Shodil vlasy, přestěhoval se do sluncem zalitého Sao Paula, ale pořád je to ten samý cynický parchant, kterého máme rádi!
Několik zahraničních redaktorů mělo možnost okusit nové dobrodružství Maxe Payna hezky na vlastní kůži a zatím vše nasvědčuje tomu, že se navzdory několika radikálním změnám dočkáme po čertech podařené záležitosti. Ty tam jsou newyorské sněhy, mlhy a temné noci; prohřátá Brazílie se dostala pod kůži i ostřílenému detektivovi, který tam přijal práci jako bodyguard a dablér Bruce Willise. Vývojáři ze studia Rockstar mají ale naštěstí dost rozumu na to, aby vás hned nehodili do nového, netypického prostředí.
Jakmile se tedy prokoušete úvodním menu, v němž hraje muzika z předchozích dílů, objevíte se v Maxově zaplivaném bytečku v New Jersey, kde vám starý přítel nejdřív dohodí výše zmíněný job a následně si s jedním mafiánem hezky z hlavně do hlavně vyříkáte kdo je vlastně zodpovědný za smrt Maxova syna. Akce nezůstala nic dlužna původním dvěma dílům a tak se všude běhá, střílí, skáče, kutálí a kryje, to vše v doprovodu populárního bullet-timu a samozřejmě konečně v HD.
Vaše zdraví pak znázorňuje Maxova silueta, jež se v závislosti na vážnosti zranění plní. Tím nejdůležitějším však podle většiny novinářů je důraz, jaký tvůrci kladou na realistické zpracování. Alespoň v rámci možností. Po přestřelkách tak ve vašem oděvu kupříkladu zůstávají díry po kulkách, při převalování v bullet-timu je zase vidět jak Max postupně přenáší váhu z břicha na záda a opačně. Do toho kolem vás všechno exploduje v tisících úlomcích zdiva a skla a nirvána je dokonána.
Nezapomnělo se přitom ani na komiksové cut-scény, které v předchozích titulech sloužily v podstatě jako jediný zdroj pro vyprávění příběhu. Ty zůstaly víceméně zachovány i nyní, avšak s tím rozdílem, že už nejsou statické. Naopak jde v podstatě o video-sekvence, zpracované tak trochu ve stylu Aloise Nebela, jenž aktuálně brázdí česká kina a minimálně po výtvarné stránce sklízí zasloužený úspěch. Čas od času ovšem přijde třeba i na text v bublinách aby si na své přišli také staří mazáci.
Hra nicméně není dokonalá. Zatím. Souboje tváří v tvář prý občas škobrtnou a ani audiovizuální zpracování ještě není úplně stoprocentní, ale je to pořád jen demoverze, která se do března příštího roku, kdy má hra vyjít, stoprocentně více či méně změní. Z toho co ale zatím mají vývojáři hotovo je již nyní nad slunce jasné, že téhle legendární značce nehodlají udělat ostudu a pokud to bude jen trochu možné, nejspíš by na ni do budoucna rádi ještě alespoň jednou navázali.
Jestli se tak dá zahraničním šťastlivcům jen trochu věřit, můžeme se v prvním čtvrtletí příštího kalendářního roku těšit na setkání se sice nevraživým přítelem, kterého ale máme rádi a na něhož jsme se dlouhá léta těšili. Možná přijede v jiné káře a jiných hadrech, ale opravdoví přátelé vědí, že pod vším tím pozlátkem tepe stejně nabručené polygonové srdce, k němuž jsme na prochladlých newyorských ulicích tak snadno přilnuli. A to je podle nás sakra fajn!
