Bojovník za práva zaměstnanců je zpět.
Oddworld: Soulstorm jako volné převyprávění 22 let starého titulu Oddworld: Abe’s Exoddus navazuje na remake prvního dílu Oddworld: New ‘n‘ Tasty. Mudokonský uprchlík Abe se opět vrací, aby vedl své bratry v boji za svobodu. Podaří se mu konečně zúčtovat se zlověstnými Glukkony nebo se jeho kosti stanou tajnou ingrediencí nového nápoje?
- Platforma: PS5 (recenzovaná), PS4, PC
- Datum vydání: 6. 4. 2021
- Výrobce: Oddworld Inhabitans
- Žánr: platformová hra
- Česká lokalizace: ne
- Multiplayer: ne
- Dat ke stažení: 15 GB
- Herní doba: 20+ hodin
- Přístupnost: 12+
- Prodejní verze: krabicová i digitální
- Cena: 1050 Kč (PS5 verze zdarma v rámci PS+ v dubnu 2021)
Jsem Abe, přišel jsem vás zachránit
Oddworld: Soulstorm začíná přesně tam, kde skončil předchozí díl. Abovi, mudokonskému dělníkovi v továrně na „maso“, se podařilo osvobodit otroky a překazit plány zlému šéfovi Molluckovi. Společně se svými bratry nyní prchají pouští za lepším životem. V zádech však kromě pana továrníka a jeho ochranky (kteří vzpouru kvůli pojišťovně raději svedli na žhářství a celou farmu zapálili) mají i novou hrozbu. Mudokoni začínají slábnout a umírat na neznámou nemoc. Je tedy opět na Abovi, aby se stal nechtěným hrdinou a vedl svůj lid za spásou. Čeká na vás zběsilá jízda plná vlakových loupeží, industriálních sabotáží a mystických proroctví.
Příběh hry je vyprávěn formou nádherných předrenderovaných filmečků a útržků rádiových zpráv. První průchod hrou vám zabere zhruba dvacet hodin. Pokud ovšem budete chtít zachránit všechny ztracené Mudokony (pro nejlepší konec a odemčení dvou obřích závěrečných levelů je potřeba jich najít v každé úrovni aspoň 80 %) a získat všechny odznaky, toto číslo se může velmi nafouknout.
Pojď za mnou! Okej.
Hratelnostně hra vzdává hold předchozím dílům v sérii. Očekávat tedy můžete klasickou 2D platformovku plnou hopsání a opatrného našlapování. Cílem každého levelu je najít co největší množství ztracených Mudokonů. Ti jsou schovaní na často nepřístupných nebo hlídaných místech. Každá záchrana tak představuje unikátní výzvu. Osvobozením to však nekončí. Hlavní hrdina je totiž ztělesněné charisma a pomocí mnoha detailních příkazů (skládajících se ze slov „stůj“ a „pojď za mnou“) musí své následovníky dovést ke speciálním útěkovým portálům. Navigace mudokonských pracovníků je teprve ta pravá výzva. Není totiž nic horšího, než když vám na posledních metrech vaši tiše našlapující skupinku rozseká obří vrták, který jste přehlédli, a vy jste postaveni před volbu načíst předchozí checkpoint nebo až do konce levelu místo ikonky úspěšně zachráněného Mudokona sledovat červený křížek, připomínající vaše zklamání.
V určitých levelech dostanete za úkol zachránit několikasethlavé skupiny najednou. Každá taková záchrana pak dává vzpomenou na hry typu tower defense, kde musíte strategicky rozestavit vaše vyzbrojené následovníky, pokrýt východy nepřátel a odrážet jejich nápory, zatímco se stovky Mudokonů zběsile snaží vyšplhat do bezpečí. Pokud se vám podaří zachránit všechny, budete moci být na sebe právem pyšní. Pokud ne, vždy máte možnost zkusit to znovu a lépe.
V určitých levelech dostanete za úkol zachránit několikasethlavé skupiny.
Během své cesty není Abe bezbranný. Vždy (pokud tedy nejsou v blízkosti nulifikační věže, či pokud nepřátelé nemají na hlavě alobal) máte možnost využít jeho telepatických schopností a posednout hlídkující stráže. Ty pak můžou obrátit zbraně na své spolubojovníky nebo ovládat páky, ke kterým byste se jinak nedostali. Jakmile dosáhnete jejich užitečnosti, můžete je nechat skočit z výšky, vejít do ohně či jednoduše nechat explodovat. Každou takovou smrt Abe okomentuje mrazivým uchechtnutím, zatímco umírající stráže v agónii volají své maminky. A pokaždé si uvědomíte, že zde nejste zavřeni s nimi, oni jsou zde zavřeni s vámi.
Novinkou v sérii je systém inventáře a výroby předmětů. Otevření každé skříňky a prošmejdění každého popeláku vám zajistí, že vždy budete mít po ruce něco na svou obranu. Z počátku hry budete často střídat lahvičky s džusem na zapálení dřevěných dveří/nepřátel a lahvičky s vodou na jejich následné uhašení. Ke konci se vám podaří přetvořit hasičák na plamenomet. Předměty můžete také nakupovat ze všudypřítomných automatů, peníze (velmi kouzelně nazvané Moolah) do nich získáte vracením nalezených skleněných lahví. Je dobré vědět, že recyklace funguje i na mimozemském světě plném příšer a korporátních zloduchů.
Megalevely, krásné výhledy a frustrující pasáže
V rámci sedmnácti levelů se podíváte do směsice jeskyní, prastarých chrámů, megalomanských industriálních komplexů či obřích vlaků. Tvůrcům se musí nechat, že i když je náplň jednotlivých úrovní často velmi podobná, jejich vzhled je pokaždé unikátní. Bohužel ke konci hry už se začne dostavovat určitá repetitivnost a poslední dva levely už jsou vyloženě otravné. Hra obsahuje řadu velmi frustrujících pasáží (jízdu na jeřábu už nechci v životě vidět!) a pochybných level designů (úrovně odehrávající se v naprosté tmě v jeskyních), jako celek však funguje poměrně dobře. Framerate si po většinu času udržuje 60 fps, čas od času ale dojde k podivným zaškubnutím. Doufejme, že toto vývojáři opraví v některém z patchů. Ovládání Aba a umělá inteligence vašich následovníků je velmi oldschoolová a bude notnou chvíli trvat, než vám přejde do krve. K otevírání dveří, ovládání pák a všemu dalšímu je používáno pouze jedno akční tlačítko. Často se vám tedy stane, že Abe provede něco jiného, než byste zrovna potřebovali. Není nic horšího, než když hlavní hrdina začne prohledávat skříňku, místo aby se do ní schoval před přicházejícím nepřítelem.
Náplň úrovní je často velmi podobná, ale jejich vzhled je pokaždé unikátní.
Hra je prezentována ve 2.5D stylu. I když tedy běžíte stále jenom doleva či doprava, tak svět kolem vás je modelován ve 3D a často budete procházet i do popředí či pozadí kamery. Vysoká kvalita herních filmečků se bohužel nepřenáší do gameplaye a hra se rozhodně neřadí k titulům, kvůli kterým byste pořizovali novou konzoli. Grafika je ovšem funkční a obzvlášť monumentálnost některých levelů vám vyrazí dech. Vývojáři si také aspoň částečně vyhráli s funkcemi ovladače DualSense. Abeovo ťapkání při sprintu je tak hezky přenášeno přímo do vašich rukou, z ovladače se line zaříkávání pokaždé, když použijete telekinezi, a osvětlení začne lehce poblikávat, pokud jste poblíž tajné oblasti.
Za co rozhodně můžeme vývojáře pochválit je sound design. Šišlání Mudokonů a jejich průpovídky pokaždé, když je zastavíte, si zamilujete. Hudba je vzhledem k prostředí přiměřeně depresivní a často jsem u ní vzpomínal na Fallout a Fallout 2. Dabing hlavních postav a záporáků je také na jedničku.
Verdikt
Oddworld: Soulstorm je drsná platformovka ze staré školy a rozhodně ji nelze doporučit každému. Obsahuje řadu frustrujících pasáží, notnou chvíli trvá, než si zvyknete na ovládání a chování ostatních Mudokonů. Grafická prezentace je poměrně depresivní a rozhodně se nedá srovnávat s feel good tituly typu Crash či Spyro. Pokud však přehlédnete tyto body, tak vás hra odmění velmi dobrým level designem, parádním využitím fyziky a unikátními herními prvky.
