Hry. Proč je hrajeme?

Začnu netipickými dvěmi větami a pro někoho možná směšnými  ale dovolím si je sem přece jenom napsat.

PROČ hrajeme hry? Co nás k tomu vede?

K hrám jsem se dostal už dost dávno, i když začínal jsem s hrami v útlém věku baví mě do dnes. A někoho na tolik, že hry jsou i jeho profesí. Jaké však bylo pro mě překvapení když jsem poprvé hrál nějakou hru ? Bylo to prostě perfektní, mít osud hrdiny kterého ovládáte plně ve svých rukou byl pro mě neskutečně emotivní a jedinečný zážitek na který se ode dne co ​​jsem poprvé zapnul hru stále těším a vzpomínám na něj. A ještě větším zážitkem bylo, když jsem prošel celou hru po napínavém bušení do tlačítek a myšky. Správný hráč ví co tím myslím.

Chcete víc a nejdeteto zastavit

Co nás však stále nutí vracet se ke hrám ? Nuže, je to dychtivost a touha po poznání nového příběhu, nových osudů postaviček které budeme mít ve svých rukou. Je to touha stále okusit něco nového a stále poznávat nové příběhy a setrvávat s hrdiny při jejich těžkých chvílích v příběhu a dopracovat se až ke zdárnému konci příběhu abychom konečně dokončili tu  zápletku toho a onoho titulu. Takový pocit jsem měl poprvé když jsem začal hrát hru Warcraft III.  Ze začátku úžasná CGI animace při které mi běhal mráz po zádech mě nevýslovně uchvátila a těšil jsem se na úskalí příběhu a mohutný boj proti děsivým Démonům plamenné legie. Prožíval jsem s orky  Thrallem, jeho přítelem Gromem či lidským princem Arthasem úžasné dobrodružství, přepad Arthase do osidel zla, boj o trvalost země a mnoho dalších úžasných chvil doplňovaných stále lepšími CGI animacemi při kterých mi ještě teď běhá mráz po zádech když slyším bourání Dalaranu a vidím obrovské věže padat do prachu a stínu země.

Vše má pro a proti

Po této velkolepé příběhové výpravě jsem však zjistil že ne všechny příběhy ve hrách jsou dobré, emotivní a že ne všechny hry mě pořád táhnou k obrazovce abych u nich proseděl množství času. Ikdyž už ho není tolik jako v dětství hry zastávají v mém časovém harmonogramu  speciální místo. Např. v mé práci kde je kladeno velké soustředění a je vyvíjen na Vás tlak tak hry o pauze jsou ideálním rozptýlením. Někomu po cigáru, jointu či skleničce něčeho tvrdšího u mě jsou to hry. Některé hry se zkrátka nepodaří a umíte si představit že byste hráli hru která má sice úžasnou hudbu no těžkopádné ovládání a přímo hratelnost na bod mrazu a nuda se táhne už od první minuty do závratných výšek ? Určitě ne, a to je také důvod proč si vybíráme hry, nehrajeme vše co nám přijde pod ruce a máme možnost výběru toho co se nám líbí a dychtíme po úžasných zážitcích doplňovaných bossy, hudbou a grafikou blížící se realitě. Teď když přišly na trh nové konzole příjdou i hry. Ano i na PC aby tu nevznikl dojem že nadržuji konzolím:-D Výběr hry je ale jen malá část toho na co se díváme před hraním. Těšíme se totiž na to jak stiskneme tlačítko v menu Load Game nebo Start Game , když ještě nevíme o čem hra bude, jak skončí příběh a co se stane ? A pak když to zjistíme tak nás stále hra táhne k monitorům prožívat ty okamžiky zvratů v příběhu ještě jednou a ještě jednou pomoci hrdinům ve hře přemoci zlo či osvobodit zemi zpod temných okovů zla.

Někdo však vyhledává hry nejen pro tyto zážitky , líbí se nám hudba . Rádi posloucháme cosi při čem nám běhá mráz po zádech a máme pocit že jsme v nebi. Vždyť přece , není nic lepšího než si po těžkém dni sednout alespoň na chvíli k počítači nebo konzoli a zaposlouchat se do nesmrtelných melodií naší oblíbené hry a prožívat obrovský boj doplňován takovou skladbou kterou máme rádi jako např. . v Gears Of War - začíná invaze na území nepřítele , poslední proslov před posledním útokem který rozhodne o tom zda lidstvo vymře nebo ne, který rozhodne zda lidstvo zůstane naživu a zda bude moci ještě vidět krásy světa a ne jen válku a krev a křik. A do toho to emotivního a až skoro smutného a úžasného popuzování do boje hraje úžasná hudba a vojáci, prostý lid se těší a volají na slávu lidského národa , že se nebojí smrti ale věří i v to že zažijí doby míru a klidu. To je zkrátka nezapomenutelný zážitek který chceme neustále zažívat v hrách a proto hrajeme to co nás baví a co víme že je úžasným a jedinečným bojem dobra proti temnotě zla .

Je libo grafika,hudba či hratelnost?

A co když máme rádi hry kvůli hodům, ne normálním ale grafickým , někdo má nejraději na hře hlavně to když si mám možnost v menu všechny detaily nastavit naplno a zapnout si hru a vychutnávat si ty úžasně vymodelované postavy  a sledovat nádheru grafiku, např. . v Assassins Creed - nic přece není pro hráčskou grafickou duši hezčí než když vidí v pohybu překrásnou krajinu lemovanou palmami , skalami, sem tam nějakou vesničkou jako jsou krásné v svitu slunce a stínech stromů . A ještě úžasnější je vidět tu nádheru ve městě Damašek kde v nás hned odstíny oranžové probudí silné teplo a hned si sundáme mikinu či tričko nebo když nás jeho temné odstíny natolik sparalyzují chladem že pustíme radiátor na plno. Grafika zkrátka ve výrazné míře přispívá k tomu jak prožíváme pak samotnou hratelnost , hudbu či příběh a i ona nás na hrách baví.

Příběh, hudba a grafika, nutící faktor k hraní - další z věcí který nám pomáhá či spíše nás dokopáva k dalšímu hraní , protože znáte to , začnete hrát nějakou pro vás super hru a zažíváte orgie do morku kostí od parádních vyobrazení vaše vytoužené hry. A stále jen hrajete a hrajete a neuvědomujete si že jste za monitorem či televizí už dobrých 8 hodin a vám se zdá jako byste při něm byli pouze tři minuty. Neradi se s ním loučíte a nemůžete se dočkat kdy se opět dostanete ke svému milovanému monitoru/televizi  abyste opět zažili ten skvělý pocit že vás to hraní  baví a také ta nutnost přemýšlet a promyslet  si všechno co uděláte - např. . vezmu si tu lékárničku ? Mám použít ty drahocenné náboje ? Kudy se vydám příště? Jakou taktiku použiju proti tomu Bossovi? Neprohloupím vražení energetického uzlu do vylepšení zdraví mého obleku ?

Jsou to zkrátka věci které i když jsou pro hráče těžké ale mají v sobě neuvěřitelný pocit zábavy a pohody z toho že sedíte v teplém křesle a v noci hrajete a bojíte se všeho co může číhat za rohem a přemýšlíte ne o tom co bude zítra, co se stane, co máte udělat ale o tom co si vylepšíte kdy zase budete mít možnost sednout si ke hře a kdy se vám podaří nasbírat dostatečný počet peněz např. na na koupení nové zbraně či výzbroje. To je ta pravá hratelnost - a znovu hratelnost zřejmě vysvětlovat nemusím.

Právě hratelnost záleží nejvíce na kvalitě hry. A právě ta baví nejvíc hráče na hrách a právě ona je tím důvodem proč máme zpoždění ať už do školy nebo do práce a vám je jedno jestli řeknete šéfovi nebo třídnímu učiteli: " Jdu zase pozdě ale hrál jsem skvělou hru a příště už dojdu zase o něco dřív "Věřte nedojdete:-D Vždyť pro vás je hlavní to že jste si tu hru zahráli a nepředstavitelně se vám vleče čas a když se dostanete domů, kašlete na oběd či večeři ale jdete k monitoru nebo televizi zahrát si to co si váš organismus žádá . Zkrátka , hratelnost je tak motivující a tak nás hráče baví  že je zkrátka pro nás hra na neurčitou dobu až neobyčejně silnou drogou která se nedá léčit. Ano droga to je to slovo co vystihuje tu touhu hrát a hrát a pořád jen hrát.

Tak, a to je asi vše o co jsem se s vámi chtěl podělit , jen o mé pocity jaké prožívám při hraní. O to jak rád hraji hru která mě opravdu baví a je zábavná . Chtěl jsem ukázat hráčům a hráčkám co nás baví na hrách, a co baví mě. Hodně hráčů má svou oblíbenou hru a jiný seznam. Jinak seřazený. Někdo upřednostňuje Grafiku nad hratelností a někdo zase naopak. Člověk je tvor osobitý a u hráče to platí dvojnásob.

Klidně se podělte co vás na hře baví. Beru i takový komentář, když někdo napíše že na hře ho baví to že ji koupil za 99,- v Tescu:-D