Diablo III - dojmy z bety

Ač to přiznávám tuze nerad, něco se opravdu děje a ten konec světa už přeci jen nebude tak úplně daleko! Vždyť nám hráčům pomalu ale jistě mizí i ta poslední jistota v životě. Nevydatelné Diablo III má nejen "finální" datum vydání ale dokonce si ho již mohli všichni hráči vyzkoušet v takřka hotovém stavu prostřednictvím bety.

Ta sice dala nahlédnout do blizzardovské kuchyně jen pramálo, ale i to stačí na první názory a úsudky. Ostatně z mnohých koutů pořád slýcháváme, že třetí Diablo doplatí na svůj tuze problematický vývoj a očekávání jsou až příliš vysoká, tak je vcelku na místě zjistit, co je na tom pravdy.

Oldschool klenot

Rovnou na začátek říkám, že druhý příchod Duka se rozhodně nekoná! Problematický a zdlouhavý vývoj není na hře takřka poznat a v podstatě ani nevím co chválit dříve. Na první pohled rozhodně musí každého uchvátit grafika, která tak trošku klame tělem.

Zpočátku sice nové Diablo vypadá jako jeho předchůdci a možná si i budete myslet, že jsme se dočkali pouze nových textur. Opak je ale pravdou. Diablo 3 je zbrusu novou hrou, která si dokáže během pár minut vybudovat neopakovatelnou atmosféru, a nepochybuji o tom, že se vám zalíbí stejně jako mně.

Mistrům z Blizzardu se opět podařil husarský kousek a i přes svou izometrickou kameru se může Diablo 3 řadit mezi grafickou špičku současných her. Náhodně generované kobky používají ohromné množství objektů a systém hravě vytváří uvěřitelné a architektonicky bohaté lokace, na které je radost pohledět. Spletité chodby plné zákrut, slepých ramen a všemožných schodišť nově dostaly vlastní osobnost a sám jsem se orientoval mnohem lépe, než tomu bylo kdysi.

Grafika je velice pěkná a kombinace zničitelného prostředí a výborných barevných kombinací hru řadí mezi absolutní špičku!

Hodně pak dělají drobné detaily, které výsledný dojem skvěle dotahují. Nespočet zničitelných objektů vám mnohdy vykouzlí úsměv na tváři, a jelikož jsou lokace poměrně statické, dodávají zničitelné objekty potřebnou dynamiku. Takové ničení náhrobků na hřbitově je přitom i slušná zábava, za níž získáte nějakou tu hrst zkušeností.

Ty pak samozřejmě vyměníte za nějaké ty abilitky, které v grafickém návrhu také mají své místo. Zatímco okolní prostředí je spíše temnějšího rázů, spelly a skilly hrají všemi barvami a společně s pár ikonickými a barevnými místy v samotném prostředí hru tím správným způsobem oživují.

V osidlech mainstreamu

Schopnosti tady ale nejsou pouze na okrasu. Diablo přece vždycky bylo a také vždycky bude pořádný klik fest, při němž zabijete neuvěřitelné množství všemožných potvor. Těch je už v betě dostatek a lákají na ohromnou rozmanitost světa Sanctuary. Kromě obyčejných kostlivců a nemrtvých se dočkáte i trošku tužších strážců hrobek se schopností teleportace a někdy umí potrápit i vybuchující nafouknuté potvory trošku větších rozměrů.

Obecně ale platí, že síla nepřátel je především v jejich počtu. AI v podobné hře ani nemá moc cenu řešit. Zato obtížnost už je jiná káva. Není žádným tajemstvím, že se v Blizzardu přiklonili trošku více k mainstreamu a právě na obtížnosti jde tento fakt vidět asi nejvíce.

Hratelnost trošku slevila ze svých nároků a hra je nyní otevřena i úplným začátečníkům, kteří by neměli mít nejmenší problém se do Diabla dostat.

Během bety byla přístupna pouze obtížnost normal, ale dokonce i já bych ji klasifikoval spíše jako easy. I pro naprostého nooba jako jsem já nebyl žádný problém betu projít bez jediné smrti. Potionů je vždy dostatek a jak už jsem řekl, nepřátelé jsou nebezpeční hlavně ve velkém množství, kterého však dosahují jen výjimečně.

Začínám tak mít v tomto ohledu trošičku obavy. Vyšší obtížnosti se totiž budou odemykat až po dohrání na nižší level. Zůstává tak otázkou, jestli se z Diabla po čase nestane tak trošku moc lehká nuda. Snad je tedy lehkost bety způsobena tím, že obsahuje pouze část první kapitoly, která slouží jakožto tutoriál.

Postupný vývoj

Naštěstí nejsou všechny ústupky širšímu publiku tak nešťastné. Třeba takový přepracovaný systém levelování postavy mě vyloženě chytl. Nově už nemusíte přidávat body k jednotlivým atributům sami, ale hra to dělá za vás. Hráč tak dostává poměrně vyrovnanou postavu a nenastávají nepříjemné chvíle, kdy jste si něco špatně vymaxovali a hra pro vás pak byla nehratelná.

Změny se pak dočkaly i jednotlivé spelly. Zatímco kdysi se všechny schopnosti hezky mezi sebou kamarádily, nyní již jedou na vlastní triko a dokonce se ani sami nevyvíjejí. Jejich sílu lze zvýšit pouze přidáním run. Postupné odemykání jednotlivých schopností se vzrůstajícím levelem je pak příjemně přehledné a dle mého i dostatečně kompromisní aby nepobuřovaly hardcore zastánce starších dílů.

Nákupy a nikdy nekončící hledání

Tím hlavním co ze začátku hraje prim je stejně pořád loot a neskutečné množství všemožných předmětů. Bez pořádného meče, kuše nebo magické hole se skutečně neobejde vůbec žádná postava a tak jsem byl nakonec vlastně i velice rád, že drop předmětů je téměř beze změny. Díky Magic Findu máte pouze větší šanci nalézt magické předměty, ale to je tak asi všechno.

Looting se vrací téměř beze změny a znovu je hlavním zdrojem zbraní nebo brnění. Oproti tomu s goldy je to trošku horší.

Trošku nelibě jsem naopak nesl snížený zisk zlata. Díky poměrně malému množství zlata padá nějaké akčnější nakupování u obchodníků, ve většině případů se musíte spoléhat pouze na loot. S tím se pak nese i krapet obtížnější crafting na vyšším levelu. Řemeslníka přeci jen musíte čas od času také trošku potrénovat.

Pořád se ale ještě můžete obrátit na veřejnou aukci předmětů, které však momentálně pořád ještě není ve své finální podobě a funguje velice polopaticky. Již nyní celý systém aukce docela kazí sami hráči a moc si nedovedu představit jeho funkčnost v plné verzi. Nakupování za doláče nebo za poměrně nedostatkové goldy zní sice hezky, ale mou důvěru po praktických zkušenostech zatím nemá.

Vracející se král

Nakonec zaslouží beta pochvalu i za fakt, že nabídla náhled na všechny hratelné postavy. Osobně jsem vyzkoušel Demon Huntera, Monka a Wizarda. Každý má jiný herní styl a bude vyhovovat jinému hráči. Dokořán se tak otevírají dveře k multiplayeru, který dává ohromný prostor kooperaci a vzájemnému doplňování jednotlivých schopností rozdílných postav.

Celkově se k nám dostává staré dobré Diablo, které nejen skvěle vypadá, ale také se skvěle hraje a do skvělé pařby našich mladých let rozhodně nemá příliš daleko. Skvělá optimalizace jde ruku v ruce s famózní grafikou a lehce mainstreamovější hratelnost rozhodně nezkazila feeling starých časů. Všechny klony se jednoduše mohou jít schovat, protože král se vrací a již nyní zanechává výborný dojem.