Recenze The Entropy Centre – Portal s hrátkami s časem

Portal od společnosti Valve je hrou, která se zapsala do historie svou hravostí, humorem a bezpočtem dalších aspektů definujících její hratelnost jakožto celek. The Entropy Centre na první pohled působí jako duchovní nástupce známé značky, jen s tím rozdílem, že namísto cestování skrze zdi, si hraje s časem. Jak se mu sázka na tento aspekt vyplatila, vám poví naše recenze.

• Platforma: PC (testovaná verze), PS5, PS4, X1, XSX/S,
• Datum vydání: 3. listopadu 2022
• Vývojář: Stubby Games

• Vydavatel: Playstack
• Žánr: Logická akční adventura
• Česká lokalizace: Ne
• Multiplayer: Ne
• Herní doba: 6 - 9 hodin
• Cena: okolo 612 kč (Steam)

Neslavný začátek

Příběh The Entropy Centre začíná relativně negativně. Stojíte na podivném mostě a přímo před vámi je umístěna vaše domovská planeta. Nádherný to pohled, tedy až do okamžiku, než exploduje. Ano, čtete správně. Děj tohoto díla startuje explozí, kterou minimálně zpočátku považujete jen za špatný sen. Realita je však ještě horší. Dost už však bylo potenciálních spoilerů. Po děsivém výjevu se ocitáte ve výzkumném centru. Místo je to sice pěkné, ale čas se na něm podepsal. Chodby jsou prázdné. Všude roste tráva, prostě ideální místo pro testování vašich schopností, jež evokuje intenzivní vzpomínky na Portal od Valve.

Jste tu zpočátku pouze vy a vaše zbraň. Totožně jako v Cyberpunk 2077 tu najdete kolt, který je schopný s vámi mluvit. Jenže na rozdíl od kvéru, který vám nabídne temná budoucnost, tento je relativně přátelský a hlavně netouží zabíjet lidi. Navíc v něm není munice. Jedná se totiž o nástroj, s jehož pomocí pracujete s časem. Sice ho není schopen posouvat kupředu, avšak předměty jím zaměřené dokáže posouvat z dávno zapomenutých momentů. Díky tomu se stane vaším věrným společníkem na většině cest, jež tu absolvujete.

Děj a s ním spojená upovídaná puška ASTRA představují silné prvky The Entropy Centre, jež z velké části sází nejen na formát, jakým je příběh napsán, ale také efektivně pracují s nástrojem, který vás doprovází. Občas prohodí vtípek. Jindy se hlavní hrdince pokusí poradit s vyřešením jejího problému. Po většinu času se jedná o velmi příjemného společníka, který ve své podstatě připomíná GLaDOS. Na rozdíl od smrtícího počítače však netouží po tom vás zabít, nýbrž vám po většinu času odklízí předměty z dob dávno minulých z cesty. Abych nezapomněl, neschází tu ani příběhové pozadí, to ovšem čeká primárně na ty, kteří se rozhodnou zkoumat zastaralou techniku plnou informací.

Hádanky jsou v The Entropy Centre na každém kroku

Svět kolem vás se tu rychle mění, nebo lépe řečeno rozpadá se na kusy, zatímco jím putujete. V The Entropy Centre jste proto nejednou postaveni před situaci, kdy vám půjde doslova o život. Jedinou spásou se pro vás stane vaše věrná čas vracející puška, která vám při správném užívání nenechá zkřivit ani vlásek, o čemž se přesvědčíte krátce poté, co ji naleznete v jedné z testovacích místností. Jak už totiž bylo řečeno, stanice není z nejstabilnějších a tak pušku budete užívat třeba při likvidaci padajících pilířů, nebo k obnovení do hlubin se pomaličku řítících mostů.

Akce je v The Entropy Centre hodně, nejedná se však o primární prvek tohoto díla. Prim tu hrají hádanky, na nichž z velké části celek stojí. Vždy jsou před vás postaveny pobořené testovací místnosti, jež mají své nejlepší dny už dávno za sebou. Jejich špatný stav hře však nebrání v tom, aby vás v nich nutila plnit různorodé úkoly. A musím říct, že většina z nich dá vašemu mozku slušně zabrat. Nehrajete si tu totiž s přesouváním předmětů skrze portály, nýbrž s časem, což je trošku jiná disciplína. Upřímně nevím, co bylo náročnější.

Základní myšlenka práce s časem je jednoduchá. Když s předmětem pohybujete, automaticky tak aktivujete spínač s jasně definovaným rozsahem. Ten počítá vteřiny, jež třeba s bedničkou strávíte. Vždy si tím pádem musíte opravdu pečlivě rozmyslet, jak dlouho ji budete mít v rukou, nebo co přesně s ní budete dělat. Každá vteřina se počítá, a když ztratíte pojem o čase, klidně se vám může stát, že jej nebudete schopni vrátit tak, jak byste v daný moment potřebovali. Čím dále navíc v The Entropy Centre jste, tím větší škálu prvků, na nichž hádanky stojí, musíte řešit. Jednou je to nekonečný most, jindy zase laser, nebo přepravní pás.

Za sebe jsem byl v The Entropy Centre nadšen kupříkladu hrátkami s trampolínami. Ty na první pohled vypadají jako něco, s čím se příliš manipulovat nedá. Jenže realita je jiná. Díky schopnosti vracet je v čase s nimi lze provádět opravdu dechberoucí kousky, které se svou zábavností dají téměř přirovnat k hrátkám s portály, nebo s různými prvky z The Talos Principle, jehož hádanky považuji za nezapomenutelné. Nutno říci, že obtížnost hádanek nebyla vždy úplně přístupná, to však nepovažuji ani tak za nedostatek hry, jako spíš mou občasnou neschopnost se přizpůsobit.

The Entropy Centre je schopno konkurovat Portal i The Talos Principle

Nad tím, jak budu vlastně ve výsledku tento titul hodnotit, jsem hodně dlouho přemýšlel. Zpočátku jsem totiž od této indie hry v podstatě vůbec nic nečekal. Jenže už první scéna mi naprosto vzala dech. Exploze Země byla fascinujícím momentem, na nějž následně v The Entropy Centre navázala řada dalších okamžiků, které jsem si vryl do paměti. Příběh s mluvící zbraní v hlavní roli byl i přes své kvality však pouze vedlejším prvkem.

Stejně jako většina logických adventur, i tato vsadila primárně na hádanky a minimálně za sebe musím říct, že to byla sázka na správnou kartu, protože tento aspekt je tu zpracován na jedničku. Tvůrcům se maximálně podařilo využít potenciál nabízený myšlenkou vracení času, takže tu máme opravdu vydařené hlavolamy, jež dokáží občas slušně potrápit mysl. Jediné, co bych za sebe The Entropy Centre vytknul, je design akčních pasáží, nezapadajících úplně do celkového konceptu.