Dobrodružství pro každého.
Donkey Kong je zpátky a přinesl s sebou velkou inovaci, kterou jsou rozsáhlé destruktivní možnosti. Prakticky vše, co ve hře potkáte můžete zničit, srovnat se zemí nebo můžete klidně kopat hluboké jámy. Tato mechanika je zajisté pro mnohé na tomto titulu to nejlákavější. Mimoto však hra láká na barevné a velmi propracované světy, na které je jen radost pohledět a ještě větší radost je prozkoumávat. Možná jsem se zpočátku trochu bála, jestli mě všechno to bourání vůbec bude ještě po čase bavit. Nicméně mě dost překvapilo, jak vás to dokáže pohltit a užít si tak díky tomu spoustu zábavy při hledání velmi rozsáhlé zásoby sběratelských předmětů. Ať už jste fanoušky Nintenda či nikoliv, ať už jste malí nebo velcí, Donkey Kong Bananza dokáže každému (komu je tento silný a vtipný opičák alespoň trochu sympatický) doručit dostatek zábavy.
- Platforma: Switch 2
- Datum vydání: 17. 7. 2025
- Vývojář: Nintendo
- Vydavatel: Nintendo
- Žánr: Akční plošinovka
- Česká lokalizace: Ne
- Multiplayer: Ne
- Dat ke stažení: 8,7 GB
- Herní doba: 25+ hodin
- Cena: 1749,- (Nintendo eshop), 2199,- (Alza)
Banány, banány a zase banány
Vše tu začíná a končí u banánů. A to doslova. Na scéně se totiž objevuje zlovolná společnost “Void Company” vedena zlotřilým prezidentem, který si chce tyto drahocenné banánové drahokamy uzmout jen pro sebe. Hned na začátku se tedy opičák DK dostane do velké šlamastyky a ocitne se hluboko pod zemí, kde také zanedlouho potká parťačku Pauline. Společně se tak vydávají na dobrodružství mnoha vrstvami tohoto podivného světa, aby se dostali až k samotnému jádru planety, vyslovili přání a mohli se tak vrátit domů. Nebo si přát ještě více banánů? Příběh a cíl je tedy prostý a jasný, což je samozřejmě u těchto her typické a dokáže tak uvést do děje každého.
I třeba ty, kteří do tohoto světa vstoupí poprvé a nikdy předtím se s jinou hrou ze světa Donkey Konga či Nintenda nesetkali. Pokud jsou vám naopak velmi dobře známé, zajisté vás potěší odkazy na starší hry v podobě setkání s klasickými postavami, které s sebou přinesou i úsměvné nebo zábavné okamžiky. Známou postavou je právě i zmíněná Pauline, která se v této hře objevuje po vašem boku – tedy spíš na vašich ramenou. Tvůrci vás tedy nechají lehce nahlédnout i pod pokličku jejího příběhu a dozvíte se tak o ní trochu víc.
Nasaďte si přilby a jdeme na to!
Už hned na začátku mě hra přivítala prvním skvělým dojmem a když jsem se objevila v začáteční lokaci, která představuje v podstatě takový tutoriál, strávila jsem v ní mnohem více času, než bylo vůbec nutné. Ihned jsem si samozřejmě musela vyzkoušet všechno zničit. Kopala jsem kolem sebe, nahoru, dolů, prostě do všech stran. A opravdu musím uznat, že to na mě dost zapůsobilo. DK se při tom všem ničení pohybuje přirozeně a plynule, nezasekává se o kusy rozbité zeminy a i z hlubokého tunelu, když jsem chtěla později zkusit kam až se dostanu, vylezl poměrně dost snadno.
Ze zničeného prostředí na vás ze všech stran prší zlato a vyskočí na vás kdejaký poklad, banán a nebo fosílie.
Samozřejmě, že nějaké to omezení levely mají, abyste se neprokopali až k vám do obývacího pokoje. Občas narazíte na tvrdý kov, se kterým si ani DK neporadí nebo třeba vodu a dál se už nedostanete. Nicméně jinak máte v podstatě naprostou volnost a můžete zbořit všechny kopce nebo budovy. Jakmile jsem se tedy objevila v nové úrovni, mou první starostí nebylo jít za hlavním úkolem, ale nejprve rozrýt polovinu mapy jako nějaký krtek. Je až vtipné, že vás tato na první pohled možná pro někoho primitivní mechanika dokáže až tak vtáhnout a prostě pokračujete v ničení dál a dál. Není to však jen bezduché mlácení hlava nehlava pro nic za nic. Ze zničeného prostředí na vás ze všech stran prší zlato a vyskočí na vás kdejaký poklad, banán a nebo fosílie.
Za zlato si například můžete zakoupit balónky pro případ, kdybyste někdy spadli nebo mapy k hledání ostatních pokladů. Můžete si se zlatem ale také vybudovat například různé zkratky, útočiště a dost se vám hodí i mít nějaké zásoby pro postup hrou. Za fosílie pořídíte kousky oblečení pro obě postavy. Ty neslouží jen na okrasu, dodají vám také různé výhody. Banány poslouží zase k vylepšování schopností vašeho opičáka a samozřejmě z nich bude mít vždycky velkou radost.
Za fosílie pořídíte kousky oblečení pro obě postavy.
Hledání zmíněných předmětů je tedy stejně důležité jako zábavné. K některým se dostanete opravdu lehce jen tím, že si k nim prostě probouráte cestu a na jiné můžete narazit v podstatě omylem. Může se tedy zdát, že všechen postup ve hře bude pouze přímočarý – přijdu, rozbiju, odejdu. A ano, může tomu tak vskutku dost často být. Nicméně pokud byste v objevování chtěli být pečlivější, zanedlouho zjistíte, že tuto taktiku nelze využít úplně ve všech případech.
Hledání zmíněných předmětů je tedy stejně důležité jako zábavné.
Často je totiž nutné najít způsob, jak se někam dostat bez využití vaší nadměrné síly. Někdy je potřeba využít i speciálních schopností a někdy vám zase hra dá volnost a je na vás, jak se na dané místo dostanete. To bývá u her z dílny Nintenda poslední dobou velmi časté. Pokud jste hráli Super Mario Odyssey, tak v mnoha ohledech jsou si obě hry dost podobné a stejně jako tam, pokud budete chtít najít všechny poklady, čeká vás zde mnoho výzev a klidně vyšší desítky až stovky hodin.
Bananza!
Jelikož jsem zmínila speciální schopnosti, tak se podíváme rovnou ještě na ně. Bananza schopnosti jsou v podstatě součástí hlavního příběhu a bez nich byste se nedostali dál. V několika úrovních narazíte na určité postavy, které vám tyto síly předají a za doprovodu zpěvu Pauline je můžete využívat. Jedná se například o “Kong Bananza”, kdy je tato forma ještě silnější než DK, “Pštrosí Bananza”, díky které můžete přeletět kratší úseky nebo “Zebra Bananza”, jenž vám umožní rychle běhat a to i přes méně stabilní terén. Jejich aktivace je možná po naplnění ukazatele Bananzy, jenže právě to naplnění je strašně jednoduché, jelikož se naplňuje pomocí nasbíraného zlata.
V podstatě tyto síly tedy máte k dispozici pořád. Bananza formy dokáží postup dost často ještě více usnadnit, ale opět v mnoha případech je to spíš na vás, jestli se je rozhodnete používat či nikoliv. Písničky, které Bananzy doprovází jsou skvělé a velmi povedené, nicméně když už jsem je slyšela po několikáté po sobě a stále dokola a dokola, už to bylo trochu moc. To byl třeba právě pro mne často důvod je raději nepoužít.
Procházka růžovým sadem. Dokud…
Nejen naplnění ukazatele Bananzy je jednoduché. I samotný průchod hrou je dost snadný. Hra vás pečlivě navede tam, kde musíte být a splnit úkol, NPC postavy vám při rozhovoru poradí, kam se vydat nebo co udělat a běžným nepřátelům stačí uštědřit většinou jednu nebo maximálně pár dobře mířených ran a je vystaráno. Dodatečnou výzvu můžete nalézt v bonusových úrovních, kde máte například porazit pár nepřátel v časovém limitu, projít kratším úsekem a hledat při tom banány, závodit s časem nebo tam najdete i odkaz na starší Donkey Kong hry v klasickém plošinovkovém provedení. Výzvy jsou opět převážně dost jednoduché, ale obzvlášť v pozdějším stádiu hry jsem narazila na pár takových, kde se obtížnost mírně zvýšila, zároveň si však zachovaly svou zábavnost.
Co se týče soubojů s bossy, i zde musím opět uvést, že jsou dost jednoduché. Každý boss má svou vlastní slabinu a postup, jak je na něj potřeba útočit. Jakmile jeho slabinu odhalíte a v mnoha případech mu dojde síla a na chvilku je omráčený, zde přichází čas na vaše pěsti. A snad ve všech případech je to s nimi velmi krátký proces. Není tedy problém většinu soubojů vyhrát i do jedné minuty. V tomto je tedy poznat, že tvůrci se hrou míří na velmi široké publikum a Donkey Kong Bananza si tak může zahrát v podstatě každý. Ať už děti nebo dospělí, zkušení hráči nebo naprostí nováčci.
Není problém většinu soubojů vyhrát i do jedné minuty.
Změna v obtížnosti zde však skokově přijde v závěru hry. Ono ve finále mě to stálo stejně “jen” asi 3 pokusy, ale i tak ta náhlá změna byla velmi zřetelná a speciálně jeden konkrétní souboj mě dokázal i trochu frustrovat. Na konci hry tedy opravdu musíte vytáhnout všechna vaše esa z rukávu a využít snad všechny Bananzy, i když ještě před chvilkou jste porazili bosse se zavázanýma očima. To ve mě tedy vyvolalo trochu smíšené pocity.
Hra vám vítězství nedá alespoň úplně zadarmo.
Na jednu stranu vám hra vítězství nedá alespoň úplně zadarmo, na stranu druhou si umím představit, že pro méně zkušené hráče by to mohla být skutečně větší překážka hru vůbec dokončit. Osobně bych tedy uvítala spíš postupné zvyšování obtížnosti, než takové náhlé překvapení, které mě vytrhlo z tohoto jinak velmi pohodového průchodu. Po skončení příběhové linky vám hra nabídne i další výzvy, bude však už nutné pustit se do pořádného lovu banánů.
Pastva pro oči
Po vizuální stránce je Donkey Kong Bananza velmi povedený kousek. Animace jsou plynulé, vše působí velmi ostře a naleštěně a prostředí je dost detailní. Každý svět je zpracovaný do svého daného tématu, takže zde potkáte krásné, barevné a sluncem zalité pláže, pak se zchladíte v promrzlém světě plném sněhu nebo se podíváte do zeleného pralesa. Hodně mě zaujala práce s materiálem a terénem. Ne jen že některé materiály a kusy prostředí nemůžete rozbít vlastními silami a potřebujete najít jiný způsob, jak se přes ně dostat, ale právě také terén má své realistické vlastnosti.
Animace jsou plynulé, vše působí velmi ostře a naleštěně a prostředí je dost detailní.
Například pokud na kámen hodíte kus bláta, tak neudělá žádnou škodu a jen se na něj přilepí. Když na něj hodíte jiný kus kamene, to už je jiná. Také samotný pohyb vaší postavy se trochu mění v závislosti na terénu. Pokud poběžíte třeba po písku, je znát, že je to pro DK více namáhavé a jeho pohyb bude pomalejší. Podobně je tomu tak při běhání po bahně, kde to i lehce podklouzává. S kamerou jsem neměla při hře nějaký větší problém, až na okamžik, kdy jsem se ocitla ve stísněném prostoru, hlavně v nějakém tunelu. Tam byla kamera dost neohrabaná a měla problém zabrat vaši postavu. Až jsem se pak v tom upřímně ztratila a dezorientovaná jsem se snažila prostě jen probít zpět nahoru.
A pokud se v jednu chvíli na obrazovce naráz odehrálo třeba více výbuchů či destrukce najednou, objevil se mírný lag. Naštěstí to nebylo příliš časté, všimla jsem si toho opravdu jen párkrát. Ještě bych chtěla zmínit možnost kooperace, kdy se druhý hráč může přihlásit do hry a ovládat tak Pauline. Svým silným hlasem vám může pomáhat ničit okolí a slova, která Pauline vykřikuje, se mohou proměnit v konkrétní terén, který si vyberete. Na chvilku to zabaví, gameplay to dokáže ještě více usnadnit a vizuální efekty jsou opět velmi povedené, každopádně to z mého pohledu není forma kooperace, u které by se dalo vydržet delší dobu.
Verdikt
Donkey Kong Bananza je rozhodně zábavou na desítky hodin. Dokáže navodit skvělý pocit nostalgie a přesto nabídnout i spoustu nového. Ať už se rozhodnete vše rozbít, vyřešit bonusové výzvy a nebo hledat poklady a získat tak všechny sběratelské předměty, ani u jednoho se rozhodně nebudete nudit. Zároveň hra nabízí dostatek volnosti k vyřešení věcí po svém a nedrží vás na pomyslném vodítku. Vylepšením by však mohla být postupně zvyšovaná obtížnost dříve, než jen na samém konci hry. Pokud jste však váhali s koupí konzole Nintendo Switch 2 dokud se neobjeví první významný titul, tak si troufnu tvrdit, že Donkey Kong Bananza tím titulem opravdu je.
