Fallout 4 – Pustina volá

Recenzovaná verze: PC

O téma „Pustiny“ se vývojářská studia zajímají již odnepaměti. Jedním z průkopníků v tomto žánru byl Brian Fargo. Jeho první dílo Wasteland si našlo pestrou škálu fanoušků. Většina z nich prakticky nepočítala s tím, že by dokázal překročit svůj stín. Ve spolupráci s Timem Cainem se mu to ale povedlo. Jejich studio Interplay Entertainment dalo život jedné z nejvýraznějších RPG sérií.

První a druhý Fallout patří mezi jedny z nejzářivějších klenotů RPG žánru. Tituly jdoucí v jejich stopách to nikdy neměly lehké. Některé z nich byly dokonce díky slabší kvalitě úplně zapomenuty. Čerstvý vítr do plachet této série přinesl až třetí díl, který obsahoval řadu nových aspektů. Výrazný příběh ale chyběl. Postrádaný element přinesl až samostatný přírůstek New Vegas, na kterém je jasně vidět podpis tvůrců původních her. Ti přidali celku humorný náboj. Konceptu ale scházely zásadní inovace. Ty by mohl přinést právě vycházející Fallout 4. Nyní se podíváme na to, jestli tomu tak skutečně je.

Nepříjemné probuzení

Asi každý správný fanoušek série Fallout se jednou chtěl podívat na to, jak toto univerzum vypadalo před zánikem civilizace. Čtvrtý díl vám tuto zkušenost nabídne. Váš příběh totiž začíná v roce 2077. Svět stojí na pokraji totální války, která je nevyhnutelná. Čeká se už jen na to, kdy dopadnou první bomby. Velká část lidstva je odsouzena k záhubě! Někteří ale mají štěstí, díky svým schopnostem byli vybráni do programu „Zachování Společnosti“. Ten pošle vyvolené jedince do podzemních atomových krytů. Vaše malá rodinka má díky službě vlasti též zajištěné místo mezi touto společenskou elitou.

Vault 111 se měl stát vašim domovem na řadu let. Spolu s rodinou jste se po svém příchodu navlékli do pyžámek a uložil k poklidnému spánku v kryogenických komorách. Odpočinek neměl trvat dlouho, ne vše šlo podle plánu. K probuzení totiž došlo až po dvou staletích. Uvítání á la Futurama se ale nekoná. Na místo toho vám někdo rozvrátí rodinu a nechá vás v již prakticky mrtvém bunkru. Bezpečný úkryt je již minulostí. Pokud chcete přežít, tak vám nezbývá nic jiného, než se vydat po stopách narušitele do nebezpečné Pustiny.

Ta tentokrát vzbuzuje trošku přívětivější dojem, než v minulých hrách. Putování po tomto otevřeném světě je záživné. Poušť vystřídaly polámané lesy, zamořená jezera a rozbitá města. Boston a jeho okolí mají skutečně hutnou atmosféru, která vás dokáže naprosto pohltit. Jednotlivé lokace vypadají zprvu pustě, když je ale začnete zkoumat, zjistíte, že jsou plné života. Rozsáhlý postapokalyptický svět je ztvárněn na jedničku. Díky pěkné grafické stránce je jeho objevování příjemným zážitkem, který jen tak neomrzí.

Škoda jen, že se to samé nedá říct o hlavní příběhové linii, která se za opěrný bod rozhodně považovat nedá. Její zápletka je spíše průměrného rázu. Volby jako takové sice mají dopad, ale oproti jiným RPG se jedná o velmi slabý šálek čaje. Postavy, které na své výpravě potkáte, též neohromí. Není to ale nic překvapivého. Do jisté míry můžeme být rádi, že před sebou nemáme podobnou katastrofu, jako byl kupříkladu třetí díl, jehož příběh byl k pláči. Od sandboxu se v této oblasti ale asi nemůže čekat mnoho.

Mírně nadprůměrná primární linie je efektivně podepřena řadou vedlejších aktivit a úkolů. Jejich náplň je překvapivě pestrá. Možná by se dokonce dalo říct, že některé z nich by dokázaly konkurovat hlavní dějové lince, jen by se jim musel dát větší prostor. Pustina je totiž místem, kde se stále něco děje, díky tomu se často dostanete ke skutečně zapeklitým situacím, které je nutné rozlousknout. Občas vám dobrodružství zprostředkuje i váš pip-boy, který dokáže naladit kterékoliv dostupné rádio či signál. Ke štěstí mi schází snad jen systém karmy a propracovanější rozhovory. Karma jako taková zastupovala reputaci. Mohli jste být hodní anebo zlí, bylo to jen na vás. Tady je to jedno, můžete krást, zabíjet a vůbec vás to dlouhodobě nepoznamená. Dialogy nejsou zrovna nejkošatější, spíše jsou extrémně zjednodušené. Tento nešvar dává prostor neangličtinářům, pro které bude odpovídání na otázky výrazně snadnější, stačí si jen přeložit jedno či dvě slovíčka.

Něco tu schází

Před vaší velkou výpravou si nejprve vytvoříte svého hrdinu. Na začátku mu nastavíte pohlaví, jméno, barvu pleti a řadu dalších serepetiček. Následně přejdete na volbu primárných statistik. Ty jsou stejné jako v minulých dílech. Síla, vnímání, odolnost, charisma, inteligence, hbitost a štěstí ovlivňují cestu vaší postavy v maximální míře. Jejich základní stav naštěstí není pevně daný. V průběhu hraní je možné jednotlivé atributy navyšovat za pomoci nových úrovní a speciálních figurek, jež jsou různě poschovávané po celé mapě. Figurky nevylepšují jen vaše statistky, ovlivnit mohou také jiné schopnosti.

Body za nové úrovně je možné investovat dvěma způsoby. Buď si můžete vylepšit primární statistiky, anebo otevřít jeden z mnoha charakterových perků. Ty jsou těsně provázány s elementárními atributy vašeho hrdiny. Pro jejich zpřístupnění je vždy nutné mít určitý počet bodíků v jedné ze sedmi větví. Vysoké charisma či inteligence vám zpřístupní perky zaměřené na výrobu technických zázraků, rozhovory a zbraně budoucnosti. Hbitost spolu s vnímáním jsou jasnou volbou každého zloděje a vraha. Dovednosti, které sdružují, jsou totiž hodně zacílené na kradmý pohyb a nekalé úmysly. Milovníky brutální síly jistě nadchne spojení síly a odolnosti, jenž z vašeho hrdiny vytvoří ultimátní zabíjecí mašinu, kterou nic nezastaví. Na závěr tu máme ještě štěstí, které se jednou za čas hodí každému.

„Absenci výraznějších RPG prvků se tvůrci snaží vynahradit propracovaným systémem výroby.“

Nejvíce mě asi zaujal perk, díky kterému je možné dostat pod kontrolu vaše nepřátele. První úrovně zmíněné schopnosti protivníky odradí od útoku. Musíte mít však vytaženou zbraň, jinak je jejich krotkost rychle přejde. Částečně zpacifikované ozbrojence je dobré okrást o munici, bez které si do vás už nezastřílí. Když se pak náhodou utrhnou ze řetězu, je jejich likvidace o něco jednodušší, než kdyby měli po ruce nabitou bouchačku. Pokud do této schopnosti zainvestujete víc bodů, tak můžete ze svých nepřátel udělat dočasné spojence, kteří pro vás rádi padnou v boji.

Tvorba postavy ve Fallout 4 není vůbec špatná, něco jí ale chybí. Na rozdíl od minulých dílů tu jaksi schází systém dovedností, který byl jedním z hlavních pilířů původní série. Jeho místo nahradily perky, ty jsou hodně zjednodušenou a hlavně omezenou variantou schopností. Mimo to vás ještě limituje výběr základních statistik. Ty jasně určují dovednosti, tím pádem se nemůže stát, že by si protagonista s velkou silou mohl otevřít dveře za pomoci paklíče. Páčení zámků je totiž výsadou vnímavých hrdinů, ostatní mají smůlu. Z elementárního aspektu RPG žánru tu v podstatě zbyl jen stín, což je špatně.

Stavíme ve velkém

Absenci výraznějších RPG prvků se tvůrci snaží vynahradit propracovaným systémem výroby. Díky němu jste schopni upravovat zbraně, vytvářet zbroje nebo dokonce budovat celé osady. Modifikace zbraní a zbrojí je jedním z prvních craftovacích aspektů, na které při hraní narazíte. Vylepšení mění základní statistiky a vzhled opracovávaných předmětů. Produkce věcí vyžaduje, krom surovin, také inteligenci a sílu, bez nich se dostanete jen k základním výtvorům, které za moc nestojí.

Stavba městečka je na tom podobně. Již na začátku musíte počítat s tím, že pro budování a následné fungování osady budete potřebovat inteligenci. Ta vám otevře vyspělé a hlavně efektivní budovy, které zajistí lepší funkčnost celku. Vybudování útulného domu je jen začátek. Jeho obyvatelé musí totiž něco jíst a pít, bez naplnění základních potřeb dlouho nepřežijí. A tak je nutné vykopat studnu, zasadit rostliny a zavést elektrický proud. Díky tvrdě odvedené práci začne sídliště pomalu prosperovat.

„Systém craftingu je hodně propracovaný. Osobně jej považují za jeden z nejvýraznějších aspektů tohoto titulu.“

Fungující systém sociálních jistot není v Pustině častým jevem, a tak se do vaší osady začnou stahovat různé typy lidí. Většina z nich bude hledat jen nové místo pro život. Najdou se ale i tací, kteří budou chtít vaší idylku zničit. Na takové ptáčky čeká váš obranný systém. Kulometné věže, elektronicky ovládané dveře a pasti se spolu s obyvatelstvem dokáží postarat o každého nezvaného návštěvníka.

Vaším prvním bezpečným útočištěm je váš bývalý domov. Po mapě je ale ještě řada dalších míst, která čekají na vaši pomoc. Pokud rolníkům a statkářům podáte pomocnou ruku, tak se přidají k vaší frakci. Růst a prosperita jednotlivých osad je značně závislá na tom, jak jsou její obyvatele spokojeni. Flegmatickým řešením problémů v oblasti nespokojenosti docílíte jen toho, že se obyvatelé daného místa chopí moci. Tím pádem nad komplexem ztratíte kontrolu.

Jak jsem již řekl. Systém craftingu je hodně propracovaný. Osobně jej považují za jeden z nejvýraznějších aspektů tohoto titulu. Jediná věc, kterou bych v tomto směru vytknul je, že nemohu likvidovat či rekonstruovat některé stavby. Přeci jen, když chci budovat, tak pořádně.

Rytíři budoucnosti

Když se ohlédnu za původními díly série, vždy mi ukápne slza při vzpomínce na získávání energetické zbroje. Ta v sérii Fallout představovala něco unikátního, většinou jste se k ní dostali až po řadě nahraných hodin. Bratrstvo Oceli si svůj klenot vždy pečlivě střežilo. Zde je tomu ale jinak. K energetickému brnění dostanete přístup prakticky na začátku vaší cesty. Jeho fungování je též trošku jiné než v minulosti. Díky jeho velikosti už ho rozhodně neschováte do kapsy. Pro správný chod potřebuje tahle plechovka fúzní jádro. Bez něj není zrovna efektivní. Pokud budete hrát na vyšší obtížnosti, bude pro vás nošení železného pancíře zcela nezbytné. Tato odolná skořápka je jeden z mála předmětů, který má určitý počet životů. U ostatních věcí se opotřebení neprojevuje.

Přes značné množství oprav se nošení monstrózní energetické zbroje v Pustině vyplatí. Obyvatelstvo tohoto světa s vámi nemá většinou žádné slitování, takže je naprosto nezbytné se bránit. Lidé, supermutanti, ghúlové, párači a roboti vás nebudou šetřit. Chování a schopnosti nepřátel prošli řadou změn, v jejich liniích jsou nyní dokonce i legendární protivníci, z kterých padají specifické předměty.

„AI všech humanoidních nepřátel je na vysoké úrovni. Dá se říct, že se celkově posunula značně kupředu.“

Změnou prošel snad každý tvor. Ghúlové jsou kupříkladu pohyblivější než minule, jejich končetiny často opouští tělo ještě před smrtí. Supermutanti ale takové štěstí nemají, možná právě proto byly řady zelených monster rozšířeny o sebevražedné atentátníky, kteří jsou vybaveni hodně silnou trhavinou. Ta je naštěstí smrtící pro všechny. Takže když se vám podaří fanatika odpálit v řadách jeho spojenců, mají po legraci. Zaslouženou evolucí prošla i zmutovaná zvěř. Krysokrtci a radškorpioni se nyní umí zahrabat do země a útočit ze zálohy. Díky nových schopnostem vám tak připraví nejednu horkou chvilku.

Zcela novým typem nepřátel jsou syntetikové. Umělá inteligence v lidsky vypadajících skořápkách v mnoha ohledech připomíná Terminátora. AI všech humanoidních nepřátel je na vysoké úrovni. Dá se říct, že se celkově posunula značně kupředu. V 90 % soubojů se snaží taktizovat a vyčkávat. Tupých kroků jsem se u ní prozatím nedočkal, což mě potěšilo.

Vaši spojenci na tom v oblasti AI nejsou dobře. Jejích umělá inteligence není zrovna z nejchytřejších, takže se často může stát, že padnou v boji, anebo nalákají nepřítele, kterému jste se chtěli vyhnout. Z neznámých důvodů jsou postavy následovníků nesmrtelné, když je náhodou někdo srazí k zemi, je možné je znovu zvednout za pomoci lékárničky. Osobně jsem sebou doprovod v 99 % případů nebral, za to trápení nervů mi jejich pomoc nestála. Jediný důvod proč s nimi spolupracovat jsou vedlejší úkoly, které vám tyto postavy mohou nabídnout.

Střelba jak má být

Nepřátelská AI prošla výrazným vylepšením, tento aspekt ale není tím nejzásadnějším, co nám Fallout 4 přináší. Jelikož byla střelba v minulých dílech hodně slabým prvkem, rozhodli se jí vývojáři značně zdokonalit. Nový Fallout nám přináší reálnější, propracovanější a hlavně zábavnější souboje. Dá se říct, že v tomto směru může čtvrtý díl slavné série konkurovat prakticky jakémukoliv dostupnému FPS. Souboje jsou dynamické a chytlavé. Nuda a stereotyp se tentokrát tomuto titulu vyhnuly obloukem.

„Fallout 4 oplývá řadou výrazných prvků, jež dokážou poměrně oslnit. Jeho největší problém tkví v tom, že se ve velké míře odvrátil od kořenů série.“

Ne všechny změny v soubojovém systému jsou však pozitivní. Zaměřovací systém V.A.T.S. byl značně omezen. Ten v minulosti fungoval tak že zastavil čas a vy jste mohli rozdělit akční body do zásahů různých končetin. Nyní máme jen určité zpomalení časového toku. To není zrovna ideální, protože procenta na navoleném cíli se můžou díky pohybu náhle změnit. Využívání V.A.T.S. je tím pádem zbytečné, protože šance na jistý zásah jsou minimální. Vývojáři se tímto krokem odpoutávají od původních dílů, pro které byl tento prvek nepostradatelným znakem.

Je to stále Fallout?

Fallout 4 oplývá řadou výrazných prvků, jež dokážou poměrně oslnit. Jeho největší problém tkví v tom, že se ve velké míře odvrátil od kořenů série. Místo kvalitního RPG s menším množstvím vmísených FPS prvků, tu máme spíše pravý opak. Většina aspektů zastupujících žánr RPG byla z tohoto titulu vymazána, případně extrémně osekána. Na primární pozici je nahradila vyladěná střelba. Lehce nadprůměrný příběh a bugy tomu též moc nepomáhají.

Přesto má ale hra řadu nepopiratelných kvalit. Hutná atmosféra spolu s dynamickou hratelností a craftingem drží celek pěkně po hromadě. Titul jako takový je možné doporučit převážně hráčům, kteří nemají zkušenosti s předchozí sérií. Veteráni musí u této hry hodně slevit ze svých nároků, jinak je čeká zklamání.

Fallout 4 koupíte v našem obchodě Xzone.cz.

Počítač do redakce zapůjčil Grunex.com.