Mor pixelartu
Mor pixelartu
K čemu jsou vám super grafiky a CPU když frčí těžký retro...Ano, pixel art je mor. Někomu - přesněji vývojářům - kteří podobné hry dělají - to může příjít těžce cool - ale mezi námi - je to hnus.
V poslední době frčí retro. Nic proti retru, sám ho má rád - ale co je moc to je moc. A jedním z věcí které na herní branži nepochopím je to proč bychom se měli vrátit k pitomým kostičkám. Pravda - tahle nedobrá a ošklivá móda frčí zvláště mezi vývojáři indie her - což ale nejsem štonc pochopit. Nějaký smysl to může mít u těžkých nostalgiků, kteří paří pecky svého dětství a mládí - ale na rovinu - když jsem si nedávno koupil na gogu "Faraona" i s datadiskem Kleopatra (který jsem nikdy neměl) tak i když tu hru miluji (a Pharaoh nepatřil mezi pixelovaté hry) hned jsem se sháněl po tom jak to spustit ve Full HD protože mne to v pra rozlišení strašně štvalo. A to já, starý nostalgik ještě mám jen Full HD monitor... Co teprve hráči se 4k a více rozlišením !
Bez mučení se přiznám že jediná pixel artovitá hra kterou jsem si koupil byla Papers, Please ! čili simulátor úředníka v totalitním státečku. Tam mne pixelovitý vizuál zaujal... Hodil se k atmosféře, konečně ve hře se prakticky nic neděje - ale - tím to zhaslo. Jenže jsem zjistil že pixel art se rozmáhá, že hry na tomhle principu letí - a jsou dokonce oceněny kritikou jako pixelovitá skákačka Owlboy. A co víc - že se na téhle vlně vezou nejen - zřejmě více než hipsterští vývojáři z indie scény ale svou novou adventuru Timbleweed Park v ní představí i otec legendárního Monkey Islandu Ron Gilbert. OH MY GOD ! V době kdy se dočkáváme re-maků starých hitů jako je The Grim Fandago, Oddworld: New n´Tasty aka Abe Odysee, Carmagedonu, prvního Larryho a nejnověji Starcraftu 1 tu máme tuhle ošklivou módu, která je stejně divná jako hipsteři, nebo bosé veřejně kojící maminy v batikovaných šatech, stravující se vegansky.
Sám jsem hráč z doby "286" a pixel art jsem zažil v míře vrchovaté. Ale co se dalo akceptovat v době bez 3D akcelerátorů a byla to z nouze ctnost je dneska jen dost podivná móda někde na pomezí rádoby umění, nostalgie a pozérství. Proboha - máme tu rok 2017 - jaký má smysl dělat kostičkované vizuálně jednoduché hry ? Když už retro, tak proč se autoři nevrátí ke starým dobrým kresleným hrám, které by vypadaly jako animák a ne jako cosi co se zaseklo v roce 1987 ? Co je krásného na něčem co vypadá jako zdivočelé LEGO (a nemyslím tím Minecraft ani Lego World ?) Dnes když cpeme 4k displeje i do telefonů ? Koho opravdu baví NOVÉ pixelovité hry ? Je to stejně bizardní jako po Škodovce aby místo Kodiaqu znova vyráběla Škodu 120 ! Přesně tak jsou na tom
dnešní pixel-artové hry - jsou ošklivé, nepěkné a možná mají nějakou myšlenku - ale proč by je měl někdo hrát ?
