Absolver – kontaktní souboje především
Absolver Recenze Absolver – kontaktní souboje především

Absolver – kontaktní souboje především

Adam Dvořák

Adam Dvořák

5

Originální pojetí bojového umění se po dlouhém čekání dostává na naše obrazovky.  Stane se kultovní záležitostí nebo se rozpadne stejně jako pradávná země Adal?

Reklama

Recenzovaná verze: PC

Pěst plná hněvu, Legenda o Opilém mistrovi, Cesta draka – to jsou filmy, které jsem v životě neviděl. Přiznám se, že nepatřím mezi fanoušky bojového umění. Jen samé kopání, mlácení a přehnaná choreografie není nic pro mě. Jenže když jsem viděl poprvé obrázky připravované hry Absolver, věděl jsem, že mi má tento titul rozhodně co nabídnout.

Nezávislé studio Sloclap nám přináší dílo, které by se dalo nazvat revolučním. Revoluční je díky pojetí systému boje v otevřeném světě s téměř komiksovou grafikou a povedenou hratelností. Již od konce května tohoto roku se objevovaly malé střípky informací. Když se pak dostaly na světlo světa první gameplay záběry, nebylo o nadšené fanoušky nouze. Stojí to ovšem opravdu za to?

Prospectův slib

Děj hry se odehrává v zapomenutém kraji země Adal, která dříve žila prosperujícím životem. Nyní se kraj proměnil v místo plné polorozbořených, opuštěných domů z kamene a ztrouchnivělého dřeva. Jde o rozlehlou krajinu rozdělenou do různých distriktů, zoufale volající po obnovení rovnováhy. Naštěstí jste tu vy – postava nazývající se Prospect, s tváří zahalenou tajuplnou maskou, jež přijala posvátný slib. Zavázala se, že bude ochraňovat zemi před různými desperáty a svými dovednostmi opět navrátí stabilitu v celém království.

Vzhůru do boje

Na začátku hry si zvolíte vzhled a vlastnosti své postavy. Kromě klasických úprav typu účes nebo barva pleti a vlasů si zvolíte i specifický styl vašeho boje. Od této volby se bude odvíjet vaše další učení bojového umění a to, jak budete k samotné pranici přistupovat. Na výběr je ze tří typů. Každý z nich je odlišný - jeden absorbuje více výpady bojovníka a využívá tak jeho vlastní sílu, jiný zase sází na tvrdý útok. Inovativním nápadem je i postoj, který si při každém souboji zvolíte. Jednotlivé údery i jejich dopad na protivníka ovlivňuje i to, zda budete mít levou či pravou nohu vzadu nebo vepředu.

Nejoriginálnějším prvkem celé hry jsou samotné souboje. Nejedná se zde o klasické levelování, kdy se díky zkušenostem učíte lepší a lepší údery. Tento princip je originální tím, že se svůj bojový styl učíte a zlepšujete se v něm s každým novým soupeřem. Pokud na vás oponent zaútočí a vy jeho úder vykryjete, získáte tím znalost o novém pohybu. Čím více se novému úderu bráníte, tím rychleji se ho naučíte a budete si ho moci přidat do těch svých. Okoukávání a učení se od soupeřů á la všichni jsou učitelé a všichni jsou i žáci je nejdůležitějším aspektem, na kterém celá hra Absolver stojí. Zmíněných útoků není rozhodně málo, široká škála různých otoček či kopů nebo pěstních výpadů je dosti rozmanitá a vám zabere dlouhou dobu, než se naučíte všechny.

Singleplayer? Co to sakra…

... je, ptáte se? Právě. U Absolveru by možná vývojáři udělali lépe, kdyby tu žádný nebyl. On tu vlastně je i není. Singleplayerová část hry, kdy potkáváte další hráče, slouží jako tréninkové hřiště. Autoři se snažili o nahození jistého příběhu, který tak nějak vyznívá naprázdno. Jste vysláni na cestu bojovníka a máte za úkol nastolit rovnováhu v kraji Adal a stát se tak mocným Absolverem. Musíte projít tři území a v každém z nich porazit hlavního bosse. Díky tomu se vám otevřou dveře do věže, která svým babylonským zjevem ční nad krajinou celého království. Na jejím samotném vrcholku na vás čeká finální bitva. Konec příběhu. Zdá se vám to málo? Přesně tak. Naštěstí náplň singleplayeru zachraňuje prostředí. To není jednotvárné. Přes bažiny se prodíráte k travnatým porostům až k megalomanské věži složené ze stovek malých příbytků. Procházíte přístavy, opuštěnými městy a při vaší cestě objevujete stále nová a nová zákoutí. Přes to všechno se ale hra může jevit poněkud jednotvárnou. Prostředí není totiž vůbec interaktivní a vlastně na něm moc nezáleží, i když vypadá hezky.

Vrchol všeho je to, že singleplayerovou část můžete dohrát (když víte, kde bossy hledat) klidně za hodinu. Jenomže to není vaším hlavním cílem. Berte tuto část jako jednu velkou přípravu do multiplayeru. Důležité jsou i RPG prvky. V tomto světě získáváte mnoho vybavení, díky kterému se stáváte silnějšími a zlepšujete si dovednosti. Kromě různých brnění, bot, masek a dalších věcí můžete v Adalu nalézt i zbraně, které dokážou hodně pozměnit váš bojový styl. Díky vyhraným soubojům se pak leveluje i vaše samotná postava a je jen vás, jak se zkušenostními body naložíte.

This is Sparta!

V multiplayeru totiž konečně přichází na řadu souboj v pravém slova smyslu. Konečně zde uplatníte to, co jste se naučili, a oceníte plnou krásu hry. Buď můžete chodit krajinou a vyzývat náhodné kolemjdoucí, nebo se připojíte do modu PvP jeden na jednoho v menších arénách. Nyní máte možnost ponořit se do plynulých duelů, které jsou opravdovou poctou bojovému umění. Není to brutální řežba, jak ji známe z amerických bojových filmů. Připomíná spíše asijské snímky z dob minulých, kdy toto umění působilo ladně jako tanec. Každý pohyb vytváří souhru elegance a přesnosti a vy si někdy připadáte jako byste sledovali balet. Stejně zábavně působí i souboje ve více hráčích. Pořádně si užijete bitku, kdy se na vás a vašeho kamaráda řítí větší počet nepřátel. Pranice tak působí přirozeně a určitě oceňuji to, že můžete zranit, byť omylem, i svého kolegu.

Krásným detailem je možnost podat pomocnou ruku svému nepřáteli, kterého jste právě porazili, a vrátit ho zpět k životu. Tahle možnost hezky ukazuje, že boj není čistě jen o eliminaci soupeře, ale o radosti z každého setkání s (ne)přítelem.

Krajina jak malovaná

Grafika hry je absolutně úchvatná. Ona výtvarná zkratka, která jako by z oka vypadla ze hry RiME, je krásná a hezky doplňuje charakter díla. Krajiny se mění, bílá kamenná budova je narušena zelenavou trávou. Uprostřed cestičky naleznete javor s krvavě zbarvenými listy. Idylka. Tohle všechno je sice pěkné, ale Absolver postrádá jeden důležitý prvek. Atmosféru. Když se pohybujete celým světem, tak se sice kocháte prostředím, ale pomalu si uvědomíte, že svět nežije. Jediné charaktery ve hře jsou buď rádcové, kteří vám sdělí nějakou důležitou informaci, nebo nepřátelé, kteří čekají na to, až se dostanete do jejich blízkosti, aby na vás mohli zaútočit.

Veškerá in-game konverzace je čistě textová. Postavy nehnou ani brvou (samozřejmě většina z nich má masku, a tak není vidět obličej, ale jsou tu i postavy bez masky a ti jen postávají a koukají před sebe). Kvůli tomu může někomu hra připadat nedodělaně. Možná si řeknete, že by to chtělo přidat více pohybu, více něčeho, co by vám dalo iluzi toho, že svět, který je nyní v ruinách, opravdu existoval. Hlavní příběhový motiv nastolení rovnováhy v celé říši tak vyzní naprázdno. Až porazíte v singleplayerové časti finálního bosse, tak vám v krátkém videu sdělí, že se zase setkáte. Přesunete se zpátky za svým mistrem a ten vám na oplátku řekne, ať dál trénujete. Titul si tímto zbytečně podráží vlastní nohy a upadá do jednotvárného stereotypu.

Nejvíc mi ale vadila optimalizace. Při soubojích na počítači se snižoval počet snímků za sekundu, a to ubíralo na plynulosti. Rozčarován jsem byl také z toho, že se mi stále nedařilo zachytit důležité screenshoty (z šedesáti se mi jich uložilo jen šestnáct a ty nestojí za nic). Autoři jsou si vědomi problémů a prý se již pracuje na patchi, který by měl tyto chyby opravit.

O hudbě zde nelze ani moc mluvit. Je naprosto nevýrazná. Skvěle se nabízí to, že by se měnila s prostředím a rostla by a gradovala při soubojích. Bohužel tento potenciál není vůbec využit. Přitom hudební skladatel Austin Wintory má na svědomí hudbu k povedené hře Journey. V Absolveru ale zůstává hodně za očekáváním.

S maskou i bez masky

Absolver není špatný. Přináší nové pojetí bojového umění a posouvá tento typ her na další metu. Škoda jen, že celkově působí nedodělaně a hraní samotné by mohlo časem přestat bavit. Což není dobré. Potenciál určitě má, jen zbytečně sází na dvě karty – boj a grafiku.

Absolver

Verdikt

Absolver se snaží rozvířit stojaté vody her s tématikou bojového umění. Bohužel mu to vychází tak nějak napůl, a to je škoda. Potenciál byl přitom opravdu velký. I tak se ale jedná o kvalitní hru, která má co nabídnout.

Hodnocení

Co se nám líbí a nelíbí?

inovativní přístup k boji
rozmanité prostředí
grafika
svět bez života
celková nedodělanost
nevýrazná hudba
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam Discord Discord
Reklama
Reklama