Nejvíc tvoří střední vrstva.
Že hry hraje celý svět vás netřeba přesvědčovat. Mohlo by vás však zajímat, jak si v hraní vedou naši sousedi, Poláci. Ti totiž na rozdíl od nás vydávají pravidelné studie o tom, kdo a jak se věnuje hernímu průmyslu. Pojďme se ponořit do těchto čísel a zjistit co vlastně znamená význam polský hráč.
O statistiky se stará společnost IQS (Polish Gamers Observatory) spolu s krakovským institučním parkem. 76 % zúčastněných vypovědělo, že aspoň jednou za poslední měsíc hráli na hlavní platformě jako PlayStation 4, Xbox One a PC. K tomu patří také mobilní platformy a hry na sociálních sítích, spolu s hrami fungujícími ve webovém prohlížeči.
Nyní přejdeme k samotným číslům, které jsou vcelku překvapující. Největší počet hráčů v Polsku tvoří lidé ve věku 25 až 34 let. Druhé místo je však zajímavější, jelikož se jedná o lidi ve věku 35 až 44 let. Pryč je tedy myšlenka, že hry hraje jen mladá generace. Na třetí místo přichází nejočekávanější skupina, a to lidé ve věku 16 až 24 let s 24 procenty. Nikoho nepřekvapí, že nejméně si hraní užívají lidé ve věku 45 až 55 let. Pouhých 14 %. Ale jsou i výjimky. Například můj otec, který spadá do téhle kategorie. Ten dokončil Crysis rovnou 6x, což je víc než já sám. S jeho schopnostmi klobouk dolů. Níže tabulka s oficiálními čísly.
To že se hry dostávají do podvědomí staršímu publiku napomáhá i další statistika. V roce 2014 bylo nejvíce hráčů v rozmezí věku 16 až 24 let. A to celých 39 %.
Překvapení se koná i v další kategorii. Pokud v České Republice nedokážete sehnat ženský protějšek na hraní her, tak v Polsku to nebude zas až takový problém. Rozdíl mezi mužskými a ženskými hráči je velmi těsný. 53 % tvoří muži a 47 % tvoří ženy. Oproti minulým studiím je zde mírný posun k "horšímu" kdy byl rozdíl 51 % ku 49 %, ale i tak se jedná o velmi pěkná čísla.
Nyní si trochu rozdělíme, na čem hrají slečny a na čem muži - u můžu vzrostl počet hrajících na konzolích a PC o 11 %. Z 61 % na 73 %. Naopak zástupci něžného pohlaví dávají přednost spíše hrám na sociálních sítích a mobilech. V číslech je to 53 % ku 49 %. Celkově však došlo k poklesu. Dříve byly čísla o něco vyšší (60 % a 56 %). Nejvíce polských hráčů se nalézá na vesnicích - celých 33 %, hned následují města s číslovkou 32 %. Není žádným překvapením, že nejvíce hrají lidé s průměrnou, nebo dobrou finanční situací. Opět to čísly dělá 42 % ku 34 %,
Na samotný závěr se podíváme na vzdělání hráčů. Největší skupinu tvoří lidé s vyšším středním vzděláním (38 %). Žáků do 15ti let je 27 % a největší část (51 %) udává stálé zaměstnání. Na posledním místě jsou studenti a lidé, kteří se označují jako mladí s 15 procenty.
Informace to jsou bezpochyby zajímavé. Data od nás bohužel nejsou oficiálně k dispozici. V době, kdy se herní průmysl rozšiřuje je to škoda...
