Nikdy jste Diablo nehráli, ale chystáte se na trojku? Pak je právě vám určen následující přehled věnující se prvním dvěma dílům.
Jsem již starý a mé putování je u konce. Nemohu však dopustit, aby se naše nejsilnější zbraň, a sice vědění rozplynulo v prach spolu se mnou. Pořád mně ještě zbývá vykonat poslední čin. Musím tebe válečníku, jednoho z mála, kteří skutečně prohlédli a dokáží se 15. května (Máj) postavit nové invazi zla, poučit o naší historii, z níž budeš moci na své cestě čerpat a možná díky prastarému vědění na tomto pergamenu zapsaném i přežiješ. Protože kdo nezná svou minulost, je odsouzen si ji zopakovat a věř, že by to zrovna nejmírumilovnější opakování nebylo.
Krvavá historie našeho pokolení se začala psát okolo roku 964, kdy se nelítostná válka nebeských a pekelných sil přenesla na lidské pokolení. Nadpřirozené síly nebyly schopny zvrátit misky sil na tu, či onu stranu a tak přišel souboj o tvora nejdůležitějšího, a sice člověka.
Každá strana samozřejmě zvolila své metody, a zatímco andělé nebes byli nemilosrdní a zásadoví, pekelníci útočili na nejpodlejší lidské touhy a vášně. Přišel jsem tehdy o mnoho skvělých přátel, kteří svou duši utopili v temné magii a krvavých rituálech. Naštěstí však záhy po startu války došlo ke zvratu, který naznačoval novou naději.
Temný úsvit
Tehdy to byla naděje, dnes již vím, že to bylo zpečetění našeho osudu. Válka mezi pekelnými silami znamenala oslabené pekelné legie a vedla až k vyhoštění tří nejvyšších pánů zla. Bohužel však k vyhoštění na tento svět.
Ani se neodvažuji domyslet, co by se s naším nicotným světem stalo, kdyby se neobjevil řád zvaný Horadrim, který se oslabené, avšak stále nebezpečné síle pekel postavil. Po lítém boji se léta páně roku 1009 a 1010 podařilo Baala a Mephista uvěznit do bájných kamenů duší.
První Diablo spatřilo světlo světa v roce 1996, jakožto hra kombinující RPG prvky, prozkoumávání rozličných dungeonů a hlavně zběsilý boj. Základní principy byly velice jednoduché a díky vychytanému soubojovému systému se nešlo od hry jen tak odtrhnout. K úspěchu přispěl také zajímavý, do temna laděný vizuál a fantastický soundtrack. V článku více popsaný příběh pak byl vyprávěn skrze famózní filmové sekvence a sem tam došlo i na nějaký ten rozhovor s NPC. |
Největším oříškem však byl samotný pán teroru mocný Diablo, který odolával až do dne, kdy jsem v kalendáři odškrtl rok 1019. Nad místem jeho posledního odpočinku pak byla vystavěna katedrála zpupných rozměrů a kámen duší, střežící to největší zlo, byl uzavřen v rozsáhlém labyrintu, z něhož již nikdy neměl pekelník vyjít. Mělo následovat období klidu, za něž Horadrim tak snaživě bojoval, ale osud tomu chtěl jinak!
Ta pokřivená a masochistická věc jménem osud nám přinesla pouze další bolest. Zemi ovládl ze severu přitáhnuvší urozený Leoric, který si ve jménu nového náboženství položil na hlavu korunu a ujal se vlády. Nutno však zapsat, že do dějin vstoupil jakožto moudrý a velkorysý panovník, který měl svůj lid vždy v lásce. Nakonec to však byl on, který znovu přivodil celému světu téměř zkázu.
Rodinná tragédie
Se svým dvorem se totiž usídli nedaleko města Tristram právě v té katedrále, kde odpočívala i Diablova duše v kamenu lapená. Temná síla po ožití katedrály vycítila svou šanci a skrze sny ovládla nebohého arcibiskupa Lazaruse, který celý bláhový a nad svým tělem nemající kontrolu kámen roztříštil a zhoubný nádor znovu vypustil na světlo světa.
Díky nečekanému úspěchu si nakonec Diablo vymezilo svůj vlastní žánr, který přežil i do dnešních dnů a všechny podobné hry jsou považovány za pouhý klon. Není tedy divu, že druhý díl na sebe nenechal dlouho čekat a v roce 2000 jsme se dočkali dalšího ďábelského nášupu. Diablo II byla ve všech směrech vylepšená jednička, která spíše věci inovovala, než že by vymýšlela nové. Přesto se znovu jednalo o ohromný úspěch a díky rozsáhlým možnostem přizpůsobení postavy a poctivé hratelnosti si hra v ničem nezadala s úspěchem prvního dílu. |
To by ještě možná nebyl tak hrozný problém, protože Diablo byl po dlouhém věznění sláb. Tento protřelý pekelník si však za svou oběť vybral samotného krále Leorica a neprodleně se skrze jeho moc jal uskutečňovat své plány. Ačkoli byl král muž vpravdě zásadový a vůli měl skutečně silnou, věčně odolávat nemohl!
Po čase tak po světě chodil panovník s chorou myslí, který se nebál zabíjet své odpůrce a stále více se uzavíral do sebe. Jeho šílenství nakonec vyvrcholilo odstartováním nesmyslné války a totálním zruinováním celého města.
Hrdinova oběť
Ani to však Diablovi nestačilo a poté co zjistil, že Leoricovu mysl ovládnout nedokáže, našel si oběť novou, mnohem nevinnější. Novým útočištěm pána teroru se stal Leoricův syn prince Albrecht. Skrze jeho nebohou dětskou mysl se konečně podařilo Diablovi dosáhnout svého a svět nás smrtelníků začaly zaplavovat stvůry z těch nejhorších nočních můr. Takzvaný úsvit zla započal a podařilo se jej porazit jen s vypětím všech lidských sil.
Nebýt kapitána Lachnadana a tajemného poutníka, pravděpodobně bych zde dnes nestál. Tito dva totiž dokázali zabít nejen Leorica, který zcela zešílel z žalu po ztraceném synu, ale dokonce i jeho znovu obživlou podobu, o níž se dnes vypráví jakožto o Skeleton Kingovi.
| O pouhý rok po vydání dvojky přišlo ještě její rozšíření s názvem Lord of Destruction, které rozvíjelo ne zrovna šťastně končící příběh dvojky. Přesto že herní principy byly pořád o tom samém, hra znovu uspěla a odstartovala dlouhé čekání na třetí díl. |
Naší spásou však nakonec byl neznámý poutník, jenž ze světa dokázal sprovodit Albrechta, nebo spíše Diabla. Tento čin však vyžadoval břemeno hrdinských rozměrů a poutník musel Diabla uvěznit ve svém vlastním těle. Takto skončila první kapitola souboje lidského pokolení s padlými pány zla. Ani zdaleka jsme však neskončili a svět měl záhy stanout ještě před větší hrozbou.
Lidská slabost
Poutníkův závazek se ukázal býti prokletím, které jej brzy přemohlo a stvořilo Diabla ještě prohnanějšího a úskočnějšího. V převlečení za obyčejného člověka se tato kreatura vydala osvobodit své bratry a nastolit tak konečnou vládu zla.
Zkázu nám skoro přivodil jakýsi Marius, který s Diablem převlečeným za obyčejného cestovatele dosáhl místa Baalova odpočinku a po menší bitvě, do níž zasáhl i archanděl Tyrael, skutečně došlo k Baalovu osvobození. Je až k nevíře, jak absurdní my lidé umíme být. Zatímco jedni jsou až naivně hloupí a skoro nás zničí, jiní v sobě mají odvahu celého pokolení.
Krutou pravdou je, že Baal nakonec našel svou ztracenou sílu a zatímco jeho bratři dávali do pořádku poměry v samotném pekle, on dokázal ohrozit podstatu celého bytí. Finální bitva se odehrála u kamene chránící celý svět. Právě ten Baal těsně před svou smrtí infikoval a nebýt nebeské ruky v podobě Tyraela, nelze ani domýšlet následky tohoto činu. Pekelníci klidně mohli ovládnout celou Sanctuary!
Nová naděje
Tak se však nestalo a je na tobě můj milý poutníku, abys uctil památku bojovníků časů minulých a uspěl. Náš svět je nyní bez ochrany a jak praví proroctví, padající hvězda přináší i prastaré zlo, které je silnější než kdy předtím, Některé kameny byly zničeny, avšak jiné stále někde přebývají a čekají na tvé zjevení. Nyní je to na tobě, nezklam mě! Diablo se vrací a ty jej musíš zastavit!
