Stronghold 3

Originálně pojatá středověká RTS, nejlepší strategie mého života, prostě výborná hra! Tak přesně takto byla oslavována do té doby nevídaná a do jisté míry revoluční hra jménem Stronghold. Když něco uděláte dobře napoprvé, očekává se od vás, že to již do další práce zvládnete zopakovat. Omyl. Od této chvíle to jde s celou sérií od desíti k pěti. V následujících řádcích se dozvíte co a jak, konečný konsensus na celou sérii, jakož i na celý třetí díl.

Živě si pamatuji jak ve vývojářských deníčcích tvůrci lákali na to, jak se vrátí zpět k tomu dobrému, co tvořilo tak zábavnou herní náplň z prvního dílu. Simon Bradbury, hlavní designér z Firefly Studios řekl: „Takže bylo to deset let od prvního dílu a nyní jsme velmi hrdí představit k výročí 10. let Strongold 3." Zde raději řeknu že vše co prezentovali tehdy, ať už tomu sami věřili či nikoliv, byly prázdné sliby.

První věc, která vás trkne ihned v menu hry, je nemožnost nastavení rozlišení (rovnou se připravte na maximální rozlišení které činí pouhých 1680x1050) a nastavení grafiky činí sice ze stadarních 4 možností (minimální až ultra a vlastní nastavení), ale při ultra nastavení rozhodně nemáte dobrý pocit z ultra grafických efektů, právě naopak!

KAMPAŇ

Sestává ze dvou možností a sice výběru z vojenské či ekonomické Kampaně.

Zvolíte-li první možnost, tedy vojenskou kampaň, jediné čeho se dočkáte, jsou nuzné filmečky, které nejsou jako ty v předchozích dílech, jsou to v podstatě omalovánky, které načtrla parta ukrajinců patrně v malování. Teď vážně, filmečky již nejsou odměnou, jak tomu bylo v předchozích dílech ale spíše průměrným utrpením, které se sice přežít dá ale aby to byla nějáká zábavná podívaná, která by byla sto využít plného potenciálu své doby? Ani omylem.

První šok máme za sebeou. Nyní přejdeme plynule k rozebrání hratelnosti.

Hra je je plynulá. Nevybalí na vás všechno ihned, nýbrž pěkně postupně, po částech.

Na samém začátku hry si všimnete relativně pěkně vymodelovaného hradu, pěkně zpracované souhry světla a ohně a modelu poškození, který byl tak vychvalován ve vývojářských deničcích. To je tak asi všechno, co lze považovat za pozitivum hry.

Každý začátek je těžký a u Strongholdu 3 to platí několikanásobně.

Pokud se již donutíte ze všech sil u hry zůstat, hra vám nabídne další své nuzné možnosti, zpřístupní se vám nové jednotky a budovy.

Hra vám bude připomínat své předchůdce alespoň v něčem, ohlašování vojenských jednotek zůstalo zachováno - zkopírováno, díky čemuž vám bude hra neustále připomínat svůj zabitý potenciál.

Zajímavostí této hry je, že zůstala bez jakéhokoliv hudebního podkresu, silný soundtrack by celou hru držel nad vodou alespoň z části ale oni ne, tvůrci dokonce šetřili i v tom naprosto základním, čímž myslím právě hudbu.

no skill no way

Pro nováčky zde není místo, hra byla dělána pro veterány série. O to větší bylo mé zděšení, jak moc si tvůrci z této skupiny hráčů vystřelilo. To si však mohou dovolit pouze jednou jedinkrát, podruhé již jim nikdo na plané sliby jen tak neskočí.

Ze začátku máte pouze kopiníky a dřevěná opevnění, později se vám otvírají hradby a lučišníci, rytíři a další jednotky jako jsou katapulty či pasti. I tato část hry, rozmanitost jednotek, schudla.

Dávej si pozor

U strategiích obecně je třeba mít na paměti zažité principy a strategie. A u Strongholdu to platilo vždy. Opět, i z tohoto směru, je třetí díl horší.

Jediné, na co musíte pamatovat je, ctít populačný koloběh. To znamená nestavět všechno ihned ale rozvážně, až když je to zapotřebí a vaše populace takzvaně naroste. Protože když postavíte vícero budouv najednou, nebudete je mít kým zaplnit, tím pádem se vám nebude rodit populace na to, aby jste mohli tvořit vojsko.

Samozřejmě že fungují principy, které již známe z minula, koloběh potravy, obydlí a práce se tak opakuje. Ovšem s tím rozdílem, že nejsou tak propracované, jako tomu bylo minule.

Dostane se vám nejenom obraných misí, kdy musíte bránit svůj hrad ale i těch útočných, kdy se snažíte s doslova hrstkou statečných dobít hrad nepřítele.

Satisfakce v podobě konce hry se vám ale ani tak nedostane.

Hra jako taková není dodělána ani napůl, některé stavitelské principy prostě zlobí a to ani nemluvím o filmečcích, neboli "cinematic pleasure" což bych volně definoval jako radost z podání příběhu. Ta je ve Strongholdu 3 absolutně nulová. Možná po několika litrech alkoholu z výsledku v podobě rádoby kresleného příběhu měl Simon Bradbury radost ale koncový hráč nebyl potešený ale vyděšený, co si to vývojáři dovolili vydat.

Nedodělaný paskvil

Stronghold 3 je po všech stránkách nedodělaná hra, která by svůj potenciál měla enormní ale totálně ho zabila. Nejenom svojí nedodělaností ale extrémním diletanským přístupem samotných vývojářů.

Takhle tedy ne!

Upřímně doufám že si ze svých chyb vezmou páni vývojáři z Firefly Studios ponaučení a napříště si dvakrát rozmyslí pod jakými vydavateskými křídly hru vydají. Klíčem k neúspěchu a naprostému fiasku byla podle mého názoru vydavateská společnost jménem 7Sixty, ruku do ohně bych za to ovšem nedal.

HODNOCENÍ

Stronghold 3 - Tento nedodělek důrazně nedoporučuji pořizovat za plnou cenu. Tato hra je jen pro otrlé, hardcore hráče, které jen tak něco nerozhazí.

Tato hra by se hodila spíše jako příloha k některému z herních časopisů, samostatně definuje slovo herní potupa herní branže jako celku.

P.S. I přes tento omyl v podobě třetího dílu doufám, že se celá série Stronghold ze svých omylů otřepe a poučí, oproti jiným hráčům nepřeji hrám ze Stronghold universa zánik. Konsesus věci tedy tkví v pokračování ale tentokrát bych prosil o pokračování té právé RTS hratelnosti, kterou se jméno STRONGHOLD vždy mohlo pyšnit.