Tak jsem si tak pročítal blog Dana Vávry (pro ty co neví kdo to je, nemusíte číst dál protože vás to asi nebude zajímat ) A strašně mě zaujala ta…
Tak jsem si tak pročítal blog Dana Vávry (pro ty co neví kdo to je, nemusíte číst dál protože vás to asi nebude zajímat ) A strašně mě zaujala ta diskuse o pokroku. Vzpomněl jsem si na jedno jarní odpoledne kdy jsme šli s kamarádem z dětství (ano, musel jsem tohle spojení použít! ) A bavili se o počítačových hrách.
Bude to nějakejch 11 let určitě. I když v tej době byly hry celkem na vysoký úrovni, my měli stroje který by úspěšně složily medvěda. Ty dnešní složí sotva sousedovic psa. Ale o tom zase jindy… Vraťme se k tej louce. Probírali jsme zrovna nové mapy do dooma 2. Tuším že to byl phobos pack nebo tak nějak.
Probírali jsme jak by podle nás měla vypadat ideální hra. A dopadlo to přibližně takhle:
Mělo by to mít možnost aby hrálo víc hráčů najednou. Klidně stovky. A když se hráč dostane do nebe, aby nebe nebyla jen textura ale normální objekt. Jo jo! A aby to mělo hodně možností, jako třeba posílat si mezi sebou poštu a podobně.
Docela mě to pobavilo, a kdybych věděl že se to splní, mohl bych si zaplatit dvacet korun na hodinu internetu v knihovně, někde se registrovat a bejt za vizionáře… No nic. Snad jindy
