Odlehčený moto trial se nově vydal dobýt celou planetu.
Pamatuje vůbec někdo z vás čtenářů na Elasto Manii? Kolem této motocyklové akrobacie původem z Maďarska se záhy po vydání před 18 lety vytvořila ve Finsku zvláště početná komunita. Její součástí a také náruživými hráči Elasto Manie byli i dva bráchové, Atte a Antti Ilvessuovi z Helsinek, kteří patřili doma k nejúspěšnějším rekordmanům. Oba v té době již programovali hlavně webové aplikace, a tak se rozhodli, že vytvoří jakýsi klon Elasto Manie v podobě mnohem reálnější hry, která se inspirovala v tehdy populárním Moto Trialu.
- Vychází na: PC (testovaná verze), PlayStation 4, Xbox One, Switch
- Datum vydání: 26. února 2019
- Žánr: motocyklová arkáda
- Česká lokalizace: ne
Svoje první dílko nazvali jednoduše Trials, načež jej po několika týdnech programování vydali jako jednoduchou hříčku se statickým pozadím napsanou v Javě a spouštěnou přímo v prohlížeči. Rychlé a instantní hraní si záhy oblíbili hráči nejen ze Skandinávie, a tak na stejném základě bráchové začali frkat různé varianty jak na běžícím pásu, přičemž kromě Javy využívali také Flash. Za osm let už jako malá firmička Punainen Ilves vydali 8 podobných titulů, které posílali na různé webové herní servery typu Akelly či Miniclipu.
Mezitím se k bráchům přidali i jejich kamarádi ze školy a společnost se přejmenovala na anglický přepis původního finského názvu, což znamená Red Lynx. Jejich první opravdu plnohodnotnou hrou byl Trials HD, který dělali exkluzivně na objednávku Microsoftu pro jeho program arkádových her na Xbox 360. V Microsoft Studios si totiž všimli šikovnosti finských sourozenců a nabídli jim velmi lukrativní smlouvu, díky níž tvůrci své studio podstatně rozšířili až na dnešních asi 140 zaměstnanců.
„Zase drtíte řídítka, skáčete do oblak a udržujete balanc.”
Stovky mobilních her
I když to tak na první pohled nevypadá, současný RedLynx není živ jen svojí největší sérií Trials, nýbrž dělá i desítky menších mobilních her, které jen nejsou tak vidět, ale hraje je daleko větší počet hráčů než Trials hry. Celkově RedLynx za 18 let vyprodukoval 15 Trials titulů, přičemž tím nejnovějším je v sérii zdaleka největší hra Trials Rising. Zatímco poslední Trials of the Blood Dragon z roku 2016 má jen 30 úrovní a minulý velký díl Trials Fusion 60, což je jinak v sérii obvyklé číslo, čerstvý Trials Rising exceluje dokonce 114 tratěmi, poprvé v sérii umístěnými do skutečných míst na třech kontinentech Ameriky, Asie a Evropy! Více tras má pouze mobilní Trials Frontier, ty jsou ale výrazně jednodušší a kratší.
Základ je samozřejmě stále stejný, tedy jízda v přímce po pekelně zamotaných tratích v perspektivě 2.5D grafiky, která je nejen nejkrásnější v řadě, ale i okolí je parádně animované a plné života. Kolem vás se stále něco boří, padá, jezdí a vybuchuje, že jsem se kolikrát přistihl, jak jsem se vyboural jen kvůli tomu, že jsem čučel úplně jinam než na svého jezdce. Výše jsem nastínil, že se nově vydáváte na zkušenou do světa. Zatímco minulé díly byly všechny situovány do smyšlených fantasy lokací bez většího vztahu ke skutečnému světu, nyní už tvůrci hrají na daleko reálnější notu.
Nejdříve začínáte v Severní Americe, záhy se vám otevřou tratě na Starém kontinentu, abyste svoje putování zakončili na východě v Asii. Úrovně jsou různě roztroušeny po světadílech, přičemž si mezi dostupnými vybíráte z přehledné mapy světa. Jakkoli zde i po patnácté děláte stále to samé, tedy drtíte řídítka, skáčete do oblak a udržujete balanc, musím uznat, že se Trials Rising snaží, seč může a zpočátku nabízí neustále nové a nové tratě, které jsou asi nejrozmanitější, co si pamatuji. Jednou sjezdíte školní sportoviště, jindy prašné pouště, venkov, centrum města, filmová studia, zábavní parky, noční hory, bažiny, prostě všechno možné, v různých barevných paletách a v různé denní době.
Na začátku je to ještě pohodička a zlatou medaili dá na pár pokusů úplně každý, ale zhruba za polovinou hry už často hodně přituhne, úrovně se natáhnou i na několik minut a jejich zdolání na medaili již může být docela frustrující a nekonečně opakovaná řehole. Navíc vám zde mnoho nepomůžou sice hustě rozmístěné záchytné body, jenže za každý restart se vám připíše pětivteřinová penalizace, která vám výsledný čas citelně navýší. V druhé půli se tak klidně může stát, že už prostě nebudete mít tolik dovednosti v prstech, případně náladu, a poslední úrovně zkrátka nepokoříte.
Pak nezbývá než donekonečna brousit ty samé starší lokace, protože bez nasbíraných bodíků se vám další tratě nezpřístupní. Této stereotypní činnosti se ale chtě nechtě později budete stejně muset věnovat, protože zpočátku neustálý příval nových a nových lokací se citelně zbrzdí, načež v tu dobu začne být Trials Rising děsně nudný a jednotvárný. Až mi přišlo, že dříve to s tím opakováním toho samého nebylo tak horké.
Tutoriál až na konec
Ovládání motocyklů byste si měli dokonale zažít a procvičit v nové Univerzitě trialu. Tato spousta postupně náročnějších úrovní s průvodcem zde slouží jako velký interaktivní tutoriál, jenže jeho přínos je nepochopitelně zabit tím, že se nové cvičební úrovně odemykají docela pozdě, až s vaším jezdcem dosáhnete na více zkušeností. Sakra, tutoriály mají být přístupné od začátku, protože když už mám za sebou skoro půl hry, tak je již prakticky nepotřebuji.
Často jsou trasy zpestřené různými pohyblivými udělátky, rampami a překážkami, přičemž tou nejhorší jsou jezdící plošiny, na kterých se musíte zastavit a počkat, než vás vyzvednou do výšky, z níž doskočíte dále. Tato zdánlivě prostá mechanika je problematická, protože se mi skoro pořád stávalo, že mi jezdec hned po rozjetí sám vyskočil moc brzo. Tím jsem nedoskočil na další plošinku a takové mise (zvláště ta první na stavbě věžáku je v tomto naprosto pitomá) jsem musel ne svojí vinou opakovat mnohokráte.
„V Trials Rising naštěstí nechybí domácí multiplayer.”
A těch designérských přehmatů je ve hře více. Např. vám hra často přidělí několik stínových jezdců v podobě časů živých hráčů. Občas máte dokonce za úkol stínové jezdce porazit. Jenže kolikrát hra vyhrabe naprosto podivné záznamy. Jednou mají neviditelní motorkáři daleko silnější stroje než vy, podruhé to jsou profily machrů, co vám okamžitě ujedou a vrcholem jsou stíny borců, kteří se okamžitě vykosí. Když vám hra oznámí, že ve finále máte takový čas porazit, tak z lehkého dojezdu pak ani nemáte radost.
Všude cpou bedny
Za zisk nějaké z medailí nejste odměněni jen navyšováním jezdecké úrovně a narůstajícím kontem penízků pro nákup různých polepů, oblečků a helem, ale hra vám sešle naprosto zbytečné bedýnky (ano, lootboxy), v nichž jsou třeba jen 3 samolepky typu čáry, lomené šipky a jedné číslice. Když už, tak tyto pidi odměny máte získat po závodu automaticky, i jediná cedule by stačila, zatímco chodit stále do menu a čekat, než se bedny s hovadinami zatřesou a rozlétnou, to je velice otravné. Takže jsem je později naprosto ignoroval.
V singlu je tedy Trials Rising vlastně skoro tou samou hrou, co kdykoli dříve, jen hezčí a větší, zatímco se ty pravé grády skrývají v naprosto božím multiplayeru. Trials Rising je jedna z mála motoristických her, v nichž léta nechybí domácí gaučák, přičemž zde tento režim dosáhl svého sériového vrcholu. Když pominu, že tu můžete z pohovky najednou soutěžit na jedné trati až ve čtyřech (jen musíte mít každý svůj ovladač), což je už z dřívějška fakt obrovská bžunda, tak na internetu se kapacita ještě zdvojnásobí. Živých jezdců ale kupodivu minimálně prozatím moc nejezdí, i když hra podporuje společný mulťák pro všechny platformy.
Motocyklů na výběr moc není, což ale pro účely hry vůbec nevadí. K dispozici máte 3 různé kubatury krosových motorek + jedno bmx kolo. Ten nejlepší stroj si sice musíte nejdříve odemknout a zasloužit, nicméně pak opravdu stojí za to! Jestli jste hrávali TrackManii Turbo z roku 2016, tak si jistě pamatujete na unikátní multiplayer, kdy ve dvojici spolu řídíte jedno autíčko. Ovládání se dělí přesně 50:50, takže když jeden zatáčí doleva a druhý vpravo, auto jede rovně.
Tímto zběsilým režimem se inspiroval poslední motocykl, což je prodloužený tandem (vypadá přesně jako tandemová jízdní kola), takže v něm dva jezdci sedí za sebou. Opět platí, že řízení je společné v poměru půl na půl, ale oproti TrackManii se jedná nejen o plyn a brzdu, ale hlavně o balancování jezdce a jeho náklony! Dvojité ovládání je oproti TrackManii o dost těžší, náročnější tratě jsou na tandemu skoro nehratelné, ale přátelé motoristé, ta zábava je naprosto božská! Za prvé se u toho fest nasmějete a za druhé pokoření úrovně v tandemu chutná více než dvojnásob.
Něco pro modeláře
Zbývá mi ještě zmínit traťový editor, starou známou funkci i ze starších Trialů Fusion a Evolution, doplněnou o centrálu pro sdílení tras. V době psaní recenze tam ještě moc kvalitních tratí nebylo, spíše jen takové nicotné pokusy, ale to se může později změnit. Komunitní tratě ovšem graficky za těmi profi o dost zaostávají, pročež všechny objekty připravené pro editor mají drobně snížené rozlišení, takže na trasách nevypadají tak hezky jako v hotových lokacích přímo od RedLynxu.
Nový Trial Rising je bezesporu nejhezčím a největším dílem své řady. Když se vrátím k úplným začátkům studia, je báječné, kam se šikovní Finové za ta léta dostali. Škoda, že Risingu s přibývajícími hodinami jízdy dojde dech a některé funkce (zvláště ty zbytečné bedýnky) jsou nedomyšlené. Ale zábava hlavně ve více hráčích před jednou televizí či monitorem je opět ohromná. Trials Rising je hra, kvůli které se další ovladače vyplatí pořídit. A možná i tu širší sedačku do obýváku.
Nejnovější PC hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex UltraGamer 2019+.
Verdikt
Největší hra ze všech dosavadních trialů, která ale potřebuje ještě trochu poladit a bedýnky vyhodit.
