Herní scéna se poslední dobou vyvíjí všemi možnými směry, čehož si může všimnout nejeden hráč. Systém DLC, hry podle filmů a knih či 3D technologie -…
Herní scéna se poslední dobou vyvíjí všemi možnými směry, čehož si může všimnout nejeden hráč. Systém DLC, hry podle filmů a knih či 3D technologie - to vše do této oblasti spadá. Je to však dobře? Opravdu je ten "nezastavitelný pokrok" tak skvělý? Chcete-li znát můj názor, můžete přeskočit na následující řádky.
Tak pěkně od začátku...
Ještě jednou vás pro jistotu upozorním, že toto je zcela a úplně můj vlastní osobní názor na věc. Rozhodně tedy nemusí sednout každému, ale neodsuzujte ho prosím předem. Kde ale začít...
Ačkoliv tu budu některé novinky na komerční scéně popisovat jakožto "pro mě zcela postradatelnou součást herního průmyslu", velký podíl v pohledu na danou věc mají u mě i přístupy jednotlivých společností. Skvělou názornou ukázkou mi tu budou DLC. Proč tento nový trend umí některá studia brilantně využít - příkladem nám budiž Valve s jejich Left for Dead: The Sacrifice a The Passing nebo BIOWARE a unikátní stahovatelný obsah do Mass Effectu za nějaké ty drobné - a nalákat tak ke hře nové hráče, a jiná jich naopak doslova zneužívají? Co se proboha stalo s Mafií 2? Proč si má člověk v dnešní době koupit hru za poměrně nemalou sumu a ještě k tomu z ní dostat jen část? Připadá vám to snad správné? Je podle vás dobré, že DLC v podobných případech jen vyplňují místa, která tam měla být již od začátku? Možná že jsem poněkud konzervativní, ale dle mého názoru rozhodně ne. Kam bychom to za chvíli takovýmto tempem dopracovali?
Cesta skrze MMO...
WoWkaři či jiní, neuražte se, prosím. Nemyslím tím nic špatného. Valná většina z nás ale musí uznat, že socializace se ve hrách projevuje čím dál tím víc. Týká se to hlavně MMO her (Massively Multiplayer Online), u nichž se jedná o kámen úspěchu, a v některých případech i úrazu. Je moc hezké, když si můžete s kamarády vyrazit do nějakého dungeonu a pobít pár oblud, ale nezdá se vám, že na úkor právě obsahu pro masy hráčů se kvalita poněkud zhoršuje? Jistě, MMO hry jsou hlavně o atmosféře světa a o dobré komunitě, ale nemyslíte si, že taková pořádná akční hra se skvělou hudbou, epickým příběhem a možností propracovaného multiplayeru by byla lepší? Nemáte pocit, že množství dobrých her klesá a originální počiny se na herním trhu hledají čím dál složitěji? Že se všechno tak nějak začíná dělat masivně? A zeptám se znovu: Kam bychom to za chvíli takovýmto tempem dopracovali?
Ve znamení třetího rozměru...
A jdeme dál. 3D se poslední dobou snaží prosadit všude. Na pultech v obchodě můžeme již delší dobu spatřit 3D televizory, 3D monitory, brzy i Nintendo 3DS, a hlavně nejrůznější hry, které jej podporují. Jakožto skvělý exemplář stačí říct "Killzone 3". Úžasná hra? Rozhodně bude! A podpora 3D? Určitě přijde vhod. Ano, skutečně nemusím všechno jen kritizovat. 3D má přeci jen něco do sebe. Když to tak vezmeme, opravdu přináší do hry zcela nový rozměr. Pamatujme si však, že nic se nemá přehánět!
A závěrem...
S příklady výše uvedenými souvisí i některé jiné věci. Ať jsou to již hry podle filmů, u nichž je kvalita dosti mizerná a světlem na konci tunelu jsou nám jen takové tituly, jakým je Batman: Arkham Asylum; nebo herní kritici, jejichž stupeň demence by nedokázaly vypočítat ani nejrychlejší vládní počítače (A teď všichni řekněme nahlas: "Ahoj, Jacku Thompsone!"), některé základní znaky kvality se u titulů na naše PC a konzolové miláčky pomalu začínají ztrácet ve větru. Takže: "Je to tedy vážně tak skvělé?" To nechám na vás.
