Recenze Uncharted: Legacy of Thieves Collection

Závěr série Uncharted svým čtvrtým dílem v roce 2016 sklízel velké ovace. Konečné dobrodružství Nathana Drakea záhy vystřídalo neméně povedené samostatné DLC s Chloe Frazerovou a fanoušci tak měli kompletní dobrodružství konečné zlodějské ságy. S příchodem nových konzolí proto není divu, že se Sony snaží nabídnout vylepšenou kolekci, která by měla potěšit jak nováčky, tak dlouhodobé milovníky série. Inu, zní to skutečně lákavě, prvotřídní honba za pokladem na nejnovější konzoli. Tak co se na ní ještě jednou vydat?

• Platforma: PlayStation 5
• Datum vydání: 28. 1. 2022
• Výrobce: Sony Interactive Entertainment
• Žánr: Akční adventura
• Česká lokalizace: Ano (titulky)
• Multiplayer:
• Herní doba: 25 hodin (Uncharted 4 + The Lost Legacy)
• Prodejní verze: Fyzická i digitální
• Cena: 1299 Kč (Xzone)

Předem vás musím upozornit, že první část se bude zaměřovat především na ty, kteří jsou posledním dílem série Uncharted nepolíbeni. Pokud tedy znáte Uncharted 4 stejně dobře, jako svoje boty, a zajímá vás především čím se tato verze liší od té na PlayStation 4, můžete s klidným svědomím přeskočit na poslední část.

Ještě jednou jednou za dobrodružstvím

Dřív nebo později to muselo přijít. Nathan Drake si užívá “důchodu” a na nějaké to dobrodružství nemá ani pomyšlení. Tedy alespoň by to on sám rád chtěl. Pravdou je, že byť se mu vyhýbá co mu síly stačí a snaží se po celodenní práci trávit každou volnou chvíli se svou milující manželkou Elenou, na svoje dobrodružná léta nemůže jen tak zapomenout. Práce a idylický život ovšem musí jít brzy stranou. Do Nathanova života se vrací jeho dlouhodobě ztracený bratr Sam Drake. A přináší zajímavou novinu. Ne, Sam nezemřel během útěku z vězení před patnácti lety. K útěku mu teprve nedávno pomohl jistý narkobaron, který si za pomoc účtuje nemalou sumičku: polovinu pirátského pokladu v hodnotě 400 miliónů dolarů. No a co by to byl Nathan za sourozence, kdyby nechal svého bratra na holičkách? Nezbývá tedy, než opustit poklidný život a vydat se na ještě jedno, poslední dobrodružství.

Samozřejmě zapomenout nesmíme na příběh ani druhé části kolekce, a to The Lost Legacy. Zde se ocitneme v roli ženské hrdinky, fanouškům známé Chloe Frazerové. Ta se vydává do indického Západního Ghátu s cílem najít zlatý kel Ganéši, který pro ní má nejen peněžní, ale také citovou hodnotu. Zálusk na zlatý kel má ovšem také bezcitný štváč Asav, a tak se musí Chloe spojit s proslulou žoldačkou Nadine Rossovou, protože ve dvou se to přece lépe táhne.

Nutno přiznat, že série Uncharted se pyšní až skoro holywoodskou formou a u Uncharted 4 to není jiné. Skvěle napsané postavy je radost poslouchat, ale ještě větší radost je na ně pohledět. Mimika postav je na skvělé úrovni a kdybych si vypnul zvuk a titulky, dokázal bych odhadnout jakou emoci postava zrovna prožívá. Příkladem může být situace, kdy se Nathan vrací unavený z práce a při rozhovoru s manželkou Elenou přímo vidíte, jak se na ní láskyplně dívá.

Jak Uncharted 4, tak Lost Legacy udržují v akčních pasážích skvělé tempo, přičemž chvílemi máte skutečně pocit, že sledujete novou filmovou verzi Indiana Jonese. Naughty Dog zde znovu dokazují, že na poli akčních adventur jsou skutečnými mistry.

Trochu jiné horolezectví

Pokud jste hráli předchozí díly, určitě víte, jakou gameplayovou kostru studio Naughty Dog u Uncharted využívá. Jasně, i zde budete ve velkém počtu šplhat na bezpočet budov a všelijakých překážek, stejně jako budete nesčetněkrát za pomocí pistole kosit armádu nepřátelských blbounů. V případě šplhání by se Nathan a Chloe mohli měřit s olympioniky a z gameplayového hlediska se jedná o celkem zábavné pasáže. V drtivé většině případů při šplhu hned víte, kterou cestou se vydat, ale občas se můžete zarazit a na několik málo minut přemýšlet nad možnou cestou. Naštěstí vám v takových momentech dělají společnost nádherné pohlednicové scenérie. Docela vtipné jsou ty momenty, kdy pád ze skály znamená smrt, ale pád ze stejné skály v animaci naopak ne.

Ne vždy ale budete muset k prozkoumání nějaké oblasti šplhat na Kilimanjaro. V některých pasážích se dostanete do otevřenějších lokací. V takovém případě Nathan, ale i Chloe, nasednou do terénního jeepu a směle se vrhají k exploraci krajiny. Ačkoliv i v jeepu budete muset řešit menší puzzly, jako například jak vyjet příkrý zabahněný sráz, musím přiznat, že se jedná o tu nejméně zábavnou část. Ty skutečné puzzly jsou ovšem skvěle vyvážené, neboť nejsou ani příliš těžké, ale ani příliš lehké. Jejich obtížnost je tedy nastavená tak akorát, což hráče nějak nedeprimuje.

Sem tam budete muset to prozkoumávání a šplhání posunout na druhou kolej, a sáhnout po pořádném kvéru. Použít ho ovšem nemusíte, neboť se můžete přímému střetu vyhnout a všechny nepřátele postupně likvidovat stealthem. Ať tak či onak, jedna jediná chyba znamená odhalení a následnou smršť kulek. Zástup padajících nepřátel sice může zpočátku zpříjemnit hratelnost, ale po čase mohou být některé takové pasáže trochu zbytečné a rušivé. To když si zrovna prohlížíte nějaký historický artefakt a najednou máte v zádech dalších dvacet padouchů během pěti minut. Upřímně si myslím, že by hře prospěl o něco menší počet těchto pasáží.

Haptika znovu boduje

Když jsem dostal nabídku podívat se na Uncharted: Legacy of Thieves Collection, byl jsem sám zvědavý, jak bude kolekce vypadat. Samozřejmě jedním z důvodů byla také moje platonická láska k Eleně Fisher a možnost ji znovu vidět, ale také jsem chtěl zjistit, jestli může být už tak hezká hra ještě hezčí. Po několikahodinovém hraní jsem se nemohl zbavit pocitu, že hra skutečně o ještě něco více prokoukla, a je krásnější než co si ji pamatuji. Netrvalo to tedy dlouho a hře jsem znovu po letech propadl, přičemž je znělka "Nate's Theme" opět mou nejposlouchanější skladbou na Spotify.

Kolekce na PlayStationu 5 nabídne dva grafické režimy, věrnost a výkon. U první volby můžete očekávat rozlišení 4K, ale za to 30 fps. Pokud jste tedy perfekcionista a toužíte ze hry vytáhnout ten nejlepší obraz, který dokáže nabídnout, směle můžete po tomto režimu sáhnout. Oproti tomu režim výkon sice nabídne nižší rozlišení, ovšem v 60 fps. Osobně jsem upřednostňoval nastavení hry v tomto režimu, neboť pokud máte stejně jako já citlivější oko, nepochybně se vám bude velmi těžce přecházet zpátky z 60 na 30 fps. Na výběr je také režim Výkon+. Ten cílí na 1080p, ale se snímkovací frekvencí 120 fps.

Další novinkou je podpora haptiky, která zde funguje skutečně parádně. DualSense s radostí simuluje každý doskok, střelbu, či otřes. Jistě, pořád to není na takové úrovni, jako v případě Astros Playroom, ale pořád se jedná o skvělé využití. Podobně tomu je také u adaptivních triggerů. Zde musím přiznat trochu mírné zklamání, neboť jsem očekával trošku více péče. Zatímco na střelbu reagují adaptivní triggery poměrně slušně, v případě jízdy jeepem naopak nereagují vůbec. To je za mě trošku škoda, ale je možné, že se to upraví případným patchem.

Povedený závěr jedné slavné série

Po dohrání Uncharted: Legacy of Thieves Collection jsem si znovu připomněl, jak je tahle série vlastně skvělá. Nadšení brzy vystřídal smutek, neboť mi vzápětí došlo, že se skutečně jedná o závěr jedné veliké série a další díl s Nathanem Drakem už pravděpodobně nebude. Nebudu lhát, malá slzička přece jenom ukápla. Když si nějakou takovou sérii oblíbím, většinou se s ní nechci rozloučit, a proto se vrátím na začátek. Ani tady to není výjimkou, a tak mě v následujících týdnech čekají všechny předchozí dobrodružství Nathana Drakea. Samozřejmě, Uncharted 4 ani The Lost Legacy nelze označit za bezchybné kousky. Někdy vás dokážou frustrovat až skoro rušivé přestřelky, nebo naopak padání z útesu, ale jistým způsobem to díky jiným okolnostem můžete hře odpustit.