Assassin bez asasínů.
Série románů ze světa Assassin's Creed je tu s námi už téměř 11 let. Jako první se knižního zpracování dočkal oblíbený italský šlechtic Ezio Auditore da Firenze. Děj knihy Renesance byl novelizací hry Assassin's Creed II a jednalo se tak o prakticky identický přepis herního příběhu. Tímto směrem se knihy ubíraly až do knižní verze Assasin’s Creed: Unity (v češtině Jednota), kdy lidé z Ubisoftu pochopili, že samotný přepis herního příběhu prostě nestačí. Začali tedy knihy spíše využívat k rozříšení stávajícího příběhu, nebo jako možnost sledovat sled událostí z jiného úhlu pohledu. V případě knižní Unity to byl pohled Élise de la Serre, nevlastní sestry protagonisty hry Arna. Tato recenze se bude zabývat nejnovějším přírustkem do rodiny, vikingským příběhem Assassin’s Creed: Valhalla - Geirmundova sága od spisovatele Matthewa J. Kirbyho.
- Autoři: Matthew J. Kirby
- Vydalo: Fantom Print
- Počet stran: 400
- Vazba: Paperback
- Rok vydání: 2021
- Jazyk: Čeština
- Cena: 299 Kč
Černý viking
Hned na začátek by bylo dobré zmínit, že Kirby není na poli herních knih z prostředí AC žádným nováčkem. V letech 2016-17 vydal trilogii Poslední potomci, která zabrousila do žánru young adult. V nové knize z prostředí Vikingů se však autor rozhodl vydat jiným směrem, což vzhledem k tématu a povaze severských válečníku velmi vítám.
Geirmundova sága vychází z nejnovějšího dílu Assassin’s Creed: Valhalla. Sleduje příběh Geirmunda Hjörrssona Hel-hida (Heljarskinn), potomka panovnického rodu severských králů, který v polovině 9. století vyraží dobývat Anglii. Geirmund byl údajně skutečnou a dokonce i významnou postavou, jejíž příběhy se i dnes vyprávějí na Islandu, v Rusku, Norsku, nebo Irsku. Přízvisko Heljarskinn neboli „Černá kůže“ už samo o sobě značí, že Geirmund se v mnohém dost vymykal, proto o něm není prakticky nic dochováno. Jeho původ vám prozrazovat nebudu, protože i to je jedna z věcí, kterou se v Geirmundově sáze dozvíte. Z nedostatku pramenů čerpá i Kirby, který si postavu Geirmunda zasadil do světa hry Assassin’s Creed: Valhalla a částečně podle toho upravil i jeho příběh. Pokud vás následující řádky zaujmou a budete si chtít přečíst původní materiál Geirmunda Hjörrssona Hel-hida, tak pro vás mám dobrou zprávu. Existuje totiž kniha The Black Viking od islandského publicisty Bergsveinna Birgissona, který je Geirmundovým potomkem. Kniha dokonce vyšla i v české překladu: Hledání Černého vikinga. Teď ale zpět k Geirmundově sáze.
Jestli se těšíte na prohloubení příběhu boje mezi templáři a asasíny tak vás budu muset zklamat. Podobně jako novější díly herní série se totiž od tohoto základního tématu poměrně vzdaluje. V knize kromě pár pomrknutí a zmínek nenaleznete žádnou linku, která by se asasínům věnovala. Žádná asasinace nebo Leap Of Faith se v Geirmundově sáze nekoná. Mně to vlastně vůbec nevadilo, protože Geirmundův příběh mi přijde sám o sobě zajímavý. Otázkou však zůstává, zda je potřeba držet příběhy pod značkou Assassin’s Creed. Odpověd je z pohledu Ubisoftu vcelku jednoduchá, potřeba to je, protože to je záruka, že se produkty budou prodávat. Podobná debata se nicméně vede i u herní série.
Asasíni a templáři se ani tentokrát nekonají
Stejně jako ve hře AC: Valhalla se první část příběhu odehrává na Severu, a podobně jako v hře to je ta slabší část. Na druhou stranu jde asi o nezbytný úvod do příběhu a seznámení s postavami. Na začátku je kladen poměrně velký důraz na složitý vztah Geirmunda a jeho bratra Hámunda. Trochu mě mrzí, že se tato část ságy příliš nerozvinula a nakonec skončila poměrně zbytečně urychleným zakončením.
Příběh se začne pořádně rozjíždět v momentě, kdy Geirmund dorazí do Anglie a my sledujeme jeho cestu za hledáním vlastní identity a místa ve světě. Pomáhá Dánům dobýt saská království a my jsme svědky růstu jeho vlivu a postupu hierarchií.
Geirmundova postava se v původní hře vůbec neobjevuje a ani samotnou knihu s hrou (kromě zasazení a některých postav) příliš nespojuje. Párkrát se zde objeví ženská verze Eivor (hlavní postava AC: Vallhala) a pár ostatních postav z tábora, ale extra zásadní roli v příběhu nehrají. Jinak tomu je v případě krále Haralda a Guthurma, kteří v Geirmundově osudu hrají zásadní roli. Víc však prozrazovat nebudu.
Pohané vs. křesťané
Kniha je psaná v jednoduché er formě a drtivou většinu času sledujeme pouze Geirmunda, což se mi líbilo. Někteří spisovatelé mají totiž tendenci přeskakovat z postavy na postavu příliš složitě a čtenář se v knize jednoduše ztratí. To zde naštěstí nebylo. V úvodu jsem zmiňoval, že Kirby v minulosti psal young adult literaturu, z čeho jsem měl lehké obavy, protože mi tento žánr k vikingům vůbec nesedí. Naštěstí se autor vydal cestou sprostých slov, (kterých se v knize nachází poskrovnu a jsou použita ve správný moment) a uřezaných hlav a různých tělesných částí. Zejména jedna část s useknutou rukou je barvitě rozepsaná, za což jako milovník gore žánru dávám palec nahoru. Kniha mi celou dobu čtení (kromě trochu nudnějšího úvodu) rychle odsýpala a neměl jsem problém se do příběhu naplno položit. Je však pravda, že některé části, kdy autor zbytečně popisuje nedůležitou věc, mě dokázaly z čtení vytrhnout, ale takových momentů se v knize objevilo pár. Zásluhu na poutavosti čtení má i zajímavá postava Geirmunda, který ústavně bojuje se svou ctí, vyznáním a identitou. Pokud jste milovníky severské mytologie, tak vám ji kniha nabízí požehnaně, ale spíš jako prostředek k pomoci s vyprávěním. Rozhodně se okolo ní netočí. V reakcích ze zahraničí jsem zaznamenal, že pojmy ze severské mytologie jsou v původním vydání často matoucí a nevysvětlené. Pokud se v ní příliš neorientujete, tak se můžete snadno ztratit. To však není případ českého překladu, o který se postarala stálice překladů knižní série AC, Kateřina Niklová. Všechny důležité pojmy jsou v poznámkách pod čarou dostatečně vysvětleny.
Strašení křesťanů pomocí mýtu, že pohané jsou zplozenci pekla a ďáblové je prostě zábavné.
U mytologie ještě částečně zůstaneme, jednou z předností knih je totiž srážka dvou naprosto odlišných kultur. Norští pohané a křesťanští mniši, kteří se navzájem nechápu jsou poměrně častým tématem této 400 stránek dlouhé knihy. A funguje to skvěle. Strašení křesťanů pomocí mýtu, že pohané jsou zplozenci pekla a ďáblové je prostě zábavné.
Rychle a trochu zběsile
Konec knihy nabere skoro až zběsilé tempo a na ploše 100 stránek se toho stane strašně moc, což může u některých čtenářů (včetně mě) působit zmatečně. Dalších 100 stránek by podle mě knize prospělo, ale i tak se jednalo o dost zajímavé a čtení. Pokud jste fanoušky série, nebo si prostě chcete přečíst strhující vikingský příběh, tak vám má kniha rozhodně co nabídnout. Skvěle poslouží i čtenářům nepolíbeným děním ve světě Assassin’s Creed.
Jsem rád, že v Ubisoftu pochopili, že jednoduchá novelizace už napsaných herních příběhů prostě nestačí. Autorovi se povedlo vytvořit velmi zajímavou polofiktivní postavu a příběh, který rozhodně stojí za vaši pozornost. Pokud jste knize schopni odpustit pár drobných přešlapů, tak vám jí mohu s čistým svědomím doporučit.
Knihu můžete zakoupit v Xzone.
Verdikt
Autor původně píšící young adult knihy ze světa AC se rozhodl vydat do severských vod. Sázka na trochu drsnější tón se mu rozhodně vyplatila. I přes drobné neduhy se jedná o svižné a zajímavé čtení, které stojí za vaši pozornost. Na pár chladných večerů je to ideální záležitost. Autorovi se ve mně povedlo vyvolat chuť vzít sekeru a vrátit se do světa Vallhaly.
