Nové pokračování hokejové série k nám přibruslilo a my se mu pořádně podíváme na zoubek. Nasaďte si raději kulichy ať nám neofouknete.
NHL je jedna z těch her, která nemá zrovna na růžích ustláno. Rok, co rok se objevuje její pokračování. Někdy se může stát, že rozdíl mezi právě vydaným titulem a předchozím dílem je nepatrný. Nová aktualizace sestav, grafika jen o chloupek lepší, a i to posouvání puku po ledové ploše je zase o něco kvalitnější. Patří i „devatenáctka“ mezi sportovní tituly, které se vydaly, aby prostě byly vydány, nebo nás čeká malá revoluce? Odpověď je ano i ne.
Nové možnosti v ovládání a přiblížení se k realitě, to jsou nejdůležitější aspekty (kromě obsahu samozřejmě) každé sportovní novinky. Když vám ve fotbale vylepší snadnější ovládání míče, je jasné že u hokeje se pozornost tvůrců zaměří na všechny možnosti, jak před sebou vést gumový projektil. Rozdíly tu jistě jsou, ale není to tak markantní diference, kvůli které by vám z úst vypadl chránič zubů.
Začal bych hezky zostra. Nebál bych se totiž napsat, že co se hratelnosti týče, moc se od minula nezměnilo. Na první pohled určitě ne. Na ten druhý si všimnete, že přijít o puk nebo ho vypíchnout soupeři je o něco snadnější. Jen si dávejte pozor, abyste si za své „vypichování“ nešli na dvě minuty sednout. Protože se, dle mého názoru, oponent oproti NHL 18 poměrně snadno svalí k zemi a jeho bezvládné tělo narazí o mantinel.
To se nedá říct o gólmanech. Ti jsou ve svém postoji neuvěřitelně stabilní a při najetí na ně hráčem se nehnou ani o píď. Na druhé straně, oni zmiňování „nájezdníci“ (jak vámi ovládaný hokejista, tak i vaši AI kolegové), při kontaktu se strážcem svatyně vyletí do vzduchu a pak se pomalu v křeči zvedají na nohy, aby vzápětí sprintovali dál za pukem. Ono snadnější zbavení soupeře kotouče má poměrně velký vliv na samotnou hru. Je totiž najednou rychlejší, dynamičtější s lepšími a uvěřitelnějšími souboji tělo na tělo. Co si budeme ale povídat, k realitě má NHL pořád ještě pěkně daleko. Stále jde jen o snaživou arkádu, kde týmová strategie nebo postupný útok nemají místo. I tak je to pekelná zábava.
Nový, nové, noví
Kromě klasických režimů typu online hraní, soupeření s AI, THREES (známé novince z předchozího dílu), sezóně atd. tu máme i možnost hrát formát jménem Kariéra v Be a Pro (buď profík), ve které klasicky ovládáte jen jednoho hráče, jehož snem je z nižší soutěže nahlédnout na kluziště NHL. Tento formát je výbornou přípravou na budoucí zápolení. Nováčci se naučí jak efektivně bránit, útočit, co platí na gólmany a jak trávit hodně času pozorováním dění na ledu z poza ochranného skla trestné lavice.
Pokud si ale chcete dopřát kvalitnější přípravu, není nic snadnějšího než se přidat ke kanadskému národnímu týmu, kde se pod dohledem severoamerických koučů budete zlepšovat. No jo, ale na co je to příprava? Odpověď je nasnadě - Na nový svět. Seznamte se totiž s World of Chel. Tvrdé místo bez pravidel plné nekonečné zábavy.
Worl of Chel je zaměřený na 4 typy her a to PRO AM, ONES, THREES a EASHL. První jmenovaný před vás postaví vždycky jednu hokejovou legendu a jeho dva spoluhráče, které musíte ve formátu tři na tři porazit. Svoje síly střetnete s opravdu světoznámými jmény jako je Gretzsky, Beliveau, Sakic a spousta dalších. Pěkné na nich je i to, že vizáž legend zachycuje dobu jejich největší slávy, takže někdo hraje třeba bez helmy, v dnes již historických dresech či starých brankařských maskách. Proti nim ovládáte jen svého vytvořeného hráče. Stejné to je i v ostatních módech, v Chel je na vás, jak se dokážete s touto výzvou, po boku počítačem ovládaných spoluhráčů, poprat.
Můj asi nejoblíbenější mód je ONES, tedy 1 vs 1 vs 1. Tři hráči stojící proti sobě a útočí se jen na jednu bránu, kterou střeží AI gólman (je o hodně snadnější jej překonat než v normálních módech). Jedná se o naprosto šílenou hru bez pravidel, kdy je všechno dovoleno - hákování, brutální bodyčeky, padání pod nohy nic netušícím soupeřům. Jde o turnaj, ve kterém vítěz postupuje dál a dál až na finální kluziště. Za den se pak počítají všechny finálové výhry a hráč s nejvyšším počtem se stává šampionem.
Další verzí jsou klasické THREES, kde ovšem opět hrajete jen za sebe. Menší kluziště, benevolentní pravidla a větší arkádovost- to jsou trojičky. Nakonec tu máme EASHL, kde vyjedete na kluziště bok po boku s dalšími dvěma hráči ve verzi buď 3x3 nebo 6x6. Menší aréna ano, ale nečekejte, že si za brutální útok na protihráče nepůjdete sednout na lavičku. Sice se divákům líbí někoho zmasakrovat u mantinelu, ale vás čekají minimálně dvě minuty. Tady jde o kvalitní sehranost s dalšími hráči a celkové souznění.
Za veškerý postup v těchto módech získáváte odměny, vaše úroveň stoupá, tím pádem si zasloužíte lootboxy ve formě sportovních tašek, ve kterých naleznete různou výbavu, oblečení (to je většinou naprosto šílené! Osmdesátky rullez), oslavné tanečky nebo hlášky.
Musím říct, že upravování vzhledu hráčů je naprosto detailní. Nastavujete si třeba rychlost toho, jak vám můžou růst vousy. Zón pro navolené barvy rukavic je přes deset a jinak tomu není ani u dalších částí výstroje (tvar chrániče na uši, nebo barva ochranného skla). Ta se dělí na dva druhy, neprofesionální a profesionální. V profesionální okénku získáváte helmy, dresy a klasickou výstroj. Ta neprofesionální je více uvolněná. Vystrojíte se zde kulichy, džínami, pestrobarevnými bundami a tak. Jedná se opravdu o plejádu originálních kousků v čele s trikem, které vypadá jako ochlupená hruď.
Další vaší odměnou je to, že získáváte perky, díky kterým budete umět něco více než ostatní, například parádní kličky, při kterých máte větší kontrolu puku, větší ránu při úderu z bekhendu nebo třeba to, že vás nějaký malý bodyček jen tak nerozhodí. Tyto vlastnosti si nastavíte v různých profilech, takže budete mít více kombinací perků, a to pak stačí si jen vybrat, kterou pro další mač využijete.
V ohledu nastavení a personalizace si opravdu přijdete na své. NHL 19 nabízí hodně. Problém je ten, že nastavit si něco je trošku ubíjející. Když se proklikáte hlouběji, čeká vás mnoho zbytečných otázek typu „vrátit zpět?“, „uložit veškeré změny?“ a k tomu nekonečné načítání. Nejvíce mne iritovala otázka, kdy kliknete na tlačítko „otevřít sportovní tašku“, abyste se podívali, co za odměnu jste právě získali. Objeví se otázka „opravdu chcete otevřít sportovní tašku?“. Ano chci, jinak bych na to neklikal. To všechno je doplňováno krátkými animacemi, které když se objeví při každém sebemenším vrácení na předchozí výběr, tak pomalu zabíjí malého hokejistu ve vás.
Vizuálně mrazí
Musím říct že od dob, kdy jsme s bratrem hráli NHL 06 se audio-vizuál posunul neuvěřitelným skokem kupředu. Rozdíl mezi NHL 18 a NHL 19 ale není, dle mého názoru, nějak markantní. Možná jen, že se více leskne led a helmy hráčů. Ano, pohyby jsou jiné a osobní souboje a pády působí více reálněji, to nezapírám, ale že by to byla nějaká razantní změna? I diváci prošli lehkým vylepšením (všiml jsem si, že se mezi nimi objevilo více zrzavých lidí ala Ed Sheeran), ale ne takovým, aby to stálo za řeč. Hezky udělané (i když to není top grafika) jsou místa ve World of Chel. Hrajete v údolí obklopeném lesy a zasněženými horami. Co tomu dost pomáhá a mění atmosféru hry je moderátor připomínající cirkusového principála, jenž pouští různou muziku a svými glosami se vyjadřuje k dění na ledu.
Jako bonus chválím NHL 19 opět za českou lokalizaci i ligu.
Nechte sirény znít
Celkově se mi líbí snaha vytvořit něco nového. Klasický herní režim prošel jen lehčí obměnou oproti minulému dílu, ale i to se počítá. World of Chel je jak blesk z čistého nebe, o kterém nikdo netušil, co může čekat, ale nakonec se opravdu povedl. Bohužel největší změny jsou v těchto módech a ty jsou všechny online, takže internetově pasivní hráči si těch novinek moc neužijí. NHL je zase o kus dál a doufejme, že dvacítka bude už přelomová, mohla by běžet na Frostbite enginu, stejně jako FIFA.
NHL 19 koupíte v obchodech Xzone.cz a GameExpres.sk.
Verdikt
NHL 19 se povedlo. Nabízí přehršel nových módu a variant, jak si tento rok na ledové ploše pořádně užít. Bohužel v offline režimu si zkusíte jen malou část toho, co skrývá. Revoluce se nekoná, ale titul má co nabídnout a jestli přistoupíte na jeho hru, budete se náramně bavit.
