Recenze The Elder Scrolls Online: Greymoor

MMORPG mají v současnosti největší slávu již pravděpodobně za sebou. Každým rokem sice vychází nové a nové tituly, které se snaží zamíchat kartami, ale žádnému se zatím nepodařilo překonat tři stálice tohoto žánru: World of Warcraft, Final Fantasy XIV a The Elder Scrolls Online (dále jen ESO). V závěsu se ještě drží Guild Wars 2. A právě k ESO vychází v pořadí již čtvrtý datadisk, tentokrát nesoucí název Greymoor, který nás zve na mrazivé dobrodružství do Skyrimu - země, kterou fanoušci série, z níž online titul přímo vychází, zcela jistě dobře znají. Vydejme se do zasněžených tunder, strašidelných lesů a komplexních jeskyních systémů a odhalme hrozbu, která svírá Nordy -původní obyvatele Skyrimu, kteří budou i přes svůj tuhý kořínek potřebovat veškerou naši pomoc. Vydejme se do Západního Skyrimu, do místa, ze kterého vás bude mrazit. A to nejen kvůli teplotám pod bodem mrazu.

• Platforma: PC (recenzovaná verze), PlayStation 4, Xbox One
• Datum vydání: 26. 5. 2020 (konzolové verze 9. 6. 2020)
• Výrobce: Zenimax Online Studios
• Vydavatel: Bethesda Softworks
• Žánr: MMORPG
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ano
• Dat ke stažení: 6 GB
• Herní doba: Hlavní příběh - 10 hodin, vedlejší aktivity - 30 a více hodin
• Přístupnost: 18+
• Prodejní verze: krabicová i digitální
• Cena: 1099 – 3 299 Kč na Xzone

[embed]https://www.youtube.com/watch?v=iRmHCJz86c4[/embed]

Tak trochu jiné MMO

V první řadě bych rád upozornil na to, že ESO v lecčem boří zažité standardy svého žánru. Samozřejmě zde nalezneme systém sbírání zkušeností a zvyšování úrovní, dobrodružné úkoly, několik odlišných povolání (Dragonknight, Templar, Sorcerer, Warden, Necromancer a Nightblade) a tvz. „holy trinity“, tedy rozdělení rolí na tanka, dps a healera. Velmi rozdílný je ale přístup, s jakým k obsahu autoři ze Zenimax Online Studios přistupují. Hra je silně příběhová. Úkoly typu: dones pět kusů dřeva či zabij dvacet tygrů, zde nalezneme naprosto minimálně. To je velmi vítaná změna. Co se týče povolání, zde autoři hráčům ponechávají velikou volnost. Není problémem být mág s obouruční sekerou v těžkém brnění nebo rytíř v lehkém rouchu, léčící své spolubojovníky. Fantazii se meze nekladou. I když zde nalezneme běžné systémy a mechaniky známé z jiných MMO, jakými jsou např. dungeony, battlegroundy, raidy (trialy) či craftovací profese, ESO na vás působí prostě a jednoduše jinak. Pokud jste spíše sólo hráč, nevadí. Nemusíte se vázat na ostatní lidi a obsah, až na výjimky, můžete bez problému projít sami. S tím souvisí jeden menší problém, a to obtížnost hry, která je, obzvláště ve skupinových aktivitách, dělena na normální a veteránskou. Zatímco normální obtížnost mi přijde velmi jednoduchá, u veteránské se často citelně zapotíte. Uvítal bych tedy ještě jednu, nejlépe střední obtížnost.

Z příběhového hlediska patří ESO mezi špičku ve svém žánru. Nejedná se sice o příběhy, jaké jsme zažili např. ve třetím Zaklínači, ale v souvislosti s MMO tituly je to stále těžký nadprůměr. Pokud tedy hledáte změnu, rozhodně hru doporučuji alespoň zkusit. Obchodní model je nastaven relativně přívětivě. Základní hru lze pořídit za několik stovek, a to je v porovnání s obsahem, který za tuto cenu dostanete, velmi dobrý poměr "cena/výkon". Ve hře existuje také klasické měsíční předplatné – ESO Plus. To vám zajistí přístup do veškerého doposud vydaného obsahu (DLC + datadisky), dvě povolání - Warden a Necromancer, se ale odemknou pouze tehdy, pokud trvale vlastníte daný datadisk, případně je lze zakoupit za herní měnu Crowns (v každém měsíci předplatného je obsaženo 1650 Crowns). Ty lze získat buď za reálné peníze, případně od ostatních hráčů za zlaťáky – hlavní platidlo hry. Je záhodno podotknout, že ESO není díky Item shopu tzv. Pay to Win. Nekoupíte si nejlepší výbavu, ale veskrze kosmetické záležitosti, jako např. mounty, skiny či barvičky.

Krom přístupu k obrovskému množství obsahu, je hlavním „tahákem“ předplatného tzv. crafting bag –bezedný inventář na materiály, kterých je ve hře opravdu velké množství. Bez této výhody je správa inventáře o hodně komplikovanější a pokud to se hrou myslíte vážně, crafting bag se dá označit za nutnost. Zde se dá polemizovat nad otázkou, zda se nedostáváme do tzv. šedé zóny. Nicméně chápu, že je potřeba udržovat servery, a to nestojí málo. Bohužel to na kvalitě serverové infrastruktury není poznat. Ale o tom později. Přesuňme se do Západního Skyrimu, kde mrzne až praští a teplé oblečení nebude to jediné, co budete při putování touto krásnou krajinou potřebovat.

Šel Nord, upír a vlkodlak do hospody...

No, tak takto to úplně nebylo...Do Západního Skyrimu jsme povoláni kvůli záhadným událostem, které znervózňují celé jeho obyvatelstvo. Na nebi se začínají objevovat rudé bouře a z hlubokých brlohů vylézají prapodivná a nebezpečná stvoření. Děj se odehrává zhruba 900 let před původními událostmi The Elder Scrolls V: Skyrim z roku 2011. To ovšem neznamená, že nenarazíme na místa, která dobře známe právě ze zmíněného fantasy RPG, které se za posledních devět let stalo prakticky kultovním. Ba naopak. Pokud jste Skyrim hráli více, dýchne na vás vlna nostalgie. Nejvíce pak v hlavním městě Solitude, Morthalu, Labyrinthianu a Dragon Bridge. Musím pochválit temnou a gotickou atmosféru, která je cítit na každém rohu. Vždy jsem měl rád mytologii upírů a vlkodlaků. Tedy snad až na filmovou sérii Stmívání. Temného nádechu si každopádně v datadisku užijeme až až. Na pouti nás bude provázet oblíbená Lyris Titanborne, statná válečnice, které není radno odporovat a sympatický upír Fennorian. Obě postavy jsou dobře napsány a za zhruba deset hodin hlavního příběhu mi přirostly k srdci. Potkáme i staré známé z dřívějších datadisků.

Děj se točí okolo plánů neznámého upírského lorda, který sužuje Skyrim svými nohsledy, mezi kterými najdeme mimo upírů a vlkodlaků také čarodějnice. Zřídlem veškerého zla je jeskynní komplex Blackreach, rozsáhlá a vizuálně velmi povedená zóna, ve které je radost zabloudit. Zpočátku mne hlavní příběh velmi zaujal. První třetina byla sice rozsáhlá a pomalejší, ale dobře objasňovala původ záhady. Střední část byla popravdě nemastná neslaná, což vynahradil akční a napínavý závěr, který byl nicméně na můj vkus poněkud uspěchaný. Ve výsledku se jedná o průměrný příběh, jenž ale díky standardům MMORPG žánru řadím mezi ty lepší. Co mne ale opravdu bavilo, byly vedlejší úkoly. Mnohé byly velmi originální a rozhodně jsem se u nich nenudil. Je jasné, že je jednodušší napsat scénář ke krátkému questu než k celé dějové linii, přesto si jejich tvůrci zaslouží pochvalu. Uvidíme, co si na nás Zenimax přichystá v budoucnu. Greymoor je totiž startovním bodem ročního dobrodružství - The Dark Heart of Skyrim. V létě bychom se měli dočkat nových dungeonů a ke konci roku obsah obohatí DLC s příběhovou zónou.

[embed]https://www.youtube.com/watch?v=KmqB_rlsP5w[/embed]

Co se týče aktivit, tak až na jednu, které se budeme věnovat za chvíli, zůstává vše při starém. Opět se vydáme do delves, group dungeonů a budeme zápolit s novými world bossy. Novinkou jsou tzv. Harrowstorms. Již zmíněné krvavě rudé bouře jsou velmi podobné Dolmenům. Jedná se o world event, na který je možné čas od času narazit při putování po Skyrimu a v útrobách Blackreach. Úkolem je likvidace vln nepřátel a následně bosse. K pokoření Harrowstorms je zapotřebí většího počtu dobrodruhů, sami si opravdu neškrtnete. Vizuálně se jedná o pastvu pro oči, odměny jsou ale neadekvátní vynaloženému úsilí. Nový trial (raid): Kyne´s Aegis, určený pro dvanáct hráčů, nás zavede na ostrov, kde budeme bránit obyvatele před nájezdem přímořských obrů a utkáme se se třemi originálně navrženými bossy. Z trialu čiší vikingská atmosféra, což je za mě jednoznačné plus.

Indiana Jonesem v Tamrielu? Žádný problém...

Velkou novinkou v ESO je Antiquities systém, tedy hledání a vykopávání starožitností. Pokud hádáte, že se autoři nechali inspirovat archeologií z World of Warcraft, hádáte správně. Zenimax nicméně dovedl myšlenku téměř k dokonalosti. Nejedná se pouze o bezduché následování směrovky a následnou extrakci artefaktu, nýbrž o komplexní proces, který sestává z několika úkonů. Nejdříve je nutné získat vodítko. Ta se dělí na čtyři různé rarity, známé z většiny MMO titulů - neobvyklou, vzácnou, epickou a legendární. Stopy - vodítka, tzv. leads, lze získat různě, během plnění většiny aktivit. Padají například z bossů, truhel či náhodných nepřátel. Po získání vodítka jej musíme dešifrovat, k čemuž slouží minihra, jejíž obtížnost se s danou raritou stupňuje. Ve zkratce se jedná o logické propojování různorodých symbolů. Jakmile je vodítko rozluštěno, můžeme se vydat na samotné místo vykopávek. Jeho nalezení nám usnadní artefakt, který ukazuje směr, a dostaneme jej od spolku archeologů, sídlících ve městě Solitude.

[embed]https://www.youtube.com/watch?v=TCYcJymsxHk[/embed]

Jakmile dorazíme k nalezišti, začíná další minihra. K postupnému odkrývání nánosu kamení a hlíny nám poslouží několik dovedností, které si během archeologické kariéry odemykáme za pomoci dovednostních bodů. Dá se tedy říci, že čím více času do archeologie vložíme, tím lépe se nám budou artefakty získávat. Odměnou jsou různorodé předměty. Od vybavení a nábytku pro náš vlastní dům (ano, v ESO můžete vlastnit některé z mnoha dostupných obydlí), přes kosmetické vychytávky až po nové legendární kousky výbavy, které znatelně mění herní styl (jedná se například o prsten, který zrychlí váš běh o 45% atd.).

Nejdříve jsem si myslel, že mne putování napříč celým Tamrielem z důvodu hledání artefaktů nebude vůbec bavit. Ó, jak jsem se pletl. Ve výsledku jsem strávil zhruba patnáct hodin pouhým hledáním vodítek a další tři kopáním, a to jen proto, abych si mohl zkompletovat velmi pěkného mounta. Je to grind, ale je zábavný. Rozhodně tvoří velkou část nového herního obsahu a mě tak ve výsledku ani nemrzí například absence nového povolání. Hledáním starožitností si lze navíc také dobře vydělat. Když to vše shrnu, jedná se o nabídku, která se neodmítá...

Upír po faceliftu

Možnost stát se upírem provází sérii The Elder Scrolls již dlouhá léta a rozhodně se jedná o zábavný prvek. Hráči ESO si na jeho herní formu nicméně stěžovali, a tak nyní, s vydáním Greymooru, došlo na její kompletní předělání, tedy jakýsi re-VAMP (haha). První změnou je úprava systému "krmení". Upír je závislý na krvi, to dá přeci rozum. Před faceliftem se upírská kletba prohlubovala v závislosti na čase stráveném bez potřebné potravy. Vrcholného stádia vampirismu bylo tedy možné docílit velmi pasivně. To se nyní mění. Abychom se mohli stát čím dál vyšším upírem a získat tak silnější dovednosti, musíme dodržovat zásady zdravé stravy. Jinými slovy, hltat krev po litrech. Pokud se dlouho nekrmíme, stupeň vampirismu se naopak sníží. Pokud tedy chcete být pravým Edwardem Cullenem, víte, co máte dělat.

[embed]https://www.youtube.com/watch?v=HkI9UYcM_ZM&t=0s[/embed]

Ačkoliv na nových úrovních upírství získáme silnější ability, nic není zadarmo. Cenou za členství v krvežíznivém spolku je například pomalejší regenerace zdraví, větší inkasované poškození ohněm či vyšší cena za používaní jiných než upírských dovedností. Některé ze skillů mohou neblaze působit na vaše okolí, a je tak více než možné, že se dostanete do křížku se zákonem. Některé herní postavy se vás budou bát a odmítnou vám například opravit či prodat vybavení. To vše produkuje perfektní imersivní atmosféru. Abych si nového upíra vyzkoušel, rozhodl jsem se raději založit novou postavu. Pár zlaťáků sice mám, ale nerad bych o ně přišel při nočních toulkách mezi nic netušícími vesničany. Časem se ukáže, nakolik byl celý revamp dobrým tahem.

Technický stav hry aneb šíp v koleni

Prozatím jsem datadisk veskrze chválil, ale jak už to tak bývá, většina věcí není ideálních. Technický stav The Elder Scrolls Online není v pořádku. Evropské servery se potýkají s vysokou odezvou, a to nezávisle na poskytovateli internetu. První dva dny po vydání Greymooru byla hra prakticky nehratelná. Při startu nového obsahu v online hrách se s tímto jevem setkáváme až na výjimky téměř vždy, ale dva dny jsou přeci jen poněkud přes čáru. Bohužel se tomu tak děje při každém startu nové ESO kapitoly (datadisku), a to již roky. Vysoký ping je přítomen i mimo čas, kdy vychází nový obsah, o to více je to zarážející. Takový problém by se měl opravdu řešit přednostně a troufám si tvrdit, že by to hráči uvítali více než změnu vampirismu.

Problémem je také optimalizace. Hra často běží daleko lépe na pět let starém počítači než na aktuálních sestavách za 30 tisíc a více korun. Tvůrci se sice již delší dobu dušují, že na optimalizaci pracují, ale výsledek se zatím bohužel nedostavil. Výkon v MMORPG hrách je tématem sám o sobě. Jádrem pudla bývají většinou jednovláknové schopnosti procesoru (čím více GHz na jednom jádru máme, tím více snímků za sekundu budeme v MMORPG mít). Grafická karta hraje až druhé housle. Důležitým faktorem je také herní engine, ale to už zabrušuji do jiné problematiky. Faktem jednoznačně je, že by hra měla běžet lépe, obzvláště na novém hardwaru. Na konzolích, hlavně na základním PlayStationu 4 a Xboxu One, je situace ještě horší.

To mi připomíná dnes již legendární hlášku a meme z původního Skyrimu: "I used to be an adventurer like you, then I took an arrow in the knee." (Ve volném překladu: "Býval jsem dobrodruhem, stejně jako ty, ale pak jsem dostal šípem do kolene."). Abych to vysvětlil, ESO je aktuálně velmi dobrou hrou, kterou sráží převážně technické problémy, které jsou oním pomyslným šípem, hluboko zanořeným do vitálně důležitého orgánu celého titulu. Například chybějící textury terénu prostě nejsou to pravé ořechové. Doufám, že práce na optimalizaci autoři nevzdají a putování po Tamrielu se obejde bez zbytečných obtíží...

Čarovné fantastično

Za téměř dvě dekády hraní MMORPG titulů jsem si dokázal vytvořit velmi dobrý obrázek. Tisíce hodin strávených v roztodivných fantasy světech, tisíce hodin vylepšování postav, stovky hodin raidingu...I po tak dlouhé době je to stále můj nejoblíbenější herní žánr a jímá mne smutek z toho, že aktuálně stagnuje. Pokusy o inovaci jsou, ale až na malé výjimky se jedná o selhání. The Elder Scrolls Online na mne ale působí zvláštním dojmem. Díky originálně nastavenému systému vybavení, kdy se nemusíte po každé aktualizaci a novém obsahu hnát za lepšími statistikami, je mi umožněno naplno se ponořit do tohoto kouzelného a velice rozsáhlého universa. Hra má také nesmírný RP (Role-Playing) potenciál, který je dle mého názoru hráči velmi opomíjen. Nejednou jsem po nocích hrál v některém z krásně provedených městkých hostinců na loutnu a vydělal si tak na nový kousek vybavení.

Dokonce i během psaní recenze jsem se těšil, až se večer podívám do pošty a zjistím, jestli jsem ve hře něco prodal a mohu si tak koupit další nemovitost. Rozhodně ale nečekejte, že vás hra bude vodit za ručičku. Je to jedno z nejkomplexnějších MMORPG, které jsem měl tu možnost hrát, a i po letech (s pauzami) mám stále co objevovat. Když dáte ale ESO šanci, nebudete litovat. Sami budete strůjcem svého osudu a dobrodružství. Koneckonců je to sandbox, obrovské herní pískoviště, které může na první dojem odradit. Můžete být zmateni a chvíli tápat, ale když vás chytne, stanou se z něj písky tekuté . A ty vás jen tak nepustí...

The Elder Scrolls Online: Greymoor zakoupíte na Xzone.

Nejnovější PC hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex 2020.

Pokud vás The Elder Scrolls Online: Greymoor zaujal a rádi byste našli další dobrodruhy pro společné hraní, neváhejte a přidejte se do naší guildy - Strážci Tamrielu. Poradíme, pomůžeme a určitě se vám u nás bude líbit. Pro více informací navštivte guildovní Discord.