Skvělé postavy, silný příběh a divoký bojový systém.
Je to věc, která není při recenzování běžná. Recenze se většinou píší v docela šibeničních termínech, kdy navíc autor nemá jistotu, jak moc je hra ještě dlouhá nebo těžká, zda se někde nezasekne a tak dál. Proto je poměrně běžný přístup snažit se projít hrou pokud možno bez zbytečného zdržování. Jednou za čas se ale objeví titul, který mne chytne natolik, že si nemohu pomoct a musím i během recenzování splnit všechny vedlejší úkoly, prošmejdit každý kout, sesbírat všechny collectibles a vymaxovat všechny vztahy s postavami v partě. Jednoduše proto, že si hru tak moc užívám a nechci přijít ani o kousek z ní. Přesně to se mi stalo u Scarlet Nexus a proto vám dnes ještě nemohu nabídnout plnohodnotnou recenzi, protože nejsem na konci hry. Mám ale za sebou pár skvělých desítek hodin a tady jsou moje dojmy z nich.
Epické válečné drama
V blízké budoucnosti svět drasticky změnily dvě skutečnosti. Tou první je příchod "Extinction Belt" fenoménu, který vytvořil jakýsi obal kolem Země a pravidelně z něj "prší" děsivá biomechanická monstra, přezdívaná "Others". Druhou zásadní změnou byl objev, že se část lidí začala rodit s unikátní chemikálií v mozku, umožňující využívání pestré škály paranormálních schopností (každý člověk má jen jednu, ale lze je dobře kombinovat v týmu). Právě tito lidé jsou rekrutováni do speciálních jednotek pro boj s monstry, přezdívaných OSF (Other Suppresion Force). Zároveň jsou jim podávány genetické koktejly proti stárnutí, protože s věkem tyto schopnosti slábnou.
Do příběhu vstupujete v roli jednoho z dvou mladých bojovníků, čerstvě rekrutovaných do OSF: Yuito Sumeragi je srdečným a dobrovolným rekrutem z prominentní rodiny, zatímco uzavřená ale velmi schopná Kasane Randall byla vybrána na základě povinných testů. První hodiny hry vám nepochybně připomenou klasiky typu Evangelion nebo Fire Emblem, jelikož sledujete první mise rekrutů a budování vztahů mezi nimi, ale také s jejich mentory a veliteli. Trochu jsem se v téhle fázi bál, že takto bude fungovat celá hra - prostě jako seriál "školních" dobrodružství z vojenského prostředí. Naštěstí ale příběh projde pořádnou porcí drastických zvratů, které jej posunou na něco mnohem velkolepějšího.
První hodiny připomenou klasiky typu Evangelion nebo Fire Emblem.
Ústřední záhadou je samozřejmě původ a záměr tajemných monster. Měl jsem celou řadu teorií, ale stejně mne hned první odhalení pořádně zaskočilo. Věci pak nabraly pořádný spád a příběh začal pracovat s tématy několika časových linií či dokonce paralelních vesmírů. Celé to nápadně připomíná Avengers: Infinity War a zřejmě tak máme po FF7 před sebou další JRPG, jehož autoři se v tomto (dvoj)filmu vyloženě shlédli. Každopádně to ale dělají (minimálně v první polovině hry) velmi zdařile, protože jsem měl poslední dny vyloženě problém jít spát, jak moc jsem byl napnutý a chtěl vědět, co se stane v další kapitole. Zatímco zpočátku mne trochu trápily desítky představených postav, nyní jsem se v nich již zorientoval a našel jsem si svoje oblíbence, které se snažím mít nejčastěji v partě a trávit s nimi čas i mimo mise.
Neskutečně divoká akce
Scarlet Nexus není první JRPG, které vyměnilo tradiční "tahový" soubojový systém za mnohem dynamičtější realtime variantu. Nicméně zde je to opravdu dotaženo do extrému, který mi i po dvaceti hodinách ve hře pořád vyráží dech. Klíč k téhle divokosti je skutečnost, že využíváte pro ovládání boje opravdu celý ovladač a všechna tlačítka na něm. Takže kromě hlavních tlačítek pro skákání nebo sekání mačkáte také spouště pro telekinetické uchopení předmětů kolem vás a páčkami pak ovládáte nejen pohyb své postavy, ale také údery uchopeným předmětem. Je to velká divočina, která ale zůstává přehledná a zábavná, jen to vyžaduje trochu cviku. Velká pomoc je překvapivě slušná haptická odezva i využití adaptivních spouští, díky kterým se mi boje ovládají citelně lépe na PS5 než na XSX (kde jsem ze zvědavosti zkusil demo hry).
Podobně jako FF7 Remake nebo třeba Persona 5 přitom bojový systém využívá všemožné speciální útoky a finišery, pro které se spouští krátké filmové záběry na prováděnou akci. To drasticky zlepšuje dojem z boje a umožňuje hrdinům i hrdinkám vyniknout v heroických pózách. Jednotlivé postavy přitom disponují každá jednou schopností, ať už se jedná o živel (oheň, elektřina) nebo deformaci času (zpomalení, teleportování) či vyloženě nabourání fyzikálních zákonů (duplikace útočných předmětů). Vaše postava má ale unikátní schopnost "půjčovat" si schopnosti ostatních, takže podle toho, koho máte v týmu, můžete jednotlivými tlačítky aktivovat jejich schopnost na svojí postavě. Jak budete odemykat svoje dovednosti, naučíte se postupně spouštět až čtyři různé schopnosti zároveň (ne jednu po druhé, ale opravdu dohromady).
Pro ovládání boje využíváte opravdu celý ovladač a všechna tlačítka.
Dvojice hratelných postav přitom disponuje odlišným bojovým stylem - zatímco Yuito bojuje nablízko mečem, Kasane preferuje odstup a telekineticky ovládané létající nože, které vypadají v akci tak nezvykle a působivě, že jsem prostě musel hrát za ni. Jednotlivé zbraně přitom můžete vylepšovat a obměňovat, ale podle všeho jich není o moc víc druhů, než ve FF7. Kromě toho na sebe můžete nasazovat doplňující vybavení (větší životy nebo síla apod.) a měnit svůj kosmetický úbor i jeho doplňky, i když ani tady není příliš mnoho variant. Každopádně je ale boj v této hře jedním z nejlepších systémů, co jsem v žánru za dlouhou dobu zažil. Jeho obtížnost si přitom můžete nastavit na tři různé stupně (easy-normal-hard).
Nová generace JRPG sluší
Ačkoliv nám minulá generace konzolí na svém sklonku nadělila opravdu mimořádné kousky, třeba taková FF7 (kterou lze asi považovat za vrchol audiovizuálního zpracování v rámci žánru) opravdu pořádně zazářila až díky vylepšení pro PS5, kde je velký zážitek vidět ty neuvěřitelně bohaté bojové animace postav v rozumné plynulosti. V případě Scarlet Nexus je zaměření na novou generaci HW cítit okamžitě a nemám na mysli jen tu haptiku na PS5. Grafika je detailní, plná efektů a zároveň dokonale plynulá, díky čemuž obzvláště ty boje působí báječně. Hra nicméně vyšla i na staré konzole, ale je tam omezena na 30 fps a také anizotropní filtrování tam bylo citelně sníženo. Nahrávání je na PS5 takřka okamžité, ale ukládání kupodivu pár vteřin trvá.
Od Scarlet Nexus jsem neměl nijak nastavená očekávání (přestože autoři mají na svědomí tituly v úspěšné Tales of sérii), chtěl jsme prostě jen vidět, jak dobře bude vypadat pořádné JRPG na nové konzoli. Než jsem se ale nadál, svět hry i její postavy mne dokonale pohltily, vypěstoval jsem si návyk na ten bojový systém a jsem opravdu velmi napnutý, jak příběh bude pokračovat. Součástí kouzla hry je samozřejmě pestrá skupina postav, z nichž 10 můžete mít trvale v partě (do boje jdou po čtyřech a přímo ovládáte jen svou postavu) a mezi misemi s nimi můžete trávit čas na základně, kde lze zlepšovat vaše vzájemné pouto pomocí dárků nebo konverzací.
Součástí kouzla hry je samozřejmě pestrá skupina postav.
Za zmínku stojí i fantaskní zpracování monster, která jsou často napůl roboti a napůl zvířata nebo rostliny. Trochu mne mrzí zpracování některých scén formou vizuální novely (zatímco jinde jsou plnohodnotné filmečky) a nesedla mi zatím ani odlehčená funková hudba, přestože se k technokratické budoucnosti relativně hodí. Hra jako takové mne ale naprosto pohltila. Jsem zvědavý, jak moc se liší hra za druhou postavu a hlavně jsem napjatý, zda se autorům povede ukočírovat velmi odvážně rozjetou zápletku a dodat stejně nezapomenutelné finále, jako byly některé dosavadní zvraty. Povíme si to již brzy v recenzi.
Hra vychází v pátek 25. června a objednat si ji můžete v Xzone.
