Alone in the Dark: Illumination – neslavný návrat

První Alone in the Dark bylo v době svého vydání hodně výrazným titulem, který si našel celkem pestrou škálu fanoušků, kteří na pozdější sérii nedali dopustit. Přeci jen hororová atmosféra a příběh postavený na románech legendárního H. P. Lovecrafta, dokáží jednoduše vyrazit dech. Dá se dokonce říct, že původní série od Atari je otcem hororového survivalu. Vývojáři z Pure FPS pod taktovkou Atari přináší nový díl tohoto hororového přežívání. Alone in the Dark: Illumination má před sebou ale skutečně nelehký úkol, musí se dostat minimálně na úroveň předešlých dílů, které daly laťku proklatě vysoko. Podařilo se mu to, anebo skončí v propadlišti průměrných titulů, které se honosí jen slavnou značkou a kvalitativně svým předchůdcům nesahají ani po kotníky?

Všude samá temnota

Příběh Alone in the Dark: Illumination se odehrává v malebném městečku Lorwitch, které zahalila temnota. V kůži jednoho ze čtyř hrdinů se do této temnoty vydáváte, abyste zabránili zlu povstat v plné síle. Většinu příběhových informací a útržků obdržíte vždy na začátku mapy, tahle hra prostě není pro jednoho hráče, takže příběh je tu spíše na vedlejší koleji.

„Aby se hráč v tomto světě neztratil, bude ho Alone in the Dark: Illumination neustále úkolovat. Většina zadání je však stále stejná.“

Než se ale vypravíte na jedno z dobrodružství, je nutné si vybrat herní třídu. Jelikož je tvorba a vývoj postav v módě, čekají tu na vás čtyři charaktery: lovec, čarodějka, kněz a technička. Každá z postav má něco do sebe a jejich úroveň může dosáhnout až 25 levelu. Nejvíce mě asi zaujal lovec vybavený dvěma kolty, kulometem a plamenometem, který mi často značně usnadňoval cestu skrz temnotu, jelikož jsem díky němu nepotřeboval silný zdroj světla. Hořící těla perfektně ozařovala své přátele. Celkový vývoj je tu ale hodně nevýrazný, možná bych se nebál ho označit za zbytečný. Paleta zbraní je stejně bohatá jako bezdomovec, který nepobývá na hlavní třídě.

Výlet do Továrny duchů

Alone in the Dark: Illumination před vás postaví tři kampaně obsahující vždy čtyři mapky. Na začátku vaší cesty je městečko duchů a cesta skrz temné důlní šachty. Následuje Hřbitov a jeho malebné okolí. Zakončení vašeho rádoby strašidelného výletu je v opuštěné továrně. Lokace jako takové mají náhodně zamčená vrata, takže průchod nemusí být nikdy úplně stejný, i přesto je už první procházka hrou značně stereotypní.

„Popravdě občas nevím, jestli se jedná o horor či čisté střílečku ze třetí osoby. Alone in the Dark: llumination na vás totiž chrlí neustále zástupy nepřátel, které by mohly bez problému konkurovat vlnám protivníků z Killing Floor 2.“

Aby se hráč v tomto světě neztratil, bude ho Alone in the Dark: Illumination neustále úkolovat. Většina zadání je však stále stejná. Podobně jsou na tom i nepřátelé, kteří neoplývají výraznou pestrostí. Jejich likvidace ale není zrovna snadná. Oproti jiným protivníkům musíte tyto netvory likvidovat za pomoci světla, jinak je temnota ochrání. Takže je vždy nutné zapnout nejbližší žárovku či zapálit ohniště a až poté je pořádně pokropit. Když budete bojovat po tmě, je po vás.

Lenochod v akci

Postava většinu času chodí jako by měla v zatáčce hnědé zlato. Běh jí také moc nejde. Jestliže jsem si například u Kholatu stěžoval na neschopnost, zde by hlavní postavu předehnal i důchodce opatřený sadou berlí. I přes značné vylepšení výdrže, je hrdina stále na hodně bídné úrovni, takže monstrům většinou neuteče. A jako bonus je rychlost běhu žalostná, takže některá zařízení, na která potřebujete větší ohebnost, jednoduše nezdoláte.

Popravdě občas nevím, jestli se jedná o horor či čisté střílečku ze třetí osoby. Alone in the Dark: llumination na vás totiž chrlí neustále zástupy nepřátel, které by mohly bez problému konkurovat vlnám protivníků z Killing Floor 2. Škoda jen, že oproti zmíněnému titulu, není likvidace prakticky vůbec zábavná. Doporučil bych autorům si trošku ujasnit, co vlastně chtějí, protože díky malým zásobám a retardovanému běhání hráči zbývá jen permanentní útěk a zavírání dveří, které monstra dokáží zadržet. Interakce s předměty zde však stojí také za to, otevřít vrata je občas nadlidský úkol.

Krom těchto zásadních výtek, tu máme ještě pády hry a propady fps, ale ty nejsou oproti zmíněným zas tak výrazné. Přeci jen tímto nedostatkem trpí většina současných her. Celkem zajímavý bug, s kterým jsem se setkal i ve hře pro jednoho hráče, je situace, kdy jeden člen týmu zemře a zbytek bez něj nemůže dokončit mapu. Podivné je, když se vám tato hláška objeví při osamoceném průchodu.

Prznění legendy

Atmosféra do určité míry zůstává. Problém je, že v jednom hráči se Alone in the Dark: Illumination, které je určeno pro kooperaci, hraje skutečně na nic. Dá se hrát, ale některé momenty jsou daleko víc stravitelné ve více hráčích. Ano, Alone in the Dark: Illumination proti vám postaví sice víc nepřátel, ale za odměnu dostanete výhodu rychlejšího plnění daných úkolů a menší šanci na smrt, díky nedostatku munice. Nový Alone in the Dark vás prostě přímo nutí do kooperace, a příběh který před vás staví, již není tak hutný, jako v předchozí sérii. Abych řekl pravdu, hororový žánr mám rád, ale tento titul je podprůměrný v kooperaci a naprosto nudný ve hře pro jednoho hráče. Odkaz Alone in the Dark mohl dostat rozhodně lepší podobu než je tato.