V těchto dnech už hráči Destiny prozkoumávají novinky DLC s názvem The Dark Bellow. Využijme toho a ohlédněme se za uplynulými třemi měsíci, co je Destiny mezi námi.
V beta verzi Destiny jsem strávil poměrně dost času a přestože výsledná hra nabídla trošku něco jiného, než jsem čekal, u hry jsem zůstal až do dnešního dne. Nahráno mám více než 100 hodin a rozhodně nemám pocit, že budu v dohledné době s hraním končit. I přes mnohdy rozporuplné recenze má Destiny jednoduše úspěch, ostatně ještě nikdy jsem neviděl ve svém friend listu tolik lidí online a ke všemu ještě v té samé hře. Za první měsíc hrálo Destiny každý den průměrně 3,2 milionu lidí, což je rozhodně zajímavé číslo. Každý den pak hráči strávili hraním průměrně tři hodiny. Ve finanční zprávě Activisionu z minulého měsíce pak můžeme najít, že Destiny má téměř 10 milionů registrovaných hráčů a to lze bezesporu považovat za úspěch.
Jestli se ale recenze a hráčské ohlasy v něčem shodovaly, byl to především problém s end-game obsahem, což byl hlavní jmenovatel všech stížností na hru a to i v rámci neherních médií. Vždyť Destiny si všiml například i magazín Forbes, který poskytl poměrně sofistikovanou recenzi, která mimo jiné zmiňuje i tento problém. Ostatně i já sám jsem se v recenzi tímto neduhem zabýval a označil ho za jeden z hlavních problémů hry. S odstupem času a ve hře strávených desítkách hodin si za výsledným hodnocením stále stojím, ale daleko více si uvědomuji dvousečnost onoho problému týkajícího se tíživého nedostatku dalšího obsahu po dohrání příběhu.
Konec příběhu, začátek zábavy?
Na Zingu jsme si byli vědomi objemnosti celé hry a snažili jsme se ji podrobit co nejpřísnějšímu testu. A budu si teď trochu sypat popel na hlavu, když řeknu, že ani ta téměř padesátka hodin, co jsem u hry strávil, možná nebyla dost. Jak už jsem psal, stojím si za hodnocením a stejně tak celým obsahem recenze, pouze u onoho problému s obsahem po dohrání příběhu bych takto zpětně rád dodal několik podrobností a dodatečných informací. Když to vezmeme kolem a kolem, onen problém tu bezesporu je, ovšem po přijmutí faktu, že Destiny je MMO, vlastně pozbývá na důležitosti a takřka se vytrácí. Pro MMO hry jsou totiž nekonečné grindy naprostým standardem a vlastně si na ně nikdo nestěžuje.
Z pohledu hráče, který se takřka každý den poddá alespoň chvíli návykové hratelnosti Destiny, je vlastně první půlka hry, kdy se prokousáváte příběhem a získáváte první zkušenosti, zdaleka nejslabším článkem hry. Musím dát zapravdu známému rčení, že u MMO her ta pravá zábava začíná až s dosažením maximálního levelu. Zdánlivě se totiž může zdát, že poté, co se vcelku rychle probojujete na dvacátý level, nemá vás hra už čím překvapit. Co se týče obsahu, je to téměř pravda, ale co do zábavy to celé právě začíná. Čekají totiž na vás strike mise, což jsou takové malé raidy pro tři hráče, spousta zápolení v multiplayeru, kde využijete těžce vydobyté zbraně a zbroj z PvE části hry a nakonec samozřejmě král celé hry – raid pro šest hráčů Vault of Glass. To vše je pak ve znamení neustálé honby za lepším a lepším vybavením, abyste se mohli pouštět na stále složitější výpravy.
Abyste se mohli zúčastnit té nejlehčí strike mise, potřebujete alespoň level 22 a na raid Vault of Glass alespoň 28, pokud nechcete být jen přítěží pro ostatní. Pokud jste doposud Destiny nehráli, patrně jste zmateni tím, že jsem v předchozím odstavci označil za maximální level dvacítku a teď si tu vesele tasím čísla jako 22 a vyšší. Do dvacátého levelu totiž nabýváte úrovní klasickou cestou skrze získávání zkušenosti. Takže i kdybyste byl čínský robot co se sotva trefí do nepřítele, dříve či později se na dvacítku stejně dostanete. A právě od té chvíle vylézáte ze svého kokonu a vydáváte se z kůží na trh. Před vámi stojí ještě další desítka levelů (ten úplný strop je tedy level 30), které si už ale musíte tvrdě vybojovat. Vaši úroveň můžete navyšovat pouze prostřednictvím tzv. light bodů, které má každá část brnění a její úroveň navyšujete upgradováním samotného brnění. K tomu zase potřebujete potřebné materiály. Ty běžnější můžete posbírat různě po světě, ovšem ty cennější dostáváte jen za splnění těch nejtěžších úkolů. Na třicátý level se navíc dostanete jen s těmi nejcennějšími kousky brnění, které většinou nelze ani koupit u žádného prodejce a jednoduše si je musíte vybojovat. Po odehrání stovky hodin jsem na levelu 29 a na vytouženou třicítku už potřebuji pouze lepší helmu.
Systém levelování po dvacáté úrovni se může zdát zvláštní nebo až příliš komplikovaný, ale osobně ho shledávám za navýsost geniální záležitost. Úspěch v těch nejsložitějších misích totiž závisí právě na ostatních hráčích týmu a když sháníte někoho cizího, nemůžete tušit jaký je jeho skill a jestli vás nebude jen brzdit. Light body ovšem prozradí nejen to, že má hráč dobré vybavení, které patrně nebylo lehké získat, především ale také znamená to, že jeho brnění má určitou úroveň a dokáže se s vámi probít přes těžší protivníky, kde by zelenáči s obyčejným brněním shořeli jako papír. Oproti jiným hrám tak úroveň hráče nevyjadřuje pouze strávený čas ve hře, ale v určité míře jeho skill a zkušenosti.
Každodenní dávka závislosti
Honba za cennými materiály pro vylepšování brnění je však pouze části onoho kolotoče, který každý den pohltí tak velké množství hráčů. Pokud by v Bungie připravovali návykové látky, rozhodně by patřili mezi špičku v oboru. Destiny totiž obsahuje denní a týdenní eventy, kde se dá právě dostat ke zmíněným speciálním materiálům a samozřejmě dalšímu obsahu, jako jsou ty nejlepší zbraně a brnění. Každý den je připravena v těžší verzi jedna z příběhových misí a každý týden pak jedna strike mise v těžké (Heroic mission) a extra těžké (Nightfall strike) verzi. Zapomenout pak nesmím na raid pro šest hráčů, který sice můžete jako vše hrát stále dokola, ale kýžená odměna se dostaví pouze jednou za týden.
Do toho se každý den obnovují výzvy, tzv. Bounty, které vás odmění za jinak běžné věci co děláte. Může jít například o zabití dvaceti nepřátel, aniž by vám oni uštědřili nějaké poškození nebo v multiplayeru za padesát headshotů. Díky předposlednímu updatu můžete mít namísto pěti nově aktivováno až deset výzev naráz, takže to celé poměrně hezky odsýpá. Hlavním efektem samotných výzev je ale fakt, že vás jednak ženou do aktivit, které jste už předtím stokrát dělali ale vůbec vám to nevadí anebo naopak máte díky nim pocit, že vše co děláte se vlastně vyplácí dvojnásob. Aktualizace, kterých vyšlo od vydání hned několik, řešili mnohdy zásadní problémy hry a snad každou jejich změnu hráči přijali s nadšením. Poslední aktualizace, která navíc připravila Destiny na příchod DLC The Dark Bellow znatelně poupravila vylepšování zbraní a brnění, které je teď o něco rychlejší a jednodušší.
Jen pro fanoušky MMO
Nic, ani návyková hratelnost nebo mnoho změn k lepšímu ale nezmění fakt, že Destiny zkrátka mohlo být co od obsahu daleko větší. Jednotlivé oblasti jsou sice obrovské, ale pořád jde pouze o jednu oblast a po dohrání příběhu mnoho hráčů hru opustí. Samozřejmě se najdou tací, kteří neodolají skvělé hratelnosti a především je udrží v pozornosti neustála touha za lepším vybavením a maximálním levelem, ale soudím, že jde pouze o hráče, kteří mají v oblibě MMO hry. Mít statistiku, kolik hráčů opustí Destiny s dovršením dvacáté úrovně, nejspíše bychom se divili. Destiny má však své kouzlo a už velmi dlouhou dobu mě žádná hra tolik nebavila. Může za to určitě i velmi povedený multiplayer, v PvE tolik času nestrávím, protože už také toužím po něčem novém, co jsem ještě nezažil. Výjimkou je pouze raid, který je vždy neopakovatelným zážitkem. Nejspíše jsem ještě nikdy necítil takový pocit satisfakce, jako po poražení závěrečného bosse.
Přestože jsem krůček před prozatím maximálním třicátým levelem, na internetu se objevuje poměrně dost hráčů, kteří už mají všechny postavy na třicítce a prosí Bungie o něco nového. Tím něčím novám je dozajista blížící se DLC Dark Below. Destiny už tak rozdělilo hráčskou obec na dva tábory a těch pár míst, kde se ještě hráči nestihli pohádat, pěkně nadzvihlo právě chystané rozšíření The Dark Below. Ne ani tak svým obsahem, ale spíše cenou, která je konzervativně řečeno neobvyklá na dnešní poměry. Za zhruba sedm stovek totiž dostaneme nespecifikované množství nových misí a questů a k tomu jednu strike misi, tři nové multiplayerové mapy a především nový raid - Crota's End. Levelový strop se navíc posunuje na číslo 32, což bude mít samozřejmě na svědomí nové brnění a zbraně. Přibude i mnoho menších vylepšení, ale co do herního obsahu bychom čekali trochu více, zvláště když kritika v recenzích byla směřována právě na tento problém.
Destiny má prozatím našlápnuto k zářné budoucnosti a jsme zvědavi, jestli The Dark Bellow bude dalším krokem kupředu. Bungie se netají tím, že už pracují na Destiny 2, takže se může zdát, že tenhle rozjetý vlak jen tak něco nezastaví, ale pouze čas ukáže. Destiny budeme na Zingu sledovat samozřejmě i nadále, naší pozornosti neunikne ani DLC The Dark Bellow.
