EA Sports UFC 2 – návrat do oktagonu

Recenzovaná verze: PlayStation 4

Zájem o zápasy Ultimate Fighting Championship neustále roste a nic nenasvědčuje tomu, že by se na tomto trendu v nejbližší době mělo něco změnit, ba právě naopak. UFC je pro fanoušky vysoce atraktivní a na stále rostoucí vlně popularity se rozhodli povozit také vývojáři z EA Sports. Výsledkem byla hra EA Sports UFC, jež rozhodně nezklamala, ba právě naopak, avšak trpěla nedostatkem herního obsahu. Téměř po dvou letech se EA Sports vracejí s druhým dílem a už nyní můžu prozradit, že nedostatkem herního obsahu rozhodně netrpí.

EA Sports UFC 2 se s hráčem nikterak nepárá a rovnou jej vrhá do víru boje. První seznámení s hrou, potažmo i s jejími pozměněnými ovládacími prvky, probíhá skrze znovuoživený památný zápas, Robbie Lawler versus Rory MacDonald. Hráč se rázem ocitá v roli Robbieho Lawlera, právě v okamžiku, kdy rozhodčí oznámí poslední kolo zápasu a tutoriál tím může začít. Ve skutečnosti zápas ovládl Robbie Lawler a zvládnout by to měl i s vaší pomocí, ačkoliv úvodní seznámení s ovládáním poodhaluje pouze absolutní základy. Hráče naučí jak rozdávat rány a vykrývat soupeřovi útočné výpady, avšak jak se má hráč zachovat v klinči, popřípadě jak probíhají souboje na zemi, již neprozradí. Naštěstí hra nabízí i podrobnější možnosti tréninku, které rovněž mohou posloužit jako tutoriál a zapomenout nesmím ani na všudypřítomnou vizuální nápovědu během zápasů.

Bez fanoušků na vrchol nedosáhnete

Větší rozmanitost herního menu dává jasně najevo, že tentokrát se během hraní UFC jen tak nudit nebudete. Předešlý díl UFC mnoho herních režimů nenabízel, avšak kariéra v něm nechyběla a nechybí ani letos, tentokrát ovšem můžete nastartovat svoji kariéru i v roli ženského pohlaví. Na samém začátku je zapotřebí vytvořit si svého vlastního bojovníka, popřípadě bojovnici, v editoru postav. Editor zprvu působí jako vcelku rozsáhlý tvůrčí nástroj, bohužel postupem času jsem zjistil, že s jeho pomocí se toho mnoho výjimečného vytvořit nedá. Ačkoliv, jak se to vezme, za některé výtvory by se nestyděl ani stvořitel Frankensteina. Kromě vzhledu, výšky a váhy je také potřeba zvolit si váhovou kategorii a bojový styl, který bude váš bojovník preferovat. Na výběr je jich hned několik a každý speciálně pozměňuje hlavní atributy vaší postavy. Zatímco takový boxer či kickboxer bude využívat především boj na nohou, vyznavač stylu řecko-římských zápasů vynikne především při souboji na zemi.

Další formování vaší postavy již probíhá pomocí tréninků před každým zápasem. Jednotlivé tréninky hráč absolvuje v některé ze tří obtížností, čím větší obtížnost si zvolíte, tím větší zlepšení můžete očekávat, avšak čím náročnější trénink, tím je větší pravděpodobnost, že se zraníte. Pokud zvládnete úvodní turnaj a probojujete se mezi elitu UFC, je před vámi cesta pro pás šampiona otevřena. Pamatujte ale, že ani vaše kariéra není nekonečná a odchod do důchodu se u bojovníka UFC přibližuje neskutečně rychle. Důležité je sledovat svoji fanouškovou základnu, pokud se o vás zajímá dostatek lidí, budete v oktagonu žádán a odchod do důchodu se bude oddalovat, naopak pokud po vás neštěkne ani pes, skončí vaše kariéra závratně rychle. Starší bojovník je navíc mnohem náchylnější na zranění a také trénování je stále obtížnější, tak jako tak, důchodu se nevyhnete.

Sbírání kartiček už najdete i v oktagonu

Až bude zapotřebí poslat svoji kariéru do důchodu a rozloučit se s detailně vypiplanou postavou, tak nikterak nezoufejte a raději se rovnou po hlavě vrhněte na Ultimate Team. Co by to bylo za hru od EA Sports, kdyby neměla Ultimate Team viďte? Avšak proč ne, když i zde se jedná o nejlepší herní mód celé hry. Již zmiňovaný editor postav dosytnosti využijete i tentokrát, jelikož v UT lze vytvořit až pět vlastních hratelných postav, ze kterých se následně snažíte vychovat šampiony. Doporučuji vytvořit pro každou váhovou kategorii jednu postavu, ale mějte na paměti, že později již není možné změnit důležité prvky vaší postavy, pozměnit je možné pouze vlasy, tetování a nástupy do oktagonu. Pokud však budete s některou postavou naprosto nespokojeni, je možné ji úplně smazat, v takovém případě se ale rozlučte i se všemi vylepšeními, které jste do ní investoval.

Ptáte se, jak investujete? Jednoduše, pomocí kartiček, které v UT nakupujete. Zatímco v kariéře probíhá zlepšování vaší postavy pomocí tréninku, v UT je to díky kartičkám, které nakupujete za získanou herní měnu. Investovat je možné i reálné peníze, nikdo to po vás ale nevyžaduje. Kartičky obsahují speciální pohyby, chvaty, údery a kopy, ale také díky nim doplňujete energii a celkově vylepšujete jednotlivé aspekty vaší postavy. Souboje následovně probíhají v online, ale také offline kláních, během online bojů jsou odměny lepší a celkový postup rychlejší. Pokud dosáhnete čtyř vítězství, čeká vašeho svěřence boj o titul a následně jej obhajuje. To vše v jednotlivých divizích, podobně jako v jiných podobách Ultimate Teamů, však to znáte.

Zajímavostí je, že pokud se rozhodnete během hraní Ultimate Teamu pro hraní offline, budou vašimi soupeři výtvory ostatních hráčů. Každý bojovník, který je ve hře vytvořen, se ukládá na společné servery a je poté náhodně servírován ostatním hráčům. Autoři se tak snaží zachovat určitou obtížnost, podle toho v jaké divizi se právě nacházíte. Chcete-li se zúčastnit online klání coby zápasník Conor McGregor, nebo kterýkoliv jiný známý bijec, můžete, avšak slouží k tomu jiný herní režim, během hraní Ultimate Teamu se musíte spokojit pouze s vámi vytvořenou bojovou družinou.

Hlavně se nenechat vyprovokovat

Za zmínku jistě stojí, že během online soubojů jsem se málokdy setkal s nějakým problémem s připojením, stejně tak záseků a lagů jsem pocítil minimum. Během online klání je zajímavé sledovat, jak se skuteční hráči potýkají s režimem soubojů v UFC, rozumějte, UFC není mlátička, kde jednoduše rubete a rubete. Pokud k ní budete takto přistupovat, výsledek bude vždycky stejný – váš bojovník „vypnutý“ v tratolišti krve přímo uprostřed oktagonu. Souboje jsou náročné a každá chyba se trestá. Je zapotřebí vyčkávat a dobře si rozvrhnout síly, kterých postupem času ubývá. Pokud se hned v prvním kole pustíte do soupeře totálně agresivně, nečekejte, že v podobném tempu zvládnete celý zápas. Soupeř si nejspíš počká a až budete mlít z posledního, pošle vás k zemi jednou dobře mířenou pravačkou. Na druhou stranu, i já jsem se kolikrát nechal vyprovokovat a šeredně jsem na to doplatil.

„Je zapotřebí vyčkávat a dobře si rozvrhnout síly, kterých postupem času ubývá.“

Všeobecně mohu potvrdit, že co zápas, to originál, přičemž toto tvrzení platí pro online, ale také offline zápasy. Je neskutečné, jak se během krátké chvilky dokáže v oktagonu všechno zcela obrátit, zatímco v jednu chvíli drtíte soupeře a věříte v jisté vítězství, zanedlouho vás rozhodčí křísí z bezvědomí. Absolutní nejistota nastává během okamžiků, kdy se bojuje na zemi v klinči, kolikrát jsem si říkal, že mám protivníka na lopatě a najednou stačilo pár přehmatů, zaškrcení a bylo dobojováno. „Zápasy se povedli autorům ztvárnit na výbornou, přičemž nikterak nezanedbali ani úvodní nástupy do oktagonu, včetně představení zápasníků a rozhodčích.“

Společně s Ultimate Teamem je úzce spojený i další herní režim, Live Events. Jedná se o velmi zajímavou tipovací hru. Stačí uhodnout, jak dopadnou skutečné zápasy UFC a odměnou jsou velmi zajímavé kartičky a balíčky. Za zmínku stojí i Knockout Mode, což je zkrácený boj zaměřený především na zničující knockouty. Jedná se o odbočku od klasických zápasů, jakkoliv je normálně EA Sports UFC 2 spíše simulátor než mlátičkou, v tomto herním režimu to příliš neplatí. Pokud si s přáteli chcete střihnout jednoduchý zápas, jehož výsledkem bude poslání soupeře k zemi pomocí efektního a zároveň také efektivního knockoutu, pak je tento režim přesně to pravé. Jak už jsem předeslal na začátku recenze, nedostatkem herní náplně UFC 2 rozhodně netrpí a kromě již zmíněné herní nabídky obsahuje i možnost uspořádat vlastní UFC turnaj a ani to není stále všechno, zkrátka nudu a rychlý nástup stereotypu rozhodně nečekejte.

Najdete zde každého, dokonce i Tysona

Zajímavý je i herní obsah coby nabídka zápasníků. Hra obsahuje celkem deset váhových kategorií, přičemž nechybí ani obě váhové kategorie žen. Vyjmenovávat všechny bojovníky je samozřejmě nesmysl, nicméně žádná hvězda UFC nechybí, naopak do hry je možné přikoupit i speciální osobnosti. Za necelých šedesát korun se vám v oktagonu představí například Mike Tyson nebo Bruce Le, ale i bez zbytečných investic je nabídka zápasníků opravdu dostatečně široká. Na druhou stranu, celkem skromná je nabídka ošacení bojovníků, veškeré oblečení ve hře má pod palcem Reebok a žádné módní orgie rozhodně nečekejte, z průměru vyčnívá snad pouze Chuck Loddell a jeho typické modro-bílé trencle, ozdobené ledovými krápníky.

„Pot a cákance krve z natržených obočí a zlomených nosů, to je jednoduše lahůdková záležitost.“

Pochvalu zasluhuje i ztvárnění jednotlivých zápasníků včetně jejich pohybů a typických póz. Fascinující je také sledovat, jak se mění jejich zevnějšek během zápasu, veškerý pot a cákance krve z natržených obočí a zlomených nosů, to je jednoduše lahůdková záležitost. Výborně působí i reakce kůže po schytání úderu, což by určitě stálo za detailnější prozkoumání, bohužel replay se vždy vztahuje pouze ke knockout úderu, popřípadě k rekapitulaci nejzajímavějších okamžiků. Pravdou ovšem zůstává, že během pozorování zpomalených opakovaných záběrů často hra poukáže na své nedostatky. Bojovníci se občas nerealisticky prohnou, sem tam působí jako hadroví panáci a končetiny se ohýbají do absurdních výkrutů. V rychlosti si toho tolik nevšimnete, pouze je vám jasné, že se před vámi právě odehrálo něco, co by se stávat určitě nemělo.

Grafika příliš změn nepocítila

Nikterak oslnivě nepůsobí ani ztvárnění bojových arén, včetně okolí oktagonu. Samozřejmě, někdo může namítat, co by se asi tak na oktagonu mohlo udělat jinak, vždyť klec pro UFC je všude stejná, já mám na mysli spíše okolí oktagonu. Okolí klece mi připadá zbytečně suché a prázdné, rozhodně si nepřipadám jako bych zápasil před vyprodanou arénou, situaci naštěstí zachraňuje komentátor zápasu a ačkoliv nejsou diváci příliš vidět, jsou alespoň slyšet. A když už jsem nakousl zvukovou část hry, musím vypíchnout také hudební doprovod, který obsahuje i několik velmi kvalitních pecek, jimiž si můžete vyšperkovat i vlastní nástup do oktagonu.

EA Sports UFC 2 jednoznačně těží z úspěchu prvního dílu a přináší celou řadu nového herního obsahu, jemuž kraluje nový Ultimate Team. Kariéru si nyní můžeme užít i z ženské perspektivy a pochvalu zaslouží také pozměněné ovládání. Nejméně změn je patrných v oblasti grafického zpracování, hra je v tomto směru velmi podobná předešlému, téměř dva roky starému, hernímu UFC. Navíc se nepodařilo odstranit některé chyby v animaci postav a nouze není ani o občasné (malinkaté) grafické bugy. Pokud jste vlastníkem původní UFC od EA Sports a ptáte se, zda se investice do pokračování vyplatí, jednoznačně odpovídám, ano vyplatí. EA Sports UFC 2 je velmi kvalitní sportovní titul a vzhledem k úspěchu, jaký v poslední době fenomén jménem UFC zažívá, nepředpokládám, že by byl aktuální titul, titulem posledním. A příště snad i s českým bojovníkem Viktorem Peštou.