Dojmy z dema: InFamous 2 - nekorunovaný král elektrických živlů
Blogy čtenářů Článek Dojmy z dema: InFamous 2 - nekorunovaný král elektrických živlů

Dojmy z dema: InFamous 2 - nekorunovaný král elektrických živlů

Anonymní

Anonymní

Jak to už u většiny sequelů bývá, fanouškovská základna se i u pokračování TPS Sanbox akce InFamous dělí na dva tábory. První věhlasně oslavuje hru…

Reklama

Jak to už u většiny sequelů bývá, fanouškovská základna se i u pokračování TPS Sanbox akce InFamous dělí na dva tábory. První věhlasně oslavuje hru jakožto špičku současného léta (zdravím RUDYho!), druhý ji naopak zatracuje do nehlubších míst Mariánského příkopu. Moje maličkost se zřejmě zdála býti členem oddílu prvního, ale ve skutečnosti jsem se pokoušel skrýt zármutek nad ztrátou Empire City. Kromě toho, že do mě již zmiňovaný subjekt neustále hučel, aby mne rodina převezla na urgentní příjem nejbližší nemocnice, na mě také neuvěřitelně dolíhaly choutky ozkoušet hru na vlastní pěst, za pomocí dema. A teprve to mi otevřelo oči.

 

POZOR! SPOILER ALERT! Bylo mi řečeno, že některé hráče může pobudit i jednoduchý popis demoverze, a tak bych ony hříšníky rád varoval. Dejte si pozor na zachování zážitku, ohlídjete si své trávící orgány a při odchodu nám předejte vaše šrajtofle.

 

I know, who Kessler is!

 

Hned ze začátku bych měl asi zmínit, že jsem demoverzi prvního dílu nezkoušel a tudíž nejsem přesně obeznámen s tím, jakým stylem se odvíjela. Nicméně, je to vedlejší fakt. Hlavní je samozřejmě ten, že jsem první díl hrál a k platinové trofeji neměl daleko (možná ve svém snažení budu i pokračovat). Na druhý díl jsem se původně neskutečně těšil - koneckonců, v mém starším preview jsem to hodněkrát zmiňoval. Pak na mne však začala dopadat taková šeredná vlastnost - nedokážu jí popsat, ale stává se mi to jen u vydání sequelů. Mám vždy pocit, že druhý díl bude jiný, než první. To stereotypní Empire City, nulový počet in-game filmečků, všude-přítomní Reapeři a Dust-mani, to všechno mělo svoje kouzlo. Kouzlo, které se ve dvojce bude hladat hodně těžko a na otázku, zda-li to je dobře, či nikoliv, jsem marně hledal odpověď.

 

 

Rozhodně jsem si nemyslel, že dvojka bude špatným titulem. Ba naopak. Všechny gameplaye a trailery působily vskutku parádně. K další dimenzi dopomáhly vcelku kladné ohlasy, které jako-by se mi vysmívaly do hlupáků, že jsem ještě nepředobjednal. Měl jsem dostatek důvodů se jim prostě postavit zády a našetřené finance investovat do jiného titulu. Na druhou stranu, totožná váhání jsem zažíval i u druhého LittleBigPlanet nebo novější verze Hot Pursuit. Mohl jsem se mýlit znova.

Just a guy delivering packages...

 

Celé znovu-obnovení mého zájmo začalo, vcelku potichounčku, opětovné spuštění PS Store. Byl jsem za to jako správný konzolista samozřejmě rád, ale úplně jsem přehlídl informaci, že do vod stahovatelného obsahu zamíří právě demo InFamous 2. Nevědomý tohoto faktu jsem si tedy zapnul mašinu, rutině prolistoval seznam přátel a hle! RUDY hraje demo InFamous 2. Po pár mých nevěrícných poznámkách mne o jeho volné stažitelnosti dodatečně informoval, a já bez váhání digitální obchod zapínal a dychtivě stahoval složku, která mi měla vyvrátit můj měsíce přetrvávající názor. Donwloading celkem ovlivnila velikost souboru pohybující se okolo půl třetího gigabajtu, jelikož kombinace... rychlosti internetu mého dodavatele a vzdálenost routeru od PS3 mi nedovolila stahovat rychleji, než 0,3 MB/s. Přičtěte si k tomu občasné záseky a na 6 prázdných hodin máte zaděláno. Začtený do nejmenované Bllizardovské ságy jsem to přetrval (ostatně, co jiného mi zbývalo) a pak demo, seslané jako čistý blesk z nebe, konečně spustil. Div jsem nezačal slintat.

 

Alive, but changed

 

První, takový nepatrný detail, který však nikdo nemůže přehlédnout, je loading screen. Potěšilo mne, že se od prvního dílu vůbec nezměnil, kromě přídavku druhé číslovky v chronologii do loga. Inovační změny začaly již u komiksového stylu vyprávění příběhu, který se zdá mnohem živější, než v předchozím díle. Tvůrci si patrně pohráli s pohybem jednotlivých objektů, stínování i 3D efektu - tahle trojka dělá i z pradávných otraváků dílu prvného příjemné uklidnění akčních pasáží v díle druhém. Po rekapitulaci událostí v předchůdci (můžu si dovolit jen velmi rychlé shrnutí - vy, výbuch, koule, elektrika, metat blesky, divný týpci, vaše dvojče, vražda vašeho dvojčete, odhlaení pravdy, entita + kontrakt na ni) se konečně dostáváme k in-game filmečkům, které mnohem víc připomínají práci studií zodpovědných za God of War nebo, a hlavně, Uncharted.

 

 

Nejenom, že to působí strašně hezky, ale je to velký pokrok od předchůdce. Cole se tehdy zmohl možná tak na oprášení své kombinézy nebo postoje se založeými horními končetinami, ale tady? Je natolik pohyblivý, že už jen pohled na jeho evoluci mi způsobuje na tváři úšklebek. Toto první renderované dílko ukazuje připlutí do vašeho nového bydliště, New Marias (jehož výslovnost je na přelámání jazyku). Spolu s věrným kamarádem Zekem, který si ani porpvé v demu neodpustí nějakou tu lechtivou hlášku se potkáváme s úplně novou osobou, Lucy Kuo. Tato agentka, která je sběhlá na problematiku The Beast (entita, která je Coleovým úhlavním nepřítelem), si Cola svými způsoby najde a donutí ho ke spolupráci. V New Marias hledají přítele Kuo, doktore Wolfa (ano, lidi, ha-ha-ha), který dříve spolupracoval s Kesslerem (alias vaším dvojčetem z budoucnosti) a má k dispozici jisté technologie, které by pomohly ukojit Colovu pomstichtivost.

 

 

Aye Aye, Super Spy!

 

Po skončení kratšího intra se konečně dostáváme ke gameplayové složce. Z přístavu máme Lucy sledovat někam k tajemnému doktorovi, ale vlastně to nemusíte vůbec dělat. Poslal jsem jí do patřičných míst a na otevřenou vodní plochu si chtěl vyzkoušet zkrášlené elektrické schopnosti. Pak zjisitl, že nejsou jenom zkrášlené, ale minimálně dvakrát tak mocnější a efektivnější. Ze stereotypního Electric Boltu se stal nabušený kulomet vysílající jednu elektickou nerovnost za druhou, z granátů jaké-si kapesní napalmové nálože a o síle schopnosti připomínající elektrickou bazuku ani nemluvě. Bohužel, náš frajer i pár schopností ztratil, ale neznamená to, že by se v plné hře zpětně nemohli oběvit. Po opakování popisované činosti asi sedmnáctkrát za sebou jsem dospěl k názoru, že pokusných terčů již bylo dost, a že budu sledovat Kuo, s nadějí v srdci na zcela náhodné vyvráždění pár seti záporáků. V New Marias takoví prostě museli být.

 

 

A jak jsem chtěl, tak se i stalo. Po vyprášení řad popelářů a červeno-kapucových dealerů drog v prvním díle jsem se pustil do zcela nové společnosti, která si s naším hrdinou bude brát servítky nejméně - Militia. Taková slátaninka české politické scény, znáte to - neuznávají všechny, co mají nějaké schopnosti, ale oni sami je mít můžou. Colovy pořádně šlapou na paty, a tak není divu, že se jim rozhodne postavit. Když jsem tak metal blesky a všímal si perfektně provedeného zničitelného prostředí, vzpomněl jsem si, že mám na zádech takovou zvláštní vidličku, která byla zatím nevyužitá. Tak jsem tedy zmáčknul tlačítko používané pro melee útoky a hle! Ono to funguje jako blesky stejně dobře, a vypadá ještě líp! Útočení za pomocí The Amp je horkou inovací, která dává sohbojům na blízko zcela nový rozměr a neuvěřitelně cool jsou zpomalené záběry dokončení komb, na které je vážně radost se dívat. Jen si počkejte na vydání hry - Youtube bude plný videí popisujících tuhle parádičku.

 

 

Pár minutek jsem ještě Kuo sledoval, a předváděl jí neuvěřitelnou sílu mých Shock Wavů a epičnost Statics Thrusterů, až ona nakonec nemohla dál a přešlo se k velmi zábavnému prvku hry - parkouru. Vyskákat na budovy je daleko snadnější, a opět zábavnější, než jak tomu bylo v minulém díle - a aby to bylo ještě lehčí, přidali chytří páni z Sucker Punch i speciální tyče nabité elektřinou pro obzvláště rychlé výstupy do horních pater budov. Zkrátka a dobře, po pár seti dalších mrtvolách vojáků řad Militia pohybujících se na budovách jsem se dostal k tomu, co chtěl Wolf najít, tedy divné zářící kusy hornin. Při pokusu o kontakt s ním však jeho laboratoř, plus mínus explodovala, a nezbývá nic jiného, než přiklusat na pomoc. Po absolvování překážkové dráhy mezi mrakodrapy se dostáváte k zmíněnému panu doktorovi, který při pohledu na vás neuvěřitelně vzpomíná na Kesslera, a jako uvítací dar vám předává na hlídání pravý opak Ray Spheru (koule, která v prnvím díle dala Colovy schopnosti) - schopnosti vysává. Správně má být použita při boji s The Beast, ale dá se dost dobře očkávat nějaké omylné aplikace předem.

 

 

Nakonec se ukáže, že záhadná hornina je doslova baterií pro tento obrácený Ray Sphere, ale že se dá použít i pro posílení sil nejbližšího nad-člověka. Cole zrudne, následně se usměje, pokusí se rozlomit svou elektrickou silou onu horninu a najednou bum! Zažívá šok, podobný epileptickému, a kácí se zemi. Probouzí se až za přítomnosti Zeka, a to když zjišťuje rozsah svých nových schopností - zvednout pouhou myslí železné předměty (auta, popelnice, značky, kole, hydranty...) a vyhodit je požadovaným směrem. Tím začíná opravdová honba za tímto šutrem, který dostává název Blast Core.

 

That old guy slliped you a roofy?

 

Vlastně bylo záměrem kompletně popisovat první, a vlastně jedinou příběhovou misi. Demo jich sice obsahuje víc, ale jsou to jenom 3 - navíc vedlejší. Co je však trochu zajímavější, a o čem by stálo se rozepsat, je město. Mezníky, které představují přechody k dalším misím, lze vyplnit prohlídkou toho otevřeného plácku. Taky že jsem tak učinil, a na mapu města koukal s opravdu vytřeštěnou pusou. Sice zabírá velmi podobnou plochu, jako Empire City, ale možností nabízí tak 216x víc. Interakce s prostředím se změnila k nepředstavení, stereotyp ulic vymizel a někdy jsem u různorodosti města vzpomínal na svaté San Andreas. Ani karma nebude hrát druhé housle, právě naopak. Páni ze Sucker Punch na to nezapoměli, a dvakrát v demu našeho kliďase X záporáka prohodili. Největší projev se asi dá znát na schopnostech - zatímco kliďas je stvořený jako zabíjecí mašina pro všechno, co by mohlo ohrožovat drahocený lid, záporák má dostek materiálů pro hromadné ničení čehokoliv, co se mu zamane. Všechny složky se vzájemně kompenzují, a v plné hře bychom se měli dočkat i jisté varialibitě mezi upgradem sil. Do dema se to, bohužel, jaksi nedostalo.

 

 

Inu, zbylé tří misé nám představují v plné polní Militiu proti mutantům, na které vás upozornila zcela náhodná kolemjdoucí, a která vám pověřila za úkol je zlikvidovat. Po této vážně útrpné bitvě (z jejich strany, samozřejmě) vás čeká ještě útrpnější snaha o zachránění jisté holčiny, které zajímá hlavně nalezení jejího strýčka. Nalezneme ho, vykoukne rádoby boss, zabijeme ho, mission over. Šťastné kolečko uzavírá mise pro záchranu lékařských potřeb, kde se nám v celé své parádě představuje elektrické tornádo. A věřte mi, používá se líp, než vypadá.

 

The demon of Empire City

 

A co že jsme z dema InFamous vyšťourali? Rozhodně ochutnávku propracovaných in-game cutscén a jistou inovaci v komiksových úryvcích. Neuvěřitelně chytlavý a vypyplaný gameplay, s upravenými silami a do jisté míry i konečně zničitelného prostředí. Rozsáhlejšího města, které už není tolik stereotypní, a které reprezentuje i jistou interakci. Skvělého soundtracku, který si sice nějaké ty šrámy z prvního dílu odnesl, avšak zážitkově je někde úplně jinde. Kvalitního dabingu, obzvláště u Zeka, a perfektní grafiky, co se cut-scén i celého města týče. Může se to zdát jako výčet z recenze, ale já popsal pouze zlomek toho, co by se mělo v plné verzi objevit. Jakožto fanoušek stylu Create & Share jsem neskutečně zvědavý na editor misí, samozřejmě i se spekulovaným multiplayerem (to mi nevyslepičil nikdo jiný, než opět RUDY). Snad se dočkáme i uzavření dějové linky, ale pokud ne, vadit mi to nebude. Sucker Punch má více, než dobře našlápnuto k vytvoření nového herního univerza, se základnou fanoušků vodících už od prvního dílu. Evoluční skok v InFamous 2 lze srovnovávat s prvním dvoumi díly Assassin's Creed nebo Mass Effectu - oproti předchůdci představující odfláknutou omalovánku je tohle Mona Lisa. Demovrze mi shodila všechny v uvozovkách názory, že druhý InFamous bude propadák - když už, tak nejlepší konzolová hra roku 2011 a vzhledem k tomu, že si hru již vzalo na paškál IGN a ohodnotilo jí solidní známkou 9/10 s dodatkem, že jde o jednu z nejlepších her na PS3, nebál bych se vsadit pár šupů pro jeho kandidaturu v Hrách roku 2011. A nejenom kandidaturu, ono by to mohlo i vyhrát - proto vyzývám všechny hráče, kteří již v profilu hry InFamous 2 jej hodnotili známkou menší než 10/10. Prosím, učiňte tak ihned. Alespoň demo se na takovou známku vážně povedlo.

 

I love this town!

 

Zatímco zastánci počítačů musí utřít slzu (CHÁ-CHÁ!), konzolisté věrní Sony, okamžitě napochodujte do PS Store! V životě jsem nezažil ochutnávku ze hry, která by mě tak navnadila ke koupi - demo této elektrické akce vás chytí, nepustí, a vy si ho zopakujete klidně šestkrát. Jakožto první, přímo hráči ukazuje vskutku radikální změny oproti prvnímu dílu, alespoň co se atmosféry, soundtracku, grafiky, pohybů, fyziky... ale vůbec, co se VŠEHO týče. Kdo tak již učinil, klusejte do Gameleadru, kde máte stále šanci hru předobjednat - později respektivě koupit. Dám svou hlavu i s anténkou za to, že litovat rozhodně nebudete.

Reklama
Reklama

Uživatelský článek

Uživatelský článek se řídí pravidly webu. Obsah vytvořený nebo nahraný uživateli v žádném případě nevyjadřuje názor provozovatele. Za obsah stránek vytvořený nebo nahraný návštěvníky neneseme žádnou odpovědnost.

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam Discord Discord
Reklama
Reklama