Dojmy z hraní uzavřené bety Battlefield: Hardline

Dojmy z hraní PlayStation 4 verze hry

Každoroční úspěch Call of Duty nejspíše vyburcoval EA natolik, že spolu s talentovanými tvůrci z Visceral Games (autoři série Dead Space) začali pracovat na odnoži série Battlefield. Informace o nově chystané hře z této série unikla pár dní před samotnou výstavou E3, kde měl být právě Battlefield: Hardline oficiálně a s velkou pompou oznámen. Kromě výstavy, kde si mohli hru vyzkoušet i přítomní novináři a návštěvníci, proběhla také uzavřená beta, do které jsme byli přizváni. Beta prozatím nabízí dva herní režimy, které je možné hrát na jedné mapě. Možná je to pouze vtipná shoda náhod, nebo promyšlený tah, ale jedinou hratelnou mapou je právě virtuální Los Angeles, kde právě výstava E3 probíhala.

Money, money, money

Zmíněné dva herní režimy jsou Heist a Blood Money a oba se točí kolem peněz. Heist připomíná klasické filmové přepadení, kdy dodávku převážející peníze přepadnou zloději. Nicméně dodávky jsou samozřejmě dvě a lupiči se tak musí rozdělit, aby co nejrychleji našli vytoužené peníze. V tu chvíli už začínají vpovzdálí ožívat policejní houkačky, které jsou předzvěstí rychlého policejního náletu. Lupiči se poté snaží nalezené peníze odnést na jedno ze dvou sjednaných míst na vrcholcích budov a policie se jim samozřejmě v tom snaží zabránit. V případě režimu Blood Money se veprostřed mapy objeví ztracená dodávka peněz a začíná tak roztržka, ve které se oba týmy snaží ukořistit co největší balík peněz. Policie se snaží shrábnout co největší balík, protože hra označuje právě tyto peníze jako předmět doličný, no a lupiči si prostě chtějí co nejvíce namastit kapsy.

„Celkem 32 hráčů nezávisle na ostatních bojuje často na vlastní pěst, pokud tak patříte mezi stratégy, nejradši byste občas stříleli do vlastních řad.“

Po pár minutách hraní je jasné, že buďto musíte být opravdu extra šikovní, jinak řečeno zabít všechno co vidíte i nevidíte, nebo prostě musíte vzájemně spolupracovat. V ideálním případě by každá hra připomínala Counter-Strike LAN párty, kde se spoluhráči domlouvají na každém kroku a vůbec celá hra vypadá jako Hollywoodská akční produkce. Ke škodě celé hry je ale Hardline především jeden velký chaos. Celkem 32 hráčů nezávisle na ostatních bojuje často na vlastní pěst, pokud tak patříte mezi stratégy, nejradši byste občas stříleli do vlastních řad. Když konečně uzmete balík peněz z té správné dodávky, tak nějak byste čekali, že některý ze spoluhráčů vám okamžitě zařídí odvoz na místo určení. V tom lepším případě se vám ale dostane pouze letmého krytí. Na druhou stranu je ale právě v tom chaosu skryto kouzlo hry, které mnozí znají třeba právě z Battlefieldu. Někdo se snaží obejít nepřítele podzemní garáží, zatímco další hráč pozoruje celé bojiště z vrcholků mrakodrapů a ostřelovačkou odpravuje odkryté cíle. Pokud tak toužíte po větší míře taktizování a spolupráce, pro což je ve hře obrovské množství prostoru, nejlepší bude samozřejmě hrát s vybranými přáteli.

Nekontrolovatelný chaos všude kolem ale kočírují úkoly, které jednotlivé strany mají. Například v režimu Blood Money je hlavním úkolem uzmout pro svou stranu co nejvíce peněz, které musíte donést na svou základnu. Jak toho ale docílíte, už hra nechává plně na vás. Část týmu může kupříkladu obejít celou mapu a zaútočit přímo na základnu protivníka, kde mu může uzmout těžce nasbírané peníze. To samé se ale může zároveň dít na druhé straně města. Postupů jak hru hrát a vyhrát je spousta a vlastně si postačíte i se základní nabídkou rozkazů, která se objeví po zmáčknutí R1. Tolik k herním režimům, které musím rozhodně pochválit. Vzpomeňme si, kolik vyšlo v poslední době multiplayerových her, které se na oko tvářily nově a originálně a přitom jen stále dokola překrucovaly různé formy Deatmatche a Capture the Flag.

Náš vlastní gameplay

Battlefiend přes kopírák

Z předchozích řádků se dá vyčíst nadšení, které rozhodně neskrývám. Ono nadšení způsobuje právě dvojice nápaditých herních režimů, slova chvály jsem ale pro tuto chvíli vyplýtval. Z názvu hry si nejspíše odnesete především to, že se tvůrci snaží svést na slávě série Battlefield, která by mohla pomoci vyšším prodejům. Po odehrání několika hodin jsem si ale uvědomil, že je ponechání slova Battlefield v názvu hry vlastně dobře. Když pominu výměnu válečného konfliktu za městskou přestřelku a již zmíněné herní režimy, nedokážu se ubránit pocitu, že hraji starý dobrý Battlefield. Celá hra totiž pracuje na těch samých principech a vlastně se tím ani nijak netají. Významnou složkou celé hratelnosti jsou totiž dopravní prostředky, jejichž úloha je naprosto stejná jako v Battlefieldu. K dispozici je dokonce i vrtulník, ze kterého můžete skákat padákem, a to dokonce i na straně zlodějů. Systém destrukce je taktéž naprosto stejný a to už nemluvím o celém systému respawnování hráčů, grafickém rozhraní nebo ovládacím schéma. Nakonec si všimnete i takových drobností, jako je trestuhodně stejné cestování výtahem. Ano, jde sice pořád o Battlefield, ale pokud plná hra nenabídne více inovací a vlastních nápadů, představoval bych si Hardline spíše jako přídavek pro čtvrtý Battlefield, než plnohodnotnou hru.

S upravitelností postavy jsem spokojen, přesto opět nepřináší nijak velkou invenci. V nabídce je čtveřice tříd, které se liší především svým vybavením. Třída Specialist je pro všechny milovníky sniperování, pokud naopak holdujete brokovnicím, Mechanic je pro vás tím pravým. Zbraní by mohlo být možná ještě o chlup více, ale rozhodně není třeba lámat hůl, v betě nejsou přístupny všechny připravované kousky. Naopak se mi líbí poměrně široká upravitelnost právě zbraní, a to o všelijaké gripy, tlumiče nebo nejrůznější hledí, kterých je na výběr opravdu hodně. Jak už to tak ale bývá, začínáte pouze se základní puškou a zabíjením nepřátel zvyšujete její úroveň. Na druhém levelu si například můžete koupit některé z nabízených zaměřovačů atd. S sebou pak můžete nosit i další vybavení, kterého je taktéž poměrně dost a umožní vám vytvořit si zabijáka přímo na míru.

Abych ale vývojářům tak úplně nekřivdil, přeci jen pár novinek je právě mezi doplňkovým příslušenstvím. Jde o vystřelovací hák (grapling hook), díky kterému se dostanete na vyvýšená místa, kam jinak není přístup, což je dobré například pro snipery. Opačným příkladem je pak vystřelovací ocelové lano (zipline), díky kterému se můžete rychle přemístit na níže položená místa. Obě tyto vychytávky skvěle zapadají do konceptu hry, alespoň co se týče dostupné herní mapy, která je plná mrakodrapů a výškový profil je hodně rozmanitý. Oproti Battlefieldu vlastně přibyla ještě jedna část vybavení, která taktéž dokáže změnit situaci. Survivalist je taková injekce poslední pomoci, díky které se můžete sami vrátit mezi živé. Podmínkou je, že nesmíte dostat zásah do hlavy, nesmí vás srazit některý z dopravních prostředků nebo být zasažen granátem.

„Důležitou roli hraje zničitelné prostředí, které dokáže velmi rychle přetvořit menší či větší části herní mapy.“

Zmínit samozřejmě musím i jedinou hratelnou mapu, jejíž charakteristiku byste si ale mohli přečíst v recenzi na Battlefield 4. Všechny prvky, od těch základních, až po drobné detaily, jsou prakticky identické. Za level design se dá pouze chválit, město je nejen vytvořeno tak, aby se v něm dobře hrálo, ale vypadá i reálně a uvěřitelně. Celá mapa je samozřejmě víceúrovňová, a i když jsem prozatím nahrál odhadem asi dvacet hodin, pořád objevuji nové cesty a tím pádem nové možnosti hraní. Důležitou roli hraje také zničitelné prostředí, které dokáže velmi rychle přetvořit menší či větší části herní mapy. Příkladem za všechny je obří jeřáb, který se po přerušení kotevních lan s velkou pompou zřítí do ulic. Svým pádem navíc vytvoří nové možnosti postupu a některé cesty naopak uzavře.

„Mnoho textur vypadá, jako by je právě někdo načrtnul v malování a celkový dojem nezachrání ani povedené odlesky vody a skla.“

Protože testujeme PlayStation 4 verzi, pár slov musí padnout i na účet audiovizuálního zpracování. Samozřejmě je nutné brát v potaz fázi vývoje, vždyť máme k dispozici pouze betu. Na druhou stranu ale Hardline vychází už za 4 měsíce (přesněji 21. října), takže rozdíly v grafickém zpracování budou nejspíše menšího rázu. Hra sice nevypadá nijak katastrofálně, ale už na první pohled si všimnete, že současné produkci se prostě nevyrovná. Mnoho textur vypadá, jako by je právě někdo načrtnul v malování a celkový dojem nezachrání ani povedené odlesky vody a skla. Pořádnou fackou do tváře jsou pak kupříkladu interiéry některých vozidel. Přesto věřím, že právě takové detaily se do vydání hry značně vylepší. To samé se týká snímkování, které se ladí právě až v posledním stádiu vývoje. V současnosti hra běží mezi 30 – 60 fps a v náročnějších chvílích je možné si všimnout mírného poklesu snímkování. Rozlišené je prozatím 900p, ale vývojáři samozřejmě slibují 1080p, alespoň co se týče nových konzolí. Zvuky, ať už se jedná o zbraně, dopravní přestřelky nebo ruchy v pozadí, jsou na tom dobře, stejně jako ve čtvrtém Battlefieldu.

Těžko se mi chce věřit, že Hardline vytváří jiné studio, než sérii Battlefield. Vždyť extrémní podobnost je viditelná na první pohled a rozhodně je kritika na tento účet opodstatněná. Neznáme sice rozsah plné hry (přítomna bude i kampaň pro jednoho hráče), ale rozhodně si dokážu představit hru jako DLC pro Battlefield 4. I přesto všechno je ale Hardline zábavnou hrou s poměrně neokoukaným konceptem. Ano, všichni si pamatujeme na PayDay a jemu podobné, ale tak dobře zpracovaný boj policie a lupičů si zkrátka nezahrajete. V konečném důsledku je tak nakonec jedno, že Hardline je jen dobře naroubovanou plodinou na košatém stromu jménem Battlefield. Čtyři měsíce by navíc mohly stačit na vylepšení mnoha věcí, jako je kupříkladu doskakování textur nebo nemožnost přerušit dobíjení brokovnice.

Do bety se měli možnost dostat i samotní hráči, kteří byli dostatečně rychlí a stihli se zaregistrovat. Dostali jste se do bety i vy? Battlefield: Hardline vychází 21. října na PC, PS3, PS4, Xbox 360 a Xbox One.

Další naše obrázky z bety PS4 verze v galerii