Dosud recenzované soundtracky jely vesměs všechny podle stejné šablony, v níž hraje prim obrovský orchestr a epické motivy. Vždycky se to ale dá dělat…
Dosud recenzované soundtracky jely vesměs všechny podle stejné šablony, v níž hraje prim obrovský orchestr a epické motivy. Vždycky se to ale dá dělat i jinak, a že se občas vyplatí plavat proti proudu vás, jak doufám, přesvědčí finská logická hříčka Trine a možná trochu překvapivě relativně nedávno vydaná vojenská akce Homefront od Kaos Studios.
Homefront
Skladatel/é: Matthew HarwoodStopáž: 60:06Zapamatováníhodné fláky: Stand Your Ground, Main Theme
Pravda, v pozadí Homefrontu duní dobře naolejovaná kolečka schopného orchestrálního seskupení, jenže Matthew Harwooda jako by to nezajímalo. Pro vykreslení dokonale pochmurné atmosféry okupovaných Spojených států nepotřebuje desítky dunících bubnů, práskajících činelů a skřípajících smyčců. Až to místy působí jako by využití orchestru dostal příkazem a svou pravdu dokazoval jeho upozaděním.
A ono je to vlastně dobře. "Komornější" a hlavně rockovější zpracování soundtracku vyloženě sluší a jakmile se vám do uší poprvé zařízne povedený riff skladby Stand Your Ground, s kterou Harwoodovi vypomohl Scott Cresswell, musí vám být jasné, že tady se na epično nehraje. Stejně tak potěší užití akustických kytar, které se už v herní ani filmové muzice moc nenosí.
Výtky tak mám na adresu hudebního doprovodu v podstatě jen dvě. Zaprvé; nebylo by na škodu, kdyby se Matthew během komponování krapet odvázal a procpal do výsledné podoby skladeb trochu elektroniky, která by si tam jistě bez problému našla své místo. No, a zadruhé; chtělo by to dávat si větší pozor na inspiraci. Čas od času mi některými motivy a přechody soundtrack k Homefrontu připomínal ten ke Skále a dalším Zimmerovým projektům.
Celkové hodnocení: 7.5/10
Trine
Skladatel/é: Ari PulkkinenStopáž: 71:25Zapamatováníhodné fláky: Wolvercote Catacombs, Throne of the Lost King, Crypt of the Damned
U Trine už nemůže být pochyb o tom, že do kategorie tzv. komorních soundtracků patří. Ari Pulkkinen neměl za zády bohatého strýčka, který by mu k narozeninám nadělil vlastní filharmonii a musel si tak trochu vystačit s tím málem, co měl k dispozici. A dost možná jen díky tomu je soundtrack k Trine stejně kouzelný jako sama hra.
Jednotlivé skladby na vás od prvního tónu dýchnou hutný puch fantasy hopsačky, který ze sebe nedostanete ani po několika sprchách, což je moc dobře. Ari si v průběhu celého hudebního doprovodu hraje s několika málo melodickými linkami, které se sice neustále opakují dokola, ale i přesto si nedokážu představit hráče, kterému by to vadilo.
Z práce finského skladatelského esa na soundtracku k Trine jde totiž cítit radost a zábava, kterou si při komponování pravděpodobně užíval, a které jsou jasně patrné především ve vesleých "ucinkaných" (majitelé gamesy jistě ví, co tím myslím) motivech. Neméně schopně však dokáže Pulkkinen zabrnkat i na emocionální stránku každého hráče - viz. Wolvercoat Catacombs - což dělá z jeho díla nezapomenutelný zážitek. V druhé polovině soundtracku mu sice občas dojde dech i noty a nastoupí hluchá místa, nikdy ale ne na tak dlouho, aby vás začala otravovat.
Celkové hodnocení: 8/10
