Recenze Assassin's Creed Unity: Přichází konečně revoluce?

Většina z nás se těšila na nový díl série Assassin’sCreed. Jak to s ním nakonec dopadlo, se dozvíte již o pár řádků dále.

Revoluce začíná

Příběh nás tentokrát zanese do Francie, která stojí na začátku Velké francouzské revoluce. Ta vypukla, hlavně protože lid byl nespokojen s vládou svého panovníka. Pomyslný soudek prachu explodoval v momentu, kdy Pařížané dobyli Bastilu, která byla symbolem královského útlaku. Naštěstí v ní byl zrovna náš hlavní hrdina Arno, který si zde odpykával vraždu, kterou ani nespáchal.

Arnova hlavní linie, co se týče příběhu, je celkem slabá. Znovu tu máme asasína, který se vydává na cestu pomsty za všechny příkoří, která se jemu nebo jeho rodině a přátelům staly. Hra před nás znovu hází jeden cíl za druhým a vy je bez problému likvidujete s nulovou šancí vydat se jinou cestou.

Na druhou stranu Nový Assassin’sCreed Unity má skutečně zajímavé postavy. Jejich osud hráče skutečně dokáže oslovit a nutí ho do hloubky přemýšlet nad jejich činy a smýšlením. Některé z nich jednají z čistě morálních pohnutek, jiné zas chtějí zahojit své ego, jemuž bylo nesprávným krokem mocných ublíženo. Možná se Ubisoftu konečně povedlo vymanit z prokletí nekvalitních a nudných postav, které v jejich příbězích vystupovaly.

Stoky Paříže

Hlavní linie sice není po stránce příběhu to pravé ořechové, ale obsah jednotlivých misí se jí určitě vytknout nedá. Je zde totiž většinou ještě pár možností, jak si úkol splnit. Využití převleku, jedu či rozběsněné pařížské lůzy, jenž touží po krvi, vám může značně usnadnit život.

Vedlejší úkoly v Unity předčili po příběhové stránce hlavní linii. Arno je zcela zašlapán zajímavými mýty a charaktery Paříže. Historické okamžiky a postavy k sobě přitahují daleko víc pozornosti.  Markýz de Sade spolu s Madame Tussaud dokáží hlavního hrdinu hravě strčit do kapsy.

Paříž je nabita řadou vedlejších aktivit a úkolů. Čekají na vás detektivní případy, loupeže a vraždy. Krom nich jsou zde tři náhodné situace, jenž se mohou stát při vaší každodenní procházce revoluční ulicí. Utiskovaní lidé hledají pomoc a u koho jiného by jí mohli najít lépe, než u hrdiny bez bázně a hany.

Hra jako taková má skutečně perfektní atmosféru doby, v níž vládla lůza. Temné katakomby, špinavé hospody a  ulice plné lidu, jenž prahne po svobodě, dokáží hráče skutečně vtáhnout do víru historie. Jediné, co kazí tento fantastický prvek, je to, že každá z postav má perfektní anglický přízvuk.

Arno a ti ostatní

Náš hlavní hrdina se nestane zkušeným zabijákem přes noc. Přibyl nám tu totiž RPG prvek delšího vývoje postavy. Který umožňuje vylepšovat Arnovi dovednosti a tím pádem ho lépe připravit na souboje s tužšími nepřáteli. Krom nich, se mu otevírá také vybavení, jenž je možné koupit za nemalé peněžní obnosy. Každý z předmětů má čtyři statistiky. Oblečení zlepšuje zdraví, nenápadnost a bojové dovednosti. Zbraně se naopak zaměřují na rychlost, sílu, dosah a účinnost vykrytí příchozích úderů. V tomto směru asi pro hráče nastanou ty nejnáročnější volby. Protože zbraně a ani obleky nejsou zrovna levnou záležitostí, je potřeba rozhodovat pečlivě podle toho, jakým stylem chcete hrát.

Popravdě moc nechápu smysl kouřových bomb. Není v nich totiž možné použít skrytou čepel, díky čemuž by se některé situace řešili o dost lépe.

Oproti minulým dílům se nové AC rozhodlo jít cestou sjednocení. Proto se nemůžeme divit, že v multiplayeru se již hráči nezabíjí mezi sebou, ale spolupracují spolu při nájemných vraždách a loupežích. Ty jim při úspěšném dokončení přinesou řadu předmětů a finanční hotovosti.

Kooperace jako taková je skutečně povedeným prvkem. Takže by v něm Ubisoft mohl v dalších dílech pokračovat popřípadě jej ještě posunout o stupínek výš.

Templářští špinavci

Protivníci z řádu a armády mi připomněli časy prvního dílu, kdy na vás nepřátelé reagovali skutečně agresivně. Zde to sice ještě není tak ostré, jako na začátku série, ale i tak pro vás protivníci představují výzvu. Minimálně ve směru soubojů. Jejich AI a stealth prvek jsou na tom o poznání hůř, ale o tom se rozepíšu víc v další kapitole.

Jak pohřbít úspěch

Člověk by řekl, že by tento produkt neměl mít větší potíže prorazit. Přeci jen do marketingu Ubisoft investoval dozajista nemalé částky. Problém je, že si sám vrazil nůž do zad. První dny byly příšerným okamžikem pro hráče na všech platformách, prakticky se všichni sjednotili k jednotné nenávisti vůči této firmě a jejich produktu.

Proč? Protože horší optimalizaci snad většina hráčů už dlouho neviděla. Dokonce ani lidé se stroji, jejichž hodnota dosahovala desítek tisíc, nebyly schopni Assassin’sCreed:Unity rozjet stabilně na 60 fps, což pro většinu lidí byl celkem šok. Nejvíce vtipné jsou cut scény, kde fps padá dokonce na 15 snímků.

Bugů tu pár dní po vydání máme stále požehnaně, neschází ani pády do textur, které jsem si skutečně zamiloval. Po náročné vraždě je takový pád do neznáma stěžejním momentem celé hry, protože se ukládá až poté, co úplně opustíte danou zónu.

Krom těchto aspektů tu máme ještě dementní AI a stupidní stealth, který by už autoři konečně mohli vypustit. Prostě se jim v žádném díle ještě nepovedlo ho udělat pořádně, tak proč ho tam proboha pořád vkládají? AI je na tom možná ještě hůř. Postavy většinou na smrt svých přátel výrazně nereagují anebo jí úplně ignorují. Což je sice pěkné, ale takto by to vypadat rozhodně nemělo. Aby toho nebylo málo, propojili autoři hru s mobily a vložili do ní mikrotransakce. Ty sice nejsou extrémně viditelné, ale jsou tam a lidé se slabší vůlí jim asi neodolají. U hry za 60 euro je to hodně špatný krok. Záležitost s mobilní aplikací je ale oproti nim více otravná, protože omezuje hráče v otevírání truhliček se vzácným obsahem.

Podtrženo sečteno ani jedna z věcí, které jsem uvedl do této hry, jednoduše nepatří a kazí celkový dojem. Každý z těchto bodů je pro mě jako pytel hlíny, pod kterým se vývojáři z Ubisoftu pokusili svůj projekt pohřbít. Smutné, ale je to tak, příště se tomu snad pokusí vyhnout.

Bude příště lépe?

Ubisoft měl díky Unity příležitost, znovu dobýt srdce fanoušků starších dílů série As C. Marketingovou kampaní si vydláždil cestu k velkým číslům. Celou snahu ale pak náhle zahodil, díky výborné optimalizaci. Tento titul se vrací v mnoha aspektech k oblíbenému druhému dílu, na který většina z nás vzpomíná. Assassin’sCreed Unity rozhodně není špatnou hrou, její start ale mohl být o hodně lepší. Je škoda, že jí prozatím nemohu plně doporučit. Za předpokladu, že se závady vyřeší, rozhodně doporučuji koupi.

... zde pokračujte v psaní ...