Pro Evolution Soccer 2015 – hratelnost až na prvním místě

Recenzovaná verze: PlayStation 4

Nebudeme si nic nalhávat, konkurence je pro spotřebitele, v našem případě hráče, určitě vítaným společníkem. Pro Evolution Soccer 2015 (dále jen PES 2015) již od nepaměti soupeří se sérií FIFA o pověstný fotbalový trůn a ani letošní rok není výjimkou. Nechceme se však neustále babrat v rozdílech, jelikož není fotbal jako fotbal a porovnání obou fotbalových her by vydalo na další, pořádně obsáhlý článek, nýbrž se chceme detailně soustředit na letošní díl oblíbené série od Konami. Pojďme se tedy podívat na hru jako takovou a důkladně si probrat, čím nás letošní PES zaujal, popřípadě s čím by si mohli autoři ještě trošičku pohrát.

Hráč zpracovává míč a posílá brankáři nechytatelný pozdrav

Série PES si vždycky zakládala na tom, aby byla označována jako opravdová fotbalová simulace, což dokazuje i tentokrát. Hlavní důraz je kladen na to, aby vše co se odehrává na hřišti, bylo co nejvíce podobné skutečnosti. Je potřeba vyčkávat a zakládat postupné útoky, s taktikou hrrr na branku a bezmyšlenkovitým sprintem směrem kupředu tady jednoduše neuspějete. Jako jedinec nemáte příliš velkou šanci, chce to pořádnou souhru, přihrávky na jeden dotek, popřípadě nadýchané centry za obrannou linii a vězte, že až se vám povede pohledná akce, jistě budete nadmíru spokojeni.

Výborně jsou zpracovány veškeré animace s míčem, vedení balonu i jednotlivé střely na branku a je úplně jedno, zda zrovna posíláte lob přes brankáře, anebo kroutíte míč na vzdálenější tyč. Všechny potřebné dovednosti s míčem nejlépe vypilujete v parádně zpracovaném tréninkovém režimu, který nelze jinak, než doporučit. Už jen pro přiučení nejrůznějších kliček a triků s balónem je dobré, mu nějaký ten čas obětovat. Pamatujte také na to, že s míčem u nohy svému obránci jednoduše neutečete, avšak pokud se umíte s hráčem dostatečně ohánět, dokážete se ze sevření dostat. Pokud si míč neukopnete anebo nezkazíte přihrávku, není snadné vás o míč připravit, záleží tak pouze na vašem umění, jak dlouho s míčem u nohy vydržíte.

Naopak při defenzivní činnosti, je zapotřebí vystihnout ten správný moment, abyste míč soupeři vypíchli, stačí o chviličku pozdější reakce a máte smůlu. Pokud preferujete skluzy, připravte se, že to od rozhodčích pořádně schytáte, i když u nich člověk nikdy neví, jelikož právě rozhodčí nepatří mezi nejsilnější články ve hře. Jednou jsme předvedli opravdu likvidační faul, kdy soupeř již pelášil sám na branku a byla z toho pouze žlutá karta, jindy zase protihráče dvakrát popíchnete a hned vidíte červenou kartu. A co se týče posuzování faulů, kdy do hráče tzv. zajedete po odehrání míče, tak to pro změnu netrestají rozhodčí téměř vůbec.

Vidím fotbalový tým, jehož sláva hvězd se dotýká

Konami nabízejí tři hlavní herní módy, jsou to Master League, Become a Legend a My Club. První dva herní režimy nejsou ničím novým, v Master League se vžijete do role manažera a v Become a Legend, jak už název napovídá, začínáte coby sedmnáctiletý mladík v některém z méně známých klubů a snažíte se vypracovat na fotbalovou super hvězdu. Začátky jsou těžké, chce to vytrvat a hlavně se soustředit na svoji úlohu v týmu. Vaše píle a dobré výkony vás pak mohou dovést až na samotný vrchol, kde obdržíte trofej Zlatý míč, určenou pro nejlepšího hráče světa.

Třetím nejdůležitějším režimem hry je My Club. Nejde o nic jiného, než budování vlastního fotbalového týmu a jistě nemusím zdůrazňovat, že se jedná o přímou konkurenci FIFA Ultimate Team. Sestavu týmu je potřeba vyšperkovat, jelikož počáteční sestava je od ideální fotbalové jedenáctky na hony vzdálena. Shánění fotbalových superhvězd probíhá pomocí losování, takže hlavní úlohu zde sehrává faktor náhody, avšak ukořistit do své sestavy některého z fotbalových velikánů není zas tak nadlidský úkon. Nám se hned při druhém losu povedlo přivést do týmu Sergio Ramose a chvilku na to i výborného brankáře De Gea.

Týmové sestavě je potřeba věnovat nějaký ten čas a sledovat, jak si spoluhráči spolu rozumějí, pokud je některý z hráčů nespokojený, odráží se to ve výkonnosti celého mužstva. A zapomenout nemůžeme ani na zvolení toho správného trenéra, jelikož každý trenér vyznává jiný herní styl, který rovněž nemusí každému hráči vyhovovat. Sílu svého týmu pak můžeme poměřit v zápasech proti počítači, ale především i online a jako měřítko vašeho umu poslouží žebříček týmů a jednotlivé divize, do kterých jsou hráči rozděleni podle toho, jak si v jednotlivých zápasech počínají.

V brance českého týmu nastupuje stálice, hvězdný Chemo

Mimo tří hlavních režimů toho letošní PES nabízí samozřejmě mnohem víc. Především vsázejí na neokoukané, a co nemohou hráčům nabídnout, jako například úplnou licenci na všechny kluby, snaží se dohnat v nabídnutí něčeho neotřelého. Vyzkoušet si tak můžeme například asijskou ligu mistrů – AFC Champions League nebo Copa Sudamericana a Copa Libertadores, což jsou dvě nejprestižnější klubové soutěže jihoamerického fotbalu. Evropany ale nejvíce potěší kompletní licence na Ligu mistrů a Evropskou ligu.

Nabídka fotbalových lig je dostatečná, nechybí například anglická, italská, španělská, francouzská, ba ani brazilská nejvyšší fotbalová soutěž. Bohužel, jak jsem již prozradil, ne na všechny týmy vlastní Konami licenci a tak v anglické lize najdeme týmy jako North London, London FC a Man Blue, v „překladu“ se jedná o Arsenal, Chelsea a Manchester City. Jediný anglický klub, který se může pochlubit reálnými dresy a skutečným názvem je Manchester United. Nepotěší ani nelicencované české národní mužstvo, v jehož sestavě nastupuje v brance Chemo a ve středu zálohy řádí hráč jménem Rosicly. Potěšující zprávou naopak je, že první větší update, přidal do hry klub Sparta Praha, což je také jediný český tým ve hře a další updaty by na sebe prý neměli nechat dlouho čekat.

Ani výčet všech fotbalových svatostánků není nikterak veliký. Celkem ve hře najdeme všeho všudy dvanáct stadionů, avšak najdeme v nich libůstky jako Allianz Arena nebo Old Trafford. Na druhou stranu ohromný je seznam všech licencovaných kopaček a fotbalových míčů. Navíc hra, jako každoročně, obsahuje editační nástroje, a tak si můžete veškerá nesmyslná jména a týmy poupravit a popřípadě si i vytvořit vlastní fotbalový stadion. Podobné kutilství však spolkne pořádnou porci času, kterého nemá nikdo příliš nazbyt. To majitelé PC se nemusejí nedostatečného obsahu obávat, jelikož široká fanouškovská základna co nevidět jistě vytvoří celou řadu výborných dodatků, které přidají do hry všechno potřebné, ba i určitě něco navíc.

Grafika neurazí, ale ani nenadchne

Po pravdě řečeno, od grafického zpracování jsme očekávali o chloupek víc. Pohyby sice působí kolikrát opravdu živě, někteří hráči jsou rozpoznatelní už podle jejich stylu běhu a jejich obličeje jsou vymazlené do nejmenšího detailu, třeba takový Carlos Tévez vypadá jako by si z oka vypadl. Hamšík si pro změnu úzkostlivě upravuje svůj milovaný účes a celá řada dalších hvězdiček vypadají jednoduše skvěle. Najdou se ale i hráči, jejichž vzhled působí až strašidelným dojmem, viz takový Miroslav Klose, dle jehož výrazu by se dalo usuzovat, že trpí pořádnými zažívacími problémy, lidově řečeno – má bláto na hřišti.

I takové animace oslav po střelení gólu mohli nabídnout o něco víc, ono totiž sledovat Rooneyho, jak se raduje po každé vstřelené brance naprosto totožně, nevypadá nikterak věrohodně, zvláště pak, když v jednom zápase vstřelí hattrick. A celkově řečeno pozlátek kolem fotbalového zápasu, nejrůznější záběry na hráče během přerušení a podobné momenty, které dokreslují atmosféru hry, těch zde najdeme opravdu pomálu. Samotný povrch hřiště také nepůsobí dvakrát realistickým dojmem. Nechceme Konami nařknout, že by hra snad vypadala ošklivě, to ne, ale čekali jsme zkrátka o nějaký ten polygon víc. Ale abychom pouze nehanili, musíme vývojáře pochválit za hezké detaily kapek deště, dopadající na obrazovku během deštivého utkání.

Za zmínku jistě stojí i velmi kvalitní soudtrack. Během brouzdání po menu jsme si s chutí vyposlechli píseň All For Nothing od Linkin Park. Vyznavači tanečnějšího stylu naopak potěší interpreti jako Calvin Harris nebo Avicii a výborní Imagine Dragons jistě také nikoho neurazí.

Pokud milujete hru na zeleném pažitu, zde jistě neprohloupíte

Konami vsadili na hratelnost, a v tomto ohledu předvedli opravdu kvalitní kus odvedené práce, jelikož letošní PES 2015 se hraje opravdu skvěle. Výborné herní módy Become a Legend a My Club zaručují mnoho a mnoho hodin kvalitní zábavy, avšak hra tradičně trpí neúplnými licencemi a v některých ohledech i slabší grafikou, což někteří bez problému oželí, jelikož bavit se u hry budete náramně.

Nejprve jsem nechtěl porovnávat, ale pokud bych přeci jen měl zodpovědět otázku zda FIFU nebo Pro Evolution Soccer, odpověděl bych, že záleží na individualitě každého hráče. Pokud fandíte kombinačnímu fotbalu, upřednostňuje pohledné akce, vyšperkované střely a vedení míče, budete z PES 2015 nadšeni. Když ale dáváte přednost široké nabídce licencovaných týmů i klubů a vychutnáváte si fotbal i se všemi serepetičkami okolo, sáhněte po FIFA 15. Rozhodně však musím konstatovat, že ať už se rozhodnete jakkoliv, litovat nebudete ani v jednom případě, jelikož letos tu máme dvě opravdu výborné fotbalové hry.