Recenze deskové hry Ankh: Bohové Egypta

Budovatelská strategie Pharaoh: A New Era je prozatím ještě daleko. Pro ty z vás, kteří si chtějí přeci jen udělat výlet do Egypta v rámci světa her, tu však dnes máme recenzi deskové hry Ankh: Bohové Egypta, která je tematicky známému dílu v mnohém blízká, protože i zde se stanete bytostí mající na starosti osud této říše rozkládající se kolem řeky Nil.

• Počet hráčů: 2 – 5
• Herní doba: 1,5 hodiny
• Cena: 2999 Kč (Asmodée-Blackfire)
• Věk: 12+

Král v Ankh: Bohové Egypta může být jen jeden

V Ankh: Bohové Egypta však nejste „obyčejným“ panovníkem, nýbrž rovnou jedním z pěti bohů, kteří chtějí získat převahu nad mapou Egypta a získat co největší počet následovníků tak, aby se jeden z nich stal nejmocnější entitou, zatímco jiní upadnou v zapomnění. Ano, tato éra cílí na transformaci náboženství a na vás je, ji ve zdraví přežít a ideálně se stát tím jediným, v koho místní obyvatelstvo věří. Náročný to úkol, pro vyvoleného boha však není nic nemožné, že?

Nabídnut je vám Anubis, Amun, Isis, Osiris a také hlava všech bohů Egypta, slunečním diskem reprezentovaný Ra. Každý z bohů tu má velmi pěkně zpracovanou figurku. To však není to jediné, čím jsou jedineční. Všichni disponují schopnostmi, jež jim pomáhají se odlišit od jejich konkurentů a také vám samotným usnadnit počáteční rozhodování mezi jednotlivými postavami.

Sám jsem po většinu partií sahal převážně po Isis. Tato bohyně totiž plně vyhovovala mé defenzivní strategií. Disponuje totiž schopností, jež chrání její figury sousedící s nepřátelskými modely. Tím, že jsou chráněny, automaticky odpadá během soubojů možnost, že by panáček padl za vlast. Nesmíte však určit jinak. A popravdě i po takové možnosti jsem párkrát sáhl, protože smrt je občas lepším řešením než si postavu na určitých bodech uchovávat.

Jeden z mých žáků, který mi byl pravidelným protihráčem, naopak volil nepřátelské válečníky pohlcujícího Anubise, protože více odpovídal jeho hernímu stylu a popravdě možná také jeho nevyzrálosti, s níž byla spojena absence strachu z následků. U mladších hráčů jsem popravdě tento formát hraní zaznamenával často, a přestože se na první pohled nemusel zdát příliš efektivní, procházel jim a dařilo se jim s jeho pomocí vítězit. Samozřejmě jsme neskončili pouze u dvou bůžků, dá se říct, že i ti ostatní představují zajímavé volby. Slušná je ve výsledku i balance, díky níž si žádný hráč nepřipadá vyloženě znevýhodněn, když se mu úplně nedaří.

Bůh bez věřících není ničím

Jak ve svých knihách píše Terry Pratchett, každý bůh je jen tak velký, jaký je objem jeho věřících. A přesně tahle myšlenka platí i v tomto díle. Na startu některého z řady dostupných scénářů jste prakticky neznámým bohem, který v každém kole může učinit jednu ze čtyř akcí. Vyvolat válečníky a nadpozemské strážce. Pohybovat už vyvolanými jednotkami. Získat stoupence, jejichž počet je definován tím, s kolika monumenty, různě rozmístěnými na mapě Egypta, sousedí jeho věrní prezentovaní plastovými figurkami.

Poslední možností, jíž můžete během svého tahu udělat, je odemknutí schopnosti Ankh, které jsou rozloženy do tří úrovní. Při každém odemknutí dochází k obětování počtu přisluhovačů definovaného levelem, na který cílíte. V podstatě touto cestou vylepšujete svého boha a aby toho nebylo málo, máte šanci se skrze ni dostat ke strážcům různých úrovní s děsivými schopnostmi. Obří štír, který patří mezi ta nejsilnější monstra, kupříkladu na začátku konfliktu dokáže zničit monumenty, na něž ukazují klepeta tohoto obra. Alternativ je tím pádem dost, což mé spoluhráče zpočátku nutilo k delším prodlevám a zvažování, co dál podniknout.

Bez konfliktu by to nebylo ono

Během hraní prožíváte různé události. O zabírání monumentů jsem psal už výše. To však není jediná událost, kterou můžete při hraní odstartovat. Založit lze také velbloudí karavanu, skrze níž lze fakticky z jedné velké oblasti udělat dvě menší za pomoci šestice velbloudů, jimiž definujete podobu budoucího území. V podstatě takto dochází k vytváření konfliktních pozic, kde můžete naplno využít potenciál sil, jež máte k dispozici.

Nejvíce mé malé svěřence při hraní nadchla fáze konfliktu, který dříve nebo později vždy přišel. Každý okolo stolu má přeci jen na někoho občas pifku a jak jinak to sokovi osladit, nežli právě skrze boj. Otázkou bylo vždy pouze, kdy odstartuje. Na startu si vždy zvolili jednu z bojových karet, s nimiž je možno získat různé benefity. Když kupříkladu vynesete karty záplav, za každou figuru umístěnou na zelených oblastech dostanete jednoho následovníka, zatímco vytažením karty sucha těžíte primárně z toho, že naopak ovládáte pouštní destinace.

Konflikty přicházejí ve vlnách. Když navíc hrajete ve větším počtu hráčů, po absolvování třetího střetu se dvojice nejslabších bohů musí spojit, aby přežila. Tím fakticky vzniká tým sdílející zásobu válečníků, stoupence a také strážce, které do hry přináší silnější z bohů. Situace je to velmi zajímavá a u sourozeneckých dvojic překvapivě hodně oblíbená, protože na chvíli zmizela nutnost společně soupeřit a nastal čas aliance, jejímž cílem je vítězství. Velkou výhodou dvojice je fakt, že jejich spojený bůh má k dispozici dvě speciální schopnosti. Každý má však pouze jednu akci, s čímž je nutné se naučit pracovat.

Když hrajete pouze ve dvou, při čtvrtém konfliktu může na slabšího z vás čekat konečná. Pokud se vám totiž nepodařilo překročit určitý milník v rámci zbožnosti, máte problém, protože vás čeká zapomenutí, zatímco vašeho soka vítězná páska, již může překročit s dostatečnou zbožností už před touto etapou. Reálná je také situace, kdy se nepodaří uspět ani jednomu z bůžků a Egypt se tím pádem stane ateistickým státem, jemuž jsou nebešťané ukradení, což znamená neúspěch všech, kteří se bitvy o uctívače účastní.

Zakuste v Ankh: Bohové Egypta bitvu nebešťanů na vlastní kůži

Deskových her s tématikou Egypta mnoho není. Ano, pár jich na trhu je, avšak jen málo z nich je natolik výrazných jako dnes recenzovaný Ankh: Bohové Egypta. Jedná se totiž o dílo, které nahlíží na tématiku náboženství velmi specifickým pohledem.

Prakticky se jedná o silnou strategii, jež je schopná donutit vás ze sebe při taktickém plánování vydat maximum. Kromě velmi hutné hratelnosti stavící před hráče nejednu výzvu vám celek nabídne také relativně slušně zpracované figurky, herní plán a řadu scénářů, do nichž se můžete s přáteli pustit, takže zábava pro vás absolvováním prvních kampaní neskončí, spíše naopak. Pokud máte rádi Egypt a toužíte po řádném souboji božských entit, tak je tento kousek volbou pro vás.