Opravdu málokdy se mi stane, že bych se do dohrání hry nutil a byl zhnusený jejím začátkem, prostředkem i koncem. Třetí díl Syberia, na který jsme my,…
Opravdu málokdy se mi stane, že bych se do dohrání hry nutil a byl zhnusený jejím začátkem, prostředkem i koncem. Třetí díl Syberia, na který jsme my, fanoušci adventur, čekali 13 dlouhých let (!!!), to bohužel dokázal. Skutečně nemám ve zvyku hry dopředu odsuzovat a když už se do něčeho pustím, hráčská čest mi nedovolí hru nepokořit. No, popravdě řečeno, jedna výjimka by se našla: finále nízkorozpočtové hry o červené karlkulce, Woolfe: The Red Hood Diaries, jsem znechuceně vzdal.
Adventury jsou (po královském žánru RPG) má srdcová škatulka; dobrodružné příběhy, které před hráče staví různorodé (více či méně logické) překážky mě přivedly ke hrám obecně. Zpočátku to byly tzv. textovky od Františka Fuky na "počítači" Didaktik u movitějších rodičů kamaráda. (poznámka: Didaktiky byly osmibitové domácí počítače vyráběné v Československu, které produkovalo a dodávalo výrobní družstvo Didaktik Skalica. Ano, tak strašně starý jsem!). Hry se tehdy nahrávaly z klasických audiokazet přes magneťák s počítadlem. Člověk nedočkavě několik minut čekal u vřeštícího zvukového výstupu, před miniaturní, černobílou televizí Tesla, na jejíž obrazovce blikal obří nápis LOADING a hypnotizoval rotující čísla na číselníku (např. legendární hra Zorro se nahrávala od 333 - 568 a "nesmělo se to přejet"). Černobílý výstup, čtverečkovaný papír a především pak obrovská trpělivost byla v oněch středověkých dobách samozřejmostí.
Přeskočíme-li dekádu, píše se rok 2002/2004 a světlo světa uzřela adventura Syberia z pera výtvarníka, scénáristy a komiksového kreslíře Benoîta Sokala. Putování americké právničky Kate Walkerové díru do adventurního žánru neudělalo, ale přesto se Syberia navždy zapsala do srdcí mnoha hráčů. Včetně toho mého. A hluboko. Ať už milým Katiným charakterem, nebo putováním po depresivních místech, ale především pak kvůli tzv. automatonům, o které ve hře z velké části šlo. Všelijaká udělátka, mechanismy, hračky apod. fungující na principu mechaniky ozubených koleček, pístů a pružin, vše pochopitelně na speciální klíček. Hra měla neotřelou atmosféru a nádherná předkreslená pozadí, do kterých byly zasazeny 3D postavy. O třináct let později jsem dohrál třetí díl a na patře mi zbyla akorát tak pachuť a hra z disku "letěla" ještě před skončením závěrečných titulků. A to OPRAVDU nemám ve zvyku, protože jako jeden z posledních mohykánů drtivou většinu her kupuji. Za peníze. Nekradu je. Užívám si je, už z úcty k autorům, komplexně: posuzuji nejen grafiku, ale i atmosféru, důraz na detail, hudbu, scénář či herní mechaniky. Nebýt sběratelské edice, která je nádherná a jsem opravdu moc rád, že jí mám na poličce, tak bych byl opravdu rozezlený.
Slovy Járy Cimrmana: Nevím věru, co mám vytknouti dříve, zda chatrný děj (naprosto nemotivující k dalšímu postupu), otravné herní mechaniky, tristní ovládání (i přes doporučení autorů bylo hraní s ovladačem absolutní peklo), naprosto nefungující kamery/úhly (díky kterým jsem zabředával do neřešitelných situací), konec/nekonec (který byl poslední kapkou!), naprosto totálně otravný kmen Youkolů (který bych nejraději nechal potopit krakenem), ohyzdnou grafiku (snad až na některé modely postav), často nelogické adventurní postupy jako vystřižené z raných '90 či zcela nefungující hru jako celek (záseky, propad FSP na 0 i na silném počítači, kolize objektů, různé grafické anomálie, vypadávající či zcela nefungující zvuk, gramatické chyby v českých titulcích, odpudivé textury, chybová hláška při KAŽDÉM odchodu ze hry atd. apod.). A to jsem jistě na pár věcí zapomněl.
Syberia 3 je OSTUDA. Naprostá ostuda a být Sokalem, zažaloval bych tvůrce za zničení jména v herním průmyslu. Vrcholem byla závěrečná scéna, která ponechala osud Kate ZCELA a ZÁMĚRNĚ otevřený a jedná se o výsměch a snad o jeden z nejhorších konců, které jsem kdy ve hře viděl. Doufám, že Syberia 4 NIKDY nevznikne a doufám, že Microïds (dříve solidní dělníci v adventurním žánru), s holými zadky začnou zase produkovat pořádné hry.
... zde pokračujte v psaní ...
Verdikt
Téměř absolutní odpad a zneuctění značky Syberia. Ruce pryč!
