Včera jsem vám vypověděl, co všechno mě potkalo na počátku mé hrdinské cesty za slávou. Jak jsem porazil temný Ubisoftí server i jak jsem se utkal se…
Včera jsem vám vypověděl, co všechno mě potkalo na počátku mé hrdinské cesty za slávou. Jak jsem porazil temný Ubisoftí server i jak jsem se utkal se zlými šotky přepisujícími informační tabule. A co že nás čeká dnes? Tak předně jsem se konečně setkal s vévodou Slavou a hned jsme se vydali zapsat se do dějin Ashanu.
Hrdina v nebeské zbroji
Slava je rozhodně dobrák od kosti a démony likviduje jedna báseň. Určitě v něm pozoruju ohromný potencionál do budoucna. Sice momentálně zvládne jen mumlat nějaká šarlatánská zaklínadla a rány mečem rozdává spíše příležitostně. Ovšem v budoucnosti bude tento moudrý panovník určitě vládnout zkázonosnými kouzly a potkat jeho meč bych rozhodně nechtěl. Ale již nyní má jednu úžasnou vlastnost, a sice úchvatnou autoritou a nadáním strhnout davy.
No jak jinak vysvětlíte, že ho všichni ti mladí sedláci tak slepě následují do bitvy? Stačí, když jednou za týden přijede a noví rekruti již čekají ve dvojstupu. Ale abych ho zase nepřechválil. Sem tam jsem mu na bitevním poli musel trochu pomoci. Démonský hrdina, který stál proti nám, se totiž ukázal být až přehnaně vychytralý a chtělo to dát hned dvě hlavy do hromady.
Pohledný nepřítel
I přesto, že se jednalo o nepřítele na život a na smrt, museli jsme se oba podivit nad kouzlem jeho pěšáků. Tak zajímavé kreatury jsme již dlouho neviděli. Každý kousek je jiný. Tuhle na nás zaútočil dvouhlavý pes a jindy se nás zase pokoušela omámit proradná Sukuba. A že bychom si možná i příště dali říct.
Naštěstí jsme se ale v posledním okamžiku pochlapili a nepřítele zadupali do země, ale že jsme při tom utrpěli ztrát. Musím přiznat, že z koňského hřbetu to byl díky dynamickému pohledu někdy hodně smutný pohled.
Bitva jak má být
Z náruče smutku mně ovšem vždy dokáže vytrhnout nadšený Slava. Ten člověk je opravdu úžasný. Nejen, že vám povypráví o celé své rodině, ale navíc s ním vymetete snad všechna zákoutí království. A že je to kraj, jak se patří. Všude plno zeleně a zajímavých budov. Taky podzemí určitě stojí za návštěvu. Žádné hradní vinné sklepy to sice nejsou, ale pro dobrý souboj tam zase nikdy nejdete daleko. Navíc vždycky najdete nějaký zajímavý artefakt a to už za to stojí. No ne?
Ovšem nic z dnešních zážitků nemůže trumfnout dobývání nepřátelského hradu. Nemít katapult asi bychom se teď váleli někde pod drnem. Hradby padaly jedna báseň a naivní kopiníci se dobrovolně vrhli na smrt za naše zadky, pohodlně si hovící v koňských sedlech. No není ta válka svinstvo? Nehledě na to se nám ovšem podařilo hrad dobýt bez větších obtíží a jeho transformace na správnou víru byla opravdu úchvatná.
Tak zase zítra
Jak tedy můžete na vlastní oči číst, rozhodně se na své výpravě po Ashanu nenudím. Navíc se nyní chystám na již druhé dobrodružství po boku našeho mladého Slavy, takže o další zážitky určitě nebude v nejbližší době nouze.
Další obrázky z bety naleznete v galerii.
Daniel "WoLf-Cz" Kremser
