BioWare konečně vydává pořádné DLC ke druhému Dragon Age, jež má mj. sloužit jako omluva skalním fanoušků. Jak to nakonec dopadlo?
Samotný Dragon Age II nebyla v zásadě vůbec špatná hra. Šlo však o dost velký odklon od špičkových principů prvního dílu, a ještě obsahovalo spoustu až moc viditelných chyb. Jinak řečeno, s takřka bezchybným prvním dílem se dvojka nedá srovnávat ani ve snu, a tak byla naprostá většina skalních fanoušků včetně mě samotného více či méně zklamaná. BioWare však naštěstí patří k těm studiím, jež naslouchá komunitě, a tak nyní vydává první pořádné DLC s názvem Legacy, slibující opravy neduhů původní hry a samozřejmě také nový obsah. Kromě toho jde o snahu omluvit se za chyby věrným fanouškům. Tak jak se ta omluva vydařila?
Ve stopách rodiny
Děj přídavku je vyprávěn přesně po vzoru původní hry, tedy z úst trpaslíka Varrica při výslechu. A po vzoru původní hry je zápletka sice jednoduchá, ale skvěle podaná. Vše se točí okolo věznice, resp. pevnosti Šedých Strážců, kam zavítá Hawke a jeho parta. Samozřejmě se nic nemůže vyvíjet hladce, a tak krátce po vstupu do rozvalin kolem pevnosti narazí družina na početné zástupy trpasličích nepřátel, jež chtějí Hawkovu krev. Náš hrdina přece nemůže něco takového nechat jenom tak, a tak vám nezbývá než postupovat dál a dál, přičemž se postupem času začnete dozvídat zajímavé skutečnosti okolo Hawkeho rodiny, řádu Šedých strážců a ještě se dostanete ke vskutku zajímavé zbrani, jež je pro průběh přídavku naprosto klíčová. Slibované možnosti upgradu této zbraně jen tak mimochodem fungují jakousi zvláštní formou náhody, ale i tak jde o zajímavý kousek.
Samozřejmě musí přijít na řadu i nové postavy, byť jich je tentokrát jen nezbytné minimum. Mě to ale rozhodně nevadí, protože jedna z nich, Šedý strážce jménem Larius, vydá za padesát běžných charakterů. Ačkoliv je částečně v rozkladu díky postupující zplozenecké Nákaze a z počátku působí dojmem pěkného magora, mě po chvíli přirostl k srdci a byla radost poslouchat jeho neuvěřitelně moudré a poučné proslovy.
V rámci her od BioWare se k postavám vždy pojila různá rozhodnutí. Bohužel, Legacy nabízí jen jedno jediné, jež navíc ani nepůsobí nijak zvlášť důležitě, což je určitě škoda. V tomto ohledu šlo z přídavku vytřískat mnohem víc. Dragon Age sice není Mass Effect, a ani v původním Dragon Age II těch důležitých voleb nebylo moc, ale čekal bych, že se tvůrci pokusí napravit i tento fakt. Nenapravili.
Staronoví známí
Morálních voleb jsme se tedy prakticky nedočkali, naštěstí jsme se dočkali aspoň nových nepřátel. Většina z nich jsou spíše staří známí z jedničky, jako třeba mohutní Brontové, zplozenečtí Vířivci a Zlobři, pavouci nebo protivní Hlubolezové, ale v přídavku narazíte i na nový druh zplozenců, konkrétně Genlocky, což se určitě cení. Samozřejmě však nechybí ani klasičtí lidští (nebo spíš trpasličí) nepřátelé.
Jednou za čas pochopitelně přijdou na řadu bossfighty, a že jich není málo. Každý působí promyšleně, téměř vždy jde aspoň o minimální výzvu, zapomeňte na obyčejné pobíhání a usilovné mačkání pravého tlačítka myši a vybírání schopností. V jednom případě jsem měl pocit, že se člověk ani neobejde bez pozastavení hry, což je určitě plus. Ačkoliv jsou tedy bossfighty z hlediska bojové složky parádní, o klasickém boji už se to říct nedá.
Všichni víme, v čem tkvěl asi největší soubojový problém původní hry. Ano, respawn nepřátel, kdy jste pobili partu protivníků, a najednou se z ničeho nic jakoby z nebe sesypala řada dalších nepřátel a celá šaráda začínala nanovo. Hra tak ztrácela jakýkoliv smysl pro taktiku, což je v případě Dragon Age špatně. A ne, nikdo se nemůže odvolávat na příklon k větší akčnosti, protože i to je špatně, aspoň pro většinu fanoušků. BioWare proto slíbilo, že se Legacy něčemu takovému vyhne. Ale nevyhnulo, respawn tu je pořád. Sice to vypadá trochu líp, nepřátelé už nepadají z nebe ani se neobjevují před hráčem z ničeho nic, vždycky čekají za rohem nebo ve vedlejší místnosti, ale celý problém to neřeší a vlastně jde o totéž.
Na vzduchu i v podzemí
V tomto ohledu tedy sliby zůstaly nenaplněny, nicméně nebojte, jde o jediný případ. Tím chci hlavně říct, že se v Legacy už nesetkáte s tím sklepením nebo jeskynním komplexem, jež musel hráč snad stokrát projít v původní hře, pokaždé za jiným účelem a pokaždé mělo jít o novou lokaci. Přídavek naštěstí přidává opravdové nové lokace, všechny samozřejmě v rámci pevnosti Strážců. V tomto ohledu bude určitě lepší pohled na okolo se válející screenshoty, než nějaké sáhodlouhé povídání. Jenom řeknu, že jsou lokace skvěle navržené, postrádají hluchá místa, občas dokonce obsahují mechanické pasti, a co je nejdůležitější, vyplatí se zkoumat každé zákoutí.
Stejně jako v případě DLC pro první Dragon Age i v tomto případě platí, že téměř vždy najdete v původní hře lepší předměty, než v přídavcích. I tak ale doporučuji hledat, hledat a nic než hledat, rozhodně používejte klávesu Tab pro zvýraznění všech aktivních předmětů na scéně. Stačí se aspoň trochu snažit a z přídavku si odnesete opravdu velké množství předmětů všeho druhu.
Venku z vězení
Zkrátka a dobře, opět se najde pár výraznějších neduhů. Morálních voleb mohlo být víc, respawn nepřátel je pořád přítomen a ještě probíhá tzv. upgrade výše zmíněné klíčové zbraně formou náhody, ale to se vlastně ani nedá považovat za nějaký významný zápor. Mimo to je však Legacy špičkový přídavek. Nabízí všechno, co bychom od fortelného DLC očekávali, tedy novou zápletku (navíc doplněnou o dva nepovinné, ale užitečné questy), pár nových postav, předmětů a hlavně nové a neokoukané lokace, přičemž vám přídavek vydrží na hezkých pár hodin. Určitě tleskám, jenom by bylo nejlepší, kdyby zas byl na nějakou dobu od DLC pro Dragon Age II klid. Buďte si však jistí, že je Legacy nadmíru povedený přídavek, jenž by neměl minout žádného fanouška série.
Verdikt
Ačkoliv je jasné, že jedno DLC celou hru nespasí a nepřesvědčí úplně všechny zklamané fanoušky, jde nejspíš o to nejlepší, co mohlo v současné době BioWare vytvořit. Jejich omluvu přijímáme, a to se vší ctí a radostí.
