Recenze deskové hry Northgard: Země nepoznané

Northgard je jednou z nejdéle fungujících strategií, jež nepatří k některé ze známých značek. Nezávislé studio s ní dokázalo získat pozornost, díky čemuž hra stále dostává nové aktualizace a expanze všeho druhu. Nyní se dokonce dočkala deskové hry Northgard: Země nepoznané, na kterou se v následujících odstavcích detailně podíváme.

• Počet hráčů: 1 – 5
• Herní doba: 60 – 90 minut
• Cena: 1700 Kč (Tlama Games)
• Věk: 12+

V Northgard: Země nepoznané objevujete nový svět

Parta severských kmenů zamířila k novému ostrovu, na němž se chtějí usadit. Samozřejmě mezi sebou nemají příliš přátelské vztahy a tak je čeká boj na život a na smrt probíhající během sedmi dlouhých let. K dispozici je vám dáno sedm frakcí, jichž se lze ujmout. Nabídnut je vám vlk, havran, kozel, jelen, medvěd, zmije a vlčice. Každé z uskupení má odlišnou trojici frakčních karet, které mají odlišný efekt. Vlčí karta je postavena více ofenzivně, zatímco kozel je spíše budovatel. Z trojice kartiček však dostáváte na startu pouze jednu a k ní šest „obyčejných“, jež jsou pro všechny zúčastněné stejné.

Následně si během hraní Northgard: Země nepoznané každý rok (na začátku každého kola) doberete jednu vývojovou kartu, s jejíž pomocí máte možnost definovat podobu svého balíčku. Skrze ně prakticky děláte všechny akce. Když vám náhodou nesedí, máte možnost si jednotlivé kousky vyměnit za pomoci runových kamenů představujících jednu ze tří surovin, jež jsou tu dostupné. Kromě nich je tu ještě dřevo nutné k budování staveb a jablka nutná k efektivnějšímu verbování, posílení mužů před bitvou a primárně k přežití dalšího roku. Tedy přežijete jej i bez nich, ale pokud je na konci daného období nezaplatíte, čeká vás negativní kartička Nepokojů, jež vám dokáže slušně znepříjemnit život.

Zpět však k samotným kartám a akcím, jež jsou s nimi spojené. Pustit se lze do verbování vojáků, jež dáváte na své území. Tuto aktivitu je možné vylepšit skrze vývojové karty a také budovu určenou k náboru. Když třeba vynesete kartičku s lučištníkem dodávající vám za každý zdroj jídla jednoho válečníka a ještě k tomu máte k dispozici nějaké to náborové centrum, můžete se těšit na armádu, jíž se nepřítel bude bát. Musíte však následně počítat s větším odběrem jídla. Naštěstí si lze potraviny zajistit relativně snadno. Stačí jen vystavět sýpku a tak ulevit hladovým břichům. Budovy si k vybudování žádají 1 nebo 3 dřeva podle náročnosti samotné stavby. Získat z nich jde jak suroviny, tak třeba výhody pro boj, nebo vítězné body.

Jednou z akcí, jež je možné udělat, je vedle už zmíněných také průzkum. Ten funguje v Northgard: Země nepoznané na dosti podobném principu, jako přidávání mapových dílků v Carcassonne. Nové kousky si berete z vrcholu sloupu, na němž se kusy mapy nacházejí. Podobu nevidíte, takže vše záleží na náhodě a kvalitě promíchání. Jakmile však dílek vytáhnete, můžete ho přiložit k některému z dílků a tak rozšířit herní svět. Pracuje se tu s konceptem hranic, takže za pomoci nového kusu můžete určité území uzavřít, nebo ho naopak rozšířit a tak navýšit hodnotu daného místa. Body však dostáváte pouze za uzavřený prostor. Tím pádem nemusí vždy dávat smysl jej bezbřeze expandovat. Za každý rok získáte za kontrolované pozice bodíky slávy fungující jako vítězné body.

Seveřané se boje nebojí

Vedle jiných je ve hře také karta přesunu. Jedním z důvodů, proč překračovat mezi územími, je v Northgard: Země nepoznané často prostá touha po novém území. Pokud ale na cílové destinaci někdo stojí, automaticky je nutné počítat s tím, že vás čeká boj. Jeho výsledek definují různé faktory. Základním je, kolik mužů na nepřátelské území vyšlete, což tak nějak dává smysl. Dalším je samozřejmě skutečnost, jak moc jsou vaši válečníci živení. Tento aspekt můžete sami ovlivnit tím, že jim před bitvou dáte ještě pár jablek. To samé však může učinit obránce, na jehož straně může být ještě výhoda v podobě vlastnictví budov schopných obrany nebo rovnou eliminace protivníků. Finálním prvkem formujícím střet je kostka. S tou si oba soupeřící hodí, načež pracují s výsledkem, který započítávají do celkového výsledku.

Za sebe musím říct, že mi v Northgard: Země nepoznané souboje příliš nesedí, nebo minimálně fakt, že se hází kostkou pouze jednou. Reálně by mi přišlo smysluplnější hodit za každého válečníka, díky čemuž by se střety staly faktorem jasně definujícím síly hráčů a také průběh hry. Je však možné, že v tomto ohledu se projevuje má bojechtivost a jistá míra touhy po razantnějších formátech. Na kostkách vám v Northgard: Země nepoznané může padnout sekera posilující sílu vašich mužů, nebo lebka způsobující reálné ztráty vašemu soku. Vítězí ten, kdo má ve finále více seker. Poražený se musí stáhnout na některé z přilehlých území.

Po několika hrách si do herního světa máte možnost přidat další protivníky. Vedle lidských soků se v Northgard: Země nepoznané mohou objevit také monstra. Stačí jen vyložit dílek, na kterém je vedle jiného také otisk packy a máte o zábavu postaráno. Tento symbol totiž na daném místě vygeneruje netvora. Někdy to bude relativně snadno zlikvidovatelný vlk, jindy zase medvěd nebo nemrtvá stvůra toužící po krvi těch, kteří se rozhodnou vstoupit na její teritorium. Příšery slouží jako balanční prvek a souboje s nimi nejsou žádná sranda. Když je však porazíte můžete se těšit na to, že dostanete vítězné bodíky.

Představuje Northgard: Země nepoznané povedenou adaptaci?

Řekl bych, že ano. Tvůrcům Northgard: Země nepoznané se podařilo vytvořit velmi slušnou adaptaci oblíbené strategie, která v mnohém kráčí ve stopách dnes už značně oblíbené videohry. V praxi to znamená, že tu máme pomalé objevování okolního území, budování pro život potřebných struktur, sběr surovin a také boj. Zápasit je možné jak proti obyčejným smrtelníkům z ostatních klanů, tak i proti monstrům, která se potulují světem a straší vše živé.

Formát karet na níž je Northgard: Země nepoznané postaven není vůbec špatný, velmi rychle se s ním sžijete, avšak občas mi přijde trošku svazující a za lepší řešení bych považoval cestu čistokrevných akcí. Boj postavený na kostkách přináší do hraní náhodu, s níž lze do jisté míry bojovat správnou přípravou. Velmi fajn je bezesporu cena, za niž lze titul pořídit. Celek bych za sebe doporučil těm z vás, kteří hledají poctivou strategickou hru, do níž není ve své podstatě až tak náročné se dostat. Za sebe bych si však dokázal představit o kapku lépe zpracovaná pravidla, v nichž mi tu a tam chyběla jasná definice určitých faktorů.