Zajímavých plošinovek se s příchodem nové generace konzolí (PlayStation 4, Xbox One) objevilo jako hub po dešti. Většinou šlo o pixelartové skákačky…
Zajímavých plošinovek se s příchodem nové generace konzolí (PlayStation 4, Xbox One) objevilo jako hub po dešti. Většinou šlo o pixelartové skákačky od malých nezávislých studií. Našli se ale také pěkně nakreslené a skutečně zajímavé hry, mezi které patří také Valiant Hearts od jednoho ze studií Ubisoftu.
Ano skutečně, i tak velký a nenažraný gigant dává šanci menším projektům a to je jenom dobře. O to víc, když se hra odehrává v období, které bylo herním průmyslem donedávna tak trochu opomíjené. Valiant Hearts nám bude vyprávět příběh hned čtyř postav, za které budeme také střídavě hrát. Půjde o německého vojáka Karla, medičku Annu, francouzkého vojáka Emila, trochu moc drsného američana Freddieho a v neposlední řadě psa Walta, který je z této pětice zdaleka nejzajímavější.
Příběhy jednotlivých postav se přitom dle očekávání prolínají a doplňují, což by bylo samo o sobě skvělé, jen kdyby se nás tvůrci nesnažili v jednom kuse dojímat. To na mě bohužel v podání Ubisoftu moc nefunguje. Jde vidět snaha ale jakoby to to tvůrci neuměli podat. Přitom hrůzy první světové války jsou nesporné, a tak by nemělo být tak těžké chytit hráče za srdce.
Valiant Hearts je ale podle všeho spíše skromnou naučnou hříčkou, než pořádnou 2D plošinovkou. Hra samotná je založená na příběhu, překonávání logických problémů a vhodném dávkování historických informací. Logické rébusy se většinou zakládají na prozkoumávání prostředí, hledání vhodných předmětů a jejich následného použití. Některé hádanky ale bohužel nedávají smysl a přítomná nápověda ukáže pouze to, co je zcela jasné už od samého začátku.
Hra je stylizovaná do ručně kreslené grafiky, což na televizi vypadá velmi dobře. Nakonec právě taková stylizace se do hry o první světové válce hodí nejvíce. Přesto si ale neodpustím jednu malou připomínku. V cutscénách jsou záběry, které ukazují detail kresby. Jenže ten detail bohužel není detail, ale jen zoom. Když kamera nejede blíž vidíme jen nekvalitní texturu a to je velká škoda. Hra tedy vypadá parádně pouze z normální vzdálenosti, při běžném hraní.
Bohužel mě Valiants Hearts moc nebavil. Tedy ze začátku ano, ale nakonec, ač jsem se stále dostával do dalších a dalších pěkně nakreslených lokací, přišla mi hra tak nějak stále stejná. Chvilku se běhá, vyhýbá se dopadajícím bombám, pak doběhneme na nějaké stanoviště a nemůžeme dál. Tak začneme hledat vhodný předmět, který musíme někam nebo někomu donést, případně sami použít a pak se zase běží a tak stále dokola. Hádanky mi ale přišli hodně podobné a člověk musel zjistit jenom co komu v jakém pořadí donést.
Někteří hře vyčítají krátkou herní dobu, ale mě se zdála nekonečná. Pohybujeme se kolem 5-6 hodin což je na plošinovku docela dost. Kladem je alespoň již zmíněná naučná část, kdy se nám každou chvilku objeví zajímavý fakt týkající se tohoto konfliktu. Valiant Hearts nám k tomuto historickému období přidá i zážitek a fotografie se zajímavými popisky. To se opravdu cení. Škoda jen že je hra pouze v anglickém jazyce, a tak mohou mít děti s výukou trošku problém. Zvlášť když velké hry od Ubisoftu většinou s titulky vychází.
Verdikt
Na Valiant Hearts jsem se opravdu těšil, námět a umělecké ztvárnění vypadalo opravdu lákavě. Z herního hlediska jsem se ale dočkal spíše zklamání a trochu nudného průměru. I tak ale jde o velmi zajímavý nápad a bylo pěkné si tuto hru vyzkoušet. S dohráním hry do úplného konce jsem ale měl trochu problém. Valiant Hearts pravděpodobně není hrou pro mě, ale spíše pro mladší hráče, kteří zase mohou mít problém s chybějící lokalizací. Přeci jenom by bylo vhodné mít historická fakta v rodném jazyce. Je velmi příjemné, že i velká studia zkouší menší projekty. Bohužel si s Ubisoftem občas moc nerozumíme, a to ani u mnohem větších projektů, než je skromné Valiant Hearts: The Great War.
