Stihli jste si pořídit telefony?
Diablo, dnes již kultovní Hack and Slash sérii, není třeba příliš představovat. Od prvního dílu, který vyšel před dlouhými pětadvaceti lety, si hra našla milióny fanoušků napříč celým světem a prakticky definovala žánr jako takový. Nejúspěšnějším se dodnes jeví díl druhý, který loni dostal vlastní remaster s podtitulem Resurrected. Deset let starý třetí díl byl spíše průměrnou záležitostí, nicméně se díky němu Diablo dostalo i na herní konzole. V sídle Activision Blizzard - společnosti, která vlastní práva na značku ale dostali nápad, že ještě před vydáním plnohodnotného čtvrtého dílu zkusí oslovit i mobilní hráče. Proč by také ne, když se v tomto odvětví herního průmyslu točí obrovské zisky.
Diablo definovalo žánr jako takový.
Je nutné jít s dobou. Tedy to si alespoň myslí ve studiu, jehož kvality poslední dobou notně upadají a z původního osazenstva nezbývá téměř nikdo. Na pomoc si Blizzard přizval čínského mobilního giganta NetEase. Jak to celé dopadlo? Má smysl Diablo Immortal, jak se nová iterace jmenuje, vůbec zkoušet? V redakci jsme hru vyzkoušeli a na tyto otázky se vám pokusíme odpovědět v dnešních dojmech z hraní.
Aprílový vtip
Když bylo na sklonku roku 2018 Diablo Immortal oznámeno na BlizzConu, sklidilo obrovskou vlnu kritiky a posměchu. Tenkrát se Wyatt Cheng - Game Director Immortalu zeptal publika, zda snad nemají mobilní telefony. Reakce přišla téměř okamžitě a mnozí z vás si ji jistě vybavují. Jeden z účastníků BlizzConu se zpříma zeptal, zda se jedná o aprílový vtip. Z celé situace se stal kultovní meme.
Pokud hraní myslíte vážně, tak si troufám tvrdit, že mobilním trhem spíše opovrhujete. Já osobně tedy ano. Mikrotranskace jsou v tomto odvětví samotným jádrem titulů, které cílí na příležitostné hráče. Drtivá většina mobilních her je živa z tzv. whales - lidí, kteří do své oblíbené kratochvíle investují obrovské sumy. Bavíme se o statisících a milionech. Od počátku tak panovaly obavy, že se bude jednat o znásilnění tolik oblíbené značky. Když k tomu přičteme fakt, že se na hře podílí společnost NetEase, nelze se skepsi vůbec divit. Od oznámení uběhly necelé čtyři roky a Diablo Immortal se 2. června nakonec dostalo i na počítače. Jedná se však o čistý port mobilní verze. Vrhněme se tedy na samotné hraní. Musím vás ale varovat, obavy se naplnily.
Stará klasika v novém kabátu
Od Hada, kterého pamětníci znají z legendární Nokie 3310, uběhla dlouhá doba. Mobilní hry urazily neskutečnou cestu, převážně pak v rámci technického zpracování. Síla některých smartphonů je opravdu ohromující a prakticky v kapsách nosíme malé počítače. Jak se ale říká, pokrok nezastavíš. Vizuální zpracování Diabla Immortal je ohromující. Tedy pokud mluvíme o verzích pro Android a iOS. O to více mne prekvapilo, že hra běhá skvěle i na průměrném telefonu, jakým je můj Poco X3 Pro. Pro majitele telefonů od Samsungu, které mají chipset Exynos, mám ale špatnou zprávu. Aktuálně si na těchto zařízeních hru kvůli technickým problémům nezahrajete. Samsung je jednou z nejrozšířenějších značek a naskýtá se otázka, zda proběhlo dostatečné testování.
Mobilní hry urazily neskutečnou cestu.
Hra je na telefonech natolik hezká, že k tomu, abyste ji rozjeli na absolutní maximum, budete potřebovat jeden z nejnovějších iPhonů či iPadů. Nebojte, pokud detaily snížíte, tak platí to, co jsem uvedl v odstavci výše. V redakci jsme vyzkoušeli i PC verzi, která bohužel už tak krásná není (screenshoty jsou z PC verze hry). Zásadním problémem je absence změny rozlišení, což na mém QHD displeji nevypadá příliš dobře. Pokud si ale zapnete tzv. Image Sharpening, dá se to přežít. Hru jsme testovali jak s dotykovým ovládáním, tak i na Xbox ovladači a klávesnici s myší. Ze zmíněných tří možností zcela jasně vyhrává ovladač, se kterým se hraje jedna básěň. Původně jsem očekával, že budu preferovat klávesnici a myš, ale díky tomu, že se jedná o čistý port mobilní verze, je tato volba poněkud krkolomná. PC verze se nicméně nachází ve statutu Open Bety, tudíž se pravděpodobně postupně dočkáme vylepšení a třeba i možnosti zvýšit rozlišení. Snad to není pouze zbožné přání.
Nesporné kvality
Diablo Immortal se hraje tak, jak byste od Diabla očekávali. Během putování příběhem, který je mimochodem překvapivě solidní, masakrujete zástupy pekelných nohshledů a jejich pánů. Neustále se snažíte zvyšovat svoji úroveň a vylepšovat vybavení. Vše je tedy při starém. Pochválit rozhodně musím namluvení všech dialogů a výborný hudební doprovod. Oproti předchozím dílům Immortal vplouvá do vod MMO žánru a tím pádem nabízí spoustu systémů pro více hráčů. Velkou novinkou je fakt, že při pobíhání po světě neustále potkáváte ostatní hráče, a to velmi přidává na živosti světa, ve kterém se nový díl Diabla odehrává. Dostupné jsou také raidy pro osm dobrodruhů, které potrápí nejednoho z vás. Možností jak se socializovat, je zde opravdu velké množství. Po dosažení 43. úrovně jsem zdaleka nevyzkoušel všechny. Řeč je o PvP, na kterém si Immortal velice zakládá a na kterém bohužel i padá. A to hlavně díky prokletým mikrotransakcím. Ale je to opravdu tak špatné?
Je nutné vytasit kreditku?
Je. Je to naprosto příšerné, nemístné a odpudivé. Ano, můžete namítnout, že mikrotransakce patří k mobilnímu průmyslu jako kola k autu, ale to, co jsem za poslední dva dny viděl, předčilo mé největší obavy. Chcete si pořádně zahrát? Budete muset pořádně zaplatit. Hra na vás chrlí, dle ní samotné, neuvěřitelně výhodné nabídky, které hlásají např. 860% výhodnost nákupu. Veškeré nákupy, které provedete jsou vázány na jednu, pozor, pouze jednu postavu na jednom serveru. Pokud si tedy koupíte např. skin na svého barbara, nemůžete jej použít nikde jinde. Ani na jiné postavě stejného povolání, ani na jiném serveru. To stejné platí pro Battle Pass, který se kupuje pro každou postavu zvlášť. Nehoráznost. I na mobilní hru.
Veškeré nákupy jsou vázány na jednu postavu.
A to jsem nezmínil legendární gemy, od kterých se odvíjí vaše síla a odolnost. Gemy získáváte v tzv. Elder Riftech, které jsou prakticky stejné, jako ty ze třetího Diabla. Problém ale tkví v tom, že k jejich získání potřebujete tzv. Crests, které - jak jinak, můžete zakoupit za reálné peníze. Ano, hra vám občas nějaký ten Crest dá za snahu, ale na to, aby bylo možné postavu opravdu vylepšit, budete muset sáhnout hluboko do kapsy. Bavíme se o statisících, ne-li milionech. Šílené, groteskní, drzé a ubohé. Chápu, že si na sebe Free 2 Play hra musí nějak vydělat, ale všechno má své hranice. V případě Diabla Immortal je ale Blizzard překračuje mílovými kroky a mně osobně je z toho nevolno. Nemám nic proti tomu, když se mikrotransakce týkají kosmetických předmětů. Společnost Riot např. ukázala, že pokud je hra kvalitní, dokáže si na sebe tímto způsobem vydělat. o to více mě mrzí, že se tvůrci Diabla Immortal vydali cestou natolik agresivní monetizace. Platit za šanci na získání předmětů je prostě špatně. Hra je v jádru velmi zábavná, ale tohle ji láme vaz.
Diablo Immortal je tak ve výsledku ještě více Pay 2 Win, než se očekávalo. A je to opravdu škoda, protože samo o sobě se hraje velmi dobře a rozhodně na nějakou dobu zabaví. Moje rada pro vás čtenáře zní následovně: Pokud se nudíte na přednášce, čekáte na vlak či jste nuceni do nedobrovolné rodinné návštěvy, Diablo Immortal si zkuste. Nejsem v pozici, abych komukoliv říkal, jak má nakládat se svými penězi, ale sám za sebe odmítám jakkoliv finančně podporovat tuto brutální hamižnost Blizzardu a NetEase (pokud se něco rapidně nezmění). Z mého hlediska z kdysi slavné herní společnosti zbyla jen ohlodaná kost, která je do morku prožraná ziskuchtivými lidmi, kterým na hráčích absolutně nezáleží. Blizzard, tak jak ho známe, je pro mne minulostí a já nevěřím, že si někdy reputaci napraví. Škoda, hanba, ruce pryč.
