Assassin’s Creed Odyssey - Odkaz první čepele: 3. epizoda - Pokrevní linie

Třetí epizoda završuje dodatečný příběh započatý první epizodou v prosinci minulého roku. Je nakonec o co stát?

Reklama

Jedno je jisté: dodatečné rozšíření Odkaz první čepele pro Assassin’s Creed Odyssey, resp. jeho první dvě epizody, si u fanoušků nevedly zrovna nejlépe. Některým se „jen” líbily, jiným přišly jako nezajímavý výkřik do tmy, a to obzvlášť po povedených přídavcích pro minulý díl (Skrytí a Kletba faraonů), které působily, jako by si Ubisoft uvědomil, jak mají DLC vypadat.

Největším nedostatkem aktuálních rozšíření, i ještě nevydaného Osudu Atlantidy, je především epizodické vydávání, které mezi každou část násilně vsune přibližně šestitýdenní pauzu. Ta samozřejmě může vést k tomu, že je celý příběh expanze divně rozkouskovaný a ne tak úplně na sebe navazující. Ne-li vyloženě matoucí. Tak či onak jsme se před pár dny dočkali epizody poslední, a nám nezbývá nic jiného, než se na ní mrknout a společně s ní zhodnotit celý dodatečný příběh Odkazu první čepele. Jak si tedy první ze dvou dodatečných rozšíření vede v celé své kráse?

Datum vydání: 5. března 2019

Cena: 689 Kč (všechny tři epizody dohromady), případně jako součást Season Passu za 1099 Kč

Upozornění: článek (až na poslední část hodnotící celý přídavek) obsahuje spoilery z prvních dvou epizod!

Dost už těch kultů!

Třetí epizoda Odkazu první čepele samozřejmě navazuje na epizodu druhou a Alexios nebo Kassandra mají konečně normální, tichý, naprosto běžný život se svou rodinkou - Dariem a Neemou/Natakem a jejich synem Elpidiem. Chvíli to vypadá, že takhle to už zůstane. Netrvá ale dlouho a pozůstatky Řádu předků se rozhodnou Elpidia zmocnit. A vlastně v tom tak nějak spočívá základ i pointa celého příběhu třetí epizody s názvem Pokrevní linie. Honba za vaším synem. Zničení zbytku členů Řádu už je jenom takový bonus navíc.

Tahle cesta nás tentokrát zavede to Messénie, ale říct, že scénář i příběhové události třetí epizody jsou slabé, je slabé slovo samo o sobě. Všechno to prostě vyšumí do prázdna a snaha o nějaké důmyslnější rozhovory a dialogy o tom, že život Alexia/Kassandry nejsou vhodné pro výchovu dítěte a o co vlastně Řád usiluje, tomu nijak nepomůžou. Jinými slovy, ani pár hodin po dohrání třetí epizody si nemohu vybavit více než jeden, maximálně dva příběhové momenty, což je jednoduše řečeno tragické.

Třetí epizoda zkrátka od začátku do konce působí, jako by už vývojáři nevěděli, co tam sakra dát, aby to fakt ty tři epizody mělo. Tak to alespoň vyplnili nemastnou, neslanou a vodou nacucanou vatou. I konec jako takový, samotná závěrečná scéna, která se snaží propojit Assassin’s Creed Odyssey se zbytkem série, prostě působí jako taková poslední marná snaha všem odpůrcům říct, že v Ubisoftu stále znají historii universa své vlastní série a že stojí za to se o to širší universum zajímat. Čemuž je těžké věřit.

Nic z poslední části prostě nepůsobí, jako by dávalo za mák smysl, a to, co smysl dává, je prostě jen průměr, nad kterým člověk tak akorát mávne rukou. Epizodě Pokrevní linie zkrátka vůbec nepomohl fakt, že se zaměřuje více na ten vztah Kassandry/Alexia, Nataka/Neemy, Daria a Elpidia, než na minulost Daria a činy samotného Řádu předků. Nebýt toho, že to byli právě oni, kdo se Elpidia zmocnili, tak mohli být z příběhu vyškrtnuti a nic by se vlastně nezměnilo. A skutečnost, že se právě celé DLC oprostilo od prozkoumávání Dariovy postavy (což pro mě bylo v rámci první epizody to nejlepší), to zabila kompletně.

Generátor adrenalinu

Jak už ale u každé epizody bývá zvykem, kromě příběhu jsou k dispozici i nové předměty a schopnosti. Na rozdíl od příběhu, který považuji za s přehledem ten nejhorší, jsou hratelnostní novinky v tomto případě naopak ty nejlepší, jaké se v rámci dosavadních tří epizod objevily. Nová schopnost Běs pokrevní linie „rozpoutá sérii útoků”, která za každý úder generuje dílky adrenalinu. Jde v zásadě o schopnost, díky níž si můžete snadno, rychle a automaticky dobít většinu vašeho adrenalinu.

Díky této schopnosti se tak z vás stane opravdu nezastavitelný stroj na zabíjení. I další novinky jsou ale podobně užitečné. Fanouškům stealthu přijde vhod sada brnění Asasínský mistr, která zajistí, že schopnost Zmizení nepřátele otráví a nestojí žádný adrenalin. Hole Zlatý zvěstovatel zase může za to, že zásahy do hlavy doplní 1 % zdraví. A v neposlední řadě - můj oblíbenec - Meč králů. Ten má speciální efekt, že rychlost nabíjení kontaktního úderu (tzn. nabití silného úderu) je o 50 % rychlejší. V praxi tedy téměř okamžitá.

Odkaz prvního DLC

Dohromady působí Odkaz první čepele spíše jako takový nanejvýš průměrný pokus, který ty největší fanoušky série nebo hry nijak zvlášť nepřekvapí, ale nejspíš ani vyloženě neurazí. Jinými slovy prostě nijak nenadchne. Ostatním ale vůbec neuškodí těch 700 Kč, kterých kompletní rozšíření stojí, utratit za něco zajímavějšího nebo počkat, jak se vyvine druhý přídavek s názvem Osud Atlantidy, který by se snad mohl zabývat historií civilizace Isu. Pokud ale bude druhé DLC s universem Assassin's Creed jednat jako s hadrem na čistění školních záchodů, stejně jako to první, tak to potěš pánbůh…

Hodnocení Odkazu první čepele jako celku: 5/10