Bound by Flame - démonická zábava

Recenze z hraní PC verze

Bound by Flame je přesně jedna z těch her, která už na první pohled vypadá zajímavě a neotřele, ale kvůli nevýraznému a neznámému názvu na sebe rozhodně nestrhává takovou pozornost jako profláklá konkurence. O to víc ale nový výtvor studia Spiders dokazuje, že lze vytvořit zajímavé, zábavné a plnohodnotné RPG, aniž by muselo mít na obalu jméno jako Dragon Age, Dark Souls nebo Zaklínač.

S démonem v srdci

Hned první zajímavá věc je příběh. V Bound by Flame se ujmete člena frakce žoldáků Freeborn Blades (v češtině Svobodných čepelí), abyste byli vrženi do světa Vertiel a víru boje proti silám zla, tentokrát zastoupeného hordami nemrtvých Deadwalkerů a jejich pánů. Proto je třeba zformovat bojeschopný odpor a zlo přemoci. Na první pohled nepůsobí zápletka nijak zázračným dojmem, rozhodně ale dokáže zaujmout a motivovat a navíc se úspěšně vyhýbá výrazným žánrovým klišé. Jediný problém je, že je krátký. I s několika splněnými side-questy, na které je Bound by Flame poměrně bohaté, mi dohrání zabralo přesně 9 hodin. Což je v rámci RPG poměrně žalostný údaj. A to se prosím tvůrci chlubili herní dobou samotné příběhové linie okolo 30 hodin. Na to ale rozhodně zapomeňte, takže pokud hledáte trvanlivější zážitek, při hraní nesledujte jen hlavní questy a ve vlastním zájmu plňte co nejvíc vedlejších úkolů.

Délka naštěstí příběhu kdovíjak neubírá na kvalitě, už jenom díky největší přednosti celé zápletky. Váš hrdina je hned v úvodu vlivem jakéhosi rituálu posedlý démonem, kterému se ve vašem těle začne líbit a začne si ho tak trochu nárokovat. Sledovat vnitřní boj démona a hrdiny na pozadí globálního boje se zlem je určitě největší přednost příběhu, zvlášť když vývoj toho boje můžete do jisté míry diktovat podle sebe.

Jak už to tak bývá, v průběhu hraní vás čeká celá řada rozhodnutí, které více či méně ovlivní příběh (třeba kvůli smrti jednoho z hlavních charakterů) i vaší postavu. Je jen na vás, jestli se rozhodnete zůstat člověkem nebo necháte prostor démonovi, což má zaprvé vliv na činy a podobu vaší postavy. Z počátku hrdinovi začnou žhnout oči, změní se hlas a začne jí hořet rameno, později dojde k poněkud výraznějším změnám, před kterými by pravděpodobně vzal nohy na ramena i pekelný pán v podání Karla Heřmánka. Takže pokud už vás unavují romantičtí hrdinové v nablýskané zbroji a chcete mít v rukou raději pořádně "badass" charakter, chovající se občas jako pěkná svině, tady k tomu budete mít možnost. Možná proměna v démona se navíc hodí i kvůli faktu, že samotná tvorba postavy je dost omezená. Kromě jména si můžete zvolit jen účes, pohlaví a pevně dané rysy obličeje, což je zatraceně chudý výběr. Nepotřebuji editor jako v nějaké MMO hře, ale trochu víc voleb by určitě neuškodilo.

,,Sledovat vnitřní boj démona a hrdiny na pozadí globálního boje se zlem je největší přednost příběhu."

Nic pro třasořitky

Možná proměna v démona se může odrazit i během boje. Ten tvoří jednu z nejdůležitějších a také nejlepších složek Bound by Flame. K dispozici totiž máte tři třídy. Klasického válečníka, třímajícího obouruční zbraň, dále rangera, vynikajícího rychlostí pohybu a dvěma dýkami, a pyromancera, který plyne z ovládnutí démonem a umožňuje vám střílet firebally a využívat další ohnivé schopnosti.

Tentokrát si ale nemusíte mezi třídami jasně vybírat. Po celou dobu máte k dispozici všechny tři. Jinak řečeno, v jeden moment můžete po bojišti běhat s mečem, sem tam vystřelit nějakou tu ohnivou kouli, a pak stisknout klávesu V, aby váš hrdina vzal od pasu dvojici dýk a kompletně změnil přístup k boji (ať už rychlejšími pohyby, možností úskoku nebo stealth postupem). Opět je zcela na vás, co budete využívat přednostně a do čeho cpát zkušenostní body. Právě ve třídách se projeví démonická proměna. Zatímco při zachování lidské stránky vám půjde lépe od ruky stealth a další víceméně přízemní věci, proměna v démona vám umožní využívat obrovskou moc a magii. Všechny tři třídy mají navíc k dispozici rozsáhlé stromy šikovných schopností, takže možností, jak využít a zkombinovat přednosti jednotlivých tříd je spousta. Nemluvě o množství skillů nebo perků, které se neomezují na třídu.

Libovolná kombinace tří tříd tak dost okořeňuje jinak klasický boj. Ten v jádru nejvíc připomíná Zaklínače 2, kdy levým tlačítkem myši provedete rychlý výpad a pravým pomalejší a silnější útok, klávesa Q slouží k prolomení obrany protivníka nebo k úskoku a pod klávesovými zkratkami a ve speciálním menu máte po ruce nezbytné věci jako kouzla, lektvary na obnovu zdraví a many, nebo třeba pasti a kuši. I když ovládání na první pohled působí jako ušité na míru spíše gamepadu, i na myši a klávesnici se vše ovládá velmi snadno, což při boji zaručeně oceníte.

Stejně tak při něm nejvíc oceníte možnost přepínat třídy, protože nepřátel je hodně a někteří z nich se dost liší svým stylem. Vaši primární nepřátelé jsou sice nemyslící hordy nemrtvých, ale těm sekundují rychlí insektoidi, vznášející se tvorové připomínající kořeny, duchové zformovaní z kosterních pozůstatků nebo velké, tlusté a jedovaté potvory. Největší specialitou jsou zvrácené a velmi odolné konkubíny, které vypadají a chovají se jako kříženci prostitutky se zmutovaným oslem.

Ani ty hordy nemrtvých nejsou jednotvárné, jeden Deadwalker má k dispozici luk, další má pevný štít, jiný zase dlouhou čepel, která vám kromě zdraví ubírá i manu. Vždy tak musíte volit vhodnou strategii, a když čelíte rychlému nebo silnějšímu nepříteli, je často vhodnější přepnout na dýky a hezky trpělivě do nepřítele bodat a při protiútoku uskočit, než do něj bezhlavě mlátit mečem, abyste po dvou protiútocích, kterým kvůli velkému meči nemáte šanci uniknout, šli k zemi. Nepřátelé mají také mnohdy dost originální design, díky čemuž Bound by Flame vybočuje z řady generických fantasy výplodů. Některé nestvůry vypadají vážně působivě, a nemusí jít jen o zpravidla mohutné bosse.

,,Souboje jsou často dost těžké, což považuji za bod k dobru."

Síla osobnosti

Stojí za to zmínit, že souboje jsou často dost těžké, což považuji za bod k dobru. Pokud si nedáte pozor a bez přemýšlení skočíte mezi každou bandu nepřátel, na kterou narazíte, moc daleko se nedostanete, a to ani na jednoduchou obtížnost. Frustrace z těžkých bojů ale nehrozí, musíte akorát bojovat s rozmyslem a zkoušet jiné postupy a taktiky, a to jak při běžných potyčkách, tak v bossfightech, proti kterým nemohu říct ani popel. Obyčejně jsem na bossfighty v jakékoliv hře háklivý, stačí málo, aby mě naštvaly, ale tentokrát jsem na nich nedokázal najít nic špatného.

V boji nicméně nestojíte sami, téměř vždy máte možnost mít po boku nějakého kolegu, ať už jde o elfského lučištníka, sličnou čarodějku-léčitelku, další čarodějku, která má výstřih hlubší jak Grand kaňon, nebo povýšenou živou mrtvolu. V průběhu hry zkrátka potkáte hned několik potenciálních spolubojovníků, se kterými lze navíc budovat určité vztahy. Téměř každého společníka lze svést, ačkoliv jsem nezkoušel, jestli moje mužská postava dokáže svést elfa Rhelmara nebo válečníka Randvala. Většinou mě doprovázela ona sličná léčitelka Sybil nebo prsatice Edwen, kterým jsem přizpůsoboval i svůj boj i zájem ve zbytku hry, takže jsem se raději soustředil na hladší boj než na experimenty s homosexuálními vztahy. Nakonec se mi podařilo navázat vztah s Edwen, a i když nakonec nešlo o nic, co by viditelně měnilo následující průběh hry, přesto šlo o fajn oživení.

Společníci ale nejsou jediná možnost spásy během boje, neméně důležitá je, naprosto nečekaně, i vhodná výbava. V Bound by Flame narazíte na velké množství přilbic, hrudních plátů, rukavic, bot, mečů, seker, zkrátka všeho, co patří k ošacení řádného válečníka, což otevírá další možnosti přizpůsobení postavy. Většinu výbavy si totiž, za předpokladu vlastnictví vhodných surovin, můžete upravit a tím např. vašemu oblíbenému meči razantně zvýšit statistiky. Samozřejmostí je pak i možnost craftingu určitého vybavení, třeba pastí nebo lektvarů. Vše přitom probíhá docela jednoduše a přehledně přímo ve vašem inventáři, což je další vítaná změna oproti některým jiným RPG titulům.

Krásně nehostinné prostředí

Stěžovat si každopádně nemohu ani na prostředí. V průběhu hry se dostanete do rozličných lokalit, jmenovitě třeba hor, bažin, stok plných mrtvol nebo zasněženého průsmyku a trosek města, a musím říct, že i když lokace neoplývají kdovíjakou originalitou, byla zábava je zkoumat, likvidovat v nich nepřátele, plnit řadu side-questů nebo zakopávat o truhly, sudy a další zdroje dodatečného nákladu a surovin ve vašem inventáři. Každopádně nečekejte kdovíjak barevné a veselé prostory, atmosféra celé hry je velmi temná.

Škoda jen slabší grafiky, která je vidět především na různých materiálech v kombinaci s místy lehce přehnaným osvětlením. Jeden příklad za všechny je kámen na skalách nebo všudypřítomné dřevo, jež občas vypadají jako z plastu, a některé porosty, obzvlášť v korunách stromů, by si také zasloužily více péče. Vývojáři se často vykašlali na pořádné zpracování míst, kam si asi mysleli, že se hráč nepodívá, což byla chyba, jak poznáte hlavně v bažinách. V některých ohledech je tak vizuál hry dost vzdálený od toho, co lze vidět na oficiálních screenshotech a trailerech. Alespoň postavy vypadají rozumně, pokud nepočítám fakt, že občas dochází k nepřesné synchronizaci mluvy s pohyby úst. To je mimochodem jediný výrazný bug, na jaký jsem při hraní Bound by Flame narazil.

Na ozvučení si pak nelze moc stěžovat. Hudba je většinou nevýrazná, ale dobře zvýrazňuje atmosféru hry a při bossfightech dodává i trochu adrenalinu (hlavně v tom posledním). I dabing musím pochválit, zvlášť když si tvůrci nebrali servítky a tak vaše postava nejednou nadává jako dlaždič. Jediný problém vidím v tom, že se občas jinak podařené a mnohdy bohaté dialogy opakují, hlavně při konverzacích se spolubojovníkem, s nímž lze probírat změnu chování v boji. Občas jsem zkoušel různé přístupy a postupem času už bylo docela otravné, když můj hrdina oslovoval spolubojovníka pořád stejně a ten pořád stejně odpovídal. Nečekám desítky kombinací jednotlivých vět, alespoň trocha různých podob dialogů ve stejných situacích by v takové hře být měla.

Když má démon posvícení

Většinu vad na kráse Bound by Flame tak tvoří technická stránka hry. Připravte se zkrátka na to, že grafika vás nijak neoslní, opakující se dialogy se vám můžou snadno přejíst a pokud se vyžíváte v detailní tvorbě vzhledu postavy, tady narazíte. Hlavně se ale připravte, že samotná příběhová linie vám na nižší obtížnosti klidně zabere slabých 9 hodin, což sice neubližuje příběhu, ale hře samotné určitě ano. K tomu všemu by se teoreticky dal připočítat jako mínus fakt, že chybí pořádná třída mága, který by nabídl víc, než jen ohnivá kouzla. Ale to už je příliš individuální věc, osobně mi pyromancer a jeho ohnivé čáry bohatě stačily.

Každopádně by byla škoda odsoudit jinak skvělé RPG jen kvůli takovým chybám. A Bound by Flame skutečně skvělé je, ať už z hlediska obtížných, ale zábavných soubojů, variabilních nepřátel, atmosferického prostředí, množství výbavy a snadných možností její úpravy, temné atmosféry nebo slušného příběhu a možností používat všechny tři třídy naráz a proměnit se postupně v démona. Něco takového jinde zkrátka nezažijete a už jenom to berte jako vřelé doporučení, proč dát téhle hře šanci. Ať už jste v RPG žánru nováčkem nebo dobrodruhem ošlehaných větry mnoha fantasy světů, tady vás čeká povědomá, ale v mnoha směrech jedinečná a originální zábava. Osobně jsem se při hraní ani na chvíli nenudil a proměna v démona se všemi následky jen tak neomrzí.