Říká se, že člověk má větší šanci sbalit topmodelku, než vyhrát ve Sportce. Ještě větší šanci ovšem máte vyhrát ve Sportce, zatímco na vás zmíněná…
Říká se, že člověk má větší šanci sbalit topmodelku, než vyhrát ve Sportce. Ještě větší šanci ovšem máte vyhrát ve Sportce, zatímco na vás zmíněná modelka rajtuje, než že v GTA najdete morální poselství. Proč by ho tam ale někdo hledal?
Když se řekne Grand Theft Auto, je tu jedna věc, kterou o sérii ví každý, bez ohledu na oblíbený žánr, nebo to, jestli je to vůbec hráč. A opravdu to není vážně parádně zpracovaný svět, nebo možnost sledovat západ slunce při hraní golfu. Vlajková loď studia Rockstar je v první řadě známá tím, že vám dovolí bez přehánění cokoliv. Cítíte se na trochu ostřejší odpoledne? Co takhle zaplatit prostituce za sex a pak z ní peníze vymlátit zpátky? Není problém! Pokaždé, když hráči dostanou k dispozici sandboxový titul následuje rychlá transformace a herní univerzum je rázem plné násilníků a sériových vrahů. Když tak nad tím přemýšlím, tohle by nemuselo být vůbec špatné téma na diplomku z psychologie.
Na jedné straně je to zajímavá výpověď o dnešní společnosti, na té druhé vlhký sen všech feministek, které se na tomto konkrétním příkladu nezřídka snaží demonstrovat zkaženost mužů, kteří by podle nich měli hledat vnitřní klid zavření v nápravných kempech, s naordinovanými skotskými střiky heřmánkovým čajem. V hodně nadneseném smyslu to má něco do sebe. Stejně jako se běžný člověk nerad chlubí historií svého internetového prohlížeče, není ani většině hráčů příjemné, když je někdo vidí u hraní GTA, kde s velkým uspokojením umlátí nepozorného řidiče hasákem za to, že jim nedal přednost na přechodu. Jsou zkrátka věci, které si radši necháváme pro sebe.
Dvojnásob, když hned v závěsu se táhne jasně sexistický podtón. Zatímco hlavní hrdinové pátého Grand Theft Auto jsou sice pochybné existence, ale jinak mistři ve svém oboru, které jen tak něco nerozhází a svou práci vždycky dokončí. Ženy jsou tu povětšinou vyobrazovány v dost nelichotivém světle. A to jako megery, štětky, feťačky, nebo libovolná kombinace všech tří možností. Ne, bránit tuhle hru a vůbec celou sérii je takřka nemožné. Je to špatné, je to nemorální, ale… to je přece pointa! GTA je obrovským hřištěm, na kterém místo dětí řádí kriminálníci všech typů i tvarů. Je virtuálními prázdninami, na kterých je všechno dovoleno a to bez následků. Je kamarádem s kanystrem benzínu v jedné a zapalovačem druhé ruce, jenž vás s potutelným úsměvem ponouká k rozpoutání chaosu.
Ano, pro pár lidí je to bezpochyby poslední zastávka před tím než si to vyzkouší v reálu, ale pro většinu normálních, racionálně uvažujících hráčů je to jen ventil. Možnost, jak si beze strachu zahrát na rebela v pravidly svázaném světě. GTA 5 je zvrácenou říší divů a my všichni jsme Alenkami. Celý koncept by přitom ani zdaleka nefungoval tak dobře, kdyby se vývojáři nesnažili o simulaci skutečného života. Je to totiž jen a pouze o tom, dělat špatné věci ve světě, který je jako vejce vejci podobný tomu našemu. V tom tkví skutečné vzrušení i kouzlo úspěchu. Zaplňte Los Santos nemrtvými, nebo nacisty a gamesa nebude mít ani z poloviny takovou odezvu.
Všechno je to o tom, že hráči ví, že to, či ono by dělat neměli, ale právě to boření zábran a překonávání tabu je na tom všem nejzábavnější. Hra na jednu stranu simuluje pravidla běžného světa a slušného chování, ale na tu druhou vás přímo vybízí k tomu, abyste je porušili. Abyste je rozjezdili dodávkou, zatímco si do telefonu stahujete nelegální muziku. Abyste je řezali lopatou po hlavě, dokud se nenaučí papouškovat vaše jméno. A pak jim nachcali přímo do obličeje. Grand Theft Auto je jednoduše obrovským rudým tlačítkem, na kterém je napsáno „nemačkat“, jehož stisknutí však slibuje zážitek podobný orgasmu. Remcání o zvrácenosti hlavních postav je proto trochu bezpředmětné.
Jasně, tenhle titul logicky nebude sedět každému (sám třeba GTA nijak zvlášť neprožívám, protože mě nebere celkový koncept). Ale ani ten sebevětší odpůrce prostě nemůže hře vyčítat fakt, že nedisponuje postavami, s nimiž by se mohl hráč ztotožnit. Michael, Trevor ani Franklin nemají být chvályhodné charaktery. Nemají to být rozpolcení hrdinové, kteří dělají zlé věci pro vyšší dobro. Ve chvíli, kdy by se o něco takového tvůrci pokusili, by na světě neexistoval člověk, jenž by dokázal ospravedlnit jejich chování a ty stovky a tisíce mrtvol, co po nich zůstávají. Celé GTA je jen o tom vyřádit se a k tomu dané postavy slouží ideálně. Když se to tak vezme, k zamyšlení by spíš bylo, kdyby Rockstar trojlístku (anti)hrdinů dal svědomí a dovolil, aby fanouškům zalezli pod kůži. Co hodnotného by jim asi tak, při těch zvěrstvech co páchají, mohli předat?
