Horor téhle sérii sluší.
Herní žánr "metroidvanie" nedostal svůj název podle této herní série jen tak pro nic za nic. Původní hry byly křišťálovou esencí fascinujících a zábavných mimozemských bludišť, které jste museli procházet systematicky a pomocí nově získávaných nástrojů se vracet na místa, kam jste předtím nedosáhli. Pro znalce historie tedy není žádným překvapením, že se hra vrátila ke své 2D podobě. Tím největším rozdílem nejnovějšího dílu je citelné přitlačení na strašidelnost, kterou kromě záludných mimozemských labyrintů plných monster představují především prakticky nezničitelní "lovečtí" roboti.
Zatímco zbytek hry je velmi podobný klasickým dílům (některé záběry nebo monstra téměř fungují jako moderní remake legendárních pasáží z původních her), nezničitelní roboti E.M.M.I. jsou novinka, která zásadním způsobem mění tempo a atmosféru hry. Jejich přítomnost v lokaci je natolik zásadní, že se změní barevná paleta celé hry (pomocí speciálního filtru), jakmile jsou vám nablízku. O nástupu strašidelné hudby nemluvě.
I když časem získáte určité nástroje pro snadnější únik (jako je například časově omezená neviditelnost za cenu ztráty mobility), pořád se vám budou ježit vlasy, když se k vám jeden z těchto loveckých "terminátor" strojů přiblíží. Pokud vás zpozorují, během honičky s vámi jsou velmi agilní a cizí jim není ani nadbíhání oklikou. Je to vysoce adrenalinová hra kočky s myší, připomínající třeba Mistra X nebo Nemesis ze série Resident Evil. Celé je to tím drsnější, že se E.M.M.I. učí z každého setkání s vámi a postupně nasazují nové triky do svého repertoáru taktik, pohybů a pastí.
Kromě jedinečného zážitku z nezastavitelných nepřátel je samozřejmě skvělý pocit vrátit se zpět do melancholicky okouzlujícího vesmíru série, podpořeného moderním zpracováním včetně velmi stylové variace na oblíbenou elektronickou hudbu (ačkoliv má díky hororovým podtónům poněkud méně libozvučný náboj). Samus disponuje všemi vašimi oblíbenými triky z minulých her, ačkoliv si je po úvodní havárii a střetu budete muset samozřejmě zase jeden po druhém najít a vybojovat. Díky moderní grafice je hra fascinujícím křížencem klasických 2D her s výpravou a atmosférou modernější Prime série.
Jako určitý návrat ke kořenům ale hra přináší také poměrně ostrou obtížnost ze staré školy, takže očekávejte nějaké ty záseky díky nenápadným zbouratelným zdím a podobným trikům, nemluvě o tom že jakmile odemknete více biomů planety, budete mít docela práci udržet si v tom propojeném labyrintu přehled, kudy dál. Naštěstí je k dispozici parádní nová funkce, kterou si můžete nechat na mapě zvýraznit překážky určitého druhu (takže jakmile najdete zbraň nebo nástroj pro jejich překonání, necháte si vysvítit, kde všude ji můžete použít). Nechybí ani možnost ručně umístit na mapu vaše značky.
Obtížnost si sice nemůžete nijak nastavit, ale tradičně ji lze ovlivnit tím, jak moc se soustředíte na sbírání extra životů či munice, než se pustíte do jednoho z parádních bossů. Ti se často ani nevlezou na obrazovku a vždy nabídnou během souboje několik fází, takže jsou to vlastně taková zábavná akční puzzle (někdy i doslova). Trochu oříšek je ovládání, jelikož u mnoha věcí musíte kombinovat více tlačítek způsobem, který nemusí být úplně jednoduchý. I z toho důvodu jsem hrál především pomocí Pro ovladače, který je přeci jen ergonomicky příjemnější. Hra skvěle vypadá (obzvláště dynamické nasvícení, odlesky a tekutiny) a běží pro Switch nezvykle v 60 snímcích za vteřinu - ačkoliv při nejdivočejší akci nebo rychlém probíhání již známou pasáží může dojít k nějakému tomu poklesu.
Jsem velmi vděčný Nintendu i jeho českému zastoupení, že nám svoji nejdůležitější letošní hru svěřili do redakce ještě před jejím vydáním, nicméně nebylo to zas až tak dlouho dopředu, abych stihl tuhle rozsáhlou a náročnou výpravu dovést do konce. Recenzi tedy čekejte za pár dní, nicméně pokud jste fanoušky série, stejně nemáte co řešit: nový Metroid je událost, kterou nemůžete vynechat. Pokud se sérií ještě zkušenosti nemáte a láká vás stylový sci-fi horor či prozkoumávání a akce ve stylu Hollow Knight či Ori, lze hru také doporučit. Po prvních desítkách hodin je mi jasné, že tahle vesmírná výprava se opět povedla a jediná otázka tak zůstává, kde se po dohrání usadí v pomyslném žebříčku této vynikající série.
