Případná exkluzivita by mohla hrát zásadní roli při výběru konzole.
Začátkem letošního roku herním průmyslem otřásla zpráva o odkoupení vydavatelství Activision Blizzard Microsoftem za necelých 69 miliard dolarů. Největší videoherní obchod v historii aktuálně v jednotlivých zemích prověřují regulační úřady, které mají za úkol zjistit, zda v případě schválení akvizice nedojde k monopolizaci herního trhu.
Nyní se k nám dostávají zajímavé informace ze zákulisí samotného procesu. Na portálu Resetera se konkrétně objevily vyjádření předních technologických a herních společností ke zmíněné akvizici, které si vyžádaly regulační úřady v Brazílii. Jedná o společnosti Amazon, Apple, Bandai Namco, Google, Meta, Nuuvem, Riot Games Ubisoft, Warner Bros a Sony. Zatímco valná většina firem se k akvizici staví neutrálně a v zásadě s ní nemají problém, tak Sony ve svém vyjádření předkládá argumenty, pomocí kterých se snaží poukázat na to, že by v případě schválení akvizice k monopolnímu postavení Microsoftu minimálně v některých bodech dojít mohlo.
Své argumenty staví především na značce Call of Duty, která by měla po schválení obchodu Microsoftu rovněž připadnout. Zástupci Sony tvrdí, že si značka Call of Duty postupem let vytvořila v zásadě vlastní kategorii, které žádná z existujících značek nemůže konkurovat. Sony toto tvrzení dokládá počtem prodaných kusů jednotlivých dílů, dlouholetou fanouškovskou základnou, rozpočtem na vývoj nebo počtem vývojářům, kteří se na vývoji série podílejí.
„Tato značka se jako jediná videoherní série dostala mezi fanoušky do první desítky všech zábavních značek a zařadila se tak po bok takových IP, jako jsou Hvězdné války, Hra o trůny, Harry Potter a Pán prstenů.“
Zástupci společnosti dále dodávají, že popularita Call of Duty je tak velká, že by dokázala u koncových uživatelů ovlivnit jejich výběr při koupi herní konzole. Kromě série Call of Duty Sony upozorňuje rovněž na rostoucí popularitu Game Passu, jehož podíl na trhu předplatitelských služeb by se s přispěním Call of Duty a dalších značek mohl ještě výrazněji navýšit. Aktuálně má Game Pass v rámci herních předplatných podíl zhruba 60 – 70 %. V Brazílii to má být aktuálně v rámci PC trhu dokonce 70 – 80 %. Dle Sony by i přes značné investice trvalo několik let, než by vznikl důstojný konkurent této služby od Microsoftu.
Sony se tak zejména na případu Call of Duty a Game Pasu snaží poukázat na to, že by k určité monopolizaci trhu mohlo v případě schválení akvizice dojít. Uvidíme, na jakou stranu se nakonec regulační úřady postaví. Je nutné rovněž poznamenat, že pro Sony potažmo PlayStation by ztráta Call of Duty představovala kromě výše zmíněných problémů také značný výpadek příjmů, které společnost díky nasmlouvaným procentům z každé prodané kopie každoročně generuje.
