Recenze Sniper Elite 5 - sázka na jistotu

Značka Sniper Elite se s plnohodnotným pátým dílem po pěti letech opět vrací na scénu. Vývojáři z britského studia Rebellion ale v mezidobí nezaháleli, a ještě před vydáním pátého dílu přinesli pokračování sesterské značky Zombie Army, které doplnil titul Sniper Elite VR. Nyní ale fanoušci sniperského řemesla konečně dostávají hlavní chod jménem Sniper Elite 5.

• Platforma: PS5 (recenzovaná verze), PC, PS4, Xbox One, Xbox Series X/S
• Datum vydání: 26. 5. 2022
• Výrobce: Rebellion (Anglie)
• Žánr: akce
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ano (online kooperace, invaze a PvP multiplayer)
• Dat ke stažení: 85 GB
• Herní doba: 15 hodin
• Přístupnost: 18+
• Prodejní verze: fyzická i digitální

La Résistance

V kůži elitního odstřelovače Karla Fairburna se tentokrát vydáváte do Francie roku 1944, která je okupována nacistickým Německem a s nadějí vyhlíží blížící se spojeneckou invazi. Kostra příběhu kráčí ve šlépějích starších dílů a opět přináší zápletku o zázračné nacistické zbrani, která by mohla zvrátit průběh války ve prospěch Osy. Tentokrát by se v ohrožení mohla dokonce ocitnout do té doby relativně bezpečná pevnina a města Spojených státech amerických. Pomyslnou čáru přes rozpočet v tajných plánech nacistů byste měli udělat právě vy. V rámci krátkých příběhových ukázek, které vždy předchází samotným misím, se na scénu dostanou i zástupci francouzského odboje a později po vylodění v Normandii i vojáci spojenecké armády.

Jsou to však právě příběhové sekvence a s nimi spojené animace, ve kterých hra rozhodně nevyniká. Vývojářům se nedá upřít snaha představit i několik vedlejších postav, které mají v první řadě vyvolat dojem, že na všechno nejste úplně sami. Ve skutečnosti je však příběhovým sekvencím a jednotlivým protagonistům věnován natolik malý prostor, že o nějakých vazbách či bližším seznámí s vedlejšími postavami nemůže být řeč. Několik po technické stránce nepříliš povedených animací zkrátka v žádném případě neschová fakt, že Sniper Elite 5 stejně jako jeho předchůdci rozhodně není příběhovou hrou. O něco větší prostor paradoxně dostane hlavní antagonista v podobě německého důstojníka Abelarda Möllera. Právě postupné odkrývání různých informací a tajných plánů nacistů představuje ve výsledku pro sérii standardní složku vyprávění, která má zejména díky kombinaci fiktivního příběhu a skutečných dobových reálií stále něco do sebe.

Většině lokací dominuje členité prostředí s řadou budov a dalších objektů.

Příběhová kampaň nabízí celkem osm misí v různých lokacích, které doplňuje závěrečný epilog a pro sérii typická bonusová mise pro majitele předobjednávek či dražší edice, ve které se do vašeho zaměřovače dostane samotný Adolf Hitler. Osobně jsem v jednotlivých úrovních v průměru strávil hodinu a půl. Rychlý průchod celou kampaní bez plnění většiny vedlejších by měl za normálních okolností zabrat nejméně 12 hodin. Celková herní doba se však kromě zvolené obtížnosti a stylu vašeho hraní odvíjí také od toho, jak moc se budete chtít zabývat vedlejšími úkoly. Kromě hlavního cíle mise vám hra bude postupně odkrývat a servírovat i vedlejší úkoly a další možné aktivity. Ty se nejčastěji skládají z vyhledání a zabití konkrétního německého oficíra, zničení či vyřazení různých objektů nebo získání konkrétních informací či dokumentů. Ostatně z podobné sestavy činností se často skládají i hlavní úkoly, takže plnění doplňkových aktivit rozhodně nepůsobí jako zbytečná či nezajímavá činnost.

Hlavně obezřetně

Odměnou za plnění nepovinných úkolů budou kromě delší herní doby také zkušenostní body a nově odemknuté vybavení. Zkušenostní body využijete ve stromu dovednostní, pomocí kterého si můžete třeba zvýšit úroveň zdraví, výdrže či velikost inventáře. Nově odemknuté vybavení a jeho jednotlivé části v podobě různých zaměřovačů, tlumičů, pažeb či zásobníků vám poté pomůžeme k tom, abyste si svůj vytoužený zbraňový arzenál co nejvíce přizpůsobili podle svých preferencí a herního stylu. Základ tvoří odstřelovačská puška na dlouhou vzdálenost, pistole s tlumičem pro tichou eliminaci nepřátel na kratší vzdálenost a v neposlední řadě také samopal, který se bude hodit v případě, že se situace zvrhne a dojde k intenzivnější přestřelce s větším množstvím nepřátel. Nepostradatelnou součást výbavy představuje rovněž dalekohled, pomocí kterého označuje jednotlivé nepřátele a sledujete celkové dění v oblasti.

Je to právě variabilita hratelnosti, která Sniper Elite 5 zdobí. Nemohu se však zbavit dojmu, že vývojáři ještě více než u starších dílů upřednostnili stealth a boj na kratší vzdálenost, což může řadu hráčů vzhledem ke jménu hry nepříjemně překvapit. Většině lokací dominuje členité prostředí s řadou budov a dalších objektů. Cíle primárních i vedlejších úkolů jsou navíc často umístěny do interiérů. Právě kradmý postup, tichá infiltrace jednotlivých objektů a eliminace nepřátel na krátkou vzdálenost proto hraje prim. Zejména v popisovaných objektech v podobě domů, bunkrů, továren či vojenských základen je vám odstřelovačka opravdu nehodí. Osobně jsem daleko častěji sahal po pistoli s tlumičem nebo nepřátele odpravoval klasickými útoky na blízko s využíváním různých úkrytů.

Z lovce se s invazí jiného hráče rázem stáváte lovnou zvěří.

Odstřelovací puška je sice účinná a přesná, ale dělá natolik velký hluk, že pokud svůj výstřel nenačasujete třeba zároveň s průletem letadla, tak rychle vzbudíte pozornost řady nepřátel v oblasti, kteří v lepším případě pojmou určité podezření a začnou pročesávat okolí. V horším případě spustí poplach a začnou vás intenzivně hledat. A to je to poslední, co byste třeba v průběhu infiltrace velké nepřátelské základny chtěli. Sniperku jsem proto vytahoval nejčastěji proti osamoceným nepřátelům v odlehlejších částech mapy nebo proti jiným odstřelovačům, kterých se lze jinak obtížně zbavit. Různé položky od fyziky vypálené střely, která umí pracovat s její trajektorií i větrem, přes bystrost umělé inteligence až po samotnou obtížnost si můžete v různých kombinacích nastavit dle vlastních preferencí před každou misí. Zatímco nižší obtížnost otevírá dveře k akčnějšímu přístupu, tak realističtější nastavení naopak příliš chyb a nepromyšlených kroků nepromíjí.

Duel sniperů

Bez odstřelovačky se na druhou stranu neobejdete v případě aktivace invazí. Podobně jako třeba v loňském hitu Deathloop může do vámi rozehrané úrovně v rámci kampaně vstoupit druhý hráč, který má jediný cíl – zabít vás. Hned po objevení ukazatele, který indikuje vstup nepřátelského snipera do hry, víte, že vám začínají krušné chvíli. Z lovce se s invazí jiného hráče rázem stáváte lovnou zvěří. Pomyslný souboj odstřelovačů přitom nahrává spíše narušiteli, kterému asistuje řada počítačem ovládaných nepřátel. Vám v tomto směru mohou pomoct jedině po mapě různě rozmístěné telefony, pomocí kterých dokáže odhalit přesnou polohu druhého hráče. V součtu představují invaze jednu z nejvýraznějších a nejpovedenějších novinek pátého Sniper Elite. Hraní za obě strany má něco do sebe a do jinak osvědčenou hratelnosti přináší úplně novou proměnnou. Za už standardní a populární složku kampaně se dá naopak považovat možnost odehrát jednotlivé úrovně v kooperaci dvou hráčů.

Výše zmíněná variabilita hratelnosti samozřejmě umožňuje, abyste místo kradmého pomalého postupu zvolili akčnější přístup, při kterém odstřelovačku, samopal a další vybavení v podobě min, výbušnin či granátů využijete o poznání častěji. Osobně jsem se ale v průběhu hraní až na některé lokace nemohl zbavit dojmu, že jsou jednotlivé úrovně postaveny a přizpůsobeny primárně pro stealth a postupnou eliminaci nepřátel na krátkou vzdálenost. Tento trend byl dobře patrný už ve starších dílech série, ale v případě pátého dílu vývojáři v tomto směru ještě více přitlačili na pilu a použitelnost odstřelovačky ještě více snížili

Z pohledu audiovizuální stránky se žádná revoluce nekoná.

Jinak příjemný dojem z propracovaných lokací a dobře fungujících stealth mechanik kromě občasných slabších chvilek umělé inteligence kazí v některých lokacích nelogické bariéry. Poměrně často se mi stávalo, že jsem ke svému překvapení mohl k přesunu ladně přeskočit zídku nebo využít blízkou římsu, okap či ventilační šachtu. Hra vám tak v určitých momentech dává vítanou volnost, aby vás ale jen o pár minut později výrazně omezila. Podobně vysokou a jen lehce odlišnou zídku náhle přeskočit nejde, na podobný okap už rázem vylézt nelze, ze zákopu se dokážete dostat pouze na hrou přesně určeném místě a třeba příhodně přistavený železniční vagon z neznámého důvodů není možné podlézt. Pokud mi něco na hře z pohledu hratelnosti opravdu vadilo, tak je to právě často nelogické rozlišování mezi aktivním a pasivním objektem. Je to o to zvláštnější, že některé lokace tímto problémem pocitově trpí více než jiné.

Sázka na jistotu

Ačkoli hra i stojí především na kampani a s ní spojené dvoučlenné kooperaci a invazích, tak vývojáři nezapomněli ani na multiplayerové PvP bitvy až pro 16 hráčů, ve kterých se účastníci mohou rozdělit do dvou nebo čtyř týmů. K dispozici jsou rovněž bitvy, kde se utkají všichni pro všem nebo režim, ve kterém se jednotlivé týmy střetávají pouze na vzdálenost několika stovek metrů. Nechybí ani z minulých dílů dobře známý survival režim. V něm budete až ve čtyřech hráčích obsazovat jednotlivé body a čelit přívalu početných nepřátelských vln. Z pohledu obsahu tedy pátý Sniper Elite nabízí obstojně dlouhou kampaň s dobrou znovuhratelností a možností kooperace a invaze. Režimy v podobě PvP multiplayeru a survivalu poté představují spíše vedlejší náplň, ve které ale zejména v partě kamarádů není problém strávil nespočet dalších hodin.

Z pohledu audiovizuální stránky se žádná revoluce nekoná. Hra se v některých momentech poměrně výrazně podobá pět let starému čtvrtému dílu, což není pro nový přírůstek úplně dobrá vizitka. Kromě zastaralých animací mě například zklamala kvalita vzdálenějších objektů. Vzhledem k faktu, že hra vychází i na minulou generaci konzolí, se na druhou stranu příliš výrazný pokrok v grafice očekávat nedal. Pouze lehkých úprav se dočkala slavná X-Ray kamera, která i po letech stále patří mezi hlavní vizuální a technické taháky série. Ano, detailní pohled na destrukci vnitřností má stále něco do sebe, ale už zdaleka neohromí jako před lety. Testovaná PS5 verze z pohledu plynulosti běžela naprosto plynule na 60 fps v kombinaci s rozlišením 4K. Na technické problémy jsem narazil spíše výjimečně. Několikrát jsem například zaznamenal výpadky některých zvuků nebo zaseklé nepřátele. Nešlo ale o nic, co by nijak výrazně kazilo dojem z hraní.

Nechybí ani z minulých dílů dobře známý survival režim.

Sniper Elite 5 nijak nevybočuje ze zavedených pořádků série. Zaujme zábavnou hratelností s velkou mírou variability a propracovaným úrovněmi, ve kterých ani na moment nesmíte polevit v pozornosti. Potěší rovněž přítomnost kooperace a novinky v podobě invazí. Hru naopak sráží problematická interakce s některými objekty, která v jinak nápaditém prostředí vytváří zbytečné bariéry. Z důvodu příliš malého prostoru a toporným animacím se příliš nevydařila ani snaha o zapojení dalších postav do pro sérii naprosto tradičního a už lehce ohraného příběhu i způsobu jeho vyprávění. Někomu poté nemusí být po chuti ani zřejmý příklon k tichému postupu a boji na krátkou vzdálenost a upozadění samotného odstřelování. I přes výše zmíněné neduhy je nový Sniper Elite povedenou a v řadě směrů nápaditou taktickou stealth akcí, kterých na trhu není mnoho.