Recenze Redfall - prahnou po vaší krvi

Her s upírskou tematikou není příliš. Když už se nějaká objeví, vzbudí to zcela zřejmý zájem ze strany fanoušků vampírských dobrodružství. Věčně odkládaný Vampire: The Masquerade - Bloodlines 2 je v nedohlednu, a tak nezbývá, než hledat jinde. Tvůrci z Arkane Studios nám ve spolupráci s Bethesdou přinášejí Redfall. Kooperativní střílečku s lákavým zasazením, jenž by mohla ukojit neutuchající žízeň fanoušků lačnících po krvi. Arkane Studios za sebou má velmi úspěšnou sérii Dishonored, ne zcela právem opomíjený Prey a originálně pojatý Deathloop. O dobré hry z jejich stáje tedy není nouze. Dosáhl jejich nejnovější počin stejných kvalit? Vydejme se spolu do Redfall, ostrovního městečka na severovýchodním cípu USA, které sužuje epidemie nadpřirozena a nikdo si nemůže být jistý dalším ránem.

• Platforma: XSX|S, PC (recenzováno)
• Datum vydání: 2. 5. 2023
• Výrobce: Arkane Studios Austin (USA)
• Žánr: kooperativní FPS
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ano, až pro čtyři hráče
• Dat ke stažení: cca 100 GB
• Herní doba: 20+ hodin
• Cena: od 1649 Kč (Steam)

Uvězněni na ostrově

Hned na úvod musím zmínit, že mne příběh Redfall opravdu zaujal. Nejedná se sice o žádné scenáristické veledílo, ale rozhodně ani o generickou nudu. Váš hrdina se probouzí na ztroskotaném trajektu. Je pošramocený a pomlácený. Kolem něj jsou pouze mrtvoly a vysoko se tyčící vlny, které jako by zamrzly v čase. Výjev vskutku hodný Mojžíšova příběhu. Cíl je jasný, zjistit, co se sakra děje. Všude okolo se producírují pochybné ozbrojené existence, se kterými se dříve či později dostanete do křížku. Věřte ale, že nebudou vaším hlavním problémem. Velké množství obyvatel Redfall podlehlo vábení entit, které se zmocnily celého města a přilehlých lokací. Řeč je samozřejmě o upírech. Během různorodých misí se setkáte s několika druhy nepřátel, ale nejvíce vám zatopí právě ony různé druhy krvesajů, které budete likvidovat nepříliš pestrým arzenálem. Pokud máte rádi upírskou tematiku, příběh se vám nejspíše líbit bude. Osobně jej vnímám jako jednu z mála pozitivních vlastností celé hry. Bohužel.

Skvělé zasazení

Předtím, než se pustím do poměrně silné kritiky nového díla od Arkane Studios, bych se rád zaměřil na celkovou atmosféru herního světa. Ta je totiž výtečná. Na každém kroku na vás dýchne okolí, které jako by vypadlo z pera Stephena Kinga či scénáristů Stranger Things. Vždy jsem měl slabost pro příběhy ze zapadlých amerických městeček. Pokud k tomu patřily i paranormální jevy a tísnivá mysteriózní atmosféra, byl jsem v sedmém nebi. A přesně to Redfall nabízí. Dřevěné americké domky, opuštěné majáky a hasičské stanice, prázdnotou zející ulice a ledabyle poházené hračky. To vše sem krásně zapadá.

Čtyři z trajektu a havran

Do boje proti nemrtvým se můžete vydat jak sólo, tak i s kamarády, a to až v partě čtyř upírobijců. Na výběr máte aktuálně ze čtyř hratelných hrdinů. Devinder dokáže házet elektrizující kopí a teleportovat se. Layla umí vyvolat psychický deštník, který odráží kulky a navíc zvládne za pomoci svých sil skákat vysoko. Remi disponuje robotem a náloží C4 a v neposlední řadě tu máme Jacoba, který se může stát neviditelným a na průzkum vysílá svého věrného havrana. Každý hrdina má i svoji ultimátní schopnost a příběhové pozadí.

Na výběr máte ze čtyř hratelných hrdinů.

Své hodiny v Redfall jsem trávil v kůži Jacoba, jelikož mi byl nejsympatičtější. Jeho havran, kterého může vyslat na průzkum se zprvu může jevit jako dobrá vychytávka, ale přiznám se, že jsem jej moc nepoužíval. Nebylo totiž proč. Neviditelnost se nicméně hodí, a to především pokud potřebujete rychle zmizet z boje, ve kterém vám hrozí jistá smrt. Ultimátní abilita je prakticky aim bot s odstřelovací puškou. Docela nuda. Schopnosti si vylepšujete za pomoci talentového stromu. Maximální level postavy je stanoven na číslovku 40. Díky tomu si postupně můžete odemknout vše, co se vám líbí. Talenty jsou dost generické. Jedná se například o zvětšení kapacity munice, rychlejší regeneraci či vylepšení dovedností dané postavy. Nic světoborného. Některé jsou navíc cílené přímo na kooperační hraní a pokud hrajete sólo, nedávají příliš smysl.

Redfall lze hrát až ve čtyřech hráčích. Nedostatek osobně vidím v tom, že se postup hrou ukládá pouze tomu, kdo hostuje herní seanci. Pokud se tedy připojíte do hry, kterou zakládá kamarád a později budete chtít hrát sólo, budete si muset příběhové mise odehrát vlastnoručně. Zkušenosti a výbava vám ale zůstanou. Tak alespoň něco. Samotné kooperativní hraní nijak nevybočuje ze zažitých standardů. S kolegou Martinem Zavřelem jsme během testování coopu odehráli první ze dvou lokací, které Redfall nabízí. Nelze vyloženě říci, že bychom se nudili, ale rozhodně nešlo o nic, na co bych alespoň já vzpomínal.

Redfall lze hrát až ve čtyřech hráčích.

Mimo příběhové mise hra nabízí i vedlejší aktivity a úkoly. Můžete se vydat vyčistit upírské hnízdo, které využívá zajímavou mechaniku. Jakmile zničíte srdce, které se zde nachází, začíná souboj s časem. Během několika desítek sekund musíte posbírat co nejvíce skryté výbavy a následně stihnout extrakci. Herní mapa je rozdělena na tzv. sousedství, ve kterých soupeříte o vliv. Pokud plníte vedlejší úkoly a zabíjíte vzácnější druhy nepřátel, nabíjíte tím ukazatel. Jakmile jej zaplníte, spustí se mysteriózní bouře a vy se musíte utkat se silnějším oponentem. Po chvíli se tyto systémy stanou stereotypem a ačkoliv zpočátku vypadají cool, není to nic světoborného. Příběh zde prostě hraje prim.

Plytký gunplay, nudný arzenál

Na upíry přece nepůjdete s prázdnou. Musíte se pořádně vybavit. Arzenál zbraní je v Redfall velice nudný. Tedy až na výjimky. Osobně jsem si nejvíce oblíbil vrhač kůlů, který se s upíry nepáře. Samozřejmostí jsou pistole, pušky, brokovnice atd. Za zmínku stojí i UV paprsek, který lze využít např. při překonávání jinak velice nebezpečné rudé mlhy. Zbraně jsou rozděleny do klasických rarit. Sbírat budete obyčejnou, neobyčejnou, vzácnou, epickou i legendární výbavu. Mimo střelné zbraně se lze vybavit i jakousi ampulí, která vám zvyšuje hodnotu zdraví a přidává efekty navíc. Ty lze najít i u zbraní, a to v závislosti na jejich raritě. Jedná se např. o zvýšenou přesnost atd. Generické, všední, ničím nepřekvapující.

Jednou z nejdůležitějších složek stříleček z první osoby je tzv. gunplay, tedy pocit, jaký máte jakožto hráč ze střelby samotné. Zde Redfall tvrdě naráží. Střelba působí téměř jako z mobilní hry. Krom již zmíněného vrhače kůlů je velice nezáživná až bolestivá. Mnohokrát se mi stalo, že jsem se snažil s puškou trefit headshot na poměrně velkou vzdálenost, ale nepříteli jsem neudělil žádné či téměř žádné poškození. Stačilo se ale posunout o tři metry blíže a kultista či upír padl na jednu ránu. Nevím, jestli se zde autoři snaží navodit pocit realističnosti, ale za mne je to velice otravné. Hráče, který chce otestovat své střelecké dovednosti Redfall prostě neocení a neumožní mu to. Celou dobu mi připadalo, že hraji hru, která je co se týče gunplaye, na míle vzdálená konkurenci.

Bídný technický stav

Z trailerů a herních záběrů vypadal Redfall relativně hezky. To, co jsem ale měl možnost vidět na své obrazovce, mne velice překvapilo. Rozhodně ne v dobrém. Nebudu vám lhát, Redfall vypadá jak deset let stará hra. Stylizace je sice pěkná, ale vizuál je vyloženě špatný. O to více mě překvapila příšerná optimalizace. Poslední dobou se nám tu rozmáhá takový nešvar. Hry jsou v den vydání téměř nehratelné. PC port The Last of Us a minulý týden vydaný Star Wars Jedi: Survivor jsou pouze špičkou ledovce. Po celou dobu hraní jsem byl nucen vytrpět stuttering, prapodivné pády snímkování, doskakující a neostré textury, neviditelné nepřátele atd. Podotýkám, že jsem hru hrál na epické nastavení v rozlišení 1440p. Moje sestava je sice průměrná (Ryzen 5600x, RTX 3070Ti, 32 GB Ram), ale na hru s tímto vizuálem by měla bez problému stačit. Po celou dobu hraní se textury zaostřovaly až v okamžiku, kdy jsem k nim přišel na minimální vzdálenost. Keře se načítaly, až když jsem od nich byl zhruba pět metrů a několik stromů si jen tak viselo ve vzduchu.

Redfall vypadá jak deset let stará hra.

S nastavením jsem si hrál téměř dvě hodiny. Nezáleželo na tom, jaké detaily a rozlišení jsem zvolil. Problém byl pořád stejný. V jednu chvíli mi Redfall běžel na 120 snímků, aby v následujících pěti vteřinách spadl na 27. K těmto problémům navíc docházelo i při nehybném stání na jednom místě. V době psaní recenze ještě nebyly k dispozici nové ovladače pro grafickou kartu, ale je nutné mluvit o stavu, v jakém se ke mně hra dostala. Kolega Martin Zavřel nicméně takové problémy neměl. Na jeho i7 9700k, RTX 2070 a 16GB Ram hra běžela ve 4k a na středních detailech si držela šedesát snímků téměř po celou dobu. Redfall obsahuje protipirátskou ochranu Denuvo, o které kolují zvěsti, že způsobuje velký dopad na systém a následně i nevalný výkon ve hrách. Toto tvrzení nemohu potvrdit ani vyvrátit, ale něco je zde opravdu hodně špatně. Při použití DLSS navíc hra prapodivně blikala a snímky se absolutně nezvedly. Nemohl bych v noci klidně spát, kdybych nad tímto technickým gulášem mávl rukou a čekal, jestli hru opraví patche a updaty. Na konzolích navíc Redfall běží na třiceti FPS, a to hodně nestabilních. Tvůrci sice slibují update s dvojnásobným frameratem, ale jeho vydání je ve hvězdách. Pokud dojde k vydání day one patche, který tuto bolestivou optimalizaci opraví, budeme vás informovat.

Promarněný potenciál

Redfall mohl být parádní zábavou. Solidní příběh a skvělé zasazení jsou ale jediná pozitiva, na která jsem během recenzování narazil. Arkane Studios tentokrát udělali přešlap, který mnoha fanouškům způsobí vrásky na čele. Náplň hry rozhodně není nudná, ale špatná optimalizace a zastaralý vizuál ve spojení s plytkými zbraněmi a velice slabým gunplayem táhnou titul ke dnu. Je to velká škoda, protože potenciál zde zcela jistě nechybí. Pokud přeci jen lačníte po upírském dobrodružství, doporučuji využít Xbox Gamepass, na kterém bude Redfall dostupný přímo v den vydání.

Druhý názor: Filip Svoboda

Hluboko pod povrchem Redfallu zůstalo DNA těch Arkane, které známe – tvůrců Dishonored, Prey nebo Deathloopu. Projevuje se svižnou akcí, immersive-sim prvky v prostředí, které je chvílemi doslova další zbraní v bohatém repertoáru, nebo propracovaným lorem, který mě dokázal zaujmout i jako člověka, který upírskou tématiku spíše nevyhledává.

Bohužel většina z toho pod povrchem spíš zůstává. Vývojáři se tentokrát přiklonili k sandboxové hratelnosti s důrazem na co-op, což může fanoušky zklamat. Spousta prvků působí nedotaženě. Například mě zaskočilo, že hra zcela postrádá skutečné cutscény. Události hráči předkládá přímo při hraní nebo pomocí statických výjevů.

Spousta prvků působí nedotaženě.

Titul není ani v ideálním technickém stavu. Grafické glitche nebo rozmazané textury, které zkrátka ne a ne se vykreslit, záseky při načítání nepříliš velké mapy, nestandardní pohyb. A na Xboxu pak také limit třiceti snímků za sekundu, který je až nepochopitelný. Škodí akci, která od hráče vyžaduje především rychlost, a upřímně jsem neviděl nic, co by takovéto omezení jakkoli obhajovalo.

Třetí názor: Ondřej Zeman

Jsem velkým fanouškem her s upíří tématikou. Většinou mám raději tituly, ve kterých jsem v roli monster se špičatými zoubky, transformace v lovce však také není ničím, čím bych pohrdnul. Na Redfall jsem se proto opravdu těšil, protože AAA her zacílených na krev sající netvory rozhodně není nikdy dost. Na lov jsem se vypravil v kůži Jacoba. Puška a tišší postup totiž byl vždy něco, co mi v rámci hraní vyhovovalo. Brzy jsem díky tomu zjistil, že AI je tu naprosto tupá. Hodně mi připomínala umělou inteligenci z Crime Boss, která taktéž nepatřila mezi nejostřejší.

Nepříjemně jsem byl překvapen také škálou nepřátel. Byla totiž neskutečně chudá. Tvůrci se ani neobtěžovali udělat odlišně „majitele“ jednotlivých čtvrtí. Prostě upír sem, upír tam. Všichni na jedno brdo. Samotné útroby města bych označil za slušně zpracované, minimálně po stránce atmosféry byl jejich průchod super. Pokud jde o samotný návrh a možnosti, které nabízela jednotlivá místa, už to taková sláva nebyla, čímž jsem byl překvapen, protože Arkane Austin vždy dokázal hráči nabídnout alternativy. Zde však nějak tak rezignoval.

Redfall se pro mě stal ve všech ohledech zklamáním.

Redfall se pro mě stal ve všech ohledech zklamáním. Ano, hratelnost je dobrá, zasazení je slušné a hrdinové jasně odlišení, avšak zbytek herních prvků hodně pokulhává. Největší bolístkou tohoto díla je technická stránka, která je vyloženě zpackaná. Očekával jsem od vývojářů z Arkane Austin rozhodně více. Snad se jim časem jejich dílo podaří vyladit, aktuálně je to ale průšvih, který bych nikomu ze svého okolí nedoporučil ani v Game Passu.

Čtvrtý názor: Martin Zavřel

Redfall je docela jiná hra, když ji hrajete sami, proti tomu, když ji hrajete s někým (nebo dokonce s plnou partou ve čtyřech hráčích). V jednom jste díky relativně přiměřené obtížnosti (hra neustále dorovnává úroveň nepřátel vaší úrovni) nuceni postupovat jakž takž opatrně, což vás více namočí do většinou povedené strašidelné atmosféry města obsazeného upíry (člověk si vzpomene třeba na skvělý komiks a film 30 dní dlouhá noc), ačkoliv místy naprosto zoufalá AI nepřátel ono napětí poněkud boří (jednoho z bossů jsem ustřílel prostě tak, že jsem si stoupl na roh arény, odkud já na něj střílet mohl, ale on na mne nikoliv - místo aby se přemístil, prostě střílel do stěny přede mnou). V singleplayeru nicméně máte klid a čas si pročítat mnohé zápisky v prostředí, poslouchat dialogy a nalezené nahrávky či celkově zkoumat "environmental storytelling", který přeci jen nese rukopis Arcane (pobavila mne třeba mrtvola kultistky pod skálou se žebříkem vedle ní, zaklonil jsem hlavu a uviděl, jak se na výběžku útesu nade mnou snažila namalovat graffiti na oslavu svého upířího pána, s táhlou čárou v místě, kde jí uklouzla noha a spadla).

Hlavním problémem je naprostá průměrnost všeho kromě zasazení hry.

Ve více hráčích se ale atmosférický horor změní v divokou akci, kde napětí víceméně mizí díky tomu, že se navzájem můžete oživovat, pokud někdo z vás padne. Jak si nejspíš dovedete představit, již tak slabá umělá inteligence nepřátel se v přítomnosti více lidských hráčů chová ještě podivněji, než ve hře jednoho. Bohužel aby to byla dobrá zábava (třeba jako žánrově podobní Outriders, ve kterých jsem s radostí nechal stovku hodin), chybí Redfallu důraz na kvalitu v čemkoliv kromě samotného settingu - ovládání a pocit ze zbraní jsou vyloženě nevýrazné (čest výjimce v podobě nastřelovače dřevěných kůlů), loot postrádá zásadní vlastnosti jako je možnost určovat si perky nebo alespoň dorovnávat úroveň oblíbené zbraně a obě herní mapy jsou relativně malé i nudné, ačkoliv obsahují pár hezkých míst (zamrzlá vlna tsunami na pobřeží nebo některé "spirituální dimenze" upířích vládců). A pak tu máme naprosto děsivý technický stav, kdy hra pro mne byla na konzoli Xbox Series X naprosto nehratelná (zadrhávání vstupů páček, crashe) a na PC sice běžela relativně snesitelně, (nestabilních) 60 fps zlepšilo dojem ze zbraní i akce, ale pořád vypadala velmi nehezky, s neustále chybějícími nebo doskakujícími texturami a dalšími problémy. Jenže hlavním problémem této hry není technický stav, ten se snad jednoho dne povede zlepšit. Tím hlavním problémem je naprostá průměrnost všeho kromě zasazení hry, a to se nejspíš už nijak zachránit nedá.