Recenze Ride 5 - až příliš na jistotu

Italské studio Milestone, které se řadu specializuje především na motocyklové závodní hry, již v aktuálním roce stihlo přinést nové ročníky licencovaných sérií MotoGP a Monster Energy Supercross. Na tuto dvojici her nyní navazuje nový díl série Ride. Na ten si hráči museli počkat tři roky, které nás dělí od dosud posledního čtvrtého dílu. Dokázali vývojáři tuto již vcelku zavedenou sérii posunout na novou úroveň?

• Platforma: PC, PlayStation 5 (recenzovaná verze), Xbox Series X/S
• Datum vydání: 24. 8. 2023
• Vývojář: Milestone S.r.l.
• Vydavatel: Milestone S.r.l.
• Žánr: závody
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: online i split-screen
• Dat ke stažení: 50 GB
• Cena: 2119 Kč (PS Store)

Motocyklové Gran Turismo

Série Ride už ve svých starších dílech nabízela na poli motocyklových her bezkonkurenční množství strojů. V nastoleném tempu nepolevuje ani pátý díl, který nabízí celkem 233 licencovaných modelů od předních výrobců jako Honda, Yamaha, Suzuki, Ducati či Aprilia. Výrazně převažují sériové stroje různého roku výroby, které doplňuje několik závodních speciálů. Špatně na tom hra není ani z hlediska tratí. V součtu se podíváte na 38 okruhů, které vás zavedou Evropy, Severní i Jižní Ameriky, Asie i Afriky. Ačkoli dominují především moderní licencované okruhy, tak si zajezdíte také na několika přírodních a fiktivních tratích.

U okruhů i motorek však platí, že autoři z velké části využili obsah ze starších dílů. Nejenom u závodních her nejde o nijak výjimečný jev, nad kterým bych se dlouze pozastavoval. Přesto je trochu s podivem, že autoři u některých značek nepřidali téměř žádné nové modely a pouze využili starší modely z minulého dílu, což na jinak velmi pestrou nabídku motorek vrhá určitý stín. Až na tento nedostatek se ale právě množství licencovaných motocyklů a okruhů řadí mezi nejsilnější stránky Ride 5. Ani po letech totiž na trhu nenajdete žádnou jinou motocyklovou hru, která by se mohla pochlubit tak početnou soupiskou strojů a tratí.

Jednotlivé motorky je možné kupovat za peníze ze závodů. Celou řadu strojů ale získáte zdarma v rámci kariérního režimu. Chybět samozřejmě nesmí ani výkonnostní vylepšení, které kupuje ve formě různých součástek od motoru, přes výfuk až po odpružení, brzy a pneumatiky. Výsledkem je zlepšení výkonu, přilnavosti i ovladatelnosti. Vzhledem k tomu, že budete motorky často střídat, tak se rozhodně nevyplatí investovat pouze do jednoho stroje. Výkonnostní úpravy doplňuje vizuální editor, ve kterém si můžete vytvořit vlastní polep na motorku, přilbu i kombinézu. Výtvory lze následně sdílet s ostatními hráči.

Nevyužitý potenciál

Výše popsanou bohatou nabídku motorek a okruhů je však potřeba doplnit odpovídajícím množství herních režimů a dalšího obsahu. A v tomto směru hra svůj plný potenciál ani zdaleka nevyužívá. Na papíře vývojáři hráčům servírují u závodních her klasickou skladbu herních režimů, která kromě tradičních rychlých závodů stojí především na kariéře. Ta je u Ride 5 rozdělena do několika aktů, jež postupně odemykáte. Každou část přitom tvoří série závodů, výzev či krátkých šampionátů. Samotná kariéra má však až na několik výjimek striktně lineární charakter, která vám nedá žádnou možnost volby. To je výrazná změna oproti předchozímu dílu, který hráčům už v raných fázích kariéry zpřístupnil celou řadu závodů a šampionátů, mezi kterými bylo možné vybírat. Pokud jste tak třeba měli chuť zajezdit si s konkrétní třídou, značkou či modelem motocyklu, tak to nebyl problém a volba byla v zásadě pouze na vás. Tato otevřená motocyklová „cukrárna“ ale skončila.

Vytrvalostní závody patří k tomu nejlepšímu, co páté Ride nabízí.

V Ride 5 je vaše cesta kariérou striktně nalajnována, což zejména s přihlédnutím k velkému množství různorodých motorek a okruhů nepovažuji za vůbec šťastnou volbu. Celkové zklamání z hlavního kariérního režimu navíc dotváří malá variabilita závodů a vyloženě slabá prezentace. Ta nikdy nebyla silnou stránkou studia Milestone. Například u sesterské série MotoGP je ale s posledními ročníky vidět určité zlepšení, které charakterizuje bohatší dodatečný obsah, početnější animace a další náplň nad rámec samotných závodů. U pátého Ride by se přitom díky početnému zástupu licencovaných motorek přímo nabízela jejich detailní prezentace nebo pohled do historie či technických podrobností. Stačí se ostatně podíval, jaký servis pro automobilové nadšence nabídlo poslední Gran Turismo. Série Ride samozřejmě nedosahuje takových produkčních hodnot jako titul od studia Polyphony Digital, ale přesto mi u hry, která je kromě závodění postavena právě na sbírání motorek, přijde vyloženě škoda, že vývojáři těmto věcem nevěnovali větší péči.

Pestřejší obsah bych uvítal i na poli závodů. Většinu herní doby budete trávit ježděním tradičních tříkolových závodů, které doplňují 1v1 závody pro určitému „rivalovi“ a vytrvalostní závody. Právě delší vytrvalostní závody patří k tomu nejlepšímu, co páté Ride nabízí. Jedná se o delší závody s minimální délkou 20 minut, v průběhu kterých dochází k degradaci pneumatik a postupnému úbytku palivo, s čímž jsou spojené zastávky v boxech a strategie. Když k tomu přičtete dynamické počasí a změnu denní doby, tak dostanete komplexní závodní zážitek, který vám krátký tříkolový závod nabídnout nedokáže.

Dílčí vylepšení i staré neduhy

V porovnání s předchozím dílem vývojáři zapracovali na jízdním modelu. Výsledkem je zábavný mix arkády a simulace, který má stále blíže k arkádě, díky čemuž je snadno přístupný i pro méně zkušené hráče. K dispozici je celá řada asistentů, možnost vrátit po chybě zpátky čas. Nechybí ani nastavení rychlosti počítačem ovládaných soupeřů v procentech. V tomto směru tedy Ride dokáže splnit potřeby početné skupině různě zkušených hráčů. Problémem už od minulého dílu zůstalo přísné udílení penalizací za porušení traťových limitů, za které se vám okamžitě přičítá čas navíc. Zatímco v multiplayeru lze tento systém pochopit, tak v režimu pro jednoho hráče bych si dokázal představit daleko elegantnější a realističtější řešení v podobě několika upozornění a následné pevně stanovené penalizace. Kromě přísných penalizací mi dojem ze závodů občas dokázalo pokazit chování umělé inteligence, která je bez ohledu na obtížnost a nastavení často příliš agresivní a málokdy dokáže zohledňovat vaši pozici na trati. Místo vlastní chyby jsem tak na zemi nejčastěji končil právě po kontaktu s počítačem ovládaným protivníkem.

Některé změny v čele se strukturou kariéry nemůžu hodnotit jako pozitivní.

Pokud by vás klání s umělou inteligencí nebavily, tak je k dispozici tradiční online multiplayer i split-screen, který se v posledních letech do závodních her opět vrací. Na poli režimů pro více hráčů stojí ještě za pozornost podpora cross-play multiplayeru, který je však k dispozici pouze pro hráče na konzolích PlayStation 5 a Xbox Series X/S. Z pohledu audiovizuální stránky hra nijak výrazně nepřekvapí ani nezklame. Jak je u Milestone zvykem, tak hra nabízí propracované modely jednotlivých motory, kterým sekunduje už méně propracované okolní prostředí. Nejslabším článkem zůstává nadále zvuková stránka, která by si zasloužila větší péči. Pochvalu si naopak zaslouží bohaté využití funkcí ovladače DualSense, díky kterým bych při výběru preferoval verzi pro PlayStation 5.

Pokud má značka Ride fungovat jako vlajková loď studia Milestone, tak budou muset vývojáři do budoucna zapracovat především na nabídce herních režimů a struktuře kariéry. Po solidním čtvrtém díle hráčům servírují pokračování s minimem novinek a nápadů. Některé změny v čele se strukturou kariéry navíc nemůžu hodnotit jako pozitivní. Slušný základ v podobě velkého množství motorek a tratí i obstojného jízdního modelu přitom vývojáři mají. Pokud ale mají autoři do budoucna vyšší ambice a chtějí se vymanit z průměru, tak budou muset zapracovat na zbytku.