This War of Mine: The Little Ones

Ukradnu zásoby nemohoucím starým lidem a přežiju tak dalších pár dní celkem v klidu, ale nechám je tímto rozhodnutím pravděpodobně na pospas jisté smrti anebo se zachovám morálně správně a nechám jim to...

To je jen jeden z mnoha momentů, kterým budete v této hře čelit. Autoři se nebojí jít za hranici námi nastavené morálky a nejednou si nás ozkouší v terénu jaká jsme krysa či lidumil. Popravdě, málo kdy to půjde jako ten lidumil vyřešit k vašemu prospěchu. Takové momenty jsou ve hře vzácné. Je to většinou o tom vybrat si zlo místo jiného zla. 

Hra je rozdělena na dvě fáze dění. Den a noc. Ve dne craftíte, stavíte a hlavně se léčíte a jíte. Je to příjemně uspokojující a můžete si časem postavit slušný příbytek. V noci chodíte ven ideálně pro co nejvíce surovin a materiálů, abyste mohli toho co nejvíce další den postavit a sníst. Jíst musí každá postava denně a většinou je tím největším problémem právě jídlo. Nedej bože aby se jedna z vašich postav stala obětí například chřipky. V noci můžete narazit i na konflikt a dojde na zde přítomný combat systém. Který je překvapivě opět docela komplexní a velmi mě překvapil. Zpravidla jde ale o to se chovat co nejvíc stealth. Čím tišší, tím lepší. Pokud teda nevykradete zrovna vojenský tábor ( i to zde jde). Ovšem ten pochmurný podkres celé hry, ta deprese a utrpení je to hlavní co v této hře hraje prim. V tom se tvůrci z 11 bit studio ukázali býti jako mistři a dokázali nám to i v jejich dalších titulech. 

Já osobně jsem zažíval nepříjemné chvilky když jsem schválně nekrmil a ignoroval jednu postavu (začínali jsme ve třech) aby jsme to prostě nějak přežili a neměli takový náklady na každej den aby se všichni dobře najedli a případně i vyléčili. To tiché vyčkávání mnou bylo nepříjemné. Co ale zažívali ostatní dva spolubydlící byly skutečná muka, a neváhali komentovat moje jednání trefnými komentáři kdy mě nepřímo oslovovali jaká jsem právě ta krysa (resp. Oni ale hrajete za mě vy...).

Ještě bych chtěl zmínit, že nato jak nemám rád Rogue hry. Spíše řekněme tento prvek, který je dneska přítomen v mnoha hrách a mnoha žánrech. Ale právě tvůrci z 11 bit studio to za mě umí nádherně implementovat do her. Tak, že mě to neodrazuje hrát dál i po neúspěšných pokusech. Nevím čím to je. Asi to na těch Rogue prvkách tolik nestojí a nepadá? Nevím. Buď jak buď, miluju to. Nejsem zrovna mistr těchto her. Nejsem zrovna mistr taktik. Ale i tak to miluju.