Přeji príjemné čtení...
Přeji príjemné čtení...
Baterka z nočního stolku ozařovala východní část pokoje. Ozařovala i postel, na které ležela zelená krosna. Jerry ji vytáhl z pod postele a začal si balit. Náhradní boty, svetr, mikiny, termoponožky… Balil rychle, chtěl být odsud co nejrychleji pryč. Celé tělo se mu třáslo. Sbalil oblečení, které by se mu mohlo hodit a vydal se s krosnou a baterkou do kuchyně. Otevřel ledničku a začal balil všechny konzervy, které mu přišli pod ruku. Krosna začínala být přeplněná. Na řadu přišli flašky s vodou. Vzal tři litrové a přešel do spíže. Krosnu nechal, ležet v kuchyni. Popadl čtyři kanystry s vodou- dva do každé ruky- a zamířil k východovým dřevím. Slunce už začínalo pozvolna vycházet. Jerry zamířil ke garážím. Šel z boku, protože tam nezamykal. Uvnitř garáže stál zcela nový sněžný skútr- Jerry dosuď, neměl možnost ho vyzkoušet, na stanici byl dopraven sněžním náklaďákem. Skútr měl nádrž plnou jen z půlky. Nalil do něj dva kanystr a zbylé dva umístil na bok skútru.
Otevřel příjezdové dveře a zamířil zpátky do budovy. Slunce začalo prozařovat místnosti, takže se už nemusel pohybovat s baterkou. Vypnul ji a položil na kuchyňskou linku, následně zamířil do pracovny pro mapu. Mapa byla uložena v prostředním šuplíku jeho-brzo bývalého- pracovního stolu. Roztáhl ji po stole a začal hledat něco na psaní. Po chvilce našel červený fix. Na mapě jim označil místo kde se nachází- tedy stanici Altacraz- a spojil ho s místem, kam se chystal- přístav Omega. Podle jeho výpočtů to bylo 240 kilometrů od něj. Největším problémem však bude udržet kurs. Stále tu byla naděje, že bude fungovat navigace na skútrech- já hlupák že jsem se nepodíval, když jsem byl v garáži, pomyslel si- ale moc tomu nevěřil jelikož navigace na skútrech byla řízena internetem. Po chvilce si vzpomenul, že by tu někde měl být digitální kompas. Začal ho tedy hledat. V pracovně ho však nenašel.
Přesunul se tedy do ložnice- není ten krček zase menší? Přemýšlel Jerry, když jim procházel. Dal se do hledání v ložnici. Po pěti minutách ho našel v nerozbalené krabici, která ležela v bíle skříni. Jerry krabici roztrhal a vyndal z něj kompas. Baterky byly uvnitř, takže by měl fungovat. Zapnul ho červeným tlačítkem a na displeji po chvíli najelo logo DE. Pak se objevilo PROSÍM ZADEJTE KURZ. „Ano!“ Rozběhl se s kompasem k mapě a zadal kurz. 220. Následně se objevila šipka, která udávala požadovaný kurz. Jerry sbalil mapu a už chtěl zamířit ke krosně, když v tom si vzpomenul na tu zbraň. Na zbraň, kterou kdysi přivezl starý Bob McGregor- jak sám říkal na medvědi, jistota je jistota, přestože věděl, že medvědi na Antarktidě nežijí. Jerry o té zbrani věděl jen to že ji kdysi přivezl jeden polárník a když odjížděl, že ji nejspíš zapomněl- což mu přišlo divné, protože zbraň přeci jenom není žádná propiska, která se zapomene snadno. Jerry by za normální situace na tu zbraň ani nešáhl ale kvůli tomu mrtvému muži se přeci jen rozhodl že jsi ji vezme sebou- zbraň která bude mít na svědomí lidskou krev.
Zbraň vysela nad žlutou pohovkou. Jerry ji opatrně sundal a potom se snažil najít zásobník. Ta zbraň, kterou právě teď držel Jerry “Draggo“ Washington byla stará winchester 70 s rozšířením zásobníkem na 15 nábojnic. Jerry si vzpomněl, že takovou zbraň vyděl v seriálu Walker Texas Ranger. Uchopil zbraň oběma rukama a pak s ní trh jakoby lámal klacek. Uslyšel zacvaknutí a zprvu si myslel, že ji vážně zlomil. Po chvilce zjistil, že zbraň je v pořádku a že je v ní patnáct nábojnic. Zacvaknul zbraň do původní polohy a vydal se pro krosnu. Na poprvé ji skoro nezvedl. Na podruhé se mu to už podařilo. Dal si ji na záda a šel ke dveřím. Už se nemohl dočkat, až z tohohle pekla vypadne. U vchodových dveří si uvědomil, že stále chodí v papučích, které byly už zcela promoklé. Opřel si pušku o dveře a šel se přezout. Spěchal.
Rychle si nazul kanady a pak se klusem vydal ke garáži. U dveří popadl zbraň a běžel dál. Na zadní části skútru připevnil krosnu. Potom vytáhl černou izolepu s červené bedny na nářadí. Pak uchopil baterku a izolepou ji přilepil ke zbrani. A držela dobře. Na řidítkách vyseli brýle proti sněhu. Nasadil si je a usedl na skútr. Chvíli přemýšlel, kam si dá zbraň, nakonec se rozhodl, že si zadní část dá pod paží a přední opře o řídítka. Klíčky nastartoval skútr a přidal plyn. Napoprvé ho to málem shodilo. Napodruhé už věděl, co ho čeká, takže v pohodě vyjel z garáže a chvíly se díval na stanici Altacraz a chvíli se mu připadalo, že ji vidí v plamenech. Po chvilce už viděl že stanice nehoří ale nejradši by ji sám podpálil. Vyndal navigaci a vydal se po směru šipky.
Jerry byl na cestě už dobrých jedenáct hodin a začala na něj přicházet únava. Navíc se mu začala navracet migréna. Byl celý promrzlý. Slunce se vlnilo na obzoru. Kéž bych se na chvíli mohl natáhnou, jenom nachviličku. Zatřepal hlavou, aby se probral, ale nepomohlo to. Jerry nechtěl však zastavovat a proto pokračoval dál v cestě. Po pár minutách ho přepadl mikrospánek. Když se vzbudil, bylo už pozdě. On a jeho skútr letěli vzduchem. Vlasy mu vlály ve větru a Jerry si připadal jako havarující moucha. Jak jsem se kurva ocitl ve vzduchu? Při dopadu spadl Jerry ze skútru, stále však držel zbraň. Dopad to byl tvrdý.
Cítil, jak mu škube v zádech. Pár sekund po jeho dopadu, začal praskat led. Jerry se otočil a spatřil jak se skútr- i z jeho vybavením propadá pod led. Podařilo se mu rychle vstát. Dal se na útěk. Cítil, jak mu pod nohama praská led. Svět kolem něj se zpomalil. Tlukot srdce mu zněl v hlavě. Přehlušovalo i praskání ledu. Jerrymu podklouzly nohy. Upadl, zbraň mu vyjeli z rukou. Svět se vrátil do normálního času. Nohy už měl pod vodou. Pokusil se vstát, ale bylo pozdě. Led se pod ním propadl. Voda byla tak studená že pod vodou otevřel ústa a snažil se řvát-čímž se připravil o zbývající kyslík. Snažil se vyplavat nahoru, ale jeho mokré oblečení bylo strašně těžké a stahovalo ho dolů. Nemohl dýchat. Snažil se polykat veškerou vodu, která se mu dostala do úst, ale byl to marný boj. Jerry před očima vyděl útržky svého života. Houpačka na zahradě, narozeninový dort, elektrický kytara, rvačka mezi ním a Erickem Everretem, Manhattan. Tam musí být tak krásně. Pak se Jerry “Draggo“ Washington ocitl v bezvědomí.
Ve stejnou chvíly kdy se Jerry ocitl v bezvědomí, probíhal na Manhattnu boj o potravu. Steve Harold alias štístko- říkalo se mu tak kvůli jeho zrzavým vlasům- bojoval s Arnoldem Jobsem. Arnold ležel uprostřed silnice a na něm ležel Steve, který mu uštědřoval jednu ránu za druhou. Štístko plnou silou udeřil Arnolda do čelisti a vyrazil mu dva zuby. V Arnoldových ústech se začala šířit krev. Pokusil se toho zrzavého parchanta udeřit, ale minul. Štístko se sehnul k Arnoldově uchu a hryzl. Arnold začal řvát jako malá holka. Házel sebou jako ryba na souši ale ani to Steva nepřimělo aby jeho ucho pustil. Steve škubl a urval kus Arnoldova ucha. Okamžitě mu z rány začala cákat krev. Arnold v křiku neustával. Štístko se postavil na nohy, pohrdavě se podíval na křičejícího muže a pak dupl na mužovu hlavu. Zlomil mu nos a vyrazil další tři zuby. Dupal znovu, znovu a znovu dokuď nebyla mužova hlava na maďeru. Štístko triumfálně zavil. Pak si však všimnul muže v kovbojském klobouku, a z brokovnicí v dlaních. Rozběhl se proti němu. Muž v klobouku zamířil na hlavu zrzavého muže a stiskl spoušť. Hlava Steva Harolda se rozletěla. Muž přistoupil k Stevevě mrtvole, sehnul se, a začal pojídat jeho maso.
Díky za přečtení a budu rád za každý váš komentář.
