupit také v automatech. Aha, ještě štít, já věděl, že sem něco nezmínil. Štít je nepostradatelným společníkem, hra by bez něj byla velmi krátká, alespoň z vašeho pohledu na hru. Postupně si můžete zakupovat lepší a lepší štít, Ten se vám během boje dobíjí, takže na ubírání životů v přestřelce ani vůbec dojít nemusí.

Hra nabízí asi 160 misí, z nichž je 30 příběhových, není problém najednou přijmout čtyři mise a odevzdat je později všechny najednou.

Celshadová Pandora

Alespoň pro mě bylo jedno z hlavních lákadel krásná celshadová grafika, která sice vyniká více na denním světlu než v temné jeskyni, ale i zde vypadá krásně. Celá hra je tedy grafiky podobná „pohádkovému“ Princi z Persie a autoři udělali jedině dobře, protože hra díky tomu získala jak na originalitě, tak na atmosféře. Nemůžu opomenout ani hudební podkres který je nenucený, skvěle se hodí k atmosféře Pandory a rozhodně vám nebude vadit.

Hodiny zábavy

Hra se dá projít za něco málo kolem 30 hodin, což je na dnešní poměry v celku velké číslo. Samozřejmě hru můžete projet třeba i za 40 hodin, jde už pouze o to, jestli chcete například dosáhnout konečného 50 levelu, získat všechny achievmenty (konzolové verze) anebo vás prostě baví pobíhat po celshedovém světě. Kromě multiplayeru, který rozhodně nehraje ve hře druhé housle a rozhodně stojí za vyzkoušení (kupa zábavy s přáteli), jsou zde také DLCčka. Ty sou dnes už čtyři a jedná se o Mad Moxxis Underdome Riot – převážně boje v arénách a různí bossové, The Secret Armory of General Knoxx – toto DLC nabídne novou lokaci T-Bone Junction, spousty novách nepřátel a ještě více zbraní, dále the Zombie Island of Dr. Ned – Ve zkratce pomáháte zastavit doktorovy zombie, které vytvořil na svém ostrově a poslední DLC Claptraps New Robot Revolution kde se ocitnete uprostřed občanské války mezi Hyperion Corporation a armádou vražedných Claptraps. Jelikož s těmito DLC nemám žádné zkušenosti tak vám svůj osobní názor sdělit nemůžu, chystám se ovšem co nejdříve všechna DLC zakoupit a prodloužit si tak herní dobu o desítky hodin.

Co dál?

Gearbox se podle oficiálního vyjádření věnuje práci na druhém dílu, zatím nebylo upřesněné datum vydání ani, zda hra vyjde na hlavní tři platformy (PC, X-box 360, PlayStation 3) jak tomu je u prvního Borderlands. Pokud chcete a máte co, napište do komentářů, jaké změny byste uvítali ve druhém díle.